Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Za zrcadlem II

Příspěvků: 979


Hraje se Jednou týdně  Vypravěč g.mess je offlineg.mess
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Anna McDoulinová je offline, naposledy online byla 07. července 2020 7:55Anna McDoulinová
 Postava Will Donelly je offline, naposledy online byla 06. července 2020 23:54Will Donelly
 Postava Elën Reawes je offline, naposledy online byla 06. července 2020 22:59Elën Reawes
 Postava Alexandra J. Lewis je onlineAlexandra J. Lewis
 Postava Michael Jasone je offline, naposledy online byla 06. července 2020 14:08Michael Jasone
 
Elën Reawes - 20. června 2020 11:00
sazkjrlxmu4701.jpg

Opět v společnosti



Mladíka jsem již neměla čas řešit, ale jeho slova jsem stále slyšela ve své hlavě. Nebrala jsem jeho slova jako urážku, však mi on sám lichotil, ale nyní žádal, ať to i zůstane jako naše tajemství. Jeho prosebný pohled byl skoro až zoufalý, jako kdyby se bál, ať se tento fakt nikdo nedozví. Neměla jsem ani možnost mu odpovědět, ale přesto jsem ani nebyla připravena reagovat. Ani jsem nevěděla co bych mu na to řekla, a proto jsem si svá slova ponechala pro sebe, stejně jako ty jeho.

Můj pohled lehce přejel přes sál. Hostů zde bylo stále hodně a pár jich otočilo svůj pohled ke mě. Jejich šepot a stále upřený pohled na mou maličkost nebyl zcela příjemný, ale přesto jsem se na ně lehce pousmála. Nechtěla jsem přemýšlet nad jejich slovy a můj pohled se opět otočil zpět k pánu domu. Hovořil se silnějším mužem a já se pomalu rozešla jejich směrem. I přes podpatky byl můj krok tichý a elegantní. rozpuštěné rudé vlasy mi pokrývaly má záda já se zastavila přibližně metr od hovořících mužů.
,,Omlouvám se, že vás vyrušuji v důležité debatě, pouze bych ráda probrala vaši pracovní nabídku pane Gilleroi, kterou jste mi učinil. Věřím, že jsem přišla i na další aspekty s kterými bych zde byla schopna pomoci." mluvila jsem klidně ruce měla spojené za zády a na konec si lehce skousla spodní ret. ,, Měl by jste na mě okamžik nyní, nebo později? Nerada bych vaši konverzaci přerušila během nějakého důležitého jednání." úsměv na mých rtech se lehce rozšířil a naklonila jsem lehce hlavu na stranu.
 
Alexandra J. Lewis - 19. června 2020 20:51
received_3578036584657076847.jpeg
Barden

Stáal jsem stranou aby mohli muži pracovat. Sledovala jsem každý jejich pohyb, kontrolovala jsem je. Už jen podle vzhledu se mi nelíbili. Vůbec. Páchli a evidentně byli opilí. To by mě zajímalo, co těmhle mohl Barden slíbit tak cenného, když se tvářil tak kysele.
"Opatrně!" Křikla jsem na ně, když Zutru zvedli. Sotva stáli na nohách. Hrůza. Snad jim nikde neupadne, nebo jim všem budu muset dupnout na nohu, jako odvetu. Jsou to děsní hromotluci.
To už u mě byl ten čtvrtý. Pohledem jsem z něj sjela na ostatní a Zutru, než jsem se k němu natočila úplně a mohla mu odpovědět.
"To by bylo na dlouhé vyprávění."
Navíc ani Bardenovi jsem nebyla schopná popsat tu rasu a zmiňovat draka jsem nechtěla. Vysmáli by se mi. Budu ho ale muset jít zkontrolovat. Musím něco vymyslet, pokud se za mnou bude vracet na pláž. Kéž by. Hned ráno tam zajdu.
"Snad někdy příště. Děkujeme za pomoc."
Mile jsem se pokusial chlapíka setřást a raději jsem začala dýchat pusou, mezi pootevřenými rty, když jsem cítila jeho parfém shnilých zubů s alkoholem.
 
