Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

HƏX

Příspěvků: 251
Hraje se Jindy Hamburk, podzim, rok po Odhalení  Vypravěč Persefona je offlinePersefona
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Tereza Kämpfová - 14. března 2023 22:33
terka_dark3078.jpg
Odfrknu si. Nelíbilo se mi, co říkal. Bylo to o to horší, že měl pravdu a já to věděla. Tohle jsem nebyla já. Cynismus a odsekávání bylo forte mých společníků. Unaveně vydechnu.

"Jo, nějak jsem myslela, že když už jsme spolu přežili tamto, tak že..." pokusím se obhájit, ale nakonec nad tím mávnu rukou - doslova i obrazně. Studený ranní vzduch proklouzl tak mezi mými prsty. "Asi mi na maloměstě změkl mozek. Není to zase tak dlouhá doba, co ji znám. Takže samozřejmě ani ty o ní nemůžeš vědět všechno." Tím ukončím kauzu 'Adam Vlček obviněn za zamlčování informací o podezřelé' ve prospěch jmenovaného.

"To je sice plán, ale ráda bych podotkla, že jsi měl včera náročnej den, večer a noc. Takže co se takhle jít nejdřív vyspat? Nerada ti kazím iluze, ale nejsi zrovna dvakrát společenský, když jsi vyspaný a najedený, natož v tomhle stavu," poznamenám a lehce se na něj pokusím usmát a poplácám jej krátce po paži. "Až budu potřebovat bodyguarda, nebo jen další oči a uši, dám ti vědět. Prozatím se jdi vyspat, Brumbär. A když se probudíš a budeš mít spoustu energie, o které nebudeš vědět, co s ní, tak mi můžeš v bytě uklidit. Ten chaos, co jste tam nechali je neskutečný."

Rýpnutí do Adama zakončím vytasením telefonu, abych opět zkontrolovala čas.

"Sakra, no... asi bych měla rovnou jít. Ozvi se, kdyby cokoliv. A já ti dám vědět, až budu potřebovat pomoc, hm? Otevřená komunikace je důležitá ve vztahu, i tom sousedském. A nerada bych byla překvapená tím, že i ty mi takhle zmizíš kompletně do paktu k někomu... takovému."

A pokud mě můj bručivý, ale oblíbený soused nezastavil, tak jsem na něj ještě na pozdrav mávla a zamířila si to směrem na stanici.
 
Adam Vlček - 18. února 2023 19:04
fc0f797126a060c52a613bc77293fe2acropped2376.jpg
Krátce se ušklíbnu, když Terka spustí. "Opatrně, ještě trochu cynismu a už od nás budeš k nerozeznání." Zamručím. Nicméně se nedá říct, že by neměla pravdu. "Budeš se divit, ale já vlastně nevím, jak moc mi Villa věří." Pokrčím rameny. Ne, nemám tušení, jestli to je nějaký dlouhodobý pakt vlčice, který měla v plánu už dlouho, nebo teď nějaké její zbrklé jednání. Nelíbí se mi to, stejně jako se mi nelíbí, že nás z toho úplně vykopla. Ale... ale.

Se sardonickým pobavením sleduji Terezu "zoufalou matku" Kämpfovou, když se snaží soustředit na to podstatné. Krátce kývnu. "To zní jako dobrý nápad. Co se mě týče, nemám teď další plány." Pokrčím rameny. "Ty jsi tady detektiv, takže ti nechci lízt do zelí. Nicméně mě napadlo, že bych se zastavil v Eternity. Nemyslím si, že by mi kdokoli cokoli řekl, ale přinejmenším bych mohl vyčíhnout jaká je teď mezi pijavicemi nálada. Ale pokud raději chceš, abych nikam moc nelezl dokud nebudu potřeba..." Pokrčím rameny.
 
Tereza Kämpfová - 21. ledna 2023 14:42
terka_dark3078.jpg
Zalituji, že navazuji pouze pochybná přátelství jen s jedinci, kteří mají kolem sebe jen katastrofické, nebo jen hrozné problémy. Nevím, co to o mne vypovídá. Než mne napadne příhodná nadávka, Adam pokračuje se svým typickým kousavým způsobem. Zpražím ho pohledem, nespokojeně mlasknu a rozhodím rukama.

"Byli jste tu měsíc spolu. Zdemolovali jste mi byt společně. Máte spousty společných problémů. Tak jsem tak nějak předpokládala, že už spolu mluvíte o pochybných paktech, co by mohli toho druhého znervóznit,"
pronesu rozladěně. Strach, který jsem cítila z upírů a snažila si nepřipouštět, se dostává na povrch teď, kdy už jsem v relativním bezpečí. Hádám, že to je něco jako můj obranný mechanismus, jak to napětí vypustit z těla. Frustrovaně si povzdechnu a prohrábnu si vlasy. Než pomalu pokývám hlavou a naposledy se podívám směrem, kam zmizela Villa a upíři.

"Máš pravdu. Ví, jak nás kontaktovat a je dospělá, prý..."
zabručím tak, že to musí vypadat, že trénuju imitace svého souseda s rybičkami, když je ve špatné náladě. Palcem a ukazováčkem si stisknu kořen nosu na pár vteřin a zavřu při tom oči.

"Nic jiného nám nezbývá... Fajn. Fajn. Nebudu řešit, proč se zdrogovaná vlčice vydala na schůzku s upíry a co pro ně bude dělat. Budu řešit věci, co hoří nejvíc. Ty dokumenty doma a pak cestu do práce, abych stihla schůzku..." začnu uvažovat nahlas o svém dalším programu. Pomáhá to ukočírovat ten pocit bezmoci. Pustím si kořen nosu a pohlédnu na Adama. "Vracíš se taky domů, nebo míříš někam do města?"
 
Adam Vlček - 12. ledna 2023 15:58
fc0f797126a060c52a613bc77293fe2acropped2376.jpg
Pozoruji odcházející upíry. Jednu malou a děsivou mrchu a druhého starého a neméně děsivého hajzla. Vyprovázím je pohledem až k Ville. No... nelíbí se mi to. Villa nemá úplně historii dělání dobrých rozhodnutí na rozdíl od někoho, ale... Nemám pocit, že vložením mě a Terky do něčeho, čemu nerozumíme bychom příliš pomohly. Jakkoli cítím určitou starost a vlastně stejné pocity, které následně Terka vloží do slov. "Mám pocit, že tyhle problémy máme na denním pořádku." Promnu si nos.

"Proč máš pocit, že by se ze všech svěřila zrovna mně?" Zvednu obočí, než potřesu hlavou. "Ne, nemám nejmenší tušení, co má v plánu s upírama. Ano, taky z toho nemám nejlepší pocit, ale..." Pokrčím rameny. "Co máme udělat? Vzít ji za ruku a odtáhnout jí pryč? Nemám z toho radost, to se neboj, ale je to velká holka, možná bychom jí mohli zkusit věřit." Nadhodím téměř kacířskou myšlenku a tázavě se na Terku podívám.
 
Tereza Kämpfová - 30. prosince 2022 21:48
terka_dark3078.jpg
"Nápodobně. Děkuji za váš čas," rozloučím se s Vládcem města s pokynutím hlavy. A vlastně dost ocením to, že si nepotrpí na podávání rukou, hned se otočí a odchází. Zažívám pocit netrpělivosti jako kdybych zadržovala dech příliš dlouho a jsem teď už jen kousek od hladiny, abych se mohla pořádně nadechnout. Ilsino příliš dětinské a nepříjemně veselé mávnutí kvituji dalším neutrálním přikývnutím. Dlouze a hluboce vydechnu, až když jsou téměř u Villy a já si jsem jistá, že to nemohou slyšet. Přitom se krátce oklepu jak se snažím zbavit toho nepříjemného pocitu, co jsem měla, když se na mě Vládce města díval.

"Dohajzlu, proč mám pocit, že jsme zahlédli základ dalšího problému, co mám vybouchne do obličeje?" zeptám se frustrovaně Adama, když Villa nejenže nečekala na nás, ale dokonce s Vládcem města a Ilse odešla pryč. Promnu si spánky.

"Villa není ve stavu cokoliv podnikat. Navíc s nimi," zavrčím nespokojeně a otočím se k Adamovi, rychle přitom zkontroluji čas na telefonu. "Víš, co má s nima společného? Mám se bát a řešit to?" pokračuji v otázkách zatímco schovávám telefon. Očima opět těknu k místu, kde zmizela Villa a oba prastaří upíři. Nemám čas hrát si na špiona a ani nevím, zda by to bylo moudré.
 
