Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

To lepší v nás

Příspěvků: 199
Hraje se Dvakrát týdně  Vypravěč Ravager je onlineRavager
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Archibald Cortez je onlineArchibald Cortez
 Postava Martin Burkov je offline, naposledy online byla 28. července 2021 5:34Martin Burkov
 Postava Vivien Taylor je offline, naposledy online byla 28. července 2021 6:58Vivien Taylor
 Postava Tom Butcher je offline, naposledy online byla 28. července 2021 2:04Tom Butcher
 
Martin Burkov - 25. července 2021 14:41
122726831_3596932273703438_4616432520554357269_n2505.jpg
Pomalu přistupuji k naší skupince, vyslechnu si proslov Corteze k Tomovi a ušklíbnu se.
„Někdo tu zřejmě má nějaké poznámky ke stáří přítomných a něco my napovídá, že to byl Tom. Sice má Cortez, trochu pravdu a mě se také moc nelíbí tomovi záliby a mrhání jídlem, ale to je jeho věc, pokud neohrožuje ostatní ať má svoje záliby.“
Přesto pronesu klidně.
„Vím kolego Cortezi máš rád velká a hlučná gesta, ale přitahuješ moc pozornosti. Navíc ať plánujete cokoliv musíme to udělat rychle než se ta servírka rozhodne, že na vás přeci jen zavolá poldy.“
Pak se zachmuřím, když se tom zase rozhodne solovat a jde za ghůlem. Pronesu.
„Dobrá takže, když jsme zjistili, že to bylo sesláno na dálku nebo plošně. Je otázka jestli někdo zná někoho kdo dokáže vycítit kouzla. Klan hledá spojitost, ale to zabere čas sběr informací stejně jako jejich roztřídění.“
Pak ztiším hlas.
„Jak se zdá náš drahý princ podle toho co říká náš cíl, se neumí moc dobře starat o svůj majetek nebo je ten hřbitov pro Italy důležitější než se zdá. Co jste našli uvnitř?“
Pohlédnu směrem k hřbitovu.

 
Tom Butcher - 24. července 2021 22:56
on9623.jpg

COOPER



Sedím opretý o nejakú budovu a Cortéz ma znova uráža. Každým slovom zatína do živého, aj keď mám všetko mŕtve. Som len pár slov od toho aby som sa postavil, skočil k nemu a vyrval mu oko z hlavy. S Rodnými nemám nikdy spory, ale zase žiadny z nich si nedovolil to čo on teraz. Ten milovník ľudkej špiny prekročil všetky únosné hranice. Uráža mňa, uráža moje umenie, uráža moju prácu, uráža moju existenciu. Ak by som teraz zistil adresu, kde bývajú tí jeho milovaní ľudia, o ktorých rozprával, urobil by som im také veci, aké ešte nikto nezažil. A ich krvou by som na stenu namaľoval jeho meno. A to všetko len pre úplne neznámeho človeka. Nedokážem pochopiť jeho rozmýšlanie. Ale ak povie ešte slovo, zabijem toľko ľudí koľko budem musieť, len aby som sa dostal k ,,jeho,, ľudom, ktorých tak zbožnuje. Mám na to celú večnosť. A tak tam sedím a prepaľujem ho svojím pohľadom. Moje tesáky sa každým jeho slovom stále viac odhaľujú.

Môj neúnosne narastajúci hnev, preruší Cooper svojou prítomnosťou. Vystrelím na nohy, ale nejdem k nemu. Stoja medzi nami Taylorová a Cortez.
Preto sa vyberiem cez cestu, zahalený v kapucni, na druhú stranu cesty. Snažím sa pôsobiť nenápadne, ako obyčajný okoloidúci ,,človek,. Budem Coopera sledovať z dostatočnej vzdialenosti a ak sa mi niekde naskytne príležitosť, vtiahnem ho do tmavej uličky a porozprávame sa. Stačí mi jedna nefungujúca lampa, jedna menej obývatelná štvrť, jeden podchod pod mostom alebo len zle osvetlená skratka. A je môj.
 
