Andor.cz - Dračí doupě online

Kassandra
599 SL / 20.2. / 19:32
Doupě hackera - Díra

"Provedu!" Odpoví voják s výbušninami a začne je rozmisťovat na vratech. Ne po celých, pouze po malém prostoru, dostatečně velkém na to, aby jste jím pak dokázali projít. Zbytek týmu mezi tím zaujme postavení poblíž dveří a čeká.
"Vše je připraveno." Ozve se voják, jakmile skončí s rozmisťováním výbušnin. Krátce na to začne odpočítávat. "Pět ... čtyři ... tři ... dva ... jedna ... " V momentě kdy by řekl nula se ozve exploze. Ve srovnání s tím, čím jste si doposud prošli je tichounká a nenadělá moc velké škody. Tak akorát na vytváření průchodů, aniž by poškodila cokoliv jiného.

Nedlouho po explozi můžeš pozorovat první změny. Stínění v oblasti vrat spadlo a vám se tak otevře možnost proskenovat prostor uvnitř. Ne vše, ale je toho dost, aby jste si mohli udělat obrázek o situaci uvnitř.
V první řadě je tu teplo. Teplota uvnitř je výrazně vyšší než venku, pravděpodobně díky veškeré té technologii, kterou tam uvnitř zaznamenáváte. Počítače, servery, datová úložiště a další. Mezi stroji si nevšimneš ničeho podezřelého, ani nebezpečného. To samé ti potvrdí i zbytek týmu. Neměly by tu tím pádem být žádné automatické věže, nebo podobné pasti.
Živá bytost je zde pouze jedna. Sedí u počítačů a nezdá se, že by se chystala utéci, nebo se nějak bránit. Exploze sice nebyla největší, ale i tak by si jí měla dotyčná osoba všimnout. Tým čeká na další rozkazy.

U doupě hackera

Členové týmu vypadají bojeschopně a ani obranné věže je moc nepoznamenali, dobrá zpráva je že když jsme se dostali přes ně tak už na nás čeká jen poslední obrana. Ta špatná zpráva je že to může být cokoliv a i když to vypadalo že ten hacker myslí dopředu a je připravený na více variant je možné že propadne zoufalství a tehdy půjde skutečně do tuhého. cesta je jednoduchá a přímá žádný odpor nebo střelecké věže.
Možná se spoléhal na ty střelecké věže které upravil tak aby zastavili skutečně všechno, pokud tedy dotyčný nepřivede mecha ten by je mohl vážně poškodit i když by byl sám vážně poškozen ještě by měl do sil na zničení věže.
Vzrušení přijde když se objeví miny, chodba exploduje ovšem nikdo není zraněný a tak pokračujeme dál i když poněkud opatrněji a nakonec dorazíme k opravdu masivním vratům které jsou patrně poslední obrannou linií za kterou už je hacker, zbývající komando a cokoliv co tam ještě nashromáždil jako prostředek poslední záchrany. Nevidíme zde nic co byty dveře nějak otvíralo patrně to je jako s trezorem který se také nedá otevřít zvenčí.
Ano tohle je to odstíněné místo a hacker si dal vážně práci aby zevnitř nic neuniklo.
Nejdřív se podívám jestli zde kromě dveří není něco co nás sleduje a co by se případně dalo využít, nečekám že něco takového najdu proto nakonec řeknu.
„Dobrá, ale odpálíme nálož na dálku a postavíme se v náhodných pozicích po obou stranách dveří. Potom co dojde k explozi měla by teoreticky nastat skulina v odstínění, zkuste se zjistit cokoliv co tam na nás může čekat.“
Dobré by bylo kdyby tu bylo něco co by se dalo postavit za dveře, ale to tu asi nenajdeme.

Kassandra
599 SL / 20.2. / 19:32
Doupě hackera


Členové třetího týmu vypadají bojeschopně. Jejich obleky jsou sice lehce poškozené z předchozích střetů s ozbrojenými muži, ale automatické věže se na nich nijak výrazně nepoznamenaly. V případě potřeby by určitě zvládli nějaký těžší nápor. Nic vám tedy nebrání pokračovat dál do doupěte hackera.
Cesta se zdá být celkem jednoduchá a přímá. Nesetkáte se s absolutně žádným odporem nebo střeleckými posty. Ale pak se to stane. V jeden moment uslyšíš někoho ze svého týmu křičet:
„Bacha, miny!“
V dalším chvíli se ozve exploze a prach zaplní celou chodbu. Chvilku trvá, než se usadí, ale jakmile je pryč tak zjistíš, že nebyl nikdo zraněn.
Dál tedy pokračujete mnohem opatrněji a k žádným podobným nehodám už nedojde.

