Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Caldaria

Příspěvků: 1139
Hraje se Jindy Odpisy: Vždy jak bude volno  Vypravěč Sathira je offlineSathira
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Morgana je offline, naposledy online byla 29. března 2024 1:56Morgana
 Postava Torrak Bronzebeard je offline, naposledy online byla 29. března 2024 6:20Torrak Bronzebeard
 Postava Vibeke je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:48Vibeke
 Postava Stella je onlineStella
 
Torrak Bronzebeard - 15. března 2024 06:01
received_6892221723563778392.jpeg

Jugrinova kumpanie

Sibir, Strugia
19. července 1084, večer



Jeden by řekl, že když někoho přetáhnete přes koleno a to koleno mu svým způsobem prostě rozdrtíte, tak si dá pokoj a třeba začne řvát bolestí nebo tak. Tenhle Nord o tom ovšem neslyšel. Takže já jsem udělal základní chybu a nechal se ukolébat tím, že ho můj úder vyřadí. Ve své euforii jsem minul a jen tak tak jsem nastavil svůj štít. Myslím, že nebýt toho, tak bych byl mrtvý nebo hodně pomlácený a asi bych si už dneska nezabojoval. Ta rána byla velice silná a šla přesně do středu štítu. Ruka mi drnčela a celé tělo s ní.

"Že Ti to trvalo!"

Houknu na Stellu a zaklepu hlavou, abycch si vyklepal poslední zbytky otřesenosti a vrhnu se zase proti Nordovi. Teď už nedoufám, že ho Stellina rána, která byla opravdu mistrná vyřadila a radši přidám i svojí. Mířím někam směrem k hlavě. Ono je to vlastně jedno. Úder kladiva drtí, ať dopadne kamkoliv. (15+2+2) Tady už není o čme jednat, je potřeba pomoct v průlomu...
 
Stella - 12. března 2024 14:06
oez35005.jpg

Jugrinova kumpanie



Sibir, Strugia
19. července 1084, večer

„Tak se uvidíme později!“ Kývnu na srozuměnou a bleskově zamířím dolů směrem k improvizované hradbě. Cestou odložím toulec se šípy i luk, ale na takové místo, abych zbraně případně zpátky našla, ale v kontaktním boji by mi byl luk na zádech spíš na škodu.
Stisknu jílec svého meče, ale zatím ho nevytahuju a začnu se procpávat do předních linií boje. Jde to pomalu a ztuha, ale naštěstí zase taková tlačenice tady není. Horší jsou zranění trpaslíci a nehybná těla. Bylo by vhodné aspoň ty, kteří ještě dýchají dostat z bitevního pole ven. Takhle je tu tak maximálně ušlapeme. Ale když se rozhlédnu, tak nenajdu ani jedny volné ruce.

Konečně se dostanu do centra dění a vytáhnu svůj meč, připravena kdykoliv zaútočit nebo se bránit. Zahlédnu Rigona s Bjornem, ale to je všechno. Teprve až po nějaké chvilce uvidím i Torraka, který se právě pustil do bitvy s nějakým vysokým nordem.
Nord je očividně zkušený zabiják a má páru. Torrak mu sice mistrně odolává, ale těžko říct na jak dlouho. Tady už bude hrát jenom štěstěna na jedné nebo druhé straně.
Rozběhnu se tím směrem a hodlám získat Torrakovi nějaký ten čas na zmátoření po tvrdém úderu do štítu. Provedu bleskový útok na nordovi slabiny, což není tak složité. Nordové celkově moc neuznávají složité zbroje, takže nad úderem nemusím ani tak moc přemýšlet (12+2+2+2=18). Na mojí straně je jak překvapení, tak i vcelku volný manipulační prostor, takže hned po úderu ukročím směrem za nordova záda, tak abychom ho s Torrakem sevřeli mezi nás dva a prakticky neměl žádnou šanci.
Rozhlédnu se kolem nás, jestli náhodou se neblíží ještě někdo, kdo by rád udělal přesně to samé, co já drahému nordovi. Myslím, že pro Torrakovo kladivo by teď mohl být nord vcelku jednoduchá kořist, takže já se můžu soustředit na to, abych nám hlídala záda (7).

 
Vibeke - 09. března 2024 19:50
54b866b02ec8745c14c2f1d3267a8f2d2480.jpg

Toulky kolem Omoru



Omorská oblast, Strugia
5. července 1084, pozdní ráno


Sleduju Turid, jak větří a ten úsměv na tváři se udělá úplně sám. Nesmím u toho myslet na její rodiče a co v sobě ta malá musí teď prožívat, nebo bych se snad rozbrečela. Na to kolik jí je, je velmi silná.

