Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Vlčí zhouba
Družina
Postava Djaximirialius Terenquenrill je offline, naposledy online byla 20. dubna 2024 0:23Djaximirialius Terenquenrill
| |||
 | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. | ||
| |||
| Postava Sheris Gallaway vyřazena na vlastní žádost. Bimba | ||
| |||
 | Rozchod No vypadá to že tomu čarodějovi se pořád něco nezdá, já také také nejsem zrovna nadšená z naší případné spolupráce, ale co se pokusit přejít naše neshody a zkusit pracovat společně? Nebo mi aspoň říct co mu vadí o rasovou čistotu zde nejde, je to něco jiného i když ten čaroděj je divný, ale říkám snad něco? Jako jo chápu to jak se asi cítí, ale ... A potom mi to dojde, on pochází z nějaké cizí země jejich zvyky jsou tak složité a zvláštní že vás začne bolet hlava jen když se to pokusíte pochopit. Ze země kde je vážně složité pojetí cti a kde je naprosto nezbytné chovat se důstojně a ušlechtile vždy a za každé situace. A mám pocit že jsem se aspoň částečně nespletla, tohle bude dlouhý den ... Začnu kopat prsty o zem a přemýšlím jak se máme shodnout na společném postupu když se nedokážeme shodnout ani společně. Co se týká Gildy vybaví se mi to co jsem slýchala u předtím v cechu o tom že absolutní moc neexistuje, ano můžete být opravdu mocní, ale vždy tu bude někdo kdo bude ještě mocnější. Počkat tak ke komu patří on? A proč je tu? Hele možná tě to šokuje, ale zde jsou jiné zvyky. Ale ani jedno z toho neřeknu protože se nechci hádat s tím čarodějem o tom že pravda je jen jedna. Jistě je tu hodně podivností, ale ta největší podivnost se nachází právě přede mnou, takže je mi jedno čemu věří a nevěří je mi to naprosto jedno. A také jsem ráda že spolu nepůjdeme aspoň ubude hádek. Přestanu kopat prsty o zem, počkám než ten čaroděj odejde a pokusím se tu stařenu uklidnit a slíbit jí něco víc než nějak to dopadne. Slibuji to já, to je vážně dobré. „Já no ... omlouvám se asi jste čekala něco jiného, ale pomohu vám s pohřbem a úklidem. Vím co říkal ... on, ale je nepravděpodobné že by se sem vraceli zjistit jestli někdo přežil. Nebo že by se sem vůbec vraceli asi už mají to pro co přišli, také pokud by měli tyto instrukce tak jeho by rozhodně nepřehlédli.“ To že by nepřehlédli ani jí už říkat nebudu, navíc to vypadá že podle toho nepořádku a také ohledně toho v jakém stavu tento dům nechali možná našli to co hledali, ale tím si také nejsem jistá takže to aspoň zatím rozvíjet nebudu. „A potom se pokusím najít ty kluky, mohla bych si půjčit tu mapu?“ Jsem sice schopná jí obkreslit, už jsem takto obkreslovala složitější věci, ale nechci se zbytečně namáhat pokud nemusím. Povzbudivě se na stařenu usměji a pružím na prstech i když v tomto úsměvu je i něco jiného. Ano jsem to já kdo té stařence nabízí něco konkrétního a hmatatelného co jí skutečně pomůže (považte to) zatímco ten čaroděj přišel s něčím co většinou slibuju já. Jistě pro něj je asi důležité někoho najít to by se také dalo pochopit. | ||
| |||