Osudová - 17. prosince 2022 21:03
ba39c093f9022fbde57e802ca507ebd38863.jpg
"V tom případě, bylo mi potěšením," odpověděl Vládce města a více se s nějakým loučením nezdržoval, když se k vám bez obav otočil zády vykročil na opačnou stranu mostu než vy. Směrem, kde se u zábradlí choulila unavená vlkodlačice, která si zrovna zapalovala cigaretu. Ilse se na vás široce usmála a zámavala, než rozpustilým krokem dítěte, kterým nebyla, vydala za mužem. Zvláštní dvojice, dokonce i v těchto podivných časech.

A ta jste osaměli. Villa tu zřejmě nebyla kvůli vám, ale... Čekala tam na něj. Ať už její důvody byly jakékoliv, nedalo se o tom pochybovat. Zvláště ne poté, co se u ní dvojice upírů krátce zastavila. Hovor to musel být rychlý, korunovaný potřesením hlavy vlkodlačky. Něco se jí nelíbilo. Dalo se to poznat i takhle na dálku z jejího napjatého postoje. Ještě nedokouřená cigareta v další chvíli opsala rudě žhnoucí oblouk než zamířila střemhlav k hladině odrážející světla lamp a pošmourné temné nebe.

Otočila se.

A vzápětí i s upíry zmizela v ulicích...

 
Adam Vlček - 08. prosince 2022 17:08
fc0f797126a060c52a613bc77293fe2acropped2376.jpg
Vlastně Terku obdivuju, nevím jestli bych já dokázal držet podobně ledovou a zdvořilou tvář takhle dlouho. Těžko říct, jestli za to může ta trocha upíří krve, co v sobě má, nebo taková byla vždycky. To já, já jsem vděčný za cigaretu, díky které mám co dělat s prsty a ústy a ne jen cenit zuby a nervózně vrčet. Schwarzova samozřejmá nadřazenost mě sere víc, než jsem ochotný přiznat, ale i já umím být diplomatický. Teoreticky. Když mě někdo slušně poprosí.

Nouzové kontakty, jak kouzelné... Přimhouřím oči, když mou pozornost přiláká Ilsino zamávání a povědomý zápach v nozdrách. Přimhouřím oči, když si všimnu Villy, která vypadá asi tak, jako se cítí. Zaregistruji Terčin pohled a jen pokrčím rameny. Nemám tušení, co zde zrzka dělá, ale jsem za její přítomnost rád. I když by teoreticky měla odpočívat, je dobré vědět, že tu máme ještě někoho, kdo nám bude krýt záda.

Schůzka se blíží ke konci a jsem za to jen vděčný. Nakonec to celé proběhlo v pořádku, ale dokud tady ti dva krvesajové jsou, nedokážu se uvolnit. A cigareta mi pozvolna dohořívá.
 
Tereza Kämpfová - 05. prosince 2022 22:12
terka_dark3078.jpg
Na moment mám pocit, že Schwarz naráží na mé nepolitické jednání, co vedlo k mému dočasnému suspendování. U někoho jako je on se však příliš nedivím, že má tyto informace k dispozici. V jeho očích to je nejspíš dalším důvodem, proč oslovil mě. Když udělám nějakou šílenou botu a zapletu se do ošidných věcí, snadno se to dá prostě přiložit k předchozímu incidentu.

"To máte nepochybně pravdu," souhlasím s ním proto bez valných emocí. Oproti ledové masce vyššího upíra, ale stejně mám výrazné grimasy jako v divadle.

"Skvělé, rozumím," odvětím, co nejklidněji. Napětí z jeho přítomnosti pořád neklesalo. Ale s časem a ubíhající konverzací se shodnými zájmy - nebo aspoň prozatím shodnými - vyžadovalo méně mojí mentální energie si udržovat nevyděšený výraz ve tváři. Instinkty ovšem stále volaly o poplach. Bylo mi jasné, že nechová ke mně větší sympatie než k nástroji, a nebude pro něj problém nepoužitelný, či špatně fungující nástroj vyměnit, či rovnou zničit.