Zastavíte se až před masivními vraty, které blokují cestu dál. Vypadají zamčené a nezdá se, že by na téhle straně byl nějaký klíč nebo mechanismus, který by je otevíral. Sken okolí potvrdí, že tohle je přesně to odstíněné místo, které jste hledali. Hacker by se měl nacházet přímo na druhé straně. Bohužel díky stínění které místnost vyzařuje nedokážete určit, co je na druhé straně. Dokonce ani infravize vám neposkytne žádné užitečné informace. Může tam být pouze hacker, ale také celé komando.
Jeden člen tvého týmu potom vytáhne malou směrovou nálož, která by měla být ale dostat na to, aby vám otevřela cestu dál.
„Vaše rozkazy?“ Zeptá se muž a čeká, jestli si cestu otevřete násilím, nebo zda přijdeš s jiným nápadem.

Průlom

Vím jak je tento plán riskantní, může to vyjít, ale také nemusí ovšem čas není na naší straně a tak nám nakonec nic jiného nezbude. Velitel rozdá rozkazy a všichni tuší že tohle bude těžké protože tyhle věže jsou vyzbrojené tím nejlepším co se podařilo sehnat.
Zkouška ohněm brzy začne, doslova pokud mají plazmitovou munici ...
Plán funguje než se dostanu do poloviční vzdálenosti, ten kdo ty věže programoval musel zahrnout i nečekané možnosti a i když nevěděl přesně o co jde to jak jsem rozpárala toho robota bylo dostatečně výmluvné.
Navíc nepotřebovali tam naskenovat mou tvář která by stejně nebyla vidět, ale spíš určitý styl který nikdo jiný mít nemůže.
Kromě střelby skoro nic neslyším a protože jsem předpokládala že se budu vyhýbat jen jedné věži tak je těžké se vyhýbat dvěma věžím protože musím hledat skulinu mezi nimi. Navíc mám pocit že jsou ty věže s každým výstřelem lepší a přesnější jako by si spočítali správnou trajektorii.
Vypadá to že všechno funguje,zatím, ale mám pocit jako by na té věži stál obr a házel po mně vznášedla ... No vida já já to tušila a jen čekala kdy dojde k použití plazmitové munice ...
Ale nakonec se přece jenom dostanu až ke věži a přiložím na ní výbušniny, pak už se jenom s uspokojením dívám na hořící trosky zatím co se pokusím zjistit jak na tom jsem.
Obávala jsme se že to bude horší, jistě je tu určité poškození a budu muset navštívit někoho kdo mně dá opět do pořádku.
„Děkuju a vy se držte.“odpovím veliteli protože nic dalšího není třeba dodávat a tak se otočím k týmu tři a podívám se jak jsou na tom.
„Dobrá cíl leží před námi a možná nás nebude čekat protože doufal že nás to tohle zadrží. Ale může se nějak dozvědět k čemu zde došlo takže rychle kupředu.“

Kassandra
599 SL / 20.2. /11:15
Díra v obraně

Velitel se nad tvým nápadem zamyslí. Je tu určitá šance, že by se to mohlo podařit, stejně tak šance, že by to mohl někdo odnést. Bohužel pro vás jste moc na výběr neměli a museli jste jednat a to co možná nejdříve. „Každá vteřina se počítá, budeme to muset risknout.“
To už se k vám dostane i druhý tým, který se před tím zdržel nějakou přestřelkou. Velitel jim v rychlosti popíše vaší situaci a potom hned přejde k plánu.
„Dobrá, jdeme na to. Tým dva rozptýlí věže nalevo a tým tři ty napravo. Já zůstanu tady a budu dávat pozor, aby nám nikdo nevpadl do zad. Agentka na jednu z věží zaútočí a vyřadí jí z provozu a potom skrz jejich mezeru v obraně projdeme k našemu cíli. Nějaké otázky? Ne? Tak jdeme.“

