Jo, končíme tu. Jen se rozloučíme :-)

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Lanový most

Sotva lapnu po dechu, když mě zasáhne jedna z těch prokletých paží. Asi je jen klika, že má asi tolik štěstí jako já, takže za zásah naplocho je tu druhý zásah naplocho. I tak mám ale skoro dost. S chutí bych zůstal ležet, ale to uslyším tlumeně krolův křik a je mi jasné, co ten blbec udělal. Radši se tedy začnu škrábat na nohy, dnes už jsem ho jednou málem život stál.
"Ještě sme neskončili..."
Ujistím tak nějak všechny a hlavně sebe. K rozeběhnutí se mám ale daleko, takže ke kostíkovi spíš rozvážně dojdu. Při té příležitosti se ho pokusím obejít zezadu, kdyby tam byl zranitelnější, a s polibkem na ostří sekery se rozpřáhnu, abych obra udeřil pod koleno.

Hod 3

U lanového mostu

Z obra odlétají kosti na všechny strany, ale nestačí to.
To tuhá zmetek...
Rány co mu zasadím jím otřásají, ale je to málo. Když pak Dwarfa smete jedna z jeho paží, okolí dostane narudlý nádech.
To hajzle!!!
Zařvu z plných plic co se dá a vrhnu se na To.
Grull zašlapat To!!! Udělat zase hromada!!!
Snažím se To udeřit do hrudi a dávám do toho plnou sílu, bez ohledu na svou obranu jsem rozhodnut To zašlapat do země.
*****
Hod (3)

Kostěný obr

"Smrt aby si tě vzala."
Zavrčel jsem si v duchu. Uvědomění si, že jsem moc daleko mne nepotěšilo. Zhluboka jsem se nadechl a zase vydechl.
"Prokletý most."
Bručel jsem pro sebe a hůl jsem upnul na záda.
"Meredith, prober se konečně musíme jít, jinak tam ti dva tvrdohlaví siláci zařvou."
Křikl jsem na ní, aby přišla opět k sobě a pak jsem se podíval na ty dva.
"Jestli nepůjdu Smrt si je vezme. Neprávem....Smrt nikdy neposílá takového služebníky, tyhle kosti patří dávno Smrti a nemají tu, co dělat, je třeba s tím něco udělat.....nesnáším velké rozviklané mosty."
Hudroval jsem pro sebe a chytl se lan mostu, s dalším nádechem a pocitem, že je to fakt špatný nápad jsem se jela jej překračovat. Snažil jsem se jít spíše po provazech, než prknech a držet se lan, tak abych měl co nejvíce rozloženou váhu a udrženou stabilitu.
"Zpropadení kultisti."
Nadával jsem si v duchu a snažil se dostat bezpečně na druhou stranu. Snad mne Meredith bude následovat, nebo se pro ní třeba pak vrátíme, něco vymyslíme. Teď máme jiný nemilý problém.

Boj s obřím kostlivcem

Tvor se rozmáchne pažemi a vrhne se na vás. Grull jednu z paží odrazí a sám udeří kyjem.
Ač mířil na jednu z „rukou“ zasahuje hruď tvora a opět se do okolí rozletí roztříštěné kosti. Druhá paže obra jej zasáhne do ramene a ostré kusy žeber mu protrhnou koženou zbroj a zaboří se mu do ramene.
Obyčejného muže by rána asi srazila na zem, kroll ji však ustojí. Třetí paže míří na trpaslíka.
Ten se pokusil sekeru zatnout do jedné ze sloupových noh, leč ne že mine, to snad asi nejde, ale úder je slabý, čepel dopadne pod špatným úhlem a kromě drobných štěpinek nezpůsobí hlavice sekery žádné škody.
Naopak, třetí paže jej trefí přímo do hrudi a jako nějaký velký kostěný kyj odhodí trpaslíka o několik kroků vzad.
Tís dopadne na záda s vyraženým dechem a notně pochroumaným hrudníkem.
Pak od mostu přilétne něco tmavého a trefí kostlivce přímo do hrudi. Vyrazí to pár kusů kostí a po hrudi se tvoru rozlijí tmavé plameny. Vzápětí ale zhasnou a zbude po nich jen skvrna spálených kostí.

U lanového mostu

I přes veškerou naši snahu se kosti spojují rychleji, než je zvládáme ničit. To není dobrá zpráva.
„Radši ještě počkám, na to je vždycky času dost a kůže se špatně čistí.“
Zašklebím se a zatímco Grull se začne věnovat rukám, sám se zaměřím na mnohem bližší cíl, kterým jsou pro trpaslíky oblíbená kolena.

8