Anna McDoulinová - 13. června 2020 19:46
smile66487543.jpg
U ohně

Mordred mi řekl, že často potká takové jako jsme my a mnozí skončí špatně.
„No.... málem jsem nedopadla jinak. Nedokázala jsem se smířit s tím nedostatkem emancipace. Neumím dělat blbou, tichou ženskou.“ Pokrčím rameny.
Ale prej tu je už nějakých jedenáct let. Páni.... to je už dlouho a taky pronesl, že tu hodlá zůstat. Nevrátil by se i kdyby mohl. Prostě už si zvykl. Zamyšleně se na něj zadívám. „Opravdu... vám to připadá jako zkažený život? Chci říci... ano... je to tu nebezpečné. A špatná hygiena a zdravotnictví je taky na prd... ale na druhou stranu.... není život jednotvárný ne? Doma by jste věděl jakou máte budoucnost. Práce, rodina, děti, důchod, smrt.“ Pokrčím rameny.
„Pár jedinců má možnost něco dokázat, ale... však to znáte.“ Ale musela jsem se uchechtnout jeho popsání cesty sem.
„To jste to umyvadlo nerozbil? Já prošla zrcadlem... jako u mě v práci, velké takže jsem se nemusela nijak snažit.“ Usměji se.
Rozhovor s Mordredem mě docela uklidnil, ale pořád jsem v koutku mysli s děšením čekala na to kdy se Restri objeví.
„Tak.... ale teď mi povězte víc o situaci. Jak je to s těmi draky? Co se dělo za posledních pár měsíců?“
 
Vypravěč - 04. června 2020 20:59
dark11218965.jpg
U felčara
Alexandra J. Lewis

Barden s poněkud nešťastným výrazem pokýval nad tvými slovy o mužích za dveřmi hlavou.

Když otevřel dveře, vhrnuli se dovnitř čtyři hromotluci. Malí, silní, tváře červené a kulaté nosy a lesknoucí se rty, jak si je pořád olizovali. Byli si celkem podobní, takže nemůžeš vyloučit, že jsou příbuzní. Všichni vypadají, že dneska už popili.
“Kaj je lužko?“ zahučel první v domě. Barden kývl směrem dozadu a chlapík tam šel. Provizorní poležení pro Zutru nakonec chlapi umístili do zadní části Bardenova domu, dost blízko bylinkám, tinkturám i péči, ale přece jen na očích všem, co přijdou.
Nakonec se chlapíci rozhodli Zutru přenést ve třech. Tehdy bylo na místě o něj mít strach, protože ho sice bez větších problémů zvedli, ale nohy se jim motaly jako koze v posledním tažení.

Čtvrtý si to namířil k tobě.
“Paňo? Tutadyk mužík měl smolu jak byk. Co ho dosekalo?“ dýchl na tebe pálenkovým odérem s podtónem nemytých zubů.
 
Vypravěč - 04. června 2020 20:44
dark11218965.jpg
Návrat do sálu
Elën Reawes

Ohledně svého strachu a myšlenek ti neodpověděl, odpověď vzal čas a mladíkovo úmyslné mlčení na toto téma. Nakonec ho pomyslně zabila další témata.

“Já.. nechtěl jsem vás tím urazit. Omlouvám se. Prosím, neříkejte to nikomu! Už budu držte jazyk za zuby!“ naléhal na tebe a rozhodně to nevypadalo, že by to bylo součástí jeho role sluhy a tvého doprovodu. To, co vzešlo z jeho vlastní hlavy, dokázal v pár sekundách zcela udusat a zapomenout.

