Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Stezka

Příspěvků: 23
Hraje se Domluvený termín  Vypravěč Neff je offlineNeff
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Bimba - 17. ledna 2024 09:03
800832774060.jpg
Tvé dobrodružství jsem bohužel musel ukončit kvůli dlouhodobé neaktivitě. Aby se to příště neopakovalo, doporučuji přečíst si Pravidla pro dobrodružství a dodržovat je. Pokud budeš v budoucnu opět nucen(a) k dlouhodobé neaktivitě, napiš výrazně do jeskyně důvod a datum, kdy opět začnete hrát. Jestliže se ti nebude zdát reálné dobrodružství nadále zachovat, využij, prosím, svých možností Vypravěče a sám(sama) ho ukonči. V případě jakýchkoli nejasností se neboj zeptat mě nebo kohokoliv z online pomoci.

Bimba

 
Bimba - 07. srpna 2023 21:56
800832774060.jpg
Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.
 
Vypravěč - 30. června 2023 17:25
marigoldfoto5036.jpg

Obrázek


Mokrá kočka



"I zaklínači občas umírají." Zazněla Markova slova při tvém odchodu.
Dveře stavení se zavřely s ráznou ránou.
Po zemi mezi staveními se plížila mlha. Její ostře jasné kraje se vlnily, jako chapadla chobotnice pohlcující loď v rozbouřeném moři. Pomalu požírala vše co jim přišlo do cesty. Temnota a šeď.

Hudební podkres :odkaz


Měsíc osvětluje hladinu jasně, kouzlíc s odstíny stříbra.
Zabralo to!
Bubla nejdříve ukázala své vlasy, plné řas a větviček. Neměla jich mnoho, ale to zkreslovalo zacuchání. Sledovala tě velkýma očima s tváří opravdu dost podobné lidské. Nebyla jako klasická vodnice, spíš trochu krásnější, dalo li se to tak říci. Při pohybu se vlnila podobně jako had. Chvilku tě pozorovala a pak položila ruku na břeh. Následovala druhá. Naklonila hlavu na stranu.
"Jdi priššš." Téměř tě úpěnlivě prosila.
Před přicházející mlhou by tě varoval amulet, dělal přesně co měl. Chvěl se a přeskakoval jak neposedné dítě. Jenže v tento moment jsi to přisuzoval přítomnosti prokleté vodnice.
Prudce cukla hlavou k vesnici a do široka rozevřela oči. Během mžiku sklouzla do vody.
Teprve teď tě její chování upozornilo na příchod nebezpečí.

Mlha už začínala přecházet na hráz. Byla neuvěřitelně, téměř mléčně hustá a neprůhledná.
Její původ ti musí být jasný. Vzduch zvlhl a ztěžkl, nasákl přitom mrtvolný pach rozkládajícího se masa.
Na chvilku spatříš siluety, ale mizejí a zase se zjevují téměř mžikem oka.
Mlhavci.
Minimálně dva, ale spíš usuzuješ, že mnohem více.
Tohle je předem nerovný boj. Jeden budiž, dva se štěstím, ale tady proti tobě stálo hned několik jedinců. Jako by...
Se sešla celá vesnice...

"Měl si odejít. Říkali jsme ti to!" Rezonovalo několik hlasů v jeden.
"Bude to bolet, hodně to bude bolet!" Šeptal zas jiný hlas.
"Já ti to říkal zaklínači." Zněl chladně ten známý hlas.
 
Callador - 22. června 2023 18:49
callriz6215.png

Řehořova vodnice



Poslouchám starce a lok v ústech mi stále víc a víc hořkne. Kouknu se na pohár, kam dolil pití, a pak na něj.
"Tady se jeden fakt snaží bejt lepší osobou, jednat na rovinu, a co z toho má... Dobrá, nechceš mi dát odpovědi, tak je čas to vzít do vlastních rukou."

"Jak myslíš starče.. Nechceš se mnou jednat narovinu, budiž. Uvidíme kam to vesnici, za kterou tak ochotně mluvíš, dostane." povím a odkrojím si velký kus chleba, načež na něj nasypu škvarky. Chleba ohnu v půli, splácnu k sobě a to celé si schovám do jedné z postranních brašen.


"Jen dejte své mince dohromady... Budete jich potřebovat alespoň sto padesát, možná víc, má-li se něco odehrát jinak... " přikývnu než se zvednu a zamířím ke vchodu, ale ve dveřích se ještě otočím. "Nikomu bych nedoporučoval za mnou chodit... Jak jsi sám řekl, lidé prostě občas umřou.." ušklíbnu se, než otevřu dveře, a vyjdu ven.

Zamířím rovnou k boudě s kostmi, kde jsem prvně s Bublou mluvil. Cestou sleduji hladinu. Aź tam dorazím, sundám si ze zad meče, a odložím je do trávy. Vytáhnu si chleba, kousnu do něj, a zbytek odložím takové čtyři metry od břehu na zem. Ustoupím pár kroků od něj a sám si sednu necelé dva kroky od mých mečů, abych je měl poblíž, ale ne na dosah.
"Vylez, Bublo. Vím že mě sleduješ. Nemám v plánu ti zatím ublížit." povím a kývnu hlavou směrem k nakouslýmu chlebu. "Vím o řehořovi, prokletí, něco o tobě... Ale chybí mi pár věcí... Možná bys mi je mohla pomoct objasnit. A možná se nakonec nějak dohodneme." mluvím klidně, ale jako vždy vím přesně kam sáhnout pro nůž nebo dýku, popřípadě udělat parakotoul a sebrat svůj meč.
 
Vypravěč - 22. června 2023 18:04
marigoldfoto5036.jpg

Obrázek


Mokrá kočka.


Poznámku o své osobě vynechal jen drobným pohledem, doprovázeným úšklebkem. Zřejmě nehodlal debatu v tomto ohledu dále rozvádět.
Tvá následující slova atmosféru jaksi napnula a poznáváš, že vzduch houstne.
Marek ztěžka vydechl a zřejmě ho stálo dost přemlouvání, tvá slova nebrat jako urážku.
"Pane zaklínači." Dal do těch slov téměř urážlivý tón.
"Dostanete smlouvu. Utnete potvoře hlavu. Vyzvednete platbu a dál do světa." Shrnul trochu rychle náplň tvé práce.
"Lidé tady žