Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bystrozoři: Ústředí Praha

Příspěvků: 95
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Zeronin je offlineZeronin
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
František Mrázek - 27. dubna 2023 13:58
4e25b9989ae31c88a98f2bb08bf346ad946.jpg

PRVNÍ OSTRÁ

13.9. 2023, Šumava

[/i]

František, Bea

První část plánu mi ještě relativně vyšla a kovový provaz jezinku omotal a znehybnil. Co už nebylo ideální byl následek - jak se jezinka pohybovala směrem ke mě, nedokázalo kouzlo zastavit pohybovou energii a tvor tak stále pokračuje v letu ke mě. Je ale znehybněná, takže se nemusím bát ohnat se po ní paží a srazit ji stranou tak, aby nespadla na nikoho z kolegů. Bea další nebezpečí nevidí, ale Alois je naštěstí pohotový a možná dílem náhody, dílem umu, se mu podařilo obě další jezinky zlikvidovat. Chystám se je obě také na zemi svázat lanem, ale zaslechnu mužský hlas žádající abychom jim neubližovali...

"Čím jménem žádáš abychom se nebránili?" odpovím mu nahlas s hůlkou stále napřaženou zhruba směrem k ležícím jezinkám, ale periferně stále sleduju i toho chlápka a jeho doprovod. Pokud by sledoval celý incident od začátku, musel vidět, že jako první zaútočily ony a my se snažili celou věc vyřešit domluvou...

 
Ivan Šmíd - 25. dubna 2023 13:02
iko8054.jpg

Rozhovor se sousedkou


13. 9. 2023, Zlatá ulička



Jedna věc se paní Koprové upřít nedá a to je její obliba čistoty. Těžko se mi to přiznává, vzhledem k tomu, jak jinak působí, musím ale říci, že jejím stížnostem vlastně rozumím. Sám se snažím, aby mé okolí bylo bez zbytečného nepořádku a asi by se mi hůře existovalo v prostředí, které je pravidelně zanášeno špinavým, neudržovaným a zapáchajícím.
Tolik odvahy, abych paní Koprové vyjádřil pochopení, však nemám. Kdo ví, jak by to pochopila.

"Co byste o něm ještě mohla říci? Měl přátele? Scházel se s někým? Měl nějaké potíže, spory?" Vsadím se, že zrovna jí vůbec nic neunikne, obzvláště pokud proti němu byla odjakživa nastražená. "A ten nepořádek co tam je teď, za něj může taky Mrkvička? Nikoho jiného jste v okolí neviděla?"

Otázek bych měl ještě spoustu, pohledem ale zabloudím i k Michalovi, zda-li mě v tuto chvíli nechce i něčím doplnit, ať se pozornost této...pozoruhodné dámy dostane i jemu.
 
Vypravěč - 18. dubna 2023 14:14
hulka2244.jpg

PRVNÍ OSTRÁ



13.9. 2023, Šumava

František, Bea


Jezinka by si z Beina těla chtěla vzít víc než trochu krve, ale nedostane příležitost. Františkovo kouzlo a letité instinkty zafungují. Lesní čarotvor je znehybněný. Jen ten konec jaksi zaskřípe, když se živý sloup tvořený jezinkou rozviklá a celou vahou padá na bystrozora.

Bea se sice rozhlíží, ovšem dvou stínů si nevšimne. Rána na tváři začne svědit, hrozivě pálit a v mžiku napuchne tak, že na jendo oko přestane vidět.

Alois vás všechny neverbálně zaštítí. Spolu s tím vyšle kletbu na další divoženku. Ta se jí zvládne vyhnout, srazí se ale s druhou a rozrazí si hlavu o bludný balvan. Lesem se rozlehne bolestivý skřek, na nějž odpoví několik dalším a rozzuřených.

Už to vypadá, že se na vás sesype celá šumavská skupinka, když v tom se ozve hlas. Lidský hlas. Patřící muži, který se vyloupnul ze země nedaleko od vás. Podzemní chodby? Možné to je.

"DOST!!! Prosím, neubližujte jim!!" možná vám nejdřív není jasné, koho tím muž myslí. Pak ho obklopí asi pět dalších jezinek, aby ho chránili. A on se dívá na vás, co mu jejich těla dovolí. S prosbou v očích.

