Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
| |||
 | Nicole ,,Ahoj..." řeknu Gisli zběžně. Zrovna tu moc nemusím, ale nemám čas se na ní soustředit. Nicole má pravdu. Můj lektvar je až příliš podobný. Sakra uvědomím si. Snad z nespavosti nebo mého neklidu jsem na ty lektvary co říkala úplně zapomněl. To by mi dala Metlová sežrat... Začnu přemýšlet a nervózně bubnovat o svůj sešit. ,,Ehm, nee, díky...Chtěl bych se trochu předvést...A není taky už lektvar lásky? Něco takového musel někdo už vymyslet" řeknu trochu přemýšlivě. ,,Ale to jak jsi říkala s tím repelentem...To není možná tak špatné..." řeknu náhle. V hlavě mám myšlenku, ale přijde mi podlá. Nelíbí se mi. Nechci, abych vypadal zle. To nechci. Chci jenom udělat dojem, ale takovýhle lektvar nelze udělat s jiným účelem, než někomu ublížit. A přesto...Proč mám pocit, že zrovna tenhle lektvar by Metlová ocenila. ,,Já...mám napad. Můžeš mi půjčit některé tvoje poznámky prosím? Myslím, že už vím, co vytvořím..." Jde o to jenom udělat lektvar. Nikdo to pít nebude. To je hlavní. Ani já, ani spolužáci. | ||
| |||
 | Zvednutá rukavice "Musel..." Je to jediné, co stačím říct, než mi po hlavě začne téct džus. Trvá mi jen okamžik, než mi dojde, co se stalo. Naštěstí pro mě se Malcolm přemístil na opačnou stranu, tudíž mezi námi již není Gisli, čímž mi otevírá možnost protiútoku, kterou nejde nevyužít. Plnou silou se oženu sevřenou pěstí dozadu, kde by se měl nacházet jeho obličej, zatímco se zvedám z lavice. Rozhodně nečekám až se z toho vzpamatuje a rovnou jak jsem na nohou po něm skočím a jej svalím jej na zem do chodbičky mezi lavicemi dvou stolů. Hlavou mi bleskne, co mi kdysi říkal můj otec: *Vyhýbej se boji, když můžeš... a když to nejde, udělej všechno pro to, aby se mu příště vyhnul ten druhý...* Jen matně si uvědomuju, že Gisli utekla... Možná je to tak i lepší, když u toho nebude... A Malcolm si to na sebe přivolal sám.... Přijde, prudí, dělá do moji holky a pak na mě vylije pití... Nemám co bych mu mohl říct... proč taky.... Stejně by to bylo jen házení perel sviním. A zatlačím Malcolma do defenzívy, kdy na něj útočím pěstmi na zemi. A rozhodně nemám v plánu mu dát prostor dostat se k hůlce. | ||
| |||
 | V UČEBNĚ LEKTVARŮ Mám zabraný celý jeden stůl. Myslím tím, úplně celý.. Na pravé straně, vedle stolu, mám nachystaný né jeden, ale dva kotlíky. Na stole samotném je pak mnoho baněk a nádob se surovinami, hmoždíř, váha a několik rozevřených učebnic. Já sama se skláním nad otevřeným sešitem kam si zapisuji poznámky, tiše si ve francouzštině něco mumlám a snažím se soustředit, takže ani nevnímám když někdo vejde do místnosti. Dobře, to by mohlo jít.. Určitě to pobaví a dívky po celém světě si ho zamilují.. Ale.. Bude to dost? Aby si Constance nemyslela že je to moc dětinské nebo něco. Možná raději zkusím udělat oba. Bude to výzva, ale věřím že se to vyplatí! Co? Najednou slyším povědomí hlas. Otočím se a kousek ode mně je Andris a vypadá, že také na něčem dělá. "Bonjour". Mile se na něj usměji. Vypadá poněkud.. strhaně. Možná by potřeboval dlouhý, klidný spánek.. Andris mi řekne na čem pracuje a zároveň navrhne spolupráci. Trošku omluvně se usměji. "Já.. Omloúfám se, ale.. Tochle já musím sama udělat. Jindy bych spolešně moc rráda, ale.. Né teď. Prromiň.. Já můžu ti.."". Chci ještě pokračovat, ale najednou dovnitř vejde a projde kolem nás ta dívka z Kruvalu, Gisli. "Bonjour". Pozdravím mile. Vypadá rozrušeně. Jindy bych se aspoň zeptala zda je v pořádku, ale teď toho mám v hlavě