Souhlasně pokývnu hlavou na to, že rozumím jeho požadavku, aby se kontakty využily až v případě nutnosti. Ilsino familiární zamávání přitáhlo mou pozornost. S překvapením pohlédnu směrem na konec mostu, kde se zjevila Villa. Dovolím si drobné ohlédnutí k Adamovi s pozvednutím obočím, abych se ho nehlasně zeptala, co tu naše vlkodlačice dělá. Více ale nestihnu, neboť se nepřekvapivě schůzka s Vládcem blížila konci.

"Je mi jasné, že jste velmi vytížený muž, pane Schwarzi, děkuji za Váš čas. Jsme domluveni. Podívám se na ten problém s mizejícími tvory a brzy snad tento případ bude moct být zdárně uzavřen," pokynu Vládci města. V duchu přitom jásám, že se budu moct konečně pořádně nadechnout, až uvidím mizející záda tohoto děsivě starého a nebezpečného muže a jeho panenkovsky děsivého doprovodu.
 
Osudová - 30. listopadu 2022 22:38
ba39c093f9022fbde57e802ca507ebd38863.jpg
"V pořádku, slečno Kämpfová, nevybral jsem si vás kvůli vaší zdatnosti v politice, ale zcela v jiném poli," ujistil Terku vyšší upír, jeho tón v tu chvíli zněl "málem" otcovsky. "ačkoliv nepopírám, že by vám to dost usnadnilo vaši práci," dodal možná až příliš upřímně, než se odmlčel a ponechal tak detektivce prostor k vyjádření. 
Poté pomalu kývl hlavou a opět se pousmál. Studeně. Neosobně. "Veškeré informace, které vám mohu poskytnout, najdete v obálce ve své poštovní schránce až se vrátíte zpátky do svého domu," ujistil tě, "včetně smlouvy potvrzující kontrakt mezi vámi a příbuzným s jedním z pohřešovaných, pokud by někoho zajímalo, proč se vyptáváte na něco, co se vás netýká. Stačí, když to podepíšete a uschováte," pokračoval dál. Myslel na všechno. Vzal vůbec v potaz možnost, že byste odmítli? Zatím tomu nic nenasvědčovalo... Ostatně, Vládce města nepatřil mezi ty, které by si kdokoliv dovolil vůbec odmítnout. Přátelská žádost by se mohla snadno změnit v něco mnohem... Přímějšího. 

"Najdete tam i potřebné kontakty. Ačkoliv bych ocenil, pokud byste je použila pouze v nezbytných případech," upozornil Terku. Ilse se v tu samou chvíli odlepila od zábradlí a otočila se k vám zády - směrem k opačnému a vzdálenějšímu konci mostu - a krátce zamávala. 

Někdo tam stál. Dost daleko od vás na to, abyste si ho všimli až nyní. Dokonce i Adam, v jehož neprospěch hrál lehký vítr vanoucí špatným směrem. Ten někdo byla Villa. I z dálky bylo patrné, že se neobtěžovala si cokoliv udělat s vlasy, akorát se převlékla, aby tolik nepřitahovala pozornost. I tak působila jako někdo po dlouhém flámu. 

"Nuže, jsme tedy domluveni, slečno Kämpfová? Vaše společnost je sice vskutku osvěžující, ale před svítáním musím stihnout ještě jednu schůzku, to jistě chápete..." naznačil.
 
Adam Vlček - 20. listopadu 2022 18:35
fc0f797126a060c52a613bc77293fe2acropped2376.jpg
Přistihnu se, jak se tajně těším, až budeme moct vypadnout. Není mi příjemné, jak na Schwarzovi není poznat, co si myslí. Jeho obličej, tón hlasu, pach... nic. To už i Ilse je čitelnější, i když podobně... nervozitu budící. I když se snažím být hodný medvěd a zůstat zticha, když upír zmíní "přátelskou protislužbu", neubráním se pobavenému odfrknutí. Tohle je asi tak přátelské, jako když já porcuju prase. Ale když už nic jiného, co říká dává smysl. Nijak oficiálně s ním spjatí nebudeme a to nám asi vyhovuje stejně jako jemu. A zbavit se Hraběnky očividně potřebuje takéž, i když by mě zajímaly konkrétní důvody. Hm, žádný upír se nás nedotkne... že bych zašel na pivo do Eternity? Chvíli se bavím tou představou. Sakra, možná bych mohl vytáhnout i Villu. Mám pocit, že tohle by ji pobavilo také.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1271538734436 sekund

na začátek stránky