Kumpáni

Muž s velkým M

Lion Woman - Scary as fuck

Malá noční přestřelka

Gisli zabořila špičku své boty přímo do Erikova solaru; překvapeně vyhekl, protože jeho pozornost poutal Malcolm a kopanec do břicha právě dvakrát nečekal. Gislina akce zaskočila i Oruna. Hůlku měl však napřaženou a zaklínadlo na jazyku. Gisli i Malcom ale zareagovali bleskurychle.

Mezi hrubými trámy ztemnělého odpočivadla udeřily tři kletby ve stejný čas.

Zášleh bledého světla zasáhl Gisli do pravé paže a Orun se pod proudem písku dávivě rozkašlal. Erikova hůlka vyslala proud zlatých jisker, ale pak mu vypadla z rukou, zarachtala v mezeře prken podlahy a padala kamsi do hlubin. Její majitel se po Malcolmově kouzle kácel v mdlobách k zemi.
Gisli se prsty zkřivili v divoké křeči, hůlku si však pohotově přehodila do levačky a emotivně zabarvené Expelliarmus udeřilo Orunem o stěnu dříve, než zaklínadlo stihla vyslovit.

Oba kruvalští zůstali nehybně ležet.

Velikost není vše... ale je!

Tak vzhůru na to

(33%)

LEV, ČARODĚJ A.. ?

odkaz

Hradní pán

Musím říci, že ač jsem od něj nečekal moc, byl prodloužený víkend s Nicole opravdu...zábavný? Už dlouho jsem se takhle nebavilo. Bylo zjevné, že se snaží, abych si celou věc užil. Prošli jsme toho docela dost, a sblížili jsme se. Byť samozřejmě, těžko říci, co od někoho po dni známosti čekat. Dozvěděl jsem se toho o ní její rodině opravdu mnoho - i ona a její rodiče se ale o mě něco dozvěděli. Její rodiče spíše méně, ale před Nicole jsem neměl důvod moc co skrývat. Nicole se tak dozvěděla, že můj otčím, Leklan van der Bellen, je velmi úspěšný bystrozor, ale to i moje matka Gabrielle van der Bellen a můj strýc Ivan Krymanov. V tomhle směru byla moje rodina bez poskrvny, a i jsem o nich mluvil před jejími rodiči. O otci, vysokorodém pánu z Grin-Erdwallu, jsem se před jejími rodiči jaksi zapomněl zmínit. Jí jsem nicméně řekl zcela otevřeně, že to opravdu byl smrtijed, který opravdu zabil člověka ve jménu Voldemorta. I z tohoto důvodu byl vůči mě tak krutý - chtěl ze mě vychovat nového temného pána, ovšem to se mu tedy opravdu nepovedlo. A proč?

,,Kvůli krvi" řekl jsem jí prostě, zatímco jsem se díval přímo na Testrála před sebou. ,,Ano, možná tě to už napadlo. Jako každého. Gellert Grindelwald je skutečně můj příbuzný" řekl jsem jí, a sledoval její reakci. ,,Neboj, nejsem nějaký jeho ztracený syn. Vlastně nemáme nic jiného, než společného pra-předka. Je to tedy můj vzdálený pra-strýc. Tudíž je celý ten argument stupidní. Přesto, teoreticky bych právo na to jméno měl. Moje rodina se ho ale vzdala kvůli pronásledování" řekl jsem jí tehdy, a více jsem o tom nechtěl již mluvit.

S Drobkem jsem se příliš nezkamarádil. No, stejně jako já je nedůvěřivý vůči lidem co moc nezná. Ale Nicole byla skutečně zřejmě nevinná duše, tudíž jsem v tom neviděl větší problém. Drobek souhlasil. No, nakonec se na lístečku pohladit nechal. Ale nechali jsme se být.

Koště mi pan Dubois opravdu spravil, jak slíbil, a já mu byl velmi vděčný. ,,Děkuji Vám. Samozřejmě na tom nebudete škodný" řeknu mu prostě, a zanechám mu papír psaný mou rukou. Není to zase tolik, ale jistě jim to neuškodí. Nicole o tom nemusí vědět.

,,Závod? Cha! Kulový blesk vyhraje!" zavolám vesele, a vyletím směrem k hradu.

Dnešek byl dobrý den.

V turnaji šampionů mám teplé věci dle instrukcí, ale nepodařilo se mi předem zjistit, jaký úkol nás čeká. Zdálo se, že to bude něco originálního - což znamenalo spektakulárního, a nebo naopak trapného. Zamávám Nicole, ale jinak věnuji plnou pozornost dění. Poháry mě znejistí, protože to znamená, že budeme pod jejich účinkem. Následuji instrukce Dusného, a dám si pár sušenek - i tak jsem snídal. Poté lektvar vypiji. Z počátku necítím žádný efekt. Možná ani cílem není mít efekt? Když vyjdeme ze stanu, uvidím ten spektákl - lehce otevřu pusu. Dali si s tím opravdu práci. Pak ale uvidím, že se Nicole hroutí. ,,Co...?" hesnu, zatímco se mění i Heidrun a ostatní. Včetně mě. Zezelenám. Je mi na zvracení. Mnoholičný lektvar? pomyslím si v šoku, zatímco Dusný opět mluví. Vlivem lektvaru (možná to tak je obecně, ten člověk se nedá poslouchat) mám trochu problém vnímat, co tedy přesně je náš úkol, ale zdá se, že máme tedy bránit v této podobě onen falešný hrad. Celá věc je ubohá kopie, jako z mudlovské Číny. Před pár trpaslíky? To nemyslí vážně.

Nejsem si zcela jistý, jak vypadám, ale je mi to vcelku jedno. Problém je, že oblečení Roweny z Havraspáru, na které se změnilo mé normální oblečení, bylo poněkud problematické. Potřeboval jsem se pohybovat rychle. Roztrhnu si tedy částečně šaty, a vyběhnu směrem k hradu. Heidrun, která se mezitím změnila v jejího masivního Havrana-Orla, a letěla směrem k hradu. Měl jsem to nejdále, a za mnou běželi ti hloupí trpaslíci. ,,Heidrun!" zavolám na ní, a zarazí mě můj hlas. I ten se změnil. Zním jako asi třiceti letá žena. Doufejme, že Heidrun mi tedy neodpoví krákáním nebo něčím podobným. Nesnažím se zatím s trpaslíky a karkulinkami bojovat - musím nejdříve zajistit svůj hrad, kde budu mít předpokládám výhodu. ,,Immobulus" vyvolám zaklínadlo ve chvíli, kdy vběhnu do brány hrádu, a pošlu ho přímo na svoje pronásledovatele.

Tak počkat, to jsou piráti? uvědomím si, že se objeví další nepřátelé. To mě ale nutně nemusí zajímat. Důležité je opevnit můj hrad.
,,No, doufejme, že pánové z odboru pod nás zase něco nezakopali" řeknu prostě. ,,DEFODIO!" zavolám, a začnu kolem hradu dělat příkop. Příkop mi při případné obraně hradu poskytne jistě výhodu.

(44%)

Potíže