Archibald Cortez - 24. července 2021 06:23
marcus_malej7068.jpg
Tom se vzteká, ale mě je to v tu chvíli jedno. Jen hodnotím, jestli se budeme rvát, takže mám pěsti připravené a neustále očekávám, že na mě skočí.
A vztek ze mě bublá jak pára z vařící se polívky.
Takhle to dopadne, když dáte moc do rukou dítěti.
Když si jde kopnout do popelnice a něco na mě huláká, jen mi potvrdí, co už jsem věděl.
Skrz rudý opar sem tam probleskne znechucené pobavení.
"Stáří nic neznamená. Nedospěl jsi, jen zestárl. Mysl dítěte, tělo starce. Sadistickej vrah, co si namlouvá, že jeho prasárny jsou umění, aby si to před sebou obhájil. Tvůj sir udělal velkou chybu, když tě stvořil."
jak tak mluvím, pomalu mě opouští ta zabijácká zuřivost a přecházím do stadia vzteku a odsouzení.
Nemusel by to být špatnej frajer, jen potřebuje ubrat..."

Vivi během toho moc nevnímám, protože se nevměšuje a to je asi dobře. Najednou ale skočí jak srna a schová se za mě. Rozhlédnu se a spatřím Coopera na schodech před kavárnou. Úplně na něj nemám náladu, tak ho prostě ignoruju, ať si jde kam chce a čekám, až se objeví i Martin.
Pokud na Jeremyho nikdo nic nevytáhne, stojím, dokud se Burkov nepřidá.
"Tak co teď? Jestli chcete ghůla, tak si prosím zajděte k němu domů, abyste nebudili tolik pozdvižení. Jestli teda máte pocit, že vám něco neřekl."
 
Vivien Taylor - 23. července 2021 08:24
clipboard092003.jpg

Před kavárnou


Za Tomovým ramenem mám docela dobrý výhled na Archieho obličej. Ajaj. Řekla jsem něco špatně? Ne... zlobí se na Toma, dobrý. Přikyvuju, jakože to co říká zní taky rozumně. Sice by mi nějací smrtelní policajtíčci nikdy nic nedokázali, ale je od něj hezký, že se tak stará. Až když začne mluvit o svých blízkých, tak nějak se pořád zmenšuju a krčím za Tomem, a snažím se tvářit jakože tu nejsem. Když je v týhle náladě, jde z něj vážně strach, ať už je namířený proti komukoliv.
Tom naštěstí dostane rozum, ale naneštěstí si jde kopnout do koše, čímž si mě klidně odkryje a je mu to úplně jedno. A tak se zase rychle narovnávám a snažím se tvářit děsně nenápadně. Rozhlížím se kolem a jenom občas zaletím pohledem k Archiemu, jestli to zabírá, nebo si mě všimnul.

Pak se otevřou dveře Starbucksu a já leknutím skoro nadskočím. Když se ohlídnu a zjistím, že to je Cooper, zpanikařeně se vrhám pro změnu za Archieho, abych se schovala za ním. Když už mě před Jeremym takhle ztrapnil, nejsem připravená se s ním hned zase bavit. Co bych mu asi tak řekla? Ale číslo na něj mám, tak třeba to půjde ještě opravit a získám novýho kamaráda na povídání! Ale teď ještě není ten správný čas...
 
Martin Burkov - 22. července 2021 20:40
122726831_3596932273703438_4616432520554357269_n2505.jpg
Ještě než ghůl odejde vytáhnu svou vizitku a podám mu jí.

„Vím, že plánujete opustit město, ale i tak přítel b se vám mohl hodit. Zde mé telefonní číslo a email. Kdyby jste potřeboval s něčím pomoci nebo jste si na něco vzpomněl.
Přeji vám hezký večer.“

S tím ho nechám odejít, dám mu trochu náskok, aby můj tým měl případně trochu náskok a pak vyjdu ven. Hned za dveřmi vyhodím kávu a pohlédnu na svůj trojlístek kolegů.
V tomto místě se opravdu hezky vyjímají. Trochu rozmrzele se vydám k nim a počkám ať začnou oni.
 