Snad i proto, abys to nemohla dál komentovat, otevřel dveře do sálu a pustil tě dovnitř. Ten prosebný pohled, který mladík měl, ti ale utkvěl v paměti. Hluboce mu záleželo na tom, abys o tom, co ti řekl, s nikým nemluvila.
Dveře za sebou zavřel tak rychle, jak je otevřel, a tebe přivítalo jen několik pohledů od hostů co byli nejblíže. Dva z nich si hned začali špitat, zřejmě o tobě a tvém nezvyklém představení.
Gilleroy sál kupodivu opodál s nějakým břichatým mužem, oba měli v ruce pohár vína a hovořili o nějakých obchodních záležitostech.
 
Will Donelly - 31. května 2020 20:47
clipboard018295.jpg

Jsem snad Alenka?



Tak tahle zmatený už jsem dlouho nebyl...a teda, že mě jen tak něco nevyvede z míry.
Jestli mi někdo něčím řízl pivo, tak ho asi zabiju, ale přeci jen si nepamatuju, že bych sklenici kdy pustil z ruky, dokud nebyla prázdná.
A ten obraz mi přišel více než živý.
Prsty jsem se dotkl tváře, jen o vteřinu později než jsem zaznamenal závan vzduchu.
Dveře byly stále zavřené, takže průvan tady být nemohl.

Za okamžik mě ze zírání do zrcadla vyruší hlasy venku na chodbě, ale pořádně nerozeznám ani slova, a najednou je zase ticho.
Jakobych úplně zapomněl na kluky a Evan v lokálu.
Nedá mi to.
Protože to přede mnou jednoduše nedává smysl.
Obraz, vítr, ptáci.
Ne, to není možné.

Nedá mi to, abych to jen tak nechal být.
Nadechnu se a ke svému překvapení vstoupím dovnitř.
Tak buď jsem blázen a nebo má hospoda zadní vchod do jeskyně?
Blbost.
Udělám několik kroků k vchodu jeskyně a rozhlédnu se.
 
Michael Jasone - 29. května 2020 09:26
ikomtm5206.jpg
Zajetí - Práce

"Tvé slovo ? Dobrá.,, Pokývám hlavou. Ale jen blázen by mu.. tohle věřil. Neznám ho. A podle toho co mi řekla Vora.. věřím mu méně, než jí.
Mluvil o tom klidně. Jak kdyby si byl jistý, že vždy dostane, co on chce.

Přikývnu. "Cestou kterou jsem dorazil do města. Po ní půjdeme, dokud nenarazíme na sežehnutý les. Zhruba hodinu po cestě a pak zapadneme do lesa. Uděláte rojnici a najdeme skálu od kud jsem vyšel.,, Pousměji se a pohledém často bloudím k Voře. Nic. Asi nechala city někde v šuplíku...

Sleduji Voru. Vypadala jako zvíře na lovu. Přešla k běloušovi a vyhoupla se na něj. Zřejmě to nebude dámička ani v tomto ohledu.
"Na kterém jedu ? Nebo mě k němu přivážete a půjdu po svých ?"
Zeptám se trochu nejistě.

"Zaplatit ?,, Zvopakuji jeho slova. Proč mu to jen věřím ještě míň ? Nechal by po světě pobíhat cizince z jiného světa, který toho tolik ví ? Musím se mu ztratit.
"Místo peněz bys mi mohl nechat koně.." pousměji se a ookud mě stráže nezadrží, přejdu k jednomu z koní, kterého opatrně pohlafím po krku. "Třeba toho". poukážu na něj a pousměji se.
 