 
Vypravěč - 18. dubna 2023 14:05
hulka2244.jpg

OTRLÁ ULICE



13. 9. 2023, U Nalitýho Bubáka

Patricie

Když na desku stolu vysázíš víc než polovinu požadované částky, žena nakloní hlavu ke straně, chvilku si cosi mumlá, načež hlavu opět narovná. „Jistě. Přijímám.“ pořád jí nebylo zcela vidět do obličeje, hlavně do jeho horní poloviny, ale tys měla pocit, jako kdyby věděla víc než ty. Nebo to byla jen nějaká strašně drsná hra z podsvětí.

Položila před tebe zabalenou kulatou věc a jakmile ji vybalila, vykoukla na tebe obyčejná věštecká koule jakou jsi znala ze školy. I když ty vaše jako záhadou snad niky při hodině nefungovali. Žena využije toho titěrného momentu, drapne tě bolestivě za zápěstí a dlaně ti s hlasitým mlasknutím přistanou na povrchu koule. A ona ti je tam drží. Když vidíš, že zpoza jednoho nehtu, který ti zabodává do kůže, se uvolní krůpěj krve a pomalu doputuje na kouli, je ti jasné, o co jí jde. Nedovolila ti couvnout. Přinutila tě artefakt probudit vlastní krví. Když se v něm prožene mlhovina, tvé ruce pustí.

„Omlouvám se, ale mnoho lidí přemůže nakonec strach. A pak chtějí odejít a já nemám ani na chleba.“ chrochtne ve smíchu. „Tohle nám prozradí, ke komu patří vaše nenávist a moji lidé už se postarají o zbytek…tedy…instalaci autorádia do vozu.“ objasnila ti tiše a v tom se v kouli zformoval odraz obličeje, který jsi znala více než dobře. Dlouhých patnáct let. Pavel.

 
Vypravěč - 18. dubna 2023 13:51
hulka2244.jpg

ZÁHADA ZMIZELÉHO



13. 9. 2023, Zlatá ulička


Ivan, Michal

Bonifác cosi vztekle zamručí, když z Vás dostane pouze kabáty a nadýchané papučky vám vnutit nedokáže. Jakmile zahlédne svojí paní, raději zmizí v chodbě, aby nemusel čelit jejímu nespokojeně nakrčenému obočí.

Milénia zamrká řasami, na které v kuchyni musela použít zvětšovací kouzlo, jinak to není možné.
„Och!“ mávne rukou, zatímco k vám kouzlem vyšle dva šálky dubového čaje. „Jistě, že znám pana Mrkvičku.“ řekne takovým tím jízlivým tónem, aby bylo jasné, že z této známosti není kdovíjak nadšená. „Je to starý vetešník, co ho znám. A že ho znám dlouho.“ zdůrazní vztyčeným prstem. Potom si ukousne krekru a drobky se rozlezou po suchých, leč namalovaných rtech. „Pokaždé sem přitáhne nějaké haraburdí, vždycky po sobě nechá na ulici špínu a zápach. Hrozné, drazí pánové, neslýchané. Jistě víte, jak důležitou klientelu má moje dcera a tohle...taková ostuda.“ nesouhlasně usrkne čaje. Potom se zamyslí a pokrčí rameny. „Neviděla jsem ho už pár dní a povím vám…nikdy se mi nedýchalo lépe.“ zachichotá se paní Koprová a vrhne mrkací pohled na Ivana. V bytě je jinak ticho. Čisto. Vše až téměř dokonale srovnané a upravené.

 
Michal Vrba - 15. dubna 2023 17:38
25141.jpg
Pracovní návštěva

Zlatá ulička

Ivan


Při prohlášení stařenky se zatvářím poněkud rozpačitě, přesto pronesu klidně.

Rád vás poznávám paní Koprová. Co se pozvání týče.“

Střelím pohledem s otázkou ke kolegovy, když se dá do pohybu směrem, který naznačila stařenka. Usměji se a velmi se snažím aby úsměv nebyl nucený.

„Děkujeme snad na chviličku. Jsme ve službě.“


Po pravdě bez ohledu na to co je dotyčná zač se my to moc nelíbí.

Ještě méně, když my skřítek začne sundávat kabát. Po pravdě kdyby ho už neměl sundaný kolega, nechal bych si ho. Takto každého praští přes oči pouzdro na předloktí ve kterém mám hůlku, alespoň můj opasek s lahvičkami vzhledem k prostorovému kouzlu jenž jsem jeden dlouhý den sesílal na každou kapsičku tak nerazí.

Vezmu si čaj a zatímco jej míchám mlčky čekám za jaký konec to můj kolega vezme.
 