Cain - 22. července 2021 18:53
hood8192.jpg
MARTIN

"Nechte to bejt, o nic nejde. Navíc... platí se při objednání."
mávne rukou Cooper a pousměje se.
"Dnes to byl velice zvláštní večer, takže jsem rád, že ho můžeme zakončit pozitivně. A myslím, že můj šéf je se situací obeznámen. Proto mám v plánu raději zmizet."
podá ti ruku a pak vstane k odchodu. Pokud bude mít možnost, tak si u pultu objedná ještě jedno extra velké kafe s sebou a potom s kelímkem v ruce vyjde z kavárny ven.
 
Tom Butcher - 22. července 2021 18:12
on9623.jpg

Keď mi Viv skočí do cesty a znejú od nej hlúposti ako, je to jej človek, on by nelhal, tak len zatnem zuby aby som jej na to nemusel nijak odpovedať, pretože sú to hlúposti. Lenže ma zastaví rukami a správa sa ku mne ako k nejakému hlúpemu decku. Ale musím uznať že je pritom vážne rozkošná, takže jej chcem odpovedať milo, s úsmevom, pretože na ňu sa vážne nedá byť zlý, aj keď sa správa neslušne. Chcem jej povedať, že niesom len nejaké zviera, ktoré nerobí nič iné len rozrezáva ľudí. Ja to robím s jasným a dôležitým účelom. Účelom, ktorý sa dá nazvať umením. A teraz to nemôže byť nikto iný len Cooper! Nikto iný! Pretože si to žiada náš Princ.

Ale len čo otvorím ústa ozve sa Cortez. Takmer okamžite sa ma dotkne s jeho výrazom ,,úchylne prasárny,, a to je cez čiaru. Pripomenulo mi to niečo. Ako keby som už takýto výraz počul. Dávno dávno dávno v minulosti, snáď ešte počas môjho slabého ľudského života. A pokračuje ďalej. V jeho hlase počujem jasnú vyhrážku a ukončí to tým, že ma nazve nadřazenou rasou z kanálu.

Úsmev mi zmizne z tváre a pozerám Cortezovi do oči s vážnym výrazom. Toto bolo od neho veľmi neslušné a urážajúce. Pozerám naňho a uvedomujem si, že mi títo dvaja nedovolia vypočúvať to prasa vo vnútri. Oni ho chcú proste nechať ísť. Nemáme stopu, nemáme nič a oni ho chcú nechať ísť, pretože sú slabí a mäkký! A pri tom urážajú moje umenie! Ako by na to mali právo! A mne dochádza, že vážne Coopera musím nechať ísť kvôli nim! Zúrivosť z tohto uvedomenia ma úplne zaplaví. Nesplním Princovu úlohu! Ustúpim o krok od nich a od nervov a zúfalstva na nich vycerím tesáky, stále z časti maskovaný veľkou kapucňou cez hlavu a zakričím od zúrivosti.
"Aaaaaaghhh!!" otočím sa, urobím štyry veľké kroky, až dojdem k odpadkovému košu a všetkou silou doňho kopnem, aby som vypustil trochu nervy. Som od nich vzdialený asi päť metrov a rozčulene ešte hovorím smerom k Archiemu.
"Úchylne prasárny! Ako sa opovažuješ!? Som tu dlhšie ako ty!"
Pri tom kráčam k budove, opriem sa o ňu zádama a zosuniem sa na zadok. Cítim sa zúfalo. Oni ho proste budú chrániť. Budú chrániť človeka aj za cenu že nesplníme úlohu. To je choré.
 
