Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Pouštní nájezdníci

Příspěvků: 236


Hraje se Dvakrát týdně  Vypravěč Arged je offlineArged
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Harad Orlí srdce je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 7:30Harad Orlí srdce
 Postava Zaggon je offline, naposledy online byla 23. ledna 2021 17:12Zaggon
 Postava Mauul je offline, naposledy online byla 21. ledna 2021 21:18Mauul
 Postava Keyn „Pocem“ Frem je offline, naposledy online byla 23. ledna 2021 23:15Keyn „Pocem“ Frem
 
Mauul - 21. ledna 2021 20:53
jarl04394.jpg
"Zdravím Harade. Já jsem Mauul. Kde to jsme také moc netušíme. Asi někde daleko na jihu u moře. Tamhlety hory… " a ukážu na sever k obzoru "… jsou asi Jeskynní vrchy."

Zvednu se od Harada, který vypadá celkem v pohodě.
"Navrhuju udělat tu tábořiště, rozděláme oheň a něco pojíme a odpočinem si."

Pak se vydám tahat nějaké uschlé naplavené dřevo kus od moře. Najdu nějaké příhodné místo, za nějakým kopečkem, aby bylo i chráněné před větrem, a tam začnu připravovat ohniště.
 
Zaggon - 20. ledna 2021 18:47
dryk14203.jpg
Než se stihnu doplazik k ležícímu tělu, už u něj je Mauul a začne s ním cloumat.
"Sakra snesu hodně, ale ten Mauul je snad nezničitelnej."
a než se seberu, už je tam i Keyn.
"No to mě poval na záda a kopni, von i Keyn je už v pohodě?"
Doplazím se k ostatním.
"Tak koho ste to tu našli.
A hele trosečník a já myslel že nejhůř tady sme na tom my. "

Barbar se pomalu zvedá a potom se nám představí a vypadá to, že mu zas tak zle není, což já pořád ještě tvrdit nemůžu.
"Sakra chlape, ještě se nemůžeš ani pořádně hejbat a už se chceš zase uzemnit? Vy barbaři ste v tomhle horší než trpaslíci. Já sem Zaggon."
Zasměji se z plna hrdla a potom se představím.
 
Keyn „Pocem“ Frem - 20. ledna 2021 13:55
koňk47512.jpg
"Pomalu, pomalu. Pocem, můžeš bejt rád, že ses neutopil. Seš vysušenej jak slaneček, ve vlasech sůl, na ksichtě sůl, v žaludku ti ještě šplouchá slaná voda. Bylo by plejtvání tě ještě víc vysoušet chlastem. Až se postavíš na nohy bez meče, možná. Teď to koukej naředit a trochu se vopláchni. Nedaleko musí týct potok. A esli si to myslel jináč, tak nejvostřejší věc, která by mohla skončit v tvym žaludku, je Zaggonova sekera."
 
Harad Orlí srdce - 19. ledna 2021 08:46
rudovousbrva1622.jpg
V hlavě mi hučí jako v úlu. Vnímám okrajově jen rytmické houpání a šumění moře. Vyplivnu chuchvalec chaluh a pootevřu oči. Převalím se na záda a chvíli jen užasle pozoruji mraky plující oblohou.
Aargh-uf-uf-kurva-aargh!
Rozkašlu se.Jestli jsem naživu? To bych taky rád věděl. Nejsou tu žádné valkýry ani stoly prohýbající se jídlem a pitím, jen jakýsi chlápek, co se mnou cloumá.

Vodu, dobří mužové, vodu!

Vodu? Jako bych jí neměl dost. Posadím se na břehu a lačně lokám z podaného měchu. Po chvilce se mi na ústech objeví vítězoslavný úsměv, když zahlédnu pochvu s mečem. Dolezu k ní po čtyřech, vytáhnu meč a s jeho pomocí se postavím.

Díky vám chlapci, máte to u mě.
Kde to vlastně jsem, neví někdo z vás?
Jmenuji se Harad a přezdívají mi Orlí srdce. Naše loď ztroskotala, to byla ale bouře! Voda je dobrá, ale něco ostřejšího byste neměli?
.Svou otázku doplním burácivým smíchem...
 