Oba týmy vyrazí. Jakmile jsou na dostřel tak věže spustí palbu a členové zásahové jednotky palbu opětují. Přesně podle plánu se věže zaměří jenom na ně a tebe si nevšímají. Tedy až do chvíle, než se dostaneš do poloviční vzdálenosti. Dvě nejbližší věže po tobě začnou střílet a bez ohledu na snahy ostatních týmů jsi jejich primární cíl. Kulky létají všemi směry a díky rámusu skoro nic neslyšíš.
Snažíš se pohybovat nepředvídatelně, ale je těžké se vyhýbat dvěma věžím naráz. Prvních několik ran je jen škrábnutí a dá se snést. Potom ale přijde pár přesných zásahů a cítíš se, jako by do tebe nabouralo vznášedlo. Nepochybně těžký kalibr a dost možná i speciální munice. Na to tvoje podkožní zbroj zkrátka není dělaná. Než se dostaneš k věži, tak utržíš pár zásahů. Na několika místech ti zásahy dokonce vyškubnou kus zbroje, ale vše je stále funkční.

Hlásím těžké poškození. Zbroj moc dlouho nevydrží.

Já taky. Ten hajzl má plazmitovou munici.

Rozumím, tým dva, stáhněte se.

Zaslechneš jak se druhý tým stahuje ze svých pozic a palba z jedné strany po chvilce utichne. Jsi u děla, teď už je to jen otázkou času, než ho zlikviduješ.
Cesta dál je otevřená. Třetí tým se stáhne zpátky k veliteli a mimo palebné pole ostatních věží. Ty jsi u trosek věže, tím pádem ve slepém bodě a snad i v bezpečí. Tvoje systémy hlásí poškození vnějšího pláště a sníženou funkci několika vedlejších systémů. Budeš normálně fungovat, ale měla bys co nejdříve navštívit technika, aby provedl opravy.

Tým tři, připojte se k agentce a pokračujte v misi. Já zkontroluji jak je na tom dvojka a jakmile budeme moci tak se k vám připojíme, ale nečekejte na nás. Agentko, máte můj tým na starosti. Hodně štěstí.

Kerberus hlídá bránu

Přestřelka stejně brzy nebo později nakonec ustane i když to vidím spíš na to dřív než se do toho vloží nečekaný zásah shůry protože těžce zkoušený strop se nakonec zhroutí na naše útočníky. Boj skončil protože naši protivníci se právě nacházejí pohřbení pod troskami velitel má možná pravdu, ale já mám pocit že to hlavní na nás pořád čeká. Jsme potlučení ovšem ani já žádné větší škody nezaznamenávám a co se týká těch co tu jsou tak pochybuji že by jejich skenování přineslo něco důležitého. Pokračujeme dál a i když narazíme na nějaký odpor tak je brzy po něm přesto můj pocit neutichá, mám narůstající pocit že nakonec narazíme na něco co se nám rozhodně nebude líbit. A moje obavy se skutečně potvrdí když zaslechnu o odstíněné oblasti a když tam potom dorazíme všimnu si že celá oblast je odříznutá, ale také jsme zde narazili na něco co je tu postavené aby nás zastavilo. A protože nemáme čas hledat zdroj těch automatických věží a tak nakonec budeme muset sáhnout ke kroku který je sice docela riskantní, ale mohl by vyjít.
„Co se soustředit jen na jednu věž a vytvořit zde slepé místo? Moje schopnosti a systém obleku by mně teoreticky mohly dostat dostatečně blízko pokud zvolím systém kotoulů po náhodné dráze a také budu potřebovat aby někdo tu věž zaměstnal. Vím že to je docela riskantní, ale mohlo by to vyjít.“

Kassandra
599 SL / 20.2. / 11:09
Dál do nitra

Přestřelka s útočníky pokračuje dál ale jejich počty rychle klesají. Vypadá to,že se s nimi budete takhle ještě chvilku odstřelovat, když se stane něco, co celou situaci vyřeší za vás. Přes hluk rachotících zbraní není nic slyšet, takže si většina z vás všimne hroutícího se stropu až když je už pozdě. Vaši protivníci jsou buď mrtví, nebo pod hromadou trosek čekají na svůj konec.
Vy s velitelem jste byli díky sloupům většiny ušetřeni. Odpor je nulový. Vaši protivníci jsou mrtví, nebo utekli.