hodně a nechci ztratit nit. Takže se znovu podívám na Andrise. "Já myslím, še něso takofé uš je.. Jak šíct.. Pochodofý odfarr? Nebó jako Lektfarr léchkomyslnósti.. Můšeš zkúsit, ale já nefím jestli by ti prrošlo". Nechci schazovat jeho nápad nebo mu ještě zhoršit náladu, ale opravdu mi to znělo velmi podobně. Odhrnu si svou neposednou hřívu a otřu si čelo. Podívám se na svůj stůl a pak zpět k Andrisovi. "Já.. Skóúším pšiprrafit něco jakó.. Lektfarr na omlasení? Špatně se fysfětluje, ufidíš aš hotofý. Á.. K tomú ještě něco, ale.. To pšekfapení". Usměji se. Na chvilku se zamyslím. "Já.. Měla ještě nápady nafíc, ale na to uš né čas.. Jestli ty chtít, můšu dát párr posnámek, sáklad na "Superr Repelent", to ty fypít ktyš fíš še muset někam kdé něco šeho se bojíš a ono pšed tebou uteše.. Je sákladní lektffar a do tocho se pak pšidá kóúsek tforra, pšed kterrým ty brránit. Nébo něco, šemu já šíkat Lektfarr Prrafé Lásky.. Úšinek jen dóšasný a nébude fungofat jéstli k tobě někdó nic fůbec nesítí.. Alé jestli áno, člověk zašne sítit se jako když samilofali se. Jáko na sašátku, alé, mnochem fíce.. Myslím, še tšeba prro starré manšelé, perrfekt.. Álé, to slošitý lektfarr a.. No.. Fíš jak.. Musíš mít někocho kdo.. tebe rrád.. Aasi by bylo slošité na demonstrráci, prro to já nefybrrala.. " | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | NAPETIE ESKALUJE Ten hlupák ma vyháňa od stolu, ku ktorému som si len nedávno sadol a ani som sa nestačil najesť. Som veľmi hladný a vtedy mám ja veľmi zlú náladu. Myslím, že som ho právom napomenul, že mi neprejavil absolútne žiadnu vďačnosť za záchranu jeho holky. Osobne by som bol niekomu za to zaviazaný, keby zachránil človeka, ktorého mám rád. Tí dvaja by jej určite dosť ublížili, jesť slimáky, alebo kamene nie je žiadna sranda. Alebo niečo podobné jej chceli urobiť. Gisli sa to snaží zahrať do autu a pýta sa na úkol od Metlovej, ale ten sebecký a namyslený trapák musí ďalej rýpať. Povedal práve, že mám hubu? A že sa mám stratiť? S kým si myslí, že sa rozpráva? S nejakým prvákom? Ja som Umbridge a nikto sa so mnou takto rozprávať nebude. A potom sa otočil ku Gisli a opýtal sa čo má dnes v pláne. Ona položila otázku ako prvá a on ju totálne odignoroval. Úplne ako keby ju ani nepočul. Klasický Blake, mukel posraný. Ja som možno niekedy príliš tvrdý, ale keď sa ma niekto na niečo opýta, tak vždy odpoviem. A ešte keby to bola moja holka .... Bez slova si teda vezmem do ruky pohár a odpijem si. Otočím sa na zadku a vystúpim od stole. Ako keby som sa proste len vybral preč. Že nemám viac náladu sa tam hádať. Urobím pár krokov a ako prechádzam okolo Willa, vylejem mu obsah pohára na hlavu. Dívam sa naňho z vrchu a lejem mu džús na vlasy. Nemôžem zakryť svoj škodoradostný úsmev. Pekne si tie vlasy zlep ty ostuda našej školy. "Tak poď Blake, ukáž sa čo si zač." Poviem s výsmechom v hlase. | ||
| |||
| Po Famfrpálu ♫♫♫Strop nemocničního křídla je bílý, a jeho textura ja relativně prostá. Čisté peřiny, povlečení jsou tím, co jsem potřeboval. Vyhráli jsme. A já mám konečně klid. Ošetřovatelka mi dala lektvar, který mi má ulevit od bolesti v ruce - přesto, i s magií zlomenina nebude pryč hned. Moje vítězství...Bylo opravdu jen moje. Všichni to věděli. Byla to málem naprostá porážka. Ale podařilo se. Měl jsem ze sebe radost. Opravdu velkou radost. Tedy až do chvíle, kdy jsem si přečetl text novin. *** ,,Tvůj strýc byl velký člověk Andrisi. Velký čaroděj. I ty budeš velký čaroděj. Musíš pokračovat v jeho odkazu Andrisi..."