Bea Kašpar - 14. dubna 2023 09:22
beakas495.jpg

PRVNÍ OSTRÁ


13.9. 2023, Šumava


František, Bea



Tak tohle nevyšlo, nakrčím nos, když mě ovane její dech, který je cítit mršinou. "Kurva" vyštěknu, když mi jezinčin spár přejel po kůži obličeje. Na bolest jsem srala, i na to že budu mít další jizvu, ale do běla mě vytočilo, že já na ni šla po dobrém a ta mrcha ježetá mi to oplatila takhle. Pevně sevřu rty a tasím hůlku, s myšlenkou, že ji depulzem odtransportuji do horoucích pekel. Ale než proti ní stačím vyslat kouzlo, situaci opanuje Frank. Cítím jak mi po tváři teče lepkavá krev a stéká dolů po spodní čelisti a odkapává na bundu. Budu jako prase. Zakleju v duchu a pevněji sevřu hůlku.

"Jsou tu další?" Položím otázku svým kolegům a vyskočím na nohy, s tou mrchou ježatou si to zatím vyřizuje Frank a já jsem tam platná jak mrtvýmu zimník. Rozhlédnu se kolem sebe jestli nepostřehnu něco, co by nás mohlo ohrozit. Jestli nás neprozradilo přenášení, tohle nás prozradilo určitě. A ten po kom jdeme o nás už určitě ví.

 
Norbert Vodička - 11. dubna 2023 07:05
received_1136628467026731668.jpeg

Letaxové humoresky


13.9. 2023, Praha
Jasmína

Ještě jsme si prohlížel složky, když se mi do kanceláře přikulhal psík zpátky. Podle všeho, ho někdo nabral špičkou boty a skoro mu utrhnul přední tlapičku. Takže i když kouzelný, tak měl problém se ke mě dostat. Vzhledem k tomu, že tam bylo psáno deset minut, tak jsem moc nechvátal. V klidu dopil, teď už studené kafe, ještě dopročetl složky a vzavše je s sebou jsem vyrazil ven. Moje starší a netrpělivější sestra už tam čekala. Jo a ještě hladovější...

"No posla někdo nakopnul, tak mu to trvalo dlouho...Modli se k svatému Václavu, ať Ti pak nešlehají plameny z řiti. Naposled, když jsem měl tuhle housku, tak to nedopadlo dobře. Přeji Ti hodně štěstí sestřičko. Jako první se půjdeme podívat za panem Arpádem Malým, bydlištěm Kopidlno. Je to bývalý zaměstnanec propuštěný pro blbou morálku. Vypadá to, jako slušný adept na tohle."

Rozhlédl jsem se po náměstí, kde procházely davy turistů a neměly nejmenší tušení kdo nebo co stojí před nima. Kam vedou dveře, ze kterých jsme vyšli a jak velké jsou problémy, které musíme řešit. Počkám až ségra dojí a pak jí podám Arpádovu složku, aby se rychle podívala. Za rukou už jsem měl hůlku a podával jsem ruku ségře, aby se chytila. Našel jsme si v práci nějaké obrázky z Kopidlna, takže jsem aspoň tušil kam se přeneseme.

"Zvládneš to s plným žaludkem? Já bych byl nerad poblitý hned po přistání..."
 
Ivan Šmíd - 08. dubna 2023 15:37
iko8054.jpg

Pracovní návštěva


Zlatá ulička


Michal



Mladýmu se můj pokyn, že to má se starou dámou vyřídit on sám, příliš nezamlouvá, i tak to jde ale udělat. Ze vzdálenosti pár metrů poslouchám, kudy se konverzace ubírá a hned při prvních větách začnu tušit, co nás rozhodně nemine. Jsou lidé, kteří se s bystrozory bavit příliš nechtějí, jsou na slovo skoupí a kontakt musí být poměrně forsírovaný. Takové mám vlastně i rád, stačí klást správné otázky a jejich ano či ne nezabere příliš mnoho času. S nimi se pracuje vlastně dobře, není to žádné zbytečné protahování, žádná zdržovačka. Tohle nebude ten případ.
Však stačí vidět jaký úsměv se paní Koprové objevil ve tváři a bylo mi jasné, že čaj a pohoštění nás nemine.
Nemohu to nechat na Michalovi?
Hm. Ne, to radši ne. Vždyť stejně potřebujeme zjistit informace a paní Milénia bude bezpochyby zdrojem všech možných klepů a pomluv. Tenhle typ...jasná drbna, která nenechá na nikom ani nit suchou a která si všimne každého pohybu kolem jejího působiště.

