| |||
"Dobrá otázka. Lidi jsou jako hmyz. Přežijí všude. Od všech pouští kolem až po Severské oblasti plné sněhu. Chtěla jsem vždycky jen klid a teď tu máme válku. Náš kmen nic jiného nezná. Kdysi dávno jsme byli nomádi. Bojovali s přírodou a všemi monstry kolem, než jsme se usadili. Někteří rozpoutali války. jiní žili poklidně. Lidé se nikdy nezmění a co vím, tak můj otec nikdy nevedl s elfy válku. Jeho cíl byl hory. Všichi ti orci a barbaři, kteří přepadávají naše karavany. Další cesta krom moře do jiných zemí. Chtěla jsem vždycky cestovat...ale ani nevím, proč ti to říkám. Klidně jdi. Tady opravdu nevím kam dál. Nemám plán. V patách nepřítele o kterém vím něco víc a přesto málo..." Povzdechla jsem znepokojeně a koukám kolem. "Fajn tak jinak. Proč bychom tě měli pustit? Byla si předtím v lese...a tohle je od lesa daleko... Pořád tu něco nehraje, ale stále envím co." Byla jsem v koncích. Všechny ty nápady a otázky. Nevěděla jsem co si o všem ymslet. Neměla jsem v ruce nic. Žádný plán. |
doba vygenerování stránky: 1.9722328186035 sekund