Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Z bláta do louže

Příspěvků: 173
Hraje se Denně  Vypravěč g.mess je offlineg.mess
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Raz je offline, naposledy online byla 28. března 2024 14:13Raz
 Postava Mat je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Mat
 
Mat - 22. ledna 2024 09:32
c8ac522f1e70c2902561a86ae7019bce3912.jpg

Beanieho smažírna


Znovu jsem se obezřetně rozhlédl, jako bych se chtěl ujistit, že mě nikdo nesleduje a pak jsem věnoval ještě trošku podezřívavý pohled gorile, která zde dělala vyhazovače, jen pro pořádek, aby bylo vidět, že tu osobu podezřívám z případného napráskání, nebo nepřiměřeného násilí. Olízl jsem si nervózně rty a koukl znovu na dealera.
"Vod kámoše, chodí k vám docela často, ale nechtěl abych ho jmenoval. Říkal, že čím méně osob zná jeho pravé jméno a s kým se stýká tím, menší šance je, že na něj něco vyšťáraj, určitě chápete."
Ztišil jsem trochu hlas, abych dodal na atmosféře toho, že už tak chlapíkovi říkám něco důvěrného, pak jsem sáhl pomalu do kapsy a vytáhl z ní hrst několika hodnotnějších kreditů, které jsem mi vložil nenápadně do dlaně.
"Opatrnosti není nikdy dost, kdybyste si tam pustil jen tak kde koho, rozhodně bych začal pochybovat o tom, že bylo dobrý sem chodit."
Ubezpečil jsem ho a znovu jsem se přátelsky usmál. Další opatrný rozhled kolem a zpět k dealerovi.
"Čůčo nesháním, potřebuju fakt něco pořádnýho. Práce na mě dost dolíhá a potřebuju se od toho trochu odpoutat chápete.....Můžeme jít už někam kde nás nebude tolik vidět?"
Poprosil jsem ho až příliš slušně na můj vlastní vkus.
"Fuj, ještě chvilku a začnu zvracet bonbóny, na tohle fakt nejsem. No tak ty cucáku koukej mě vzít dovnitř, ať si můžeme hezky vážně popovídat."
Uvnitř jsem měl sto chutí to z něj rovnou tady na ulici vymlátit, ale navenek jsem se vstřícně a naléhavě usmíval a pokukoval po něm.
 
┌ spojitosti ┐ - 20. ledna 2024 23:24
pj024838.jpg
Stanice Tržiště – pátrání po Dulejahu l‘Zhalovi - Beanieho bistro

Chlápek z bistra se na tebe podezřívavě podívá a jak tě sjede pohledem, v jeho pohledu postřehneš něco chápavého. Přece jen, nevypadáš jako špína, co se sem vláčela přes půlku stanice ani jako někdo, kdo vylezl z kanálu. Fetky jsou ale mezi různými sortami lidí a málokdo z vyšších kast, ať už to vlastně znamená cokoliv, se chtěl nechat chytit. Takoví lidi sice chodili veřejně fetovat do klubů nebo se sjížděli na vlastních párty, jenže to bývalo jejich rozhodnutí. Nakupovat matroš, to dělali raději v soukromí.
“Brej,“ pozdraví tě zpožděně.
“Vod koho máte referenci?“ prokecne se cápek s umaštěnou zástěrou kolem těla. Kdo normální se ptá na referenci? Většina lidí, co smaží pochybné hambáče v okně by to považovala za součástku k motoru lodi.
“Asi chápete, že si do výroby nepouštíme každýho…,“ a jak vypadal, že je chytrej, tak prostě natáhl ruku, aby se nechal podplatit. Takový amatérství se jen tak nevidí – tím líp ale pro tebe – sice je podezřívavý, ale s tím se dá pracovat. Zároveň je lačný po penězích, což vždycky hraje do karet.
“Navrch nemám všecko z nabídky. Třeba některý čůča do jinejch vesmírů došly,“ jestli myslí lahvičky halucinogenních opiátů, co se prodávaly stejně snadno, jako byla svého času populární tráva, tak potěš koště. Takové sračky si kupují jen bezmozci, ty by sis určitě vybral něco na úrovni. Čisté zboží. Nejvyšší kvalitu. Nebo ne?
 
