Rodina na prvním místě

středa 31. května 2023
Baltimore, Maryland, USA

Zdejší suverén byl již od pohledu takový klasický oligarcha. Nedivil bych se, kdyby byl velitel proto, že mu původně patřil tento blok. Vypasený chlapík zřejmě hladem netrpěl - což se u ostatních členů jeho komunity říct nedalo. Ten člověk vypadal jako někdo, kdo se vnímá velmi důležitě. Tudíž jsem s ním tak i pracoval.
,,Ano pane Jeffersone" řeknu klidně, a vyrovnaně, s důrazem na slovo pane a lehce se ukloním. ,,Zlikvidoval jsem většinu nakažených kolem" dodám následně uctivě. Slova tyjádr mě znepokojí - zdá se, že bude existovat nějaký problém, který je potřeba řešit. Že by tu byli další nakažení? ,,Mohu jich zlikvidovat i více, pokud byste to potřeboval" dodám prostě.

Cesta domů

neděle 04. června 2023
Girvin Road, Jacksonville, Florida

„Dobrá práce chlapi. A dámy.“ ocením snahu všech a přidám pochválení i ženským, protože nejsem úplně zvyklý na to, mít někoho takového s sebou. Když se Marie moc nechce vzdávat mé pušky, nedivím se jí. Přece jenom to není základní model, ale stejně jako zbytek chlapů ji mám osazenou doplňky pořízenými za vlastní prachy nebo ze zbrojnice pro náš výsadkový tým, kde jsme měli přece jen trochu větší volnost co se týče úprav zbraní podle vlastního vkusu. „To rád věřím. Ale neboj, na základně ti něco určitě najdem.“ slíbím jí a mám takový pocit, že jestli to tam bude vypadat jako všude jinde, bude se tam odhozených zbraní válet celkem spousta. I když většinu z nich asi bude potřeba dát trochu dohromady...

Do debaty chlapů ohledně cesty nezasahuju, není důvod. Cestu znají stejně dobře jako já a stejně nevíme, co nás na ní čeká, takže případné problémy budeme řešit až je uvidíme. Podle toho, jak Valdez manipuluje s navigací, vidím, že hledá rovnou i případné objízdné trasy, což je fajn. Tenhle most může být ucpaný i hůř než ten předtím, takže je fajn mít zálohu vymyšlenou dopředu. Most je naštěstí v pohodě a kousek za něj u Pilot travel center sjedem z dálnice na okresku. Dřív tady stávalo dost kamionů, ale podle toho, jak to vypadá teď, není moc důvod tam něco hledat. Potuluje se tam hromada mrtvých a barák vypadá, že snad shořel, takže je to jen prakticky prázdná skořápka, kde není důvod se zastavovat. Navíc... To, co tady, snad najdeme i na základně ve větším množství a lepší kvalitě. Ostatně nad tím už očividně přemýšlí i chlapi.

„Hele, za mě první základna. Nebo aspoň nějaký její okraj nebo menší sklad. Potřebujem ještě nějakou káru. Sem se s vašima rodinama nenarvem, takže bych to viděl na nějaký náklaďák nebo něco takovýho... A navíc by se šiklo pár kvérů a nábojů. Pro Marii a co vím, tak vaše ženský taky umí aspoň trochu střílet...“ připomenu jim priority. Kdybychom nehledali jejich rodiny, jeli bychom rovnou k základně a k přístavu, ale takhle by nám stačilo prve pobrat nějaké zásoby a pak až se po nich začít rozhlížet. Ale vzhledem k tomu, že na základně určitě hledala azyl spousta lidí a teď neodpovídá, čekám, že tam bude i hromada zombíků. Pokud ale nikdo nic nemá, tak k okraji základny. „Vzal bych to kolem Housing Service Center. Za tím je autopark s garážema a nouzovým skladem.“ navrhnu. Přece jen jsou tam jednotlivé garáže celkem pevně uzavřené a celý areál by měl být dost slušně střežený. Je tam jen pár bran a jinak celkem masivní ocelový plot na betonové podezdívce, takže by se přes to zombíci nějak snadno dostat neměli a uvnitř by to mělo být celkem čisté... Ale to je jen teorie...

Když ses vrátil k autu, čekalo tě překvapení. Všiml sis toho už z dálky, tři kužele světla kroužící kolem tvého auta. Mohl jsi jen hádat, kdo to asi byl. Možná parta floutků, co se vyplížila z Bishop Hills, nebo možná hlídka z města. A nebo nějací vandráci utíkající, stejně jako ty, z Amarilla. Tak jako tak, dvě světla se pohybovala kolem čumáku vozidla, třetí bylo u zadku a zatím se nezdálo, že by si tě všimli.

