Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Bystrozoři: Ústředí Praha
Ukončená jeskyně!
Družina
družina zatím neexistuje
| |||
 | Strategie Michal Přikývnu, s jedním z prvních bodů postupu souhlasím, bez návštěvy místa činu, které ani nemusí být místo činu, se neobejdeme. "Víme," kývnu na Vrbu a ze složky před něj posunu fotografii pohřešovaného muže. "A kouzelníci. A víme to tak, že tři dny ho v práci už nikdo neviděl, zbytek se ale budeme muset dozvědět až přímo tam." Zodpovím dotazy, na které znám odpověď, ten další si nechávám až nakonec. "Zběžný průzkum neprozradil že bychom na něj měli něco aktivního, bude ale třeba to projet pořádně." Mě by taková práce nevadila, rád se hrabu v archivech, teď tu na to ale máme někoho jiného. Mávnu na Michala, ať mě následuje a pak si to zamířím ke kanceláři Lídy. Nejsem jediný, kdo pro ní něco má, proto rovnou nahodím prosebný výraz. "Mohl bych tě poprosit o laskavost? Tady u tohohle..." předám jí složku se jménem. "Bychom potřebovali hloubkový průzkum. Co je zač a zda u nás nemá nějaký záznam, staré vyšetřování, prostě jakéhokoliv kostlivce ve skříni. Bude to tak v pořádku? Jo a taky zda je připojen k letaxu - jak z práce, tak z bytu a kam všude může takhle cestovat. Děkuju moc. " Myslím, že nemusím říkat, že to spěchá - Lída tu už dělá dost dlouho na to, aby věděla, že všechno vždycky spěchá. "Dík moc. My se zatím vydáme do Zlaté..." Pousměji se ještě na kolegyni a pak zase zalezu zpátky k sobě. "Kromě toho, že Lída dělá poměrně pitelnou kávu, tak se nyní stará o archiv a administrativu." Vysvětlím Vrbovi. Nejsem si jist, zda nynější pozice Lídu trochu...nenudí, za to, že je v bezpečí a klidu to ale stojí. "Dobře, takže připraven nebo potřebuješ nějaký čas na přípravu?" Já sám mohu vyrazit, jen na sebe hodím kabát a ujistím se, že hůlka je na svém místě. "Nepočítám s tím, že teď by měl být ve Zlaté nějaký problém, chovejme se tedy civilně a co nejlépe bez většího povšimnutí okolí." Čím menší vzrušení způsobíme, tím lépe. Koho by navíc zajímali dva obyčejní chlápci v kabátech? "Přemísťování je za tebe v pořádku?" | ||
| |||
 | První ostrá František Bea Bea se s nimi rozloučila a na digitálních hodinkách, které se vůbec nehodily k jejímu outfitu, nastavila stopky. Nečekala, že někdo z nich bude znát garminy. Domů, na hřbitov a zpět do kanclu, dělala si v hlavě svůj časový plán, aby nepřekročila dobu nutnou na přípravu. Taky přemýšlela o tom jak šetrně chlapům sdělit, že při poslední akci kdy se přemisťovala, zařval její kamarád a v té samé akci umřel i její manžel. Nesnášela to, raději volila mudlovské způsoby přesunu, kdy měla celou akci pevně v rukou. Ruce... Ty se jí teď chvěly. Vcházela totiž na vyšehradský hřbitov, oči zapíchnuté do země a ramena svěšená. Zastavila se u hrobu, který nezdobila žula, ale surový kámen. Stříbrně napsané jméno a jeho datum narození a úmrtí. U jejího jména bylo zatím jen datum narození. Bea se rozbrečela, z očí ji tekly krokodýlí slzy a ramena se chvěla. Prsty se dotýkala náhrobního kamene a jezdila konečky prstů po písmenech. Cítila se prázdná a sama, díra v hrudi začala opět bolet, tak moc jí chyběl. Z kabelky vytáhla stříbrnou placatku a odzátkovala ji, do nosu ji uhodila kouřová vůně whisky. V duchu mluvila s Petrem, svěřovala se s tím hrozným strachem, který v ní rostl a když se s ním rozloučila, políbila kámen a potom upila z placatky. Někde u metra si chytla Uber, dojela domů, kde se v rychlosti převlékla do tmavě zeleného funkčního trika a stejně zelených taktických kalhot a pevné obuvi. Sáhla pod postel a vytáhla gorilu. Černou, vojenskou bednu na kolečkách, která skrývala vybavení po Petrovi. Nějaké rozbušky, světlice, a další libůstky ve kterých se i ona našla. Vlasy si stáhla do ohonu na nos si posadila brýle. Když bylo na místě i podpažní pouzdro s glockem, oblékla si sofshellovou bundu a do náprsní kapsy vložila hůlku. Potom se vydala zpět na cestu do kanceláře, když zaťukala na dveře Františkovi kanceláře, hodinky vydaly táhlé pípnutí. Vrátila se na vteřinu přesně, měla radost z efektivně využitého času . | ||
| |||
 | První ostrá 13.9. 2023, Praha - Bystrozorské Ústředí František, Bea Počkám, dokud nás Bea neopustí a pak se obrátím na Aloise. Viděl jsem, jak se šklebil a bylo mi jasné, že se bude chtít na některé věci zeptat. „Až tak nejistých ne. Minimálně tam máme to vzájemné napadení a v souvislosti s ním by nám mohl vysvětlit i tu mrtvolu, ne?“ poukážu na to, že i kdyby se zabitím své ženy neměl nic společného nebo šlo o nešťastnou náhodou, pořád je tam ten souboj prakticky na ulici na očích mudlů. „Není to úplný nováček. Je to Faustova dcera.“ odpovím Aloisovi trochu neurčitě. Stejně by se to rozkřiklo a vzhledem k tomu, že jde do akce s náma, má podle mě právo to vědět - pokud to už nevěděl z dřívějška od někoho jiného.