Mat - 25. září 2023 21:13
c8ac522f1e70c2902561a86ae7019bce3912.jpg

Šupinka


"Nevěřila bys, co vše dokáže vyřešit dostatečný obnos kreditů."
Ušklíbl jsem se na Šupinku. Ve chvíli, kdy jsem se zvedal a ucítil její dotek, potlačil jsem spokojený úsměv a obrátil pozornost zpátky k ní a znovu se posadil s tázavým výrazem ve tváři.
"To už zní lépe. Fajn."
Zamumlal jsem chvíli jsem si jí zkoumavě prohlížel, pro ty okolo to mohlo vypadat, že zasněně zkoumám její tvář, ale já spíše hledal náznaky úskoku.
"Pokud jsi mi kecala, tak taky."
Obdařil jsem jí jedním přívětivým úsměvem a pak jsem se napůl zvedl od stolu a letmo jí chytl důvěrně za ruku načež jsem jí do dlaně nenápadně vtiskl několik kreditových štítků, o dostatečné hodnotě, aby její informaci zaplatily.
"Zajdu nám pro něco k pití krásko."
Nahodil jsem nonšalantní hlas a zamířil k baru, kde jsem objednal každému z nás místní drink, který vypadal, že jde dostatečně na dračku, nechal jsem na pultu barmanovi několik kreditů a zamířil zpět, usadil se a pohodlně se roztáhl, abych poskytl dostatečnou clonu, posunul k Šupince jednu ze sklenic a druhou si vzal.
"Tedy na okouzlující setkání."
Mrknul jsem na ní přátelsky a napil jsem se.
"Nějaká šance, že by mi tvé objekty zájmu chtěly propálit záda blasterem?"
Zamumlal jsem klidně, aniž bych se podíval dotyčným směrem a tvářil se, jakobychom vedli naprosto normální a důvěrnou konverzaci.....odehrál jsem si svou část a pak už to nechal v režii ješterky. Můj lov pokračoval.....

"Vypadá to, že prodává docela drsný matroš. Tyhle trosky byly vždy na obtíž."
Hodnotil jsem očima celou situaci, když jsem se blížil nenápadně ale přesto dostatečně přímočaře a naprosto klidně směrem k dealerovi. Dal jsem si s příchodem dostatečně načas, aby byla ta sjetá holka vyexpedována do pryč, než jsem dorazil ke svému dalšímu objektu zájmu.
"Brý den."
Usmál jsem se zpod klobouku a dotekem na krempu a lehkým popotáhnutím klobouku do čela jsem naznačil pozdrav, když jsem se přiblížil na doslech.
"Vypadáte, jako chlap, co se vyzná a má pod pultem dostatek kvalitního zboží."
Zhodnotil jsem přátelsky.
"Měl bych zájem o nějaké vaše zboží ale..."
Obezřetně jsem se rozhlédl kolem.
"Raději bych to probral ve větším soukromí....takhle na veřejnosti to není....úplně příjemné. Určitě chápete."
Ztišil jsem hlas, jako bych se bál, že nás někdo zaslechne.
 
┌ spojitosti ┐ - 22. srpna 2023 10:08
pj024838.jpg
Stanice Tržiště – pátrání po Dulejahu l‘Zhalovi

“Áááh, kde žiješ. Všechno není jen o penězích,“ povzdechne si tiše, stále v obavách, že by vás někdo mohl slyšet.

Její ruka padne na tvou až ve chvíli, kdy už stojíš a opravdu to vypadá, že odejdeš. Ještěřice má ve tváři napjatý výraz a nejen proto svou ruku ze tvé rychle stáhne, vší svou vůlí se snaží už nedívat kolem, protože z ní nervozita i tak čpí a určitě nejsi jediný, kdo to cítí.
“Hledáš dealera. Strhaný chlápek, dlouhé vlasy. Většinou stává někde u Beanieho bistra. Je to kousek odtud. Nedealuje jen drogy,“ posadí se zpátky k jídlu.
“Jestli někomu cekneš, kdo ti to řekl, jsem mrtvá,“ zašeptá místo výhrůžky a nacpe si plnou pusu.