"Moře? Proč ne." souhlasně kývnu a stisknu její malou ručku. Tak bojovnice? Pousměju se. "Jednou z tebe bude velká a silná bojovnice. Máš v sobě tu jiskru." řeknu upřímně. "Já bojovnice nejsem, jen obyčejná lovkyně, ale něco umím. Můžu tě pár věcí naučit, když budeš chtít." mrknu na dívku. "Mám dva bratry, ten mladší je o něco málo starší než, ale myslím, že byste si rozuměli. Teď se sice taky učí na lovce, ale mám pocit, že se jednou bude mnohem raději prát a bít. Hodně obdivuje různé hrdiny...a draky." krátce se zasměju a vzpomínka na mou rodinu mě zahřeje u srdce.

Potom se odmlčím, dávám pozor na cestu, kdyby nás chtělo překvapit něco nemilého, ale tady snad ne.
 
Morgana - 09. března 2024 17:17
f0zcnoc7874.jpeg

Hledání léčitelky


Omor, Strugia
05. července 1084,
dopoledne



Hledím na tu léčitelku a poslouchám. Do Sibiru.. To je docela daleko. Nechce se mi obtěžovat Vibeke a vláčet Turid přes celou zemi, kdo ví kde bychom narazily na Kuše, nebo jiné nebezpečí.

"Tak já tedy půjdu.. Děkuji vám, a omlouvám se.." Lehce se pousměju, pořád trochu smutná, a vyjdu ven. Zamířim zpět do hostince, najít Vib a říct jí špatnou zprávu.. Možná si tam sama sednu a dám si trochu vína.

Ještě jak vyjdu ven, napadne mně podívat se na svou levou ruku. Samozřejmě myslím svůj náramek. Doufám že je Jolka v pořádku. A že jí to učení jde lépe než mně.
 
Vypravěč - 09. března 2024 17:04
vyprav2611.jpg

Hledání léčitelky



Omor, Strugia
05. července 1084, dopoledne



Léčitelka se na tebe dívala omluvným pohledem, dokonce i trochu pokrčila rameny, jakoby chtěla naznačit, jak moc jí to mrzí.
”Žel bohům, jakmile je na cestě, je těžké se s ní spojit. Ale jedno vím jistě. Do konce měsíce by měla být v Sibiru. Pak prý zamíří zpět na jih, nejspíše do Vostrumu, kde má své sídlo. Jak ji znám, nějakou dobu se tam zdrží, než opět vyrazí na cesty,” prozradí ti vše, co ví.
”Pokud ji chceš zastihnout, vyraž co nejrychleji do Sibiru a nebo zamiř rovnou do Vostrumu,” poradí ti.


 
Morgana - 09. března 2024 16:31
f0zcnoc7874.jpeg

Hledání léčitelky


Omor, Strugia
05. července 1084,
dopoledne



S nadějí a nadšením se dívám na tu ženu. To však rychle mizí když promluví.. Napřed začnu mít lehký tik v pravém oku. Jak pak pokračuje, začínám cítit větší a větší frustraci. "Aaaaaaaaaaa!" Vyjeknu! Vyjelo to ze mně úplně samo, asi jsem si potřebovala ulevit.

"Omlouvám se.." Řeknu zahanbeně a znovu se na tu ženu podívám. "Hledám jí už přes.. dva měsíce. A teď, když konečně dorazím sem, je pryč.. A ještě jede na koni.. Nechce se mi ji nahánět po celé Strugii". Povzdychnu si posmutněle a snad poprvé mně napadá, že bych toho nechala.

Mohla bych se vrátit, být s Jolkou.. Od té kořenářky bych se jistě také něco naučila. "Nevíte.. Jestli je způsob jak na dálku někoho kontaktovat? Třeba zda tu ve městě není nějaký schopný kouzelník? Protože já nechci jít do Sibiru a zjistit že už tam tou dobou není..". Řeknu trochu zoufale.
 
Vypravěč - 09. března 2024 14:11
vyprav2611.jpg

Hledání léčitelky



Omor, Strugia
05. července 1084, dopoledne



Klučina se div neukloní, když mu do ruky vtiskneš padesát denárů. Hned na to se s úsměvem otočí a kamsi odběhne.

”Siatra, ano, byla tu, ale…” výraz ošetřovatelky trochu posmutní a lehce zavrtí omluvně hlavou. ”Bohužel už odešla. Je tomu týden, co jsme se rozloučily,” omluvně se na tebe pousměje.
”Říkala, že půjde dál na východ, počítám, že zamířila kamsi směrem k Varnovapolu a pak bude nejspíše pokračovat dál na východ, asi do Tyalu, možná i do Sibiru,” prozradí ti, ještě než se stihneš zeptat. Ač neznalá místní geografie, vybavíš si, že Varnovapol je jihovýchodním směrem od Omoru, poblíž jezera Laconys. Vzdálenost ovšem nejsi schopna odhadnout.
”Cestovala koňmo,” dodá ještě, jakoby tušila, na co se chceš zeptat.


