Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Operation: Rogue

Příspěvků: 83
Hraje se Dvakrát týdně  Vypravěč Dawnbringer11 je offlineDawnbringer11
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Maya Lubotzky je offline, naposledy online byla 17. ledna 2022 0:05Maya Lubotzky
 Postava Benjamin Harkness je offline, naposledy online byla 16. ledna 2022 21:49Benjamin Harkness
 Postava Brimstone je offline, naposledy online byla 17. ledna 2022 0:06Brimstone
 
Benjamin Harkness - 06. června 2021 20:45
rsz_29e3efe180eff3b32470ef99ddf19fc349017.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost



Jak mě se ulovilo ve chvíli, kdy jsem zjistil, že to nehodí na mou osobu. Jasně úplně slyším ten zvrácený hlas, který by mi dal velení, ale naštěstí se to nestalo. Poslouchal jsem informace a snažil jsem se je nasát a něco si z nich odnést. Základní je, že nemám zabíjet Kaiju nikde nad farmou. Mám takové dost blbé tušení, že to se úplně nepovede. Ono totiž ty potvůrky mají svoji palici a úplně ne vždy poslouchají a dělají co by měli.

"Tak snad to nebude posraným navrch. Teď mě omluvte. Musím na ošetřovnu, jestli mám dneska něco udělat kromě toho, že bych se zeblil."

Byli jsme propuštěni a moje kroky jasně míří na ošetřovnu. Potřebuju do sebe dostat nějaký probouzecí driják, který mi vyčistí hlavy a přestane ten tlukot, který tam teď mám, protože bez toho do mecha asi těžko nastoupím. Celkem jsem rád, že se naše rozkazy zmínili o nepřátelském kontaktu s těmi zmrdy. I kdybych neměl tak pekelný bolehlav, tak se moc necítím na to, abych se popasoval s plně vycvičenými piloty nepřítele. Po ošetřovně zamířím rovnou ke svému mechu, kterého musím oficiálně nějak pojmenovat a to jméno se mi už pěkně rodí v hlavě. Necháme si to, až oficiálně vyrazíme. Ať je aspoň nějaké překvápko.
 
Maya Lubotzky - 06. června 2021 19:39
mechajea4071.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost


Několikrát zlehka přikývnu informacím k misi. Nemám co dodat, ani mě nenapadá, na co se zeptat. Včera to bylo spíš o tom mít štěstí a reagovat pohotově na danou situaci, takže předpokládám, že dneska to bude dost podobné. Jiné a přitom stejné.
“Tak jo,“ pohotově se zvednu od stolu, abych byla co nejdřív u svého titána. Dostatek času na to si vše promyslet a rozmyslet je u mě spíš na škodu, takže chci zkusit jinou taktiku, abych se vyhnula obvyklé nejistotě a polemizování nad zbytečnostmi. Pak ale přece jen zaváhám, protože tady nejsem jediná a někdo by přece jen další dotaz mít mohl.
 
Vypravěč - 06. června 2021 14:18
vyprav1_iko9381.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost


Richard, Sarah i James si vyslechnou vaše poznámky. Richard snad bez jakýchkoliv emocí kývne na Benjiho slova, krátce se pohledem zastaví u Mayi a se špetkou pochopení přikývne i na slova její. Když Brimstone vznese smysluplnou otázku, Richard se narovná and promluví: "Misi povede Brimstone. Primárním cílem mise je ochránit farmu před jakýmkoliv nebezpečím. Kdyby jste narazili na pozemní jednotky IMC, tanky či jiná vozidla, zneškodněte je. Nemůžeme si dovolit riskovat, že vás budou sledovat zpátky do Asgardu. Kdyby jste narazili na nepřátelské titány, stáhněte se. Patroly IMC se většinově skládají z více Titánů a přestože věřím ve vaše rapidně zlepšující se bojové schopnosti, proti plně vycvičeným pilotům by jste riskovali příliš."