Zmíněné bistro je skutečně nedalo odsud a vypadá, že by drogy mohli prodávat klidně z okýnka jako bonus k hamburgeru pochybné kvality. Chlápka uvidíš na druhé straně, zrovna se baví s nějakou urousanou hnědovláskou, která má na hlavě rozhodně míň vlasů, než by měla mít, a ne kvůli zásahu kadeřníka. O něčem se zapáleně dohadují, než žena začne být agresivní a několikrát do něj strčí. Tehdy se odněkud zpoza bistra vynoří urostlý chlapík. I on vypadá, že vylezl z kanálu, ale jen oblečením. Jeho svaly jsou rozhodně dobře živené a možná i podpořené něčím navíc. Jak čapne ženskou za rameno, ozve se hlasitý bolestivý výkřik.
 
Mat - 17. července 2023 15:38
c8ac522f1e70c2902561a86ae7019bce3912.jpg

Šupinka


Jak jsem si myslel, Šupinka je jen malá rybka v tomhle smradlavém rybníce, která se bojí pořádné práce. Věnoval jsem jí zkoumavý pohled.
"Těžko říci možná ví, možná je to na výsledku nic nezmění. Ale věř mi, že ať je jakýkoli typ. Otravovat tě zpětně nebude."
Ubezpečil jsem jí s vážným a možná trošku nebezpečným pohledem.
"Platím velice slušně, pokud to zvládneš, budeš mít více kreditů, než si dokážeš představit. Pokud nemáš zájem, najdu si někoho vhodnějšího."
Věnoval jsem jí ještě jeden zkoumavý pohled a pak jsem se začal zvedat od stolu. Jsou tady i jiné osoby, které vypadaly, že by mohly dočasně pomoci.
 
┌ spojitosti ┐ - 13. července 2023 20:08
pj024838.jpg
Stanice Tržiště – pátrání po Dulejahu l‘Zhalovi – Kantýna

Při slově muže tě okatě sjede pohledem. Jistě, není hloupá, ale tahle drobná provokace, která z jejího pohledu čiší, se k ní vysloveně hodí. Neřekne nic, jen se víc usměje a čeká, koho, že to hledáš.
Jakmile jí ukážeš obrázek, očividně ustoupí o půl kroku dozadu a úsměv povadne.

“Ne. S tímhle nic nechci mít,“ vydechne polekaně, “Vypadá jako přesně ten typ, který si s tebou jednou užije a ne, že by ti zmizel ze života, ale nejdřív povraždí celou tvou rodinu a přátele. A možná i jejich rodiny… tebe nechá žít a pak pro něj makáš,“ odmítne spolupráci vykonstruovaným příběhem, který s jejím životním příběhem nemá naštěstí nic společného. Takhle v celku ten příběh nemá nic společného nejspíš s nikým, ale je v něm kus pravdy – její obava je reálná, živá.
Kdyby to šlo, její kůže pobledne.
“Nejspíš už stejně ví, že si s ním chceš užít, co?“ očima přelétne po hostech. Všichni jsou dokonale hostovití, žádný podezřelý.
 
Mat - 14. června 2023 09:16
c8ac522f1e70c2902561a86ae7019bce3912.jpg

Šupinka


"A já nemám zájem o šlapky."
Ubezpečil jsem jí s naprosto klidnou tváří. Její jméno mne zajímalo pramálo. Další tuctové jméno, zajímavá by byla, jen kdyby se ukázala, jako potencionálně dobrý stálejší informátor, s čímž jsem u ní moc nepočítat. Nevypadala moc na velkou sompijskou krysu. Aniž bych hnul brvou pozoroval jsem ji.
"Jak říkáš.....Orgány nehledám, ale jistého muže ano."
S tím jsem k ní posunul datakartu, na které byl nahraný obrázek mého cíle.
Znáš ho? Dokážeš mi ho najít?"
Bedlivě jsem jí pozoroval a prohlížel si mimiku jejího těla. Rozhodně jsem stál o to vědět jestli se mi snaží lhát a jestli obrázek poznala. Prvotní reakce se zakrývají těžce, pokud nejste profík.
 