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Otrlá ulice 13.9.2023, Praha Mrkla jsem na hodinky, zatímco jsem čekala na tramvaj na Ipáku, která jako klasicky nejela. Mohla jsem se přemístit, o tom žádná, ale chtěla jsem působit co nejvíc věrohodněji, můj kontakt mě má za potencionálního zákazníka, ne za vyšetřovatele. To věděl jen můj kolega, kterému se podařilo mezi ně infiltrovat. Doporučil mě, jako svou známou, že by měla zájem o jejich výtvor a pak už to jen jelo. Tak tu jsem, stojím v narvané tramvaji, ke všemu je babí léto, tahle stará tramvaj klasicky nemá klimatizaci. V hlavě jsem si sesumírovala řeč, svou novou osobnost zhrzené milenky, jejíž partner je ženatý a nakecal jí, jak se rozvádí. Ehm... už rok, ne, raději řeknu čtyři. To zní věrohodněji, že jsem k němu přestala cítit lásku a spíš ho nenávidím. I když... nebude lepší říct, že to očarované rádio je pro tu manželku? To by ale zase nedávalo smysl, jak jí ho předám. Co kdyby údajná manželka byla má nejlepší kamarádka? Hmmmm. Měla jsem si někde sehnat falešný břicho, kruci. To by bylo hodně věrohodný. Mužský hlas ohlásil mou stanici, vystoupila jsem, zatímco jsem se snažila vyhnout dalším pasažérům, kteří neměli ani špetku vychování aby nás nechali vystoupit. Podle naučené trasy jsem se za pár minut dostala z pěkně udržované ulice do postranní uličky, která sice nevypadala pofidérně pro normálního čaroděje, ale pro mudlu ano. Kouzlo obehnané touto uličkou způsobovalo mudlům nepříjemný a stísněný pocit, že se v téhle uličce schází lidská spodina a je lepší se jí vyhnout obloukem. Ve skutečnosti to byla meh průměrná ulička s dvěmi dveřmi vedoucí do kouzelnického hostelu a jedním pofidérním podnikem, kam by si český kouzelník nebo čarodějka zašli na tatarák a u toho rozebírali nejnovější politické dění v kouzelnickém světě a v očarovaný televizi by běželo mistrovství famfrpálu. V odrazu zaprášených prosklených dveří s mosaznou tyčí na otevření jsem rychle zkontrolovala, zda mám hůlku na svém místě a vypadám věrohodně dle svojí historky. Vybrala jsem si oblečení tak, abych působila jako typická kancelářská asistentka zakoukaná do šéfa, což sedí a všechny scénáře, které jsem si popřípadě vymyslela. Takže společenské kalhoty, halenka, sako, kabelčička, botičky, doplňky. Tentokrát jsem si užila, že mám hrát tuhle postavu, ne jako obvykle outfit ála vytahaná mikina a tepláky nebo další živel. Chtěla jsem dát důraz na tvrzení, že jsem něčí milenka a plácla se přes kapsu abych si koupila značkovou kabelku. Když se mi pak nebude líbit, prostě jí prodám. Mohla jsem očarovat nějakou obyčejnou, co už mám doma, ale jistota je jistota. A po mým reálným a taky pěkně vyčerpávajícím rozchodu s tím blbcem mám nárok na trochu rozmazlenosti. Vstoupila jsem dovnitř, zastaralý zvoneček na poslendím tažení ohlásil můj příchod, takže jsem neušla pár zkoumavým pohledům. Objednala jsem si jen zázvorový pivo (přece nemůžu pít v jiným stavu), a i se skleničkou jsem zamířila k jednomu ze stolů v rohu u stěny, odkud jsem měla výhled na celý prostor. | ||
| |||
|
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
| Přípravy 13.9. 2023, Praha - Bystrozorské ústředí/Františkova kancelář „To je možné, ale ne zrovna pravděpodobné.“ reaguju jen na zmínku o tom, že by se šla zeptat Melichara ona sama. Vidím, jak se zatvářila, při vyslovení jejího rodového jména, ale nebudu se vyptávat dál. Určitě si s tím užila svoje a třeba se jednou sama rozmluví, když mi bude chtít vysvětlit, co je za tím. Když mi pak ukáže telefon a fotky na něm, nemůžu si nevšimnout jak rychle přehodí fotku na další po té, co se objeví její fotka v objetí s mužem. Ale co, každý si v sobě neseme nějaké démony z minulosti a dokážu pochopit, že se o tom ostatní nechtějí bavit. | ||
| |||