 | Beznadějná společnost Zamračeně jsem pozoroval tu divnou dívku. Opět se mi potvrdilo, že pokud opravdu patří ke Gildě, pak přibírají nejrůznější prapodivné existence, se kterými není zrovna dvakrát lehké vyjít natož spolupracovat. Sevřel jsem čelist, abych nevyhrkl první nemístnou poznámku, která mne napadla a sevřel rty raději do úzké linky. Těkal jsem očima po dívce a v ruce mi stále planulo připravené kouzlo. Ještě chvíli jsem trávil její slova, která sice zněla pravdivě, ale stejně postrádaly odpovědi hned na několik otázek, které jsem položil. Znechuceně jsem sevřel ruku v pěst a kouzlo zhasil. "Zbytečné plýtvání sil." "Budu si pamatovat, že až budu mrtvý mám očekávat, že se mne před pohřbem pokusíš nejprve okrást." Odtušil jsem odměřeně a slétl očima k babičce. "Pokud byl tento útok namířený přímo proti Gildě pak....ano mohli jít po nás, ale nevím koho by si Gilda mohla znepřátelit tak mocného....to by ale znamenalo, že se nám tu zaplétají dvě různé věci do sebe." Svraštil jsem nespokojeně čelo a pak úkosem pohlédl ven. "Pokud patříš ke Gildě, špatně prokazuješ úctu svým soukmenovcům, asi jsem docela rád, že ke Gildě nepatřím." Odtušil jsem napůl k ní napůl sám pro sebe. "Omlouvám se za vzniklé potíže babičko, doufám, že se Vám syn uzdraví......měl bych jít. Mrtví musejí počkat, jejich pohřeb by byl sice cnost, ale dal by vědět, že někdo útok přežil a navíc....stále nám chybí jeden společník. Mohla se dostat dostatečně daleko, může být zraněná a potřebovat pomoc. Zkusím jí najít a dle toho, jak uspěji, podám zprávu Gildě, nebo budu pokračovat dál sám." Objasnil jsem své plány spíše k babičce, než k Sheris. "Ty si dělej, co uznáš za vhodné. Věřím ti ještě méně, nevěřím ti a proto se ani nebudu spoléhat na tvou pomoc. Je tady až příliš podivností, které se staly." Upravil jsem si své věci, zkontroloval, že mám vše a ohlédl se na babičku. "Pokud bude vše dobré, do pár dní se vrátím, nebo minimálně pošlu, někoho, kdo by Vám pomohl." Ubezpečil jsem ji, i když jsem si tím, co jsem říkal sám jistý úplně nebyl. Pak jsem se otočil vyšel ven. Vyrazil jsem do blízkého okolí pátrat po Rianě, musela tu někde nechat stopy. Lehčí, mělčí a menší, než byly otisky bot Gridani, nebo ostatních. Musel jsem doufat, že za sebou neměla čas zametat stopy a zároveň, že jí nikdo nepronásledoval. | ||
| |||
| Popojedem? Stojím a přešlapuju a občas se naštvaně podívám ke stropu, být tu sama tak si odplivnu, ale být sama tak k této situaci vůbec nedojde. Je ironie že narazím na toho podivného čaroděje zrovna na místě kde se nemá nic stát a on mně obviní z něčeho co jsem (tentokrát) neprovedla. Ne ono šlo o to že jsem neprojevila patřičné ušlechtilé city ... vypadám snad jako klerik nebo paladin? Kopu prsty pravé nohy o podlahu a naštvaný výraz se změní v otrávený, ale dobrá pokud se chce bavit o zbytečnostech tak prosím já mu v tom bránit nebudu. Jistě byly horší situace jako když mně ... dobrá zpátky z nepříjemné minulosti do ne zrovna radostné přítomnosti. Měla jsem zůstat v cechu nějaký respekt bych si přece jenom ... Složím ruce na prsou, nakrčím nos a ohnu prsty pravé nohy abych jimi klepala o zem, na stařenčinu poznámku mně napadne že by se tu něco cenného našlo, ale pak se za tu myšlenku zastydím. Potom mně však zaujme to co ta stařenka řekla a podívám se na toho čaroděje, proč ho nehledali není to tím že ho nemohli najít? Ale tady není nic tak hluboké aby tam mohl zapadnout úplně a pokud dostali určité instrukce ... Přejedu si rukama po čele a vystrčím spodní ret ještě víc protože mám pocit že mi něco uniká, ale stařenka má pravdu tady už nic nezjistíme. Takže uvolním výraz, přestanu klepat prsty o zem a čekám na další vlnu obvinění od toho čaroděje. Nebo že bych nad mohla doufat že je schopný poslouchat i něco jiného než zvuk svého ega? | ||