Mauul - 18. ledna 2021 21:20
jarl04394.jpg
Ha, tak přece trosečník.
Jakmile ho spatřím vrhnu se k němu a prohlédnu ho, zda není někde zraněn, případně zda nemá vodu v plicích. Ale pak si uvědomím, že kdyby ano, tak by se nejspíš nedoplazi až sem. Nejspíš bude jen vyčerpaný. Zkusím s ním zatřást a probrat ho.
"Hej, chlape, slyšíš? Jsi naživu?"
Pak sáhnu po měchu s vodou a dám mu napít.
 
Keyn „Pocem“ Frem - 16. ledna 2021 21:49
koňk47512.jpg
Moje zadnice byla asi nejzvyklejší. Na tohle ale nemohl být připraven snad nikdo. Možná krom "pouštních nájezdníků z východu". Nebo ze západu? Nějak se ztrácím ve směru. Kde to vlastně... Aha! Moře, takže úplně na jihu. Objíždíme hory - jak chytré. Na koně...

Zatímco Zagon a Mauul předvádějí kačeří tanec, já se konečně napiju. V tom trysku to nebylo dost dobře možné. A pak ve mně zvítězí moje řemeslo a já jdu, natrhám veliké hrstě trávy a začnu jimi koně vytírat dosucha. Sám zpocený až na zadku, kterému tedy pak také dám jistou péči, abychom vůbec byli schopni zítra pokračovat. Hochům poradím též, jak si namastit půlky.

Když vtom se ozve zahalekání těch dvou od samotného břehu. Něco objevili. Spustím paži a zadívám se tím směrem. Jeden z koní mi trs vyškubne z ruky a přežvykuje. Dobrou chuť.
To už se Mauul k něčemu sklání a Zaggon divoce gestikuluje. Nebo opravdu mává mečem?

Z nervózního kroku se dám do poklusu, víc mi bolavé stehenní svaly nedovolí. Už to vidím. Tělo! Vida. Seberu cestou k nim rychle pár svých věcí, aniž bych tušil, co z toho bych vůbec mohl potřebovat.
 
Šéf - 16. ledna 2021 12:05
ing28833.jpg
Ano! U té hromady naplavených prken pozornému oku nemůže ujít stopa po plazícím se člověku. Asi dál od hranice přílivu. Otočíte hlavy tím směrem. Cestička zválené trávy. Lidské tělo.

Je to barbar, jeho šaty jsou bílé solí. Svalnatý, urostlý, dlouhé slámové vlasy, rezavý vous. Na půl cesty od trosek k místu, kde barbar leží, je široký meč i s pochvou a opaskem. Když se k němu přiblížíte, jeho tělo sebou lehce škubne. Prsty sevřou trs trávy a zase se uvolní.
 
Mauul - 15. ledna 2021 20:18
jarl04394.jpg

Vodní hrádek



Připojím ke Keynově zážitku i ten svůj. I když z něj nejsem vůbec moudrý.
"Já jsem se objevil také v nějaké vodě, ale spíš jsem se v ní tak jako klidně vznášel. Bylo to … docela uklidňující a příjemné. No a pak ke mně mluvil takový hlas. Že jedna lidská bytost čeká na naši pomoc a nemá už moc času. No tak jsem řekl, že chci té bytosti pomoci a o koho jde. Pak mi ten hlas poděkoval a objevil jsem se ve stáji."

Na břehu moře


Celé tělo mne bolí. Vlastně ne, jenom zadek mě bolí. Ale bolí tak moc, že se ta bolest rozlévá do celého těla. Ztěžka si lehnu do trávy a stejně jako Zaggon pozoruji podivné naplavené dřevo.
To vypadá jako nějaké trosky. Napadne mne po chvíli, když vidím jak to Zaggon obchází.

Unaveně se zvednu a jdu se také podívat blíž. Případně se rozhlížím po pláži, zda jsou nějaké i další někde o kus dál. Třeba tu bude nějaký trosečník. Možná to je ta lidská bytost čekající na naši pomoc.
 