Sarah, která stála vedle Richarda projevila na tváři jistý nesouhlas, ale zůstala u mlčení. James, který si doposud pohrával s kapesním nožem, zvedl hlavu, podíval se na Richard a ten mu kývnutím dal slovo.
"Kaiju se poměrně hodně liší, ale všichni sdílejí minimálně jednu věc. Jejich krev je prakticky velmi reaktivní kyselina, takže bych doporučoval se vyhnout kontaktnímu boji, využijte svých střelných zbraní a držte si je od těla. A pokud možno, zkuste boj udržet mimo farmu. Stodolám a sýpkám by taková kyselinová sprška taky nepřispěla." Sarah několikrát rychle přikývla na souhlas a Richard se opět otočil k vám. "Jestli to jsou všechny dotazy, můžete se jít připravit k odchodu. Vaši Titáni jsou připraveni a čekají na vás." Ještě naposledy vás Richard všechny sežehnul pohledem. Bylo těžké z toho pohledu usoudit něco víc, než že ve vás vkládal důvěru. Jestli to však bylo z nutnosti situace nebo vám opravdu věřil, to se z ostrých rysů četlo špatně. "Hodně štěstí." Dodal ještě.
 
Brimstone - 05. června 2021 19:48
brimstone26534.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost



Vidět Benjiho jak trpí mi notně zvedne náladu. Nic nepotěší tak jako cizího neštěstí, ale musí být neškodné. Rozhodně mu nepřeji nic zlého jako se stalo minule kdy byl málem roztrhán raketou na kusy.
Já sice šla spát pozdě, protože naše diskuze se protáhla a chtěla jsem počkat na výsledky kompletní diagnostiky mého stroje. Vstávala jsme tak o něco později než obvykle, ale rozhodně jsem nevyspávala až do odpoledne jako jiní. Předvolání mě tedy zastihlo uprostřed další práce na titánovi.

Vyslechnu s hlášeni a pak si stáhnu mapu k sobě a začnu zkoumat topografii terénu a přemýšlím co to pro nás bude znamenat. Když se pak zmíní kdo bude výsadku velet tak zpozorním a když zvednu hlavu tak všichni koukají na mě. No paráda. Hovno padá dolů a tentokrát dopadlo na mou hlavu. Budu mít na starost tuhle tlupu. Snad to nebude katastrofa.

Odkašlu si, protože mi náhle trochu vyschlo v krku a rukou zašátrám v kapse po cigaretách. Jednu vytáhnu a začnu jí žmoulat v prstech. Poté se znovu podívám na mapu a napadne mě na co se zeptat.
"Pokud narazíme na jednotky IMC tak je jaký postup? Máme se vyhnout konfrontaci a stáhnout se nebo..." nechám větu nedokončenou.
 
Maya Lubotzky - 04. června 2021 23:39
mechajea4071.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost



Zbytek dne utekl jako voda. I přes to, že jsem se pokoušela být více sociální, udolala mě nakonec únava a potřeba se konečně osprchovat. Bylo toho tolik, co se stalo a co jsem v sobě potřebovala zpracovat, že jsem dočista zapomněla na jídlo a vzpomněla si až ve chvíli, kdy jsem seděla na okraji postele a prsty si prohrabávala mokré vlasy.
Únava však byla silnější a postel lákavější než představa dalšího střetu s oslavujícími odbojáři.

Ráno mě pochopitelně probudil hlad, klasická potřeba odskočit si a taky stres. Včera jsme bodovali, co asi přinese dnešek?
Na brífink ale dorazím už v relativním klidu, nacpaná obědem málem k prasknutí. Spokojeně se posadím ke stolu a i když si pořád připadám trošku nepatřičně, jsem tady ráda.

Velká část z toho, co je u stolu řečeno, je v pohodě. Tak nějak jsem počítala se všemi možnostmi vlastní budoucnosti v odboji a teď konečně vím, která vyhrála. Pilotka. Oficiálně. Niterná radost se promění v úsměv a nenechám si tu chvíli zkazit ani tím, že by ostatní mohli být proti. Přece jen jsem oproti nim jen žabař.