*** Lektvar. Esej. Lektvar. Problémy zhuštění tkáně. | ||
| |||
| "Akce a reakce chlapče. Na tu vděčnost jsi ztratil nárok když jsi dneska poprvé otevřel hubu... a teď už se vážně ztrať. Jsi tu ani ne 2 minuty a už tě mám plné zuby." řeknu mu a nemám už co víc bych s ním chtěl řešit. Pak se "přesunu" ke Gis. "Co máš dneska v plánu? " | ||
| |||
| PO FAMFRPÁLU Viktor byl úžasný! Né jen že mi podepsal koště, ale ještě pochválil mou hru a naznačil že když by Andris neměl Kulový Blesk, tak bych vyhrála! To mi opravdu zlepšilo náladu a nějaká prohra mi byla úplně jedno.. Chtěla jsem si s ním popovídat, zeptat se na pár věcí, ale Potter dělá jako by tu čekal hodinu. Štve mně, ale co.. Nechám se pak ještě vyfotit, sama i s Antoinem a pózuji jak si Slečna Černolesá přeje. Zbytek dne je docela v klidu. Převléknu se, úklidím si věci a jdu za rodiči. Dáme si něco dobrého k jídlu a bavíme se o tom jaký byl zápas, tedy hlavně s taťkou. A při tom zmíní něco, co mě velmi zaujme. Nový model.. A prototyp.. No páni! Neváhám ani chvíli, madame Maxime oznámím že víkend budu pryč a jedu s rodiči domů.. Samozřejmě jsem si sem tam hrála se sestřičkou, prošla se v sadu a pomazlila Drobka, ale jinak jsem trávila hodně času testováním svého nového koštěte! A že to bylo něco.. Je pár věcí na které si budu muset dávat pozor, ale jinak jsem vážně ohromená a nadšená. Taťku jsem pořádně obejmula a políbila, protože že tohle zařídil, to je skvělé! Do Akademie jsem se vrátila v neděli večer, protptyp jsem nechala samozřejmě doma. Zatím není třeba aby to někdo věděl.. Najedla jsem se a pak našla Andrise. Tomu jsem se omluvila za tu ruku, pogratulovala mu k vítězství a také jsem ho samozřejmě obejmula. Pak už jsem šla do Kočáru, převléknout se a spát. Pondělí bylo.. Pro mě to bylo fajn! Esej na téma "Problémy zhuštění tkáně", to zvládnu jako nic! Budu si muset sednout a věnovat tomu odpoledne, ale jinak by to neměl být problém.. Stejně tak úkol od Metlové! Ten mně vyloženě nadchl.. Už ten den jsem nad tím začala přemýšlet a vzala jsem to jako výzvu. Musím ji nějak ohromit.. Přihlásila jsem se i na kurz přemisťování. To mi do teď nešlo a tak by to mohlo být zajímavé, taková schopnost by se určitě hodila! Ano, je toho dost, ale zatím to nějak zvládám.. Ooh, ještě můj tajný lektvar! Na něj jsem se také šla podívat a ujistit se, že je vše v pořádku.. Pohrávala jsem si s myšlenkou že bych Mildred vymazala paměť, ale.. Já ji věřím. Jistě si to nechá pro sebe. Další den jsem si dala pořádnou rozcičku, převlékla se a zašla si na snídani. Pak, když zrovna nebylo vyučování, byla jsem v učebně lektvarů. Kde jsem vlastně i teď, na oběd nemám ani nějak chuť. Mám hlavu plnou nápadů, napadlo mě zhruba šest lektvarů a nevím, jaký z nich bych si měla vybrat. Pro to prostě něco zkouším a nakonec z toho něco vyjde.. Pohrávám si i s myšlenkou, že bych si tajně vzala pár věcí na Veritasérum, ale.. Nevím.. Teď bych se asi měla více soustředit ať vymyslím nějaký skvělý lektvar. | ||
| |||
|
| ||
| |||
| Gisli si sadá medzi nás a je pravda a keď sa tu ukázala, okamžite som zabudol na Willa. Normálne mi jeho mizerná existencia vyfučala z hlavy. Taký nepodstatný mastný fľak na koberci u susedky. Přesne to pre mňa Will znamená. Ale ozval sa. Je nepríjemný tak ako stále. S týmto týpkom nevydrží nikto v jednej miestnosti bez toho, aby ho chcel zabiť. Uráža ma pred Gisli. A mne hned pení krv v žilách. Ale snažím sa nepristupiť na jeho hru. Pred Gisli nie, snažím sa tváriť ako dospelý a vyspelý chlap! Len sa pousmejem a odpijem si z pohára .... A v tom .... "Zlato".... A ja som všetku vodu čo som mal v ústach vyprskol na celý stôl. Šok!! Ako rozprašovač som všetko v sekunde oprskal a hneď na to som sa rozkašlal, lebo mi zabehlo. Zlato??! To s ním Gisli chodí? S NÍM?? Utriem si ústa do rukávu a snažím sa pozbierať svoj mozek, ktorý mi práve explodoval iracionalitou. Ako on, zbalil holku ako je ona? Kúzlo? Elixír? Ešte si odkašlem a pozriem na Willa, ktorý sa tvári ako kakabus. "Teraz si frajer a vyháňaš má od stola, ale kde si bol, keď som ti ja zachraňoval dievča? Ale asi nemôžem očakávať vďačnosť od hlupáka ako si ty " | ||