Zaggon - 12. ledna 2021 18:44
dryk14203.jpg
Nemůžu vstát nemůžu sedět a tak potupně, ale momentálně nejpohodlněji, lezu po čtyřech k nejbližší louce do které se pustili i koně a tam z hlubokým a hlasitým odfrknutím padnu na břicho a určitě tak deset minut tam jen ležím a ani se nehnu.
Po chvíli se otočím a jen velmi opatrně si sednu na zadek a koukám se, kde to vlastně jsme.
"Hele, neni to divný, ta hromada dřeva, takhle na pláži, jako jo, určitě to dříví je normální, ale jako jak je na sobě a tak, to je divný. Už ste to někdy viděli? No aspoň máme něco na táborák.
Ty jo, dal bych si pečínku, když na to tak myslim a pivo a pak se jen válel a odpočíval, moje prdel je na padrť. Už vim, proč na ty zvířata nelezu."

Po chvíli se opatrně zvednu a jdu se podívat na tu hromadu dřeva, jestli tam je něco na podpal a tak.
"hele přemejšleli ste vo těch vobrazech? Jestli to mělo nějakej hlubší smysl? jako nikdy sem nic podobnýho neviděl, neslyšel a ani nikoho neznám, kdo by něco takovýho zažil."
Pak se podívám na ty koně, na vodu, na koně, na vodu a teprve teď mi dojde, že oni běhají po vodě.
"Já se asi zbláznil, ale ty koně bjehaj po vodě, no tý brďo, tohle mi nikdo nikdy neuvěří. Tohle někomu vyprávět, tak si myslej, že sem ještě pořádně nadranej a nebo mi ruplo v kebuli.?
Zmateně chodím okolo té hromady dřeva, ale ta mě momentálně přestala úplně zajímat. Pořád se snažím srovnat s faktem, že jsem právě zažíval na prožíval nějaká kouzla a já nevím co ještě všechno.
 
Šéf - 12. ledna 2021 15:53
ing28833.jpg
Nakonec, po příjemném spánku v posteli a dobré snídani si i nedůvěřivý Zaggon vybere obraz a vezme do ruky klíček.
Pochopitelně až poté, co vyslechne, co se stalo jeho druhům. A zmizí. Jen na pár minut ovšem.

Pak, byť vám to přijde poněkud nevhodné, poberete ze spíže zásoby, osedláte a naložíte koně.
Tak nějak je všem jasné, že další cestou vás povedou oni. Bylo rozumné přeložit většinu nákladu z vozu do loďky. Teď budete muset nejspíš pár dalších věcí zanechat tady.

Koně volně vyšli ze vrat, nechali vás nasednout. Mauul ani Zaggon nejsou dobří jezdci, Zaggon k tomu ani nemá důvěru v tahle zvířata, ale do sedla se vyšvihl hladce. A pak začala jízda.
Zprvu to vypadá, že koně se budou brodit močálem, jenže po pár krocích do jezera je zjevné, že jejich kopyta se do vody noří jen tolik, aby vás řádně zkropila, až se dají do klusu. Jejich běh je ladný a lehký, jako by vás ani váš náklad nenesli.
Voda stříká do všech stran, jedete ve zdánlivém prudkém lijáku, na který svítí teplé slunce.
Zaggon se zuby nehty drží, ale je to opojná jízda, která ho vlastně i baví.
Trvá to hodinu, méně, více? Pak koně přešli na chvíli na pevnou zem. Let je to stále šílený. Teď je zjevná i ta obrovská rychlost, které by se normální kůň přiblížil leda s dokonalou genetickou výbavou, po špičkovém výcviku a na perfektně upravené dráze. Další hodiny jízdy.
Stmívá se. Koně se řítí říčním korytem. Po hladině řeky, pochopitelně. Ruce a nohy umdlévají, zadnice při každém skoku taaak bolí! Kam tohle vede!?
Vůně soli a ryb. Pořád. Sprcha. Tentokrát slaná. Nemá cenu mít otevřené oči, jenom to pálí. Chvílemi to přestává a koně se ženou po písčitohliněných plážích.
Svítá. Koně konečně zarazili. Ztěžka se sesypete z jejich hřbetů na zem. Zpocení a vyčerpaní. Vy i koně. Kousek od moře je louka s vysokou trávou, do které se koně hned pustili. Dál směrem, kterým jste přijeli, se táhne kopcovitá pláň zarostlá tou stejnou vysokou trávou, za vámi a směrem do vnitrozemí jsou hory. A vychází tam právě slunce.

Moře je klidné. Na jeho břehu je naplaveno dost dřeva, při bližším pohledu je jasné, že nejde jen o větve a stromy. V Mauulovi něco trhne. Tady je něco důležitého.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.077558994293213 sekund

na začátek stránky