Andor.cz - Dračí doupě online

It's a nice night for a black wedding
~Thomas~

Vzal to lépe, než jsem čekala a ukázala se jeho bojovnost, že se jenom tak nezalekne. Byla bych raději, kdyby byl více na pozoru, ale byla jsem pouhá žena, které mužům do jejich záležitostí nemluví. Přimět je, aby udělali to, co si přeju, už byla věc jiná.

Chvíli jsem sledovala zčernalou zem, kde by měly ležel alespoň kosti nebo prach, než jsem se rozhodla jít dovnitř. "Pojď," pobídla jsem jej. "Mé dveře jsou ti otevřeny," usmála jsem se na Toma. "Nejenom do domu a koupelny," mrkla jsem.

Jak se za námi zavřely dveře na dvůr, dodala jsem: "Budu znít troufale, když se zeptám, zda bych ti mohla při koupeli dělat společnost? Ujistit se, že jsi opravdu se mnou a ne jenom duch, který nepřešel na druhou stranu?" líbla jsem jej na tvář a bez toho, a niž bych počkala na jeho odpověď, jsem se přesunula do koupelnu. Madie nevypadala, že by se brzy probudila, takže naplnění vanové kádě vodou jsem zajistila kouzly včetně jejího ohřátí.

Rada do budoucna
~Blake + Mauro~

Nemohla jsem vyjádřit, jak moc jsem byla ráda, že se pokoušeli najít mého otce. Nepatřil k nám, ale byl to můj otec, takže nějakým způsobem k nám patřit bude. Nechtěla jsem nikoho nutit, aby se pletl do záležitostí lovců. Sama jsem chtěla mít z této strany klid, ale jak jsem znala život, přijde den, kdy opět spadnu do světa, do kterého jsem kdysi patřila a bude to obrovská zkouška si uvědomit, kde patřím. Teď se to říkalo snadno. Byla jsem vlče, které se bálo opustit jeskyni. Co potom, až se více rozkoukám? Jedno jsem věděla jistě. Blakea nikdy neopustím a nezradím. U lidí by to byly plané řeči, ale v hloubi jsem věděla, Vlčice to věděla, že se nenechám o něj připravit ať už svou nebo vinou někoho jiného.

Trochu mě zmátlo, že mluví o Idě, ale rozuměla jsem, proč s tím začal. Stále mě nepřijala do smečky a můj původ pro ni byl trnem v oku. Mohla jsem neustále slibovat, že se k životu lovce už nikdy nevrátím, ale pokud v jejích očích neudělám něco, co si zaslouží její uznání, budu se stále plácat mezi ní a zbytkem smečky. Aby bylo jasno, já s Idou chtěla být za dobře. Pak Mauro dodal něco, co si Idino uznání odežene na míle daleko. Jak tak mluvil, tak jsem moc neuvažovala, co znamená být s Blakem. Mělo mi to dojít dřív, ale nezměnilo by to nic na tom, že bych s ním stejně do vztahu šla.
A tady to máš černé na bílém.

Co se týkalo varování, u někoho jiného bych mávla rukou a šla dál. Maurovi jsem to věřila, že by si na mě pěkně smlsl, kdyby Blakevoi třeba zahnula, ač tohle mi přišlo absolutně nereálné, stupidní a nevím co všechno. Jak jsem už jednou řekla. Mé tehdejší vztahy nebyly tak intenzivní jako tento a nikdy jsem nikomu nezahla. Nanejvýš jsme si řekli, že to nejde dál anebo to byl ten druhý, kdo odkopl mě. Pak se nikdo nemohl divit, proč jsem tolik přilnula ke své práci.

Němě jsem ukázala na věci, co může vzít... no, a zbytek už znáte.

***

Proč jsem byla najednou tak nervózní, když jsme se blížili k Bla... ehm, našemu pokoji? Jako by se přede mnou otevíral chřtán ostrých zubisek, který mě každou chvílí spolkne. Možná to bylo následkem Maurova varování nebo jenom toho, že jsem nikdy s nikým nežila. Taťka se nepočítá. Bylo to zvláštní a zároveň děsivé.

Když jsem však položila ruku na kliku, otevřela a uviděla svého muže, všechny obavy se rozplynuly jako pára nad hrncem a byla jsem si jistá tím, že to takhle opravdu chci.