Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Karneval

Příspěvků: 12


Hraje se Dvakrát týdně  Vypravěč Rudovous je offlineRudovous
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Rebeca Netanya - 20. srpna 2019 22:39
normal_israeli_army_213302.jpg
Bližší seznámení
15.8.2019, odpoledne slunečné počasí
Brána zavrzala a pomalu se otvírá. Odhalila dva muže. Ani jeden mi není povědomí. Možná že se objevil v podniku a já si ho nevšimla. *Aaa ne tak neobjevil. Kdyby ano tak by ho chlapci hned vyhodili.* Probleskne mi hlavou když hostitel promluví. Jen se pousměji "Děkuji, tašku si vezmu sama." Nerada dávám z ruky svoje věci.

Pobaveně pozvednu obočí. Bertak je nedočkavý mladý muž. Stařík sotva domluvím a on už se horečně představuje. Opřu se o mašinu a sleduji mladíkovu nedočkavost.

"Jméno sedí a povolání. No i tak by se to třeba dalo nazvat." Konečně promluvím na Kiarena. Stejně jsem si chtěla udělat dovolenou. Mílit se je lidské. Stat se to může každému. Poslouchám starouška. Je celkem milí. Batoh si hodím přes rameno a odtlačím motorku dovnitř hradu. A zaparkuji jí na určené místo. Hostitel mluví o dalším návštěvníkovi. Vůbec nevím o koho jde.

Beru zpět. Vím o toho jde. Další rádoby hvězdička která si myslí že jí všichni musí padnout k nohám. A dle chování koťátka to tak i nejspíš je. Možná je dobré tady zůstat. Takovouhle komedii jen tak nezažijete.

Neubraním se a Usměji se. Barák velkej jak třikrát můj klub ale jen tři ložnice. Promnu si oči a zadívam se na koťátko. "Myslím že bsi jeho přítomnost v pokoji užiješ asi nejvíc z nás všech. Tedy pokud by ovšem Bertek neměl zájem. Za mne klidně si ho do pokoje vezmi." Mrknu na Miu. Naposledy kdy mi chlap překročil prach ložnice dostal za odměnu letecký den z okna.

Poděkuji Kiarenovi. Nejprve si chci dát sprchu než si s ním budu chtít promluvit. Cesta byla dlouhá. Snad si tu pár dní odpočinu než se vrátím domů.
 
Mia Jenkins - 19. srpna 2019 22:22
beznzvu272.jpg
Setkání
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Musím přiznat, že dnešní den vypadal na jeden z nejlepších, které jsem v poslední době prožila. Sice chybně poslaná pozvánka... Ale jsem tady a Sir Kieran Henderson to vzal lépe než jsem mohla doufat. Dokonce nás pozval na tomto hradu na bál i tak! Navíc vypadalo, že je velmi galantní a jistě bude mít i zajímavý příběh jak ke svému titulu přišel.
A potom... Uviděla jsem za námi Edwarda Kai Blckburna. Zhluboka jsem se nadechla. Sice to nebyl někdo, ke komu bych bezmezně vzhlížela, ale setkat se s tak známým člověkem, to se nestává každý den. Vždyť ho znám jen z televize a taky máme jednu společnou věc. Hudbu a zpěv.

Bartolomiej i Rebeca taky budou mít určitě zajímavé příběhy. Pohled mi padl postupně z jednoho na druhého, tak jak jsme byli před vchodem do věže.

"Děkuji Kierana za vše co pro nás děláte." Odpovím na nabídku prohlídku hradu či cokoliv jiného.

S úsměvem na rtech rukou zamávám na příchozího Edwarda a naznačím aby přišel blíž. "Jak to uděláme s tím spaním?" Zeptám se nakonec zvědavě Barteka a Rebecy.


 
Edward Kai Blackburne - 18. srpna 2019 22:04
348622255b01a0067247093e878b79a79094.jpg
Na místě - jsem z toho celej odvařenej
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Nechtěl jsem nikam jezdit. Jenže rodiče mleli stále svoje a to i přestože jsem byl kurva plnoletej. Vždyť jsem byla známá hvězda. Herec, model a zpěvák. To všechno ze mně přece chtěli mít.
”Půjdeš tam a budeš tam přemýšlet o tom, co chceš se svým životem dělat. Už ti nebudeme tolerovat, co jsi dělal doposud. Pošpinil jsi naši rodinu. Musíme tě na nějaký čas uklidit, než to vyšumí a najde se někdo další, který na sebe upoutá pozornost.” Stále mi zní jejich kecy v hlavě.
Nasrat!
Ale stejně teď sedím v autě kousek od cíle, veze mně celou cestu řidič, kterého zaplatili rodiče, aby dohlédl na to, že se dostanu na místo. Do domova nějakého zazobance, který se rozhodl uspořádat nějaký nudný maškarní bál. Taková ztráta času.