| Přípravy 13.9. 2023, Praha - Bystrozorské ústředí/Františkova kancelář "Hodila bych na tebe blbé světlo, kdybych ho poprosila o pomoc." Zavrhla tu myšlenku. Vypadalo by to, že je František neschopný a neporadíme si sami. Zvedla oči ke svému parťákovi. Možná si všiml, že zbledla ještě víc a jen krátce trhla hlavou v souhlasu. Čekala něco v tom smyslu, že se má pakovat a vypadnout z jeho kanceláře, ale to se nestalo. Když vyslovil její jméno, prudce se nadechla a potom pomalu vydechovala, aby uklidnila své bušící srdce. Její dívčí příjmení bylo jako stigma, které celý život nosila s sebou. Ač neměla naději se někdy stát novou hlavou rodu, byla svázaná konvencemi. Otec si ji snažil vytvarovat k obrazu svému, ale to by nesměla potkat Petra. Chtěla Franka opravit, že je paní, ale potom tuhle poznámku spolkla. Nechtěla si jitřit rány a vyprávět o tom jak její otec má prsty v úmrtí jejího manžela. Opět sáhla po Frankově hrnku a doprovodila to omluvným pozvednutím rtů. Chvilku jen do zlatavé tekutiny koukala, párkrát do čaje foukla a potom upila. Když Frank zaprotestoval, nenechala se tím rozhodit. Aby ho přesvědčila musela odložit hrneček a vzít do ruky mobil."Mám tu fotky z ..."Zarazila se, nechtěla říct svatební cesty. "Z dovolené." Listovala dlouho fotogalerií, než narazila na fotky se stejným typem auta. Za volantem seděla ona, smála se od ucha k uchu, na druhé fotce auto vyjíždělo prudký svah a na třetí u ně stála Bea s mladíkem. Auto bylo od bahna, Bea vypadala šťastně a objímala toho muže okolo pasu. Tu fotku rychle přeskočila a zhasla display. "Právě na té dovolené jsme byli na Šumavě ještě s dalšími milovníky těch zlobrů. Je tam vhodný terén na hecování se a podobné srandy." Přes rty ji přeletěl smutný úsměv. "To auto stále mám." Dodala. "A myslím, že se můžeme přemístit i s ním." Netlačila na něj, jen se snažila nastínit svou variantu. "Asi bych ti měla říct, že ač čistokrevná kouzelnice, dávám přednost mudlovským věcem." Řekla opatrně. "Hlavně jídlu." Udělala pomlku. "Takže s houskou a slimejši u mě nepochodíš."Zavrtěla hlavou, snažila se odlehčit situaci. Skoro si ani nevšimla, že do místnosti vešel někdo jiný. " Nic se neděje. Myslím, že František mi zatím vysvětlil vše co byla potřeba." Otočila se na něj, aby si ho prohlédla. "Jestli máš v ruce vodivýho slimáka, tak já ti nasypu do kalhot svědivej prášek." Přimhouřila Bea výhružně oči, ale v jejím hlase bylo znát, že to myslí v žertu. Úplně zapomněla na dopis od Anežky, který měla neotevřený v kabelce, ještě nebyl čas, aby si ho přečetla. Záviděla jim to, že s Ottou cestují a přála jim jejich štěstí. Z přemýšlení ji vytrhl Lojza a ona mu za to byla vděčná. "Jo, promiň." Vysoukala ze sebe omluvu. "Věř mi, je to zábava, budu řídit! To potom zapomeneš na všechny vodivé cosíky a propadneš jízdě složitým terénem." Oči se jí rozzářily, když o tom mluvila. "To je otázka na Franka...Františka." Opravila se."Pokud nebudu mít přístup ke kávě, tak uvidíš proč se pojmenovávají tornáda po ženách." Upila čaje. "Počasí snesu jakékoliv s dobrou výbavou mě nic nepřekvapí, ale ty se asi ptáš na to, zda jej umím ovládat." Vychrlila ze sebe. "To mi moc nejde, naposledy, když jsem to zkoušela, učebnu křižovali blesky." Pokrčila rameny. "Vždycky jsem vynikala v obraně proti černé magii, bylinkářství a jsem psychometrička, z předmětu, který dostanu zjistím kdo ho naposledy vlastnil." Řekla také jedním dechem. Nikdy mi nešly lektvary, přeměňování a kouzelné formule, proto jsem musela kouzla hodně trénovat a teď jsem schopna je v pohodě udělat i bez vyřknutí formule." Nechtěla jim lhát a dělat ze sebe všeuměla. "Jinak hodina je dobrý čas, gorilu mám zabalenou hned a převlečená jsem taky než bys řekl Zlatonka." Vzpomněla si, že se Frank ptal, zda ji bude stačit hodina. | ||