| |||
 | Nevysvětlitelné záhady „No, možná jsem slyšela nějaké kroky,“ zamumlá zamyšleně stařena a poškrábe se jednou rukou na hlavě. | ||
| |||
| Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán Čaroděj pronese své teorie stylem já jsem všude byl a všechno viděl jsem viděl takže všechno znám nejlépe, ale já se s ním nechci hádat kde mají jeho teorie díry. Předpokládám že přišli připraveni a tak se jen tak nezaleknou dalších osob, navíc tu přišli něco hledat kdyby chtěli mít jistotu že nikdo nepřežije jednali by jinak což vylučuje i to poslední co říkal. To vyžaduje armádu a plánování ovšem něco mně zaujalo neříkal zmizel ... Mohl někam zapadnout a mít štěstí ohledně toho že ho přehlédli protože pochybuji že by se s jeho exotickým vzhledem nepřesvědčili jestli je skutečně mrtvý. Navíc ten odlesk mohla být ta lampa, ale jakou má ta lampa spojitost s ním? Protřu si kořen nosu protože mám pocit že mi zde něco uniká, mám pocit že ta lampa v tom hraje určitou roli, pak je tu jeho náhlé objevení a to jak říkal že zmizel. Ale pak je to tu zase ... Jistě mám proto své pochopení řekněme že ho skutečně přehlédli (i když to není jako přehlédnout krvavou skvrnu) a on zjistí že ti se kterými cestoval jsou mrtví. A uznávám že většinou lžu, kradu a podvádím, ale mám náročný životní styl a sklony rozházet vše do posledního měďáku. Potlačím potřebu vrhnout útrpný pohled ke stropu složím ruce na prsou a pronesu: „Nic netajím, neptal ses čekala jsem že to probereme po pohřbu se kterým jsme samozřejmě počítala proto nebylo potřeba se o něm zmiňovat.“ Jo mohla jsme říct že by je měli pohřbít a kdyby se tak náhle neobjevil tak bych to nejspíš udělala, ale co jsem tu potom hledala a kdo se tu snažil najít stopy aby on měl klid na utěšovaní té stařeny? Navíc mám pocit že jemu by se nelíbilo nic co bych udělala, je to jako když někomu dáte tři stříbrné svícny, ale pak si to rozmyslíte a chcete je zpátky. A tak ho obviníte z toho že vám ty svícny ukradl. „A nikoho tady skutečně neznám, původně jsem byla vyslaná do Amphail prověřit ukradené předměty abych zjistila že ukradené nebyly jen se těm co je měli doručit nechtělo chodit do Waterdeepu. No a tak si řeknu když už jsem Amphail chvíli tu zůstanu než se vrátím. A v tom mi někdo vrazí do rukou list kde mi mistr Alrond píše o problémech s vlky a další problémy aspoň zde nepředpokládá. Ten list si klidně můžeš přečíst a když už jsem poblíž farmy u Tří dubů mám prý jít sem a vy mi už řeknete co dál, asi se dalo čekat že jste dosáhli jistého pokroku. Možná jste skutečně dosáhli jistého pokroku nebo tu přišli něco najít.“ O útoku na gildu mluvit nebudu už tak je ten čaroděj rozrušený, jen ať si to přečte sám, stejně jako nemluvím o tom o tom že asi tuším co zde hledali. | ||
| |||
| Nezáviděnihodná situace Poslouchal jsem babičku a stále méně se mi líbila, že se budu muset někde sám po lese toulat a hledat skrýš malých kluků, kteří nevím, jak jsou v tomhle všem zapleteni.....ta divná holka se, jako pomoc moc počítat nedala. S tichým povzdechem jsem slétl očima k ní, když se objevila a rozhodla se podělit o to, co našla. "S nejvyšší pravděpodobností jich tady bylo více....kdyby byl jen jeden a jen těžko by pobil všechny mé společníky, aniž by se stihli bránit. Moment překvapení však udělal