Hrála mi zrovna hudba v mobilu, když mi na něm píplo, že jsem totálně bez signálu.
To si ze mně dělají prdel, že jo?
Až pak jsem si všiml toho hradu. No do prdele, to je jako z nějakého filmu s Drákulou.
Jestli to na mně mělo udělat nějaký dojem, tak smolík. Spíše jsem byl ještě více znechucený a otrávený.
Přidal jsem ještě víc hlasitosti, když jsme dojeli na místo, odkud to vypadá, že půjdeme po svých. Nechci nic poslouchat. Potřebuji odsud vypadnout.
”Hej, odnes to, Žáne. Máš přece dohlédnout na to, že tam dojdu.” Řeknu řidiči a jediné zavazadlo, které si vezmu je moje kytara. Tašku přes rameno a kufr na kolečkách nechám na něm. Je za to placenej a může říct mé matce, že za to bude chtít příplatek, tak oč jde. Jestli k tomu má nějaké kecy, tak to ignoruju a vydám se k bráně.

Kam dorazím zrovna ve chvíli, kdy to vypadá, že už jsou všichni na odchodu. Velký proslov, který určitě byl, skončil.
Jaká škoda.
”No to je super, takže můžu domů?” Pronesu sám k sobě.
 
Hra Osudu - 16. srpna 2019 23:00
beznzvu1774.jpg
Uvítání
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


"Těší mě Barteku." Odpoví Kieran stále s úsměvem na rtech. Při dalších slovech Barteka se, byť jen na malou chvíli, zarazí. "Je pravdou že mi připadáš mladý, ale jsi Bartolomiej Radzinski z Varšavy? Vycházející vědecká hvězda?" Nevydržel čekat na odpověď a podle Bartekových slov usoudil, že mohlo dojít k omylu.
Ihned se podíval na Rebecu a Miu. "Vy budete Rebeca Netanya. Uznávaná lékařka pracující ve spojených státech a vy..." Usměje se na Miu. ..musíte být Mia Jenkins. Modelka z Corku." Mia se nesměle usmála, ale zakroutila hlavou ze strany na stranu na znamení nesouhlasu. "Jsem Mia Jenkins, ale z Dublinu. A nejsem modelka, ale zpívám v barech." Sklopí zrak k zemi.

Kieran na chvíli přestal mluvit a Anthony stál dál tiše za ním. "Inu." Promluvil znovu. "Když člověk chce něco udělat pořádně, musí to udělat sám. I u vás došlo k omylu?" Pozvánky jistě neposílal sám, ale jak může někdo udělat takovou bot? Podívá se znovu na Rebecu a Barteka. Zdá se ale, že odpověď bude jasná.
Na tváři se mu ale znovu objevil úsměv. "Nic se ale neděje. Když jste urazili kus cesty, bylo by to ode mě nezdvořilé abych vám neposkytl přístřeší a pozvánka na bál je samozřejmě platná. I my se přece můžeme stát přáteli. Nebo ne?"

Pokud Rebeca souhlasí (Mia to již odkývala), vezme osobně vaše tašky a vydá se pomalu přes nádvoří. Lidé, kteří zde na hradě pracují již mají nachystané venkovní prostory na večerní bál. Stoly, židle, ozdoby, místo pro hudbu... Vše je nachystané. Jen jídlo, pití... to se na stoly nachystá a bude podávat těsně před bálem.
"Chtěl jsem mít ještě ráno trochu klidu. Bránu jsem tak nechal otevřít až teď. Vidíte támhle tu věž?" Pokyne hlavou. "Sice až nahoře, ale máte tam každý nachystaný svůj pokoj." Dovede vás až před vchod aby po cestě pokynul ještě jednomu muži, který vám pomůže s taškama po schodišti. Přece jen, je to pár pater bez výtahu.
Na malou chvíli zapřemýšlí. "Měl bych na vás prosbu. Na poslední chvíli mi potvrdil účast ještě Edward Kai Blackburne. Pokud tato pozvánka šla správně, budete jistě mile potěšeni. Jen... Bohužel jsou již všechny pokoje rozděleny..." Zhluboka se nadechl. "...domluvili byste se prosím a v jednom pokoji byli dva? Jsou dostatečně velké." To jméno Edward Kai Blackburne... když ho Kieran vyslovil. Mohli jste si všimout, že to jména Mia zná. Nadšeně koukla a s drobným smíchem dodala. "Jestli nikdo nebudete chtít, klidně ho na pokoj vezmu." Těmi slovy byl Kieran potěšen, odpadla mu jedna starost.

