Pláže Arkhamského ostrova
22:30
Gotham
Red Hood
Arkham.
Místo, co reprezentovalo vše, co bylo špatně s tímhle městem. Místo, které mohlo - a mělo - dávno zmizet. Místo, kam Batman dával téměř každého, koho kdy dostal, s příslibem, že tentokrát už možná neuteče. No, rozhodně se zabezpečení blázince neustále zlepšovalo. Již v tuhle chvíli šlo o nejbezpečnější nápravné zařízení ve státě a dostat se dovnitř nebo ven vyžadovalo opravdu enormní zdroje a úsilí.
Ale nebylo to dost.
Vlny rozbouřeného moře čechral tvůj člun, původně nedobrovolný dárek z Tučňákovy loděnice. Zakotvil jsi na plážích, zcela nepozorován, skrytý nočním reflektorům nad tebou. Zdejší perimetr jsi znal. Ostatně, kolik zločinců jsi sem sám kdysi přiváděl. Ale tentokrát byl tvůj cíl zcela jiný, než před těmi lety.
Oděn ve své odolné bojové zbroji, seskočil se na studenou pláž a tvoje nohy spadly do písku.
Včera v noci jsi přišel do svého pokoje v jednom ze zapadlých motelů, a našel jsi na druhé straně dveří přilepenou kartu. Prostou, malou, hrací kartu zobrazující žolíka.
Tvůj ukryt měl být tajný, a někdo jej prorazil. To by ale nebylo nejhorší.
Na druhé straně karty byl štítek s nápisem:
ZÍTRA UNIKNE
SPOLU S NÍM I VŠICHNI OSTATNÍ
BATMAN ZEMŘE
ZABIJEŠ HO TY, NEBO ON?
Kartu jsi měl stále u sebe, a mohl sis jí prohlédnout. Tvůj byt neměl žádné další stopy. Musel jsi tedy věc prověřit.
Byl pozdní večer, a kdesi za tebou nad Gothamem bylo ticho. Ticho před bouří. Skrze svou helmici jsi mohl sledovat perimetr. Kousek od tebe (asi 500 metrů) byla asfaltová cesta vedoucí k ústí mostu na Arkhamský ostrov, a z nej k hlavní bráně do zařízení. Už dávno to nebyla pouhá železná brána plotu, ale dvě moderní železobetonové věže, mezi kterými byla ohromná masivní brána z titanu. Vše vypadalo z dálky v normálu.
Očima jsi viděl i další možný vstupy. Prvním bylo ústí splašek, které byly vypouštěny do oceánu. Malá, kulatá trubice, už dávno nebyla tak pohodlná, aby v ní člověk mohl stát a procházet se. Nyní šlo o mnohem užší trubku zadělanou velkým mřížovaným odvorem, kam by ses dokázal dostat jenom na břiše, možná v podřepu. Pamatoval sis, kde končí - v kanalizaci, propojující celou pevnost, a umožňující skrytý a nepozorovaný pohyb pod podlahou.
Další možností bylo poté vyšplhat na velký útes před tebou, tvořený skálou a pískovcem. Na jeho konci byl poměrně snadno překonatelný plot, který nebyl tolik hlídaný, neboť předpoklad byl, že útes je natolik nebezpečný, že většina vězňů z něj spadne a zabije se. Věděl jsi i, co je za oním plotem. Obrovský, nově postavený, ,,vědecký" komplex, ve kterém byla vězněná nebezpečná žena známá jako Poison Ivy. Její schopnosti byly pro vládu USA zajímavé, a proto nebyla zabita, a místo toho byla umístěna sem, i když zabila stovky a tisíce lidí svým řáděním v Gothamu. Slyšel jsi, že celá tato část Arkhamu může okamžitě vzplanout, pakliže by se - většinu času údajně silně sedativovaná - Poison Ivy pokoušela o útěk. Pro tebe to znamenalo mimojiné i to, že jsi nemohl potkat mnoho jiných vězňů, a většinu této části Arkhamu tvořil spíše vědecký personál a jeho ochranka, což mohla být výhoda, proti jiným nebezpečným vězňům a těžkooděncům.
Kromě toho ale uslyšíš i vozidlo. Ano, přes Gothamský most projíždí zcela jistě nový transport, i když je zvláštní, že je to takhle pozdě v noci. Je ještě poměrně daleko od ostrova, a určitě bys jej zvládl zastavit. Vidíš pouze dva obrněné transportéry, nicméně osazené vojáky armády USA a policejními těžkooděnci. Zdálo se, že nepřeváží ani moc vězňů, no, na tu dálku to jde jen stěží poznat.
Nicméně se zatím zdálo, že je všude klid. Byl jsi napojen na policejní vysílačky. Všechno se zdálo být v normálu.
Zatím.
____________________________________________________________________________________________________________
Cela #3383
Arkhamská věznice - standardní ženská sekce (jihovýchodní křídlo)
22:30
Gotham
Harley Quinn
odkaz
Hudba hrající skrze ženskou sekci vychází z rádia, které poslouchá bachař, kterému se tady přezdívá Jerry. Je vcelku jedno, zda se tak doopravdy jmenuje, nebo ne, ale ty mu tak říkáš a společně s vezěňkyněmi z vedlejších cel ho celkem rády kvůli jeho hudebnímu vkusu škádlíte. Ano, tvoje sousedky byly skutečně zajímavé osoby, i když jsi je nikdy přes zdi cely pořádně neviděla. Vlastně jednou, když tě sem přivezli. Nebo se už v mezičase vyměnily? No, a není to jedno? Bylo to vlastně vcelku vtipné - tebe, normálního člověka, dali mezi dvě naprosté psychopatky. Jedna se jmenovala ,,Kousavá Mary" a inu, byla známá tím, že kousala lidi na potkání. Prý proto, že potkala někoho, kdo vypadá jako žralok, a inspiroval jí. Humorné! Druhá se jmenuje pro změnu ,,Střelená Jane", protože údajně postřílela několik lidí kvůli rostoucím cenám menstruačních pomůcek.