Tak dobrá.
"Díky za váš čas, paní Koprová. Máte to tu útulné." Přepnu do svého módu: kontakt s civilem a nechám skřítka, aby mi svlékl svrchní kabát.
"Nechceme vás ale zbytečně dlouho zdržovat, jen se zeptáme na pár otázek."Hlavně se nechceme zdržovat od práce, proto se nijak nevzpírám jejím snahám o naše usazení a pohoštění, čím dříve to vypijeme, tím lépe pro nás všechny. Alespoň že vaří čaj, nechci ani hádat, jak "dobrá" by byla její káva.
Proč mi je tak nepříjemná?
Může to být tou kabelkou? Těmi grimasami? Tím, že mi trochu připomíná bývalou tchýni? Hm.

Pojďme ale k věci. Zlehka kývnu na Michala, že je čas na naše otázky a tentokrát i rovnou začnu. "Znáte pana Mrkvičku od vedle? Kdy jste ho naposledy viděla?"
 
Patricie Schneiderová - 06. dubna 2023 16:27
160149_98f_16286.jpg

Otrlá ulice a pak kdesi cosi s kýmsi



Párkrát jsem zatočila se skleničkou po stole aby se v ní vytvořil výr a přitom zpoza umělé ofiny snažila identifikovat její tetování. Ani za boha jsem z toho mála, co jsem měla k dispozici, nedokázala vyluštit nic, co by mi alespoň trochu napovědělo, s kým mám tu čest.
Typka se najednou zvedla a se slovy ať jí následuju pokud mám prachy (ééé, to jako teď hned?). Jak kolem mě rychle proplachtila, zahlédla jsme další kus, tentokrát jsem už pochopila a vyvalila oči jak v animáku, který jsem měla tu čest párkrát vidět ve školce. Taková ta pohádka o šedé kočce jak honí myš.
No, zpět k borce, která se stala mou prioritou číslo jedna, abych si získala jakous takous důvěru, neb borka patří ke gangu, která operuje po Čechách a nikdo ještě neměl tu čest ji odhalit až na pár prakticky nicotných poslíčků, kteří vlastně pro skupinu ani pro nás nebyli zase tak důležití. Nebo pokud už tam někdo od nás byl, tak byl sakra dobrý, protože o tom zase nikdo z nás nevěděl.
Tak to hlavně neposer, nabádal mě můj vlastní mozek, zatímco já klusala za ní a to jsme byly stejně vysoké.
Proklouzly jsme dozadu, aniž by si nás hospodský nebo někdo z pravidelných zpiťarů všiml. Když jsme kráčely téměř vedle sebe úzkou, tmavou a taky pěkně nechutnou chodbou, měla jsem ruku na hůlce v kapse. Bylo mi jasné, že pokud jí ještě nikdo nechytil, musela to vědět. A buď mě měla prokouknutou, nebo jsem jí fakt přesvědčila. Měla jsme tolik otázek, na které jsem neznala odpovědi a tíživý pocit v břiše mi říkal, že pokud alespoň na první otázku byla odpověď kladná, jsem a jsme v loji.

Zavedla mě do místnosti, která by s přehledem mohla konkurovat Amazonu. Plno regálu s Merlin ví čím.
Otočila se na mě a s dlaní ukazující na dřevěný stůl mě vybídla k platbě.
Z nějakého důvodu mě napadla bláznivá, troufalá a neskutečně riskantní věc. Ale pokud to vyjde, tak bych si mohla získat její, alespoň malé uznání.
"Peníze mám. Ale co když to nebude fungovat?" přesto jsem hrábla do kabelky a vyskládala hodnotu větší než polovinu, kterou rádio stálo. Nebylo to všechno, víc než polovina měla značit, že mám zájem o koupi, ale stále jí tak trochu nedůvěřuju, což by jí mělo přesvědčit o tom, že jsem buď opatrná ale ne naivně důvěřivá, nebo pitomá a je to léčka.
Pade na pade.
"Jestli mě tu zabije, co řeknou mé rodině?" napadla mě poslední myšlenka, než jsem se k ní otočila čelem.
"Nemáš rodinu, jen praštěnou spolubydlící a fíkus," ujistil mě mozek. Tak je všechno v pohodě.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.076807975769043 sekund

na začátek stránky