"Tady se s vámi nyní rozloučím a potkáme se opět večer. Kdybyste za mnou chtěli přijít, najdete mě ve své pracovně. Kohokoliv se zeptáte tak vám řekne kde to je." Opět s milým úsměvem se mírně ukloní. "Nebo vás mohu provést po hradě pokud budete chtít. Dnes, zítra..." Pokrčí jen rameny. Kdyby někdo měl zájem, může si vybrat i termín.
 
Bartłomiej Radzinski - 16. srpna 2019 08:51
brickwallcasualeyeglasses79922.jpg
Konečně
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Když nám hostitel otevře bránu, vydám se k němu. Pozdravím ho a představím se. Já jsem Bartolomiej, můžete mi říkat Bartek. Moc se omlouvám pane, ale nepamatuji si, že bysme se kdy setkali. Jste si jistý, že jste chtěl pozvat zrovna mě? Při Anonyho dotazu se přátelsky usměji a odpovím ne, moc Vám děkuji, to zvládnu sám. Poté počkám na ostatní a vydám se za nimi.
 
Hra Osudu - 14. srpna 2019 22:17
beznzvu1774.jpg
Uvítání
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Brána od středověkého sídla se pomalu otevřela abyste zjistili, že v ní stojí dva muži. Jeden v dobře padnoucím obleku a prošedivělé vlasy, druhý vypadal jako nějaký lokaj.
Chvíli se na vás beze slova dívali, když si všimli, že někteří z vás jdou k nim. Čekali dokud nebudete dostatečně blízko.

"Vidím, že jste vyslyšeli mému přání a přijali pozvánku na náš malý bál." Pravil s úsměvem na rtech ten prošedivělý. "Zdravím vás, přátelé." Dodal vzápětí.
"Mé jméno je Kieran." Představil se neformálně. Kdo jste již byl v jeho blízkosti... Každé ženě dal polibek na tvář zatímco vás druhou rukou opatrně přichytil za rameno. Bartekovi podal na přivítanou ruku, kdy stisk měl pevný.
"Tady to je Anthony. Bude vás mít na starost po celou dobu pobytu, můžete se něj s čímkoliv obrátit." Ukáže rukou na muže stojícím za ním. "Jakou jste měli cestu? Věřím že jste unaveni, Anthony vám ukáže vaše pokoje, jídelnu pokud budete mít hlad." Povídá vesele dál kdy dobrá nálada ho neopouští. Na první pohled se zdá, že sir Kieran Henderson bude velmi dobrý společník a hostitel.

"Pokud dovolíte dámy, pomůžu vám alespoň s taškama přes nádvoří." Anthony dodal směrem k Bartekovi. "Dovolíte pane?" Poukázal na tvé zavazadlo.
 
Mia Jenkins - 14. srpna 2019 22:15
beznzvu272.jpg
Seznámení
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Ze sladkého nic nedělání mě vytrhl mužský hlas... Zdravím, jmenuji se Bartek Radzinski... Podle přízvuku jsem hned poznala, že... Mám za sebou cestu až z Varšavy... Hned mi to potvrdi. Stočila jsem k němu zrak. Stál tiše nade mnou a rozhléžel se po okolí.
Tak nejsem sama. Na rtech se mi objevil úsměv když jsem zjistila, že je pravděpodobně ještě někdo kdo obdržel pozvánku jako já. Aspoň teda myslím.

"To je daleká cesta." Pronesu tiše. "Šla bych bránou." Vypadne ze mě pobaveně. Nakonec jsem se zvedla abych se oprášila a pokračovala dál. V tom mi pohled padne na další osobu, ženu, která se objeví před branou.
Pak už se znovu věnuji mladíkovi. "Já jsem Mia. Taky jsem byla pozvaná na..." Jak jsem tak stála čelem k hradu, všimla jsem si, že se brána začala pomalu otevírat. "...bál. Dokončila jsem větu po pár okamžicích.

"Pojď. Rychle." Ukážu k hradu. Rychle se obuji a popadnu svoji tašku.
 