Všechno dobré jde ale stranou, když se dozvím, že jdeme na vlastní pěst, bez Jamese. V tu chvíli se mi sevře hruď a pilotovým směrem vrhnu krátký, nejistý pohled.
“J-já určitě ne,“ odmítnu možnost velení. Jediný, kdo zbývá, je Brimstone.
Kaiju. Ben má ještě kocovinu. Já toho zas tolik neumím.. a Daliyah je zatím ze hry.
 
Benjamin Harkness - 04. června 2021 06:41
rsz_29e3efe180eff3b32470ef99ddf19fc349017.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost



Rána, polodne a odpoledne by měli zakázat. Je mi jedno kdo a jaká vláda to zakáže, ale pokud se taková objeví, tak jí jdu zadarmo sloužit. Hlava mě bolela a v hubě jsem měl pořád jako na poušti. Už teď vím, že to bude velice, ale velice ošklivé.

"Neeee proč tak řveš sakra!"

Okamžitě mi řve hlava, když Richard začne svůj proslov. Já chápu, proč se dívá mým směrem. Kromě toho, že tady sedím zhroucený a vypadám, že umřu každým okamžikem, tak mám pocit, že viděl můj tanec do půlky těla nahý na stole v kantýně. Jen si upřímně nepamatuju, kterou půlku oblečení jsem měl sundanou. Ono co vím se to asi střídalo během noci? Jo to je taková záhada, která vlastně není. Tu první flašku na Roberta jsme vypili hodně rychle a pak druhou, aby se nekulhalo a třetí? Já vlastně nevím, ale vím, že jsem měl asi solidní otravu alkoholem, což vlastně vyřešil ten kyblík na chlazení sektu? Samé otázky, ale málo odpovědí.

Upřímně jsem si ve svém stavu, nedokázal ani představit cokoliv pojmenovat nebo s něčím kooperovat. Vím, tak nějak matně, že ráno jsem měl vzkaz, že bolístky, které měl můj titán jsou zalátaný. Což jako všechna čest našim mechanikům, ale více méně jsem měl jen očouzený pancíř. Jo Sarah by s tím těžce nesouhlasila, ale myslet si to sakra můžu ne?

Opravdu jsem se soustředil na zprávu z farmy a potom rozbor situace. Na mou hlavu to bylo poměrně náročné, ale bylo tam moc možná, ale a kdyby. Asi je jeden, maximálně dva, Ti přiteplenci, které jsme obrali o mechy možná přijdou a nebo taky ne.

Ty Benji jsi jedinej, kterýmu tam zní moc ale? Ne Benji to tak určitě není.

Která z holek velí pane? Já jsem rád, že udržím myšlenku a moč.

Věcné, stručné a jasné. Takové otázky mám přesně rád. Žádné okecávání a rovnou na komoru!
 