┌ spojitosti ┐ - 05. června 2023 11:54
pj024838.jpg
Stanice Tržiště – pátrání po Dulejahu l‘Zhalovi – Kantýna

Ještěrčí žena se ještě chvíli snaží tvářit jako sluníčko a nejlepší společník pro zlepšení dne, než její maska na chvíli opadne. Změří si tě pohledem a nejspíš trochu zalituje, že si tě vybrala za cíl.
“Nešlapu,“ upozorní tě ihned, načež mí na rudě namalované ještěrčí rty zase naskočí úsměv, nehraný.
“Jmenuju se Kiwi a potřebuju garde, takové malé krytí. Nic víc. Když budete chvíli zakrývat výhled a tvářit se, že tu jste se mnou, zvu vás. Jestli ne.. tak moje smůla,“ v puse se jí zakmital jazyk, jak se natáhla pro závitek a mlsně ho slupla.
“Zatím vám to jde fajn,“ pochválí tě vzápětí.
Nevypadá to, že by vás někdo sledoval – ani ji, ani to nevypadá, že by kolem někdo někoho vůbec hledal.
“Tak co ta výměna sdílnosti? Nejedu ani v dárcovství orgánů, i když znám někoho, kdo asi jo. Hm. Už dlouho jsem ho neviděla," mávne rukou.

V mezičase ti servírka donese objednávku a vůbec se o tebe nezajímá.
 
┌ spojitosti ┐ - 30. května 2023 09:50
pj024838.jpg
Stanice Tržiště – pátrání po Dulejahu l‘Zhalovi

Nepřekvapí tě, že nepoutáš o moc víc pozornosti, než kdokoliv jiný. Chod kantýny tichý a provoněný překvapivě dobře vonící směskou jídel. Na první pohled je zřejmé, že zdejší služby využívají nejen naprosto odpudivé osoby, ale i ty z lepších poměrů – pro ty je vyhrazena samostatná jídelní část oddělená ocelovým zábradlím (VIP). Nic, co by někoho pohoršovalo nebo uráželo.
Kantýna je skoro plná. I přesto se tady dá najít místo k sezení – ovšem, ty hledat nemusíš.
“Haló! Ahoj. Tady je volno i obsluha,“ zamává na tebe tříprstou rukou žena-ještěr a usměje se na tebe rudě namalovanými rty, “Klidně si sedni, na nikoho nečekám,“ všimneš si, jak si tě rychle, ale velmi pozorně prohlédla a dojde ti, že to bude nejspíš nějaká kapsářka a menší zlodějka. Na sobě má ale čisté oblečení, světlou halenku a černé třičtvrteční široké kalhoty, takže vypadá spíš jako finanční poradkyně.
Až s mírným zpožděním ti dojde, že dva úzké stoly za ní sedí čtyři chlápci v černém s modrým nepřehlédnutelným nápisem SEK na hrudi. Vesele se baví u červeně zbarvené polévky a zbraně jištěné biometickými údaji jim visí u pasu. Buď mají pauzu nebo jsou po šichtě, protože klienta, kterého by hlídali nevidíš. Nikdo další v dohledu úplně zmínku nestojí, samé obyčejné typy, různé rasy, různé výrazy.
Jen ještěří žena k tobě nadějeplně upíná pohled.
Servírka, strhaná lidská žena s temnými kruhy pod očima a vráskami kolem úst se kolem tebe mrštně prosmekne a položí před ještěřici řasové závitky s kupkou vařené cibule.
“Moment, prosím! Bude ještě jedna objednávka,“ zastaví servírku ještěřice.

Pokud tě ale přece jen zajímá zbytek prostoru kantýny, je tady několik dělníků a mechaniků z různých sekcí, běžně vypadající lidé, ve VIP zóně pak dvě rodiny s dětmi a dvě kamarádky, možná milenky, přičemž jedné s chůzí pomáhá důmyslně zpracovaný půl-skelet, který jí obepíná od pasu a od půlky stehen zcela nahrazuje nohy. Působí exoticky, ale mile a kdyby se měla hodnotit přitažlivost přítomných, byla by na prvních příčkách. Až na konci sedí shrbený chlápek středních let a krouží příborem po talíři, jako by byl v tranzu.
Vstup do VIP sekce se dá zaplatit, pro většinu je to ale zbytečný výdaj.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.095651149749756 sekund

na začátek stránky