své......nejspíše počítali, že jsou všichni mrtví a tak odsud vypadli. Mohli pospíchat z několika důvodů....obava, že přijdou další, jako my a vrátíme jim to, nebo že jsme poblíž...zvláště, když já náhle zmizel. Nebo se rozhodli pronásledovat Rainu, jejíž tělo zde chybí, nebo připravili stejný osud i ostatním farmám a osadám okolo a tak je tlačil čas." Zhodnotil jsem, co mi přišlo na mysl a podíval jsem se opět na babičku. "Nevím, jestli šli po vás, nebo po nás, rozhodně tu však nebyli bezdůvodně......héj ty děvče." Houkl jsem na Sheris a sklouzl koutkem pohledu zpátky k ní. "Proč poslali jen tebe? Pokud si gilda myslela, že tu je potřeba pomoci, poslala by hádám více lidí. Navíc před tebou vyslali už Rainnu, tak proč by posílali zvláště, ještě tebe." Zamračil jsem se a obrátil k dívce plně svou pozornost. "Něco mi tajíš. Tvrdíš, že jsi z gildy, ale nikoho z mých mrtvých společníků jsi nepoznala, ani neprojevila zájem o to je pohřbít, jen o jejich kapsy. Takže teď s pravou ven. Celou pravdou." Zamračil jsem se připraven se bránit, nebo zaútočit, kdyby se rozhodla mne Sheris napadnout. Očima jsem se snažil studovat její obličej a odhadnout její úmysly. Pokud by se rozpovídala budu se snažit poznat jestli mi říká pravdu, lže nebo něco zatajuje. (Ready action na akci útok, pokud by se bude chtít Sheris pohnout dál k nám, nebo někam pryč. V dalším kole pokud si bude chtít povídat budu používat akci na Vhled) | ||
| |||
| Nový směr Nakonec jsme překvapená že ho přinesou sem dovnitř, ale dobře cesta do nejbližší farmy na nosítkách by stála rozhodně za to a já se na ní vůbec netěšila. Otázkou je co teď protože já toho o léčitelství moc nevím, ale to počká než to tu prohledám. Získám pocit že se na mně někdo dívá a pak zjistím že to je ta stará žena, ale místo toho aby mně vyplísnila se mně jen zeptá co zde hledám. Jako by se tady dalo něco ukrást, no možná ... že tu něco přehlédli nebo to nepovažovali za důležité. Chápu že někdo musel utěšit tu starou ženu, ale já jsem jediná koho napadlo se zde podívat po stopách. Tedy myslím nevím co dělal ten modrý čaroděj venku. „Hledám stopy a také jsem něco našla.“narovnám se odhrnu si vlasy z obličeje a pak přešlápnu z jedné bosé nohy na druhou. „Ve dveřích byl kousek této látky která však nepatří tomu muži který tu leží. Také tu někdo byl a zřejmě pospíchal protože přešel přes skvrnu krve na zemi kterou buď neviděl nebo mu to bylo jedno.“ Během své řeči ukážu ten kousek látky a nakonec dojdu k té krvavé skvrně a prsty pravé nohy poklepu poblíž rozmazaného místa. Už nemluvím o tom že zde někdo něco hledal protože to zde zpřevracel ani proč tady z toho neudělali kůlničku na dříví, když ta stará žena vytáhne z truhly mapu tak se vydám k ní a dívám se na co vlastně ukazuje. Dobrá, ale o čem se to vlastně bavíme? O čem vlastně venku mluvili? Podívám se na toho modrého čaroděje jestli k tomu nechce něco říct, ale můžeme se tam vydat třeba tam něco najdeme. | ||
| |||
| Pátrání „To se nebojte, dobrý pane,“ chlácholí Djaxe babička. „Však ona ta skrýš nebyla zas tak schovaná. Vybavuju si, jak mi jednou nadšeně Seba vykládal, když jsem seděla u ohně a pletla, že nejkrásnější na té skrýši je, že se k ní dá pěkně dostat po staré lesní cestě, která vede podél celého okraje lesa a jen se pak stačí dívat po těch správných nápovědách, až se k ní člověk blíží.“ Zobrazit SPOILER  | ||