Alexandra J. Lewis - 28. května 2020 12:39
received_3578036584657076847.jpeg
U felčara, Barden

Když to tak řekl, sama jsem se na něj podívala vcelku starostlivě. Pomalu jsem se stavěla na nohy, mračila se. Přidržela jsem se stolku, když jsem dlouze, s povzdechem, vydechla. Celou dobu jsem z něj nespustila pohled.
"Ale já nemám nic, čím bych ti to teď mohla splatit."
Pomoc, to bylo všechno co jsem mu mohla nabídnout. A on ji odmítal. Jistě, s ohledem na můj stav. Ale za pár dní to bude v cajku.
Prohlížel si mě. Pokusila jsem se narovnat a rychle si upravit vlasy, i když to na celkovém vzhledu moc nepřidá.
"Jedla jsem už horší.. věci."
Nad rybí polévkou a 'zvěřinou' od babky se mi okamžitě začal zvedat kufr. Naprázdno jsem polkla tu hořkost a s bušením na dveře, co se vzápětí ozvalo, jsem nadskočila leknutím.
"Jsou tu dřív než bys čekal."
Pomalým, trochu váhavým krokem jsem se přesunula do vedlejší místnosti, k Zutrovi, abych si ho sama zkontrolovala dohlédla na to, jak ho budou přenášet.
 
Elën Reawes - 28. května 2020 06:51
sazkjrlxmu4701.jpg

Návrat do sálu



Nečekala bych, že mladíka tolik zaskočí má slova. Nevěděla jsem jeho důvod, proč ne, ale vypadalo to jako kdyby se spíše bál.
,,Co je na tom, tak špatného, že jsi to řekl skoro se strachem v očích?" pousmála jsem se mile. ,,Přeci nikdo z nich ti tam hlavu neukousne." dodala jsem než jsem se chtěla vydat pryč. Bohužel neúspěšně.
Pohlédla jsem na něj přes rameno, když mě jeho naléhavý hlas zastavil. V očích jsem měl zprvu náznak nepochopení, než ze sebe dostal druhou část.
,,O jistě.. Zapoměla jsem, omlouvám se." na rtech mám stále jemný úsměv.
,,Povinnost hlídat účinkující na zábavě? Pokusím se už tolik neobtěžovat."dodala jsem již potichu, protože jsme pomalu šli zpět do sálu.
Nebylo ani moc zapotřebí být potichu, protože hosté byli dost hlasití sami o sobě. Potichu jsem se zasmála nad jeho lichotivými slovy.
,,I toto je tvá povinnost lichotit těm co vystupují, nebo je to opravu tvůj vlastní názor?" byla to přímá otázka. Potřebovala jsem vědět zda je tady všechno nalinkované a naplánované, dle pána domu, a nebo je možnost vyjádřit i své vlastní pocity a názory.
Chtěla jsem najít Gilleroye. Přeci jen na něm záleželo zda mám ještě zpívat, nebo tančit. Vypadalo to, že se hosté zvládnou bavit i sami a já bych ráda probrala své vlastní možnosti.
 
Vypravěč - 26. května 2020 21:28
dark11218965.jpg
Návrat do sálu
Elën Reawes


“J-já..,“ zakoktá se, zaskočen dotazem, jestli by se mu líbilo sedět u jednoho stolu s Gilleroyovými hosty, “ne. Něco takového bych nechtěl,“ zavrtěl nakonec hlavou a hlas měl tak tichý, že jsi měla velké štěstí, že jsi ho vůbec slyšela.
Čímž se vytratila i jeho bojovnost. Ty ses ale rozhodla odejít a on byl najednou zase celý nesvůj, nervózní, ale jiným způsobem, než předtím.
“Ne.. počkejte,“ hlesl tiše, ale naléhavě.
“J-já.. bych.. vás chtěl p.. Musím vás doprovodit,“ dostal ze sebe nakonec, aniž by se hnul z místa. Ještě nějaký ten okamžik se na tebe díval, než donutil svaly k pohybu a přesunul se od stolu k tobě.
“Je to má povinnost,“ dodal nervózně a vyhnul se ti pohledem.
“Nebývale vám to sluší. A je vidět, že máte hlavu na správném místě. Jste.. úžasná,“ zašeptal, zatímco tě vedl do sálu. Z toho vycházely obvyklé zvuky – hudba, hovor, cinkání sklenic a příborů, občas přehnaně hlasitý smích.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.187175989151 sekund

na začátek stránky