Vypravěč - 02. června 2021 16:02
vyprav1_iko9381.jpg

Kolem druhé odpoledne,
Asgard, řídící místnost


Čas mezi briefingem, který vás za několik momentů měl čekat a včerejší oslavou utekl každému jinak. Pro někoho to uteklo jako lusknutí prstů a to za notné pomoci všemožných alkoholů, někomu se táhlo klidným tempem, které prociťovalo krátké okamžiky jako celé hodiny. Ale ať jste včerejšek a dnešní ráno strávili jakkoliv, teď jste čekali ve velké místnosti, každý na své židli kolem šikovně vymyšleného stolu. Stůl nabízel mnoho vychytávek jako interaktivní holomapu uprostřed, panel s tlačítky, jejichž funkce vám zatím zůstávala záhodou, a v neposlední řadě několik holografických tabletů, které umožňovaly pro jednoduší poskytnutí informací všem kolem stolu. V místnosti jste nečekali sami, na jedné z židlí pohodlně seděl i James a když do místnosti vešel Richard se Sarah v patách, pilotské eso se zrovna protahovalo s krátkým zívnutím. Jakýkoliv pokus vstát a salutovat by byl utnut strohým mávnutím ruku od velitele, který se přesunul do čela stolu. Kývnutí či mávnutí na pozdrav zatím byla přehlédnuta. Bystré oči vašeho velitele svižně projela skrze místnost a kontrolovala, jestli se někdo z vás v židli ještě nemotá. Po nalezení toho, že všichni sedíte celkem v pohodě, Richard kývnul a začal mluvit.
"Dobré ráno přátelé. Jsem rád, že jste to včera nikdo nepřehnal a ti, kteří to trochu přehnali alespoň stihli vystřízlivět." Richard se krátce podíval na Benjiho a po tváři se mu proplížil malý úšklebek. Pevná tvář jej však brzy odhalila a neúprosně jej vyhostila, když velitel pokračoval.
"Po pečlivé debatě, hodnocení reportu jak Jamese, tak AI vašich titánů jsme se Sarah dospěli k názoru, že bude lepší, když zůstanete u pilotování svých titánů. Nechceme riskovat, že by potencionální piloti nebyli kompatibilní, zvlášť teď, když si vás Titáni již zaregistrovali jako své piloty. Samozřejmě, že bychom je mohli zresetovat a zaregistrovat piloty jiné, ale to by stálo příliš mnoho času, kterého nikdy nemáme nazbyt."
Richard se krátce odmlčel a trochu víc vpřed vystoupila Sarah, nyní v čisté modré košili s vyhrnutými rukávy. Tipnuli jste si, že se pro briefing buď převlékla nebo dneska ještě v dílně nebyla. Brimstone a Dali však věděli, jak moc je druhá možnost nepravděpodobná. "Přesně, jak říkal Rick. AI Titánů jsou v některých případech velmi vyspělé a prokázalo se jednoduší s nimi pracovat jako s parťáky spíš než jen obyčejnými kusy softwaru. Co jsme tak zkoumali, tak James, který byl nasazen v několika Titánech měl největší bojovou efektivitu s typy Striker, které mají podobné AI. Brawleři nebo Dreadnaughti jsou pro jeho styl příliš ofensivní nebo naopak defensivní a efektivita lehce upadá. Proto bych byla ráda, kdyby jste snažili se svými Titána navázat nějaký kontakt. Dejte jim nějaké jméno nebo přezdívku, systém si ji zapamatuje a ulehčí to pár věcí."
Sarah se potom lehce smutně podívala na Dali a dokončovala svou myšlenku. "Bohužel pro Dali, její titán bude nějaký ten čas v opravně. Kokpit je stále funkční, přestože to tam někde prskne, takže se může sbližovat alespoň v takovém... Home officu."
Velitel pokývl hlavou a Sarah opět ustoupila, aby vaše pozornost směřovala k jejímu parťákovi než ní. A on toho samozřejmě využil.
"Díky Sarah. Rád bych vás slavnostně jmenoval do funkce pilotů, ale před pár minutami jsme zachytili jeden signál a bude třeba, aby jste se na to šli podívat." Richard následně zmáčkl jedno tlačítko z mnoha na panelu a mapa uprostřed se krátce roztočila, než se ustálila na jiné lokaci než byl Asgard a z plochého stolu vystoupily obrysy místa. Jednalo se a malé seskupení budov, podle prvního odhadu zemědělských, protože několik z nich vypadalo na sýpky či stodoly. Byla tam nějaká anténa a dvě budovy, co mohli být garáží. Mapa se začala pomalu otáčet a tak každý z vás mohl vidět celou simulaci. "Podle naši zdrojů se jedná o farmu s rančem, je to necelých patnáct kilometrů od nás. Pustím vám signál, který jsme zachytili." Dokončil prozatím Richard a po zmáčknutí jiného tlačítka se rozezněla lehce trhaná zpráva.

"Tady Deril Brack-ck-et z farmy sedmnáct kilometrů severovýchodně od Cer-r-raville. Farmou cloumá zemětř-...-esení, obáváme se, že se tady otev-v-vřela trhlina..- Prosím pomožte nám někdo."