 
Vypravěč - 09. března 2024 14:11
vyprav2611.jpg

Toulky kolem Omoru



Omoru, Strugia
05. července 1084, dopoledne

24 dní do úplňku



”Děkuji,” nadšeně se usměje dívka, když jí dáš minci z výdělku. Chvilku si ji s úžasem v očích prohlíží a než vyjdete z hostince, schová si ji, jak jsi jí poradila, do boty. ”Tlačí,” zakření se, chvilku kvrdlá nohou, než se spokojeně usměje.

”Co to obejít podél hradeb?” navrhne, když se rozhlédne kolem a natáhne do sebe vzduch. Vidíš, jak se soustředí a napadne tě, že takhle nějak asi vypadáš i ty, když si rozděluješ jednotlivé pachy. ”Půjdeme k moři! Chtěla bych ho vidět,” rozhodne najednou a otočí se zády k hostinci, směrem na západ.
”Hm… bojovnicí,” zazubí se, obdivně se na tebe podívá a pak ti vloží svou drobnou ručku do tvé.


 
Vypravěč - 09. března 2024 14:11
vyprav2611.jpg

Jugrinova kumpanie



Sibir, Strugia
19. července 1084, večer



Čaroděj byl mimo hru a hned bylo o něco lépe dýchatelno. Stelle se podařilo vyřadit ještě jednoho kušníka a tak měla Simena mnohem více prostoru pro manipulaci.
”Netuším, ale klidně běž, tohle už zvládnu,” pokyne jí, opět se vykloní a vystřelí (15). Šíp neomylně zasáhl dalšího střelce a přinutil posledního se stáhnout. Simena se tak mohla zaměřit více na podporu obránců.

Stella mezitím seběhla zpět za barikády, kde právě probíhali tuhé boje. Na zemi leželo několik trpaslíků, někteří skuhrali, jiní se nehýbali. Spousta dalších bojovala. Podařilo se jí zahlédnout Rigona, jak se oháněl svou sekerou a kosil jednoho protivníka za druhým, zatímco mu Bjorn hbitě kryl zádal. Další ze skupiny ale neviděla. Když se jí podařilo protlačit se více do místa tvrdých střetů, zahlédla Torraka, jak se právě pouštěl do bitvy s jedním vysokým nordem. Ten právě padl na jedno koleno pod tíhou Torrakova úderu do kolena, ale dokázal zabránit úplnému pádu (12) a díky tomu se vyhl dalšímu úderu trpaslíka. Místo toho sám máchl kladivem a trpaslíka zasáhl přímo do středu štítu (19). Torrak jakoby úder čekal, podařilo se mu včas zapřít se (13+1+2), čímž sice zabránil tomu, aby odlétl, ale i tak jej to o trochu posunulo a rána jím lehce otřásla. To dalo nordovi dostatek času na to se postavit na nohy, ale už ne tolik času na další útok.


 
Stella - 05. března 2024 14:22
oez35005.jpg

Jugrinova kumpanie


Sibir, Strugia
19. července 1084, večer


Po pár prvních střelách si již nepřátelští lučištníci všimli, že je likviduju zrovna já. Nad hlavou mi začnou pálit šípy. Ale tak i tak, dva nepřátelé byli mimo hru. Pomaličku se přesunu o kousíček bokem, ale stále přilepená na náš provizorní úkryt.
„Už musejí zbývat maximálně tři.“ Zkonstatuju nahlas aktuální situaci.
Než se zase trošinku nepřátelé uklidní, tak se soustředím na náš problém s ohnivým mágem, který se opětovně připomněl další rozžhavenou koulí. Tohle už musí skončit, nebo budu mít spálené čelo. Nedej bože, budeme na uhel obě dvě.
„Jo! Jo, vím…“
Opatrně vykouknu a okamžitě zase zalezu zpátky.
„Schovává se tamhle u toho domu hned naproti nám, trochu víc doleva. Má takovou tu ostrou střechu. To nemůžeš minout!“ Zkusím ji aspoň částečně popsat přesnou lokaci našeho největšího nebezpečí.
„Tak co?“ Kouknu se po ní, když už vypustí druhý šíp. „Je po něm?“

Opětovně využiju toho, že se tentokrát lučištníci soustředili na Simeninu pozici a na mě tak trochu zapomněli. Připravím si šíp, vykouknu a vystřelím jejich směrem několik šípů za sebou (10+2-1=11; 16+2-1=17), než opět hlavu schovám dolů (11+2=13).
„Nevíš, co se děje dole?“ Houknu na Simenu. „Jestli nemám spíš jít pomoct tam?“
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.22139716148376 sekund

na začátek stránky