Archibald Cortez - 22. července 2021 17:04
marcus_malej7068.jpg
Ti dva po sobě tak trochu štěkají a mě to nevadí, dokud mi nedojde, co Tom vlastně řekl.
Spokojený výraz mi pomalu mizí z obličeje, rysy tvrdnou, rty se svírají do úzké čárky a oči získávají zlý, zabijácký výraz.
To vše pomalu, postupně, ale neodbytně.
Když se Tom vydá ke kavárně a Vivi mu brání vlastním tělem, dá mi to čas je oba zvolna dojít.
"Až Coopera budou pohřešovat, budou svědci, co ho naposledy viděli s Vivi, se mnou a s Martinem. Navíc Vivi tam chodí často, servírka ji bude znát. Když už se nemůžeš přemoct a ty svoje úchylný prasárny musíš provádět s každým, koho potkáš, tak nás ostatní do toho nezatahuj, je to jasné?"
mluvím velice tiše a velice klidně. Nebo spíš bezemočně. Ale s velkým varováním.
A jak mluvím, hlas mi stále víc zadrhává a chraptí, jak všechny ty pocity co neprojevuju chtějí naráz ven.
"Pro tebe jsou lidi třeba jen hmyz, ale my ostatní mezi nimi máme blízké a milované. A věz, že pokud bys jim ty, nebo kdokoliv jiný zkřivil jediný vlásek na hlavě, tak vás všechny na místě zabiju a vůbec mě to nezajímá. Ty nadřazená raso z kanálu."
S těmi slovy se zastavím, protože se už blížíme ke Starbucksu a tak se rozhlédnu, abych našel příhodný stín, kde se půjde schovat, než to tu ukončíme.
 
Vivien Taylor - 22. července 2021 10:34
clipboard092003.jpg

Takový normální pokec


Když Archie zmíní Martina, zastavím se. Úplně jsem na něj zapomněla. Otočím se na ty dva, a už se ani moc nemračím. Určitě bych ale ještě měla. Ale byl to nakonec vlastně docela příjemný večer. A moje maličká mi připomněla, že se nerada zlobím.
Když pak začne mluvit Tom, zaujatě se na něj zadívám. Je vážně hrozně zajímavý co říká. Povídá to takovým děsně přitažlivým způsobem. Furt musím koukat na tu krev na jeho zubech. Jenom škoda, že mele takový blbosti, protože jinak bych si s ním vážně hrozně ráda povídala! Ale nezlobím se na něj, on za to přece nemůže. Je to taky zlatíčko, i když o tom neví.

"Cooper nelhal. MĚ by se totiž neodvážil lhát, víš?" Líbezně se na něj usměju, už dokonale klidná. "A máš pravdu, není to můj ghúl, ale je to MŮJ člověk a princův ghúl." Pustím Archieho, trochu popoběhnu, Toma předeženu a postavím se mu do cesty, ruce napřažené před sebou, připravená do něj strčit, jestli udělá ještě jeden krok. "Pojď, najdeme ti nějakýho človíčka na hraní, ať se trochu uvolníš, co ty na to? Nějakou hezkou slečnu. Jsi nějak děsně napjatej a není s tebou vůbec sranda!" Nasadím podmanivý úsměv, ve kterém vycením zoubky, nakloním hlavu na stranu a tak nějak se snažím vypadat děsně roztomile.
 
Tom Butcher - 22. července 2021 10:03
on9623.jpg

PROBLÉM



Keď sa Vivien na mňa vrhne a pichá do mňa prstom, len neveriacky na ňu pozerám. City a emócie k tej podriadenej rase jej úplne zatemnili mozog. O to viac som presvedčený dotiahnúť to do konca a nastoliť v našom svete poriadok, tak ako má byť.
Potom ma chytí za ruku a začne ma ťahať preč. Urobím pár krokov a potom sa zapriem nohou a ostanem stáť. Pozriem na Vivien a poviem. (Použijem Presence 1)
"Tvoj? Nieje to tvoj ghull. Je to len ľudská špina. Nenechám vás kvôli náklonnosti k tomu psovi ohroziť misiu, ktorou nás Princ poveril!" Pri tom pozriem aj na Archiho. "Je to len jeden bezvýznamný červ zo siedmych miliárd! Máme inú stopu alebo nie? Ak nemáme inú stopu, tak si beriem Coopera so sebou! Ľudia vždy len lžou! Tak tu pristavte to auto, nemáme na výber!"
Vytrhnem si ruku z Vivieninho zovretia a kráčam naspäť ku kaviarni. Chcem sa postaviť bokom, aby som videl do vnútra ale aby mňa nevideli tak ľahko.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.096508026123047 sekund

na začátek stránky