Petra beze slova přikývne a se sklopenou hlavou vyrazí za vámi. Bůh ví, co se jí honí hlavou, nebo z čeho má strach. Strach ale viditelně má.
Následuješ chlápka do haly, která se mezitím trochu vyprázdnila. Je tu ještě hodně lidí, ale ne tolik, co prve. Když se rozhlédneš, všimneš si, že na jedné straně haly je jakýsi bar, nebo výdejna, zatímco na druhé je vyvýšené podium. Ihned ti dojde, že hala byla dříve využívána jako místo společenských setkání a nejspíše bude sousedit s nějakou menší kuchyní, která zajišťovala základní občerstvení osazenstvu. To, jak se zdálo, fungovalo i teď, protože u výdejny stálo několik lidí a cosi si prohlíželo, nebo vybíralo z pultu.
Vy jste ale zamířili na druhou stranu sálu, k onomu podiu. Podium samotné bylo prázdné, ale před ním stál široký stůl, na kterém byly naštosované papíry, knihy a psací potřeby. Vypadalo to skoro jako u tebe v kabinetě. Před stolem byly dvě prázdné židle a na druhé straně pohodlné křeslo, ve kterém se rozvaloval Jefferson. Když jste ke stolu došli, procházel zrovna nějaké papíry, ale jen co k němu váš doprovod došel, papíry odložil, sundal si úzké brejličky a podíval se na tebe. Chvilku si tě mlčky prohlížel, pak jen ukázal na židli před stolem a začal poklízet papíry na stole, aby na tebe dobře viděl.
”Takže to vy máte na svědomí ten tyjátr venku?” zeptá se tě zpříma, aniž by se jakkoliv představil.

Berks se proplete mezi auty a jakmile se dostane za most, otočí auto zase čumákem a vyrazí pryč. Ještě než se stihne rozjet, zabuší o kapotu auta několik rukou, což způsobí, že se děcka trochu vylekají. Anna se hned pustí do uklidňování.
”S puškama mi to vždycky šlo,” pousměje se Marie, když ti, trochu neochotně, vrací pušku. Vůz mezitím nabral opět na rychlosti a ani tolik kličkovat nemusel.
”Berku, před námi bude další most, ETA tři minuty,” ozve se po zhruba deseti minutách klidné jízdy Valdez.
”Vím, přes St. Mary.”
”Přesně.”
”Zuski, vyhoupni se,” ozve se Jorsen a podá jmenovanému dalekohled. Zuski se pohotově protáhne střešním otvorem a Berks trochu zpomalí auto.
”Je to cajk,” ozve se z vysílačky. Berks zase přidá, takže za chvíli vidíš most i ze své pozice. Sice je na něm pár aut, ale nic, co byste nedokázali projet.

Před mostem Berks opět zpomalí a opatrně se proplete mezi auty. Občas se ozve zaskřípání kovu o kov, tu a tam i nějaké vrzání gumy o asfalt, jak humvee tlačí auta stranou.
”Nejdřív domů a pak základna, nebo naopak?” zeptá se tě Berks, zatímco na Pilot Travel Center sjede z dálnice na St. Marys Road a pak pokračuje až k Osprey Cove, kde výrazně zpomalí, už jen proto, že se na silnici začne objevovat čím dál více mrtvých a hlavně i opuštěných, nebo nabouraných vozidel.

Zatímco ses snažila dovolat bráchovi (který se neozýval), José stále civěl na plošinu před vámi. A samozřejmě jak motor běžel, ty nejbližší mrtvé to táhlo směrem k vám.
”Co budeme dělat? Necháme je a jedeme? Nebo?” zeptá se tě, viditelně rozhozenej z toho, co vidí. Nehledě na to, že mrtví se k vám blíží i zezadu.

Rodina na prvním místě

Dívka je rozumná, a chce si pouze dojít pro věci. To není nutně problém. Počkám tedy sám na chodbě, rozmýšlejíc, co dál - pokud je řidička, je to pro mě v podstatě ideální. Ale tohle místo se mi nelíbilo - měl jsem z něj poněkud špatný pocit. Jako politický teoretik jsem znal dobře Thomase Hobbese a tezi Člověk člověku vlkem. V návratu do přirozeného stavu, kterým pád civilizace bezesporu byl, jsme se opět dostali do stavu, kdy je zapotřebí nový suverén - problémem je, že zdejší suverén, pan Jefferson, bude zřejmě něco jako tyran. Pokud tu ty lidi zamkl - bůh ví, zda neuplatňuje strach jako nástroj, tak, jak to vnímal Machiavelli, aby upevnil svou moc. Petra působila trochu vystrašeně...

A působí vystrašeně i teď. Ano, něco se zjevně děje, protože jakýsi silně podezřelý chlap, kterého jsem tu už viděl, zřejmě něco jako pobočník, chce, abych šel s ním. Původně jsem si myslel, že si nevšimnou, že s Petrou odejdeme, ale zdá se, že nás někdo asi slyšel...A nebo jde o úplně nesouvisející událost, související s mými schopnostmi v zabíjení nepřátel. Jefferson už věděl, že jsem zabil citelné množství nakažených v téhle oblasti - ale ti lidé pod ním ne.

,,Petro, to bude v pořádku. Pojď tedy také se mnou prosím" řeknu, a pokynu jí. Otázka tedy je, co tento Jefferson chce. Následuji onoho podezřelého člověka, protože nemám příliš jinou volbu - nechtěl jsem tu zbytečně vyvolávat nějaký konflikt. Mými nepřáteli jsou mrtví, ne živí.

A co dál?

NOVÝ DOMOV

středa 31. května 2023
Clinton County, Kentucky, USA

Muž a žena:

Zabezpečení do budoucna

středa 31. května 2023
Buckeye, New Mexico, USA