Rebeca Netanya - 14. srpna 2019 12:29
normal_israeli_army_213302.jpg
U cíle
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Vylezla jsem z letiště. Zkontrolovala jsem telefon. Ještě je brzy na kontrolní telefonát. Vicky nebyla z mého odjezdu nadšená. Měli jsme dovolenou trávit společně. Vymluvila jsem se na pracovní cestu, nemusí být u všeho. Naštěstí se moc neptala. Vlastně ani nevím proč jsem letěla. Nevím kdo mne pozval ale potřebovala jsem na pár dní odjet. Urovnat si co dál. Hodím si batoh na záda zapnu si koženou bundu a vyrazím do půjčovny pro motorku. Je to mnohem rychlejší než auto.
Cestu si trochu prodloužím, nejedu přímo k hradu, chci se porozhlédnout po okolí. Využít toho že jsem sama a nemusím se o nic starat. zastavím na chvilku na pobřeží. Sundám si přilbu a užívám si ten chladný slaný vzduch. Vzpomínaní a nostalgie bylo po pár minutách dost. Je na čase vyrazit aby hostitel nečekal.
Motorku zaparkuji na mostě před vchodem. Jistě za branou bude nádvoří kde jí budu moct zaparkovat. Nejsem zde první . Kousek od sebe vidím dvě postavy. Přilbu pověsím na řídítka a opřu se o mašinu. Zapálím si a počkám co se vlastně bude dít.
 
Bartłomiej Radzinski - 14. srpna 2019 11:42
brickwallcasualeyeglasses79922.jpg
Cesta k hradu
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Nikdy jsem ve Skotsku nebyl. Vypadá to tu hodně zajímavě. Docela by mě zajímalo, kdo je ten, kdo mi poslal pozvánku. Možná to je někdo z výměnných studentů ze školy s kým jsem se bavil, ale nemyslím si, že bych zapomněl na někoho kdo má vlastní hrad. Autem z půjčovny jsem dojel co nejblíže k hradu a poté jsem pokračoval pěšky.
Ještě že nemám těžký kufr, jinak bych přišel celý spocený a udělal si ostudu už při příchodu. U hradu jsem s všiml ženy v koženém kabátě. Vydal jsem se k ní a když jsem se přiblížil, ozval jsem se zdravím, jmenuji se Bartek Radzinski. Mám pozvánku na místní bál, nevíte kudy se jde dovnitř? Mám za sebou cestu až z Varšavy a rád bych si konečně sedl. Když jsem si všiml, že kouří vytáhl jsem vlastní cigarety a jednu si také zapálil. Zůstal jsem vedle ní stát a rozhlížel jsem se po krásném okolí.
 
Mia Jenkins - 13. srpna 2019 23:46
beznzvu272.jpg
Před branami
15.8.2019, dopoledne
slunečné počasí


Ani jsem nevěděla proč jsem vlastně nevzala peníze z obálky a pozvánku prostě nezahodila. To už teď bylo ale jedno. Stála jsem tady, před zavřenou bránou hradu. Nikde žádný zvonek nebo klepadlo. Na zabušení na bránu nikdo neodpovídal. Taxík který mě sem dovezl z nejbližšího města, který jel proklatě dlouho, už se otočil a pelášil pryč. Jedinou přístupovou cestou přes most, který tu musel stát už proklatě dlouho, snad několik set let? Stejně jako hrad.

Pohledem na mobil jsem zjistila, že tady není ani ten nejmenší signál. Jen na kratičkou chvíli jsem skousla spodní ret abych vymyslela co teď.
Mé kroky směřovali na břeh velkého jezera, nad kterým se hrad tyčil. Prošla jsem kolem replik děl, které kdysi měly za úkol obranu tohoto sídla. Kdo ví, jestli ta skutečná byla někdy použita. Jestli tu proběhla nějaká krvavá řež.

Sedla jsem si do písku a zapálila jednu cigaretu abych si načnutou krabičku dala zpět do kapsy u své kožené bundy.
Příroda zde byla nádherná. Naproti byly zalesněné kopce, stejně jako byl hustý les i cestou sem. Nechtěla bych se v něm ztratit. Příjemný vánek na břehu jezera si pohrával s mými vlasy, vlnky se rozbíjely o břeh a tu a tam bylo slyšet ojedinělého racka kterak předádí své kejkle.
Zula jsem své tenisky a vyhrnula nohavice, kdy jsem nohy položila do vody.

Zavřela jsem oči a vychutnávala tuhle chvíli.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2019 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.057123899459839 sekund

na začátek stránky