Kniha, kterou jsi před sebou měla, se věnovala nejnovějším poznatkům ze světa psychiatrie a jmenovala se ,,The Deepest Well", neboli nejhlubší studna. Byla o tom, jak traumata v dětství nejsou dobré, inu, klasický příběh. Sama jsi na něj napsala desítky prací, ovšem na rozdíl od Chajmeho tvoje se nyní nikde neprodávají. Ale tahle kniha inu...Nebyla důležitá kvůli svému obsahu.
Knihy ti vozil jiný bachař, Larry. Vozil je všem, byl to docela hodný pán. Ani neříkal nemístné návrhy, byl na všechny slušný. Byl tu docela nový, ještě ho to tady nedokázalo zkazit. To vedlo k tomu, že byl na celé ženské sekci aktivně vyhodnocen jako nejatraktivnější bachař! A dokonce, aby toho nebylo málo, byl tak laskavý, že chápal zamilované ženské srdce.
V této knize byla uvnitř skrytá obálka a na ní napsáno pouze 22:40.
Když jsi obálku rozevřela, byl v ní pouze jednoduchý vzkaz.
HARLEY, DNES BUDEME VOLNÍ.
A SPOLU S NÁMI I VŠICHNI OSTATNÍ.
BATMAN ZEMŘE. HON ZAČNE.
PŘECI JEHO SMRT NEDOPŘEJEME JINÝM
K dopisu byla ještě hrací karta. Srdcové eso.
Po očku jsi sledovala, že se něco musí každou chvíli dít. Jediné čeho sis ale všimla bylo, že začíná být poměrně horko.
Nicméně, ty jsi nikdy nebyla osobou, která jenom čeká na ostatní. Ne, měla jsi už dávno vlastní plán na to, jak utéct. Už delší dobu jsi se chovala ,,dobře" a to vedlo k tomu, že na tebe dozorci nedávali takový pozor. Měla jsi u sebe spoustu věcí, které se daly použít k útěku. První z nich byla propiska - tu přeci potřebuješ k tomu, aby sis mohla dělat poznámky ke svému výzkumu. Další byly špendlíky, které ti držely poznámkové notesy na malé nástěnce. Brýle, které potřebuješ ze zdravotních důvodů. Makeup, který ti doporučil psychiatr, neboť bez něj jsi dozorci naposledy ukousla dva prsty.
Šroubky na horní ventilaci. Každá cela měla horní otvor na ventilaci, velmi úzký, ale přesto to byla tvoje nejlepší šance. Byla jsi hubená, a velmi gymnasticky založená. Určitě by ses s ním dokázala prolézt.
Povolovala jsi šroubky postupně už měsíce, a včera jsi je povolila už úplně. Jenže pak přišel onen dopis, a tak jsi je jenom ,,nalehko" zatím povolila zpátky. Nikdo si ničeho nevšiml.
Kromě nástěnky a drobného stolečku jsi měla i židli, toaletu, a postel. Sklo, které tě dělilo od světa tam venku, by možná ona židle prorazila. Muselo by asi být už předem poškozené, ale je to myšlenka, která tě napadá už měsíce. Další věcí byla toaleta - už dávno jsi její spodek odšroubovala, a postupně zvětšovala otvor pod ní tak, aby se tam dalo prolézt. Nyní je ale toaleta ,,naoko" přidělaná. Opět, nikdo si ničeho nevšiml. Uměla jsi se přetvařovat.
A tak jsi zatím poslouchala hudbu, jen aby se najednou zastavila. Jen tak, zničehonic, uprostřed písně. Jerry by nic takového neudělal. Znáš ho už měsíce, možná roky. Studuješ jeho vzorce chování. Ten člověk miluje svoje rádio.
Když vykoukneš skrze sklo na chodbu, nevidíš vůbec žádný pohyb. Všimneš si ale, že světla začnou postupně blikat.
Cvak.
Najednou stojíš v naprosté tmě. Trvá to jenom chvilku. A pak...Rudá záře, vycházející z nouzového osvětlení. Ale to je všechno. Žádný alarm, žádná velkolepá exploze, nic.
,,Hej Harley do píče co se to děje?" volá z vedlejší cely Střelená Jane. ,,Já tu hudbu kurva poslouchala" dodá následně. ,,Jerry? Kurva Jerry já nemám ráda tmu"
Inu, kdo tmu má rád?
Slyšíš další cvakání. Kroky, to poznáš bezpečně. Ale tak tiché. ,,Hej, tak moment. Ty nejsi kurva bachař! Pusť mě ven! Zdrhnem vodsaď spolu bejku!" zavolá střelená Jane. Žádná odpověď.
Místo toho se ozve zvuk otevření cely, a potom jako kdyby někdo někoho škrtil. Nevidíš nic, ale tohle se ti vůbec nelíbí. Náhle místo horka cítíš chlad. Ohromný, studený chlad. A začneš být naprosto přesvědčená, že je Jane mrtvá.
Chlad je reálný. Vidíš, jak ti jde pára od pusy. A způsobí, že sklo trochu napraskne. Tma se stupňuje. Něco se děje...A nevypadá to vůbec dobře.
