Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Gaia se podívala na orosenou sklenici z plastu, i tu kapku, která tekla po skle, by vyvážila zlatem. Měla v puse ještě sušeji a cítila se jako kaktus na poušti. Ruka jí strčila sklenici pod nos a něco jí říkalo, že pokud odmítne, nalije jí to prostě do krku.
Vzala si nabízený dar a dala si pozor, aby se nedotkla žádného prstu ani kousku predátorovi kůže.
Měla žízeň, avšak tak trochu váhala ale stín, který ji zakrýval, nebyl příjemný. Jako by nad vámi stál strážce hrobky. Nathe-Da budil posvátnou hrůzu už jen řečí těla, když stál u postele a dohlížel na to, že splní jeho rozkaz a to do puntíku.
Gaia přitiskla vyprahlé rty ke sklu a dopřála si doušek, bylo to nebe. Blaženě zavřela oči a hrdelně zasténala. Pomalu takhle vypila celou sklenici. Voda byla v jejím žaludku studená a osvěžující.
Sklenice jí byla záhy vytrhnuta z ruky.
„Co jsi to říkal o těch prášcích?“ snažila se posbírat své myšlenky.

„Lék, který máš je pro člověka jedovatý, tvůj ubohý organismus ho nedokáže přijmout a zpracovat, můj ano,“ hlas vycházel zpoza masky, tlumeně a přitom zvučně. Téměř litovala toho, že mu nevidí na kusadla, takhle neodhadla, jak se tváří, i když, jaké výrazy měl vlastně yautja? Jejich mimika byla jiná než u lidí a každý výraz byl ekvivalentem „zabiju tě.“
„Pan dokonalý,“ neodpustila si rýpnout.
Gaia si znovu lehla, zavřela oči a dýchala, látka se jí lepila na kůži, obkreslovala každou její baculatou křivku. Zvláště tu na hrudníku, ale neměla sílu vstát, natož se osprchovat nebo převléknout.
„Víš co? Nech si ty zatracené prášky,“ zamumlala, „použij je, na co chceš, třeba do nějaké pasti.“

„Jako návnada se používá maso, pokud chceš chytit něco k jídlu a pokud chceš lovit kořist, musíš najít něco, co tvou kořist zaujme nebo co je jí známé, abys ji přilákala,“ zavrčel nevrle Nathe-Da a židle pod jeho vahou zavrzala.
Právě ji poučoval o lovu? Aneb jak být zálesákem.
„Tomuhle asi moc štěstí nepřálo,“ ušklíbla se, když otočila hlavu a kývla na lebku, kterou bral ze stolu. „Není to člověk,“ konstatovala.
Za maskou se ozvalo jakési kliknutí kusadel jako by s ní souhlasil. I tvar samotné lebky tomu nasvědčoval, byla větší a měla ostny a výčnělky.
„Dobrá kořist?“
Predátor vydal stejný zvuk, aniž by jí věnoval pozornost. „Dobrá trofej.“
„Je na ní ještě hodně práce? Já jen, že to opalování kůže právě zrovna nevoní,“ nakrčila nos.