"signál byl vyslán broadcastem, takže je dost pravděpodobné, že to zachytila i posádka IMC v Ceraville. Nemyslíme si, že někoho pošlou, zvlášť po té patálii, co jste jim způsobili. Naše radary bohužel nejsou schopné úplně přesně zaměřit velikost jakéhokoliv Kaijua, který by tam mohl být, ale jsme si jistí, že nebudou víc než dva. A pokud odboj zachrání tu farmu, bude to pro naději obyvatel jen dobře. Pro tohle nasazení bohužel nemůže poslat Jamese, musíme nechat alespoň jednoho bojeschopného titána na základně. Já i James však budeme s vámi spojení, Sarah už úspěšně přeinstalovala komunikační kanály, takže budeme na příjmu. Pro tuto misi se připraví Benjamin, Maya a Brimstone. Daliyah bohužel musí zůstat na základně, může ale společně se mnou a James být s vámi ve spojení. Nějaké dotazy, námitky, připomínky?"
Zeptal se nakonec Richard, lehce předkloněný nad stole, zatímco jeho rysí oči proletovali mezi vámi všemi.
 
Maya Lubotzky - 21. května 2021 20:39
mechajea4071.jpg
Echo Danger

Cesta plošinou mě lehce znervózní, nebo spíš obsluha plošiny. Zase jeden důkaz toho, že už nejsem malá šedá myška. Věděl by kdo jsem před týdnem? Muže si prohlédnu, dlouho u něj však pohledem nezůstanu a namísto toho kloužu očima po křivkách Echo Danger. O ničem přitom nepřemýšlím a jen vnímám, jak nezvykle hezky může taková hromada plechu a dalších součástek, o kterých nemám ani ponětí, vypadat.
Jakmile plošině cukne a zastaví se, skoro netrpělivě nakročím k jejímu opuštění. Daliyah už titány viděla a považuji ji za rozhodně schopnější a zkušenější, takže nečekám, že by k tomu měla co říct. A Lucy? Ani s tou si nedělám těžkou hlavu, přinejhorším bude až příliš nadšená.

Jen co při průchodu do kokpitu zazní strojové uvítání, usměju se. Rozhlédnu se a nechám Lucy, aby si prohlédla, co chce. I mě přijde vhod se tady porozhlédnout takhle v klidu, kdy nám nic nehrozí. Vypadalo to u Daliyah stejně? Nahlas se ale nezeptám, i když dívce na krátko věnuji pozornost.

“Už?“ vypadne ze mě upřímně překvapeně, když Lucy zmíní, že už půjde. Nějak jsem si představovala že.. Možná jsme měly jít do kantýny. Zaváhám. Lucyina poslední věta smaže pochyby a vrátí mi do obličeje poněkud vážný výraz, přičemž se znovu rozhlédnu po vnitřku Echo Danger.
“Titáni patří odboji. Ne nám,“ řeknu přesvědčeně, “Jsme jen piloti.“ tomuhle ale možná už tolik nevěřím.
Nakolik může neurální spojení spojit člověka se strojem?
 
Vypravěč - 18. května 2021 15:01
vyprav1_iko9381.jpg

V hlavě


Lucy s úsměvem přikývla na poznámku o vražedných záměrech potom, co Dali přivedla téměř zničeného titána. Ale stejnak jako vy znala Sarah relativně dobře, věděla, že to někdy přežene, když je pro něco nadšená nebo když ji něco vytočí. Dělala tak dobrou protiváhu Richardovi, který se zdál klidný za každých okolností. Dobře věděl, že pro odboj a spoustu lidí je právě on pevným bodem a že jeho odhodlání přinášel lidem naději. Byla to velmi těžká role, ale někdo se jí ujmout musel.
Během rozhovoru mezi Mayou a Dali, Lucy spokojeně popíjela pivo a koukala na stojící kolosy, poslouchala vzdáleným hádkám nabručených mechaniků a celkově relaxovala. Kývne na poznámku o rozlévání piva a pro jistotu opět upila, aby snížila riziko onoho problému. "Jsem pro jít hned, přeci jen pořád na mě čeká to auto a čím dřív začnu tím líp..." Povzdechla si Lucy trošku. Maya však poznala z malého úsměvu, že asi už má tušení, co a jak. Teď se k tomu jen dokopat. Lucy si rozepnula svou mechanickou blůzu a odhalila šedé tílko. Pomalu začala kráčet společně s Mayou a jen malinko se zachechtla, když Maya zmínila jejich "rande".