"Nebo jsme je jenom zaskočili a oni neměli čas připravit obranu." Naváže velitel na tvůj komentář. Potom se sehne k jednomu z těl a začne ho skenovat a ohledávat. Prosté oblečení, prosté zbraně. A s největší pravděpodobností nulový výcvik.
"Gangy ze starého města." zhodnotí velitel po chvilce. "Nikdo známý." Potom ještě provede krátkou kotrolu svých systémů a vypadá to, že je v pořádku. Jeho oblek je potlučený a na řadě míst si můžeš všimnout stop po zásazích. Ty samotná jsi na tom dost podobně. Žádné velké škody, které by ti zabraňovaly normálně fungovat. Sem tam nějaká ta odřená barva na implantátech a prosvítající kov.
Tým jedna, odpor potlačen. pokračujeme k bodu alfa, konec.

Pokračujete dál do nitra komplexu. Jednotlivé týmy pokračují společně s vámi po vytyčených trasách a likvidují vše, co se jim dostane do cesty. Z toho co zaslechneš ve vysílačce při jejich hlášeních nejsou obránci moc koordinovaní. Veškerý jejich odpor ke kterému se zmůžou skončí stejně rychle jako začne.

Všechny týmy. Hlášení ozve se velitel. Trvá několik dlouhých vteřin, než se vám dostane odpovědi.

Tým dva. Vše pokračuje podle plánu. Odpor minimální.

Tým tři. Setkali jsme se s několika obrněnými pozicemi. Tyké tu bylo nastraženo několik výbušných pastí. V současné době je odpor minimální.

Nějaké ztráty? zeptá se velitel poté co domluví třetí tým.

Negativní. Pouze lehké škody. Celý tým je bojeschopný.

Rozumím. Pokračujte podle plánu. Velitel konec.

Všichni pokračují skrze bludiště chodeb jako horký nůž máslem. Několikrát se vám do cesty postaví několik útočníků s granáty, nebo těžkými zbraněmi, ale nic, s čím by jste si neporadili.

Tady tým tři. Dorazili jsme na místo. Celá oblast je odstíněná. Narazili jsme na automatické střílny a několik opozdilců.

Výborně. Držte pozice a počkejte na tým jedna a dva. Pokud se setkáte s cílem, tak ho zastavte.

Přidáte tedy do kroku a zanedlouho jste na místě, o kterém třetí tým mluvil. Ani se nemusíš snažit ho hledat, protože na něj tvůj optický systém začne hned reagovat. Veškeré tepelné stopy (při termovizi) jsou chladné, z oblasti nevychází žádný hluk ani záření. Pohyb je nulový a veškeré pokusy o skenování končí úplně "normálně". Pokud by jste o tom nevěděli, tak by vám nejspíš nepřišlo ani nic divného. Zmíněný tým střeží chodbu na jednom rohu. Když vás spatří tak vám dají znamení, že je vzduch čistý.

"Jaká je situace?" zeptá se velitel, když doběhnete k nim. Obleky obou vojáků dostaly pořádně zabrat a na paži jednoho z nich je utržený kus pancéřování.
"Nic moc veliteli." začne jeden. "Automatické střílny. Dvě nebo čtyři. Pokaždé když se přiblížíme, tak spustí palbu. Taky těžký kalibr. Nic co by obleky krátce nevydržely, ale delší dávka z nás udělá řešeto. "


"Co je odříznout od zdroje? Jako u toho předchozího doupěte? " Navrhne velitel, ale druhý voják zakroutí hlavou. Hned potom vysvětlí váš problém. Podle hlasu, byť lehce zkresleného jde o ženu. "Zdroj je někde hluboko pod námi. Nevíme kde a na hledání nemáme lidi. Pokud to riskneme ..."

"... tak cíl uteče." dokončí velitel. Jeho pohled pak padne na tebe. "Nějaké nápady agentko? Je to přeci jen váš podezřelý. Když řeknete, tak tam vletíme s plnou parádou. "
Z toho cos pochytila, tak u vojáků a žoldnéřů, když se řekne s plnou parádou, tak se tím myslí cokoliv je k dispozici, včetně výbušnin.

Akce pokračuje

Střílí se na všechny směry a ani já se nevyhnu zásahu ovšem nevypadá to že by ti co jsou zde měli dostatečně účinné zbraně. Přesto je důvod k obezřetnosti, tohle byl jenom začátek až se budeme blížit k cíli bude se to zhoršovat a narazíme na skutečně tuhý odpor.
Protože skutečnou sílu domácího pána jsme zatím nepoznali.
Překážka za které se schovám se zmenšuje a já dostávám stále častěji zásah ovšem pořád žádné poškození,něco mi zde nesedí.
„Ano jsem, ale mám pocit že nám zde něco uniká. Jako kdyby proti nám používali jen zlomek toho co mohou aby v nás nevzbudili podezření ohledně něco k čemu má dojít.“
Mám určité tušení se kterým jsem se rozhodla nesvěřit když jsem uslyšela ten jiný hlas a i nyní nechci rozvíjet svou teorii protože je asi zřejmé co zde musíme udělat. Rychle to tu dokončit a pak se opatrně vydat k našemu cíli.

Kassandra
599 SL / 20.2. / 11:09
To hell and maybe back

Palba přichází ze všech stran a i přes svou rychlou reakci se nevyhneš tomu, aby tě pár ze střel nezasáhlo. Systémy hlásí zásah, ale současně tě informuje o nulovém poškození. Důvod je zřejmě malý kalibr a základní projektilové zbraně.
Velitel mezi tím zlikviduje tři z útočníků a pokračuje dál ve střelbě, sám zasypáván deštěm kulek. Určitě toho schytal tak pětkrát víc než ty, ale pořád stojí na nohou a pokračuje v boji. Vždy pálí, dokud nevystřílí zásobník a potom se ukryje za nějakou překážkou, aby přebil, pak pokračuje ve střelbě.

Padnou další dva, ale systém ti pořád hlásí sedm nepřátel. Palba neustává.
V komunikátoru se pak ozve čísi hlas. Nezní to jako velitel, tak půjde pravděpodobně o jiného člena týmu. Tým dva. Narazili jsme na lehký odpor. Pokračujeme k bodu alfa. Konec.
Další nepřítel mrtvý a další smrť kulek tvým směrem. Překážka za kterou se skrýváš dostává slušně zabrat a stále častěji ti systém hlásí zásah. Stále však bez jakéhokoliv poškození.
„Jste v pořádku agentko?“ ozve se ve vysílačce hlas velitele. Ukrývá se za jedním z podpůrných sloupů, který už pod náporem kulek přišel o podstatnou část.

Akce začíná

Jdeme do akce a obleky všech působí opravdu mohutně což vzhledem k tomu co nás dole čeká to není nic překvapivého. Také v současné době žádnému robotovi nejde věřit pokud nenajdeme zdroj a opět se neobnoví pořádek. Ostatní si mně prohlédnou a je na mně složená chvála, někteří mně opět skenují ovšem nikdo jiný se k tomu už nevyjadřuje. Pak se se mnou spojí velitel a řekne že co udělám je na něm, pokud mu nebudu zaclánět. Pak je mi podán batoh protože budeme seskakovat neboť v místě ke kterému se budeme blížit určitě budou snímat vše a ani pták neprojde bez jejich povšimnutí.
A seskakovat budeme z opravdu velké výšky,
Postupně všichni seskakují a nakonec tu zbudeme jenom já a velitel a my nakonec také seskočíme. Proletím střechou nějaké budovy a dalšími dvěma patry což sice zaznamenám, ale nevypadá to že bych se toho měla obávat. Energetická kapsle a systém batohu se postará o vše takže já nemusím dělat skoro nic,tedy aspoň během pádu, po dopadu to už bude horší. Když dopadneme rozvíří se kolem nás hromada prachu, moje oči zčervenají a hned poznám kdo je kdo. Rozhodnu se schovat za nejbližší místo tak abych nepřekážela veliteli a zároveň se podívat kde to jsem a také se pustit do střelby pokud se někdo dostane na dostřel či moc blízko.