Cesta k Echo Danger byla rychlá, jediný malý problém se naskytl u platformy, která vás měla vynést nahoru. Stál u ní robustní muž, Dali měla tušení, že se jmenuje Henry a ten se na vás trochu rozladěně podíval. Rychle vám došlo, že nebyl naštvaný na vás, spíš že schytal hlídání zrovna když probíhala oslava. Poznal však Mayu a uvolnil vám cestu k platformě a upustil pár slov o gratulaci k vašemu dnešnímu výkonu. Pak už jste se klidně vezly nahoru. Lucy působila nadšeně už jen jak jste stoupaly do výše, asi nikdy neměla příležitost dostat se výš než na kapotu auta. V uchvácení si prohlížela jednotlivé spoje a části giganta zblízka, takže po krátkou cestu vzhůru s ní moc do řeči nebylo. Kdyby Dali čirou náhou zavadila pohledem o masivní kolos, podél kterého jste stoupaly, všimla by si, že je oproti Zero Raptor dost rozdílný. Plátování působilo přibližně stejně silné, ale mnoho a mnoho rotorů a mechanických kloubů v okolí pasu a ramen navozovalo pocit, že tenhle stroj v souboji zblízka musí být slušná mašina. Kdoví, možná se někdy dostanete i k tomu. Dali se malinko zatočila hlava když platforma zastavila, ale nevolnost přešla téměř hned, co se objevila. Maya sebou jen lehce cuknula, ale jinak byla v pořádku. A Lucy jako natěšené dítě nedočkavě pokukovalo po Maye, až vejde do kokpitu.

Kokpit nebyl pro Dali nebo Mayu nic nového ale Lucy se zdála jako dítě poprvé v Zoo. "Pilot identifikován. Vítejte pilotko. Všechny systémy jsou připraveny k akci." Zaznělo jakmile Maya vstoupila do relativně malého prostoru kokpitu. Lucy, která cupitala hned za ní na všechno koukala s nadšení a zápalem mladého turisty, všechno pozorovala a neustále přelétávala mezi jednotlivými displeji, žasnula nad malým kabinetem s kufříkem první pomoci, nadšeně lapala po dechu, když našla set nářadí, který bylo hned vedle. V těch pár momentech si Maya i Dali všimnuli malé vytrínky v jedné stěn kokpitu. Vytrínka obsahovala ruční pistoli, dva zásobníky a dvě světlice. Tohohle si rozhodně v zápalu útěku nevšimly.
Lucy se zastavila před samotnou ovládací platformou, která nyní měla formu otevřeného polobrnění. Chvilku se na něj koukala, než její nadšení povadlo. "Asi bych měla jít. Ale moc děkuju, že jsem se mohla podívat. Tohle je fakt vrchol inženýrství. Docela se máte, že vám každé patří takovýhle kolos." Řekla a podívala se směrem k vám dvěma.
 
Maya Lubotzky - 17. května 2021 20:29
mechajea4071.jpg
V hangáru

“To nemusíš,“ vyhrknu automaticky, ale možná trochu moc horlivě. Najednou nevím, jestli se stydět víc za to, nebo být nesvá z toho, že mi potlučená Daliyah bude nosit jídlo jen proto, že jsem jaká jsem.
“Klidně pojď rovnou, to si nohy protáhneš taky,“ usměju se o špetku víc uvolněně. Vždyť jsme tady všichni kvůli stejné věci a dejme tomu, že jsme si rovnocenní.
“Přece nechceš zmeškat další rande,“ spíš než úsměju se zaculím, a pak se raději otočím a pomalu zamířím k našemu cíli.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2022 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.13359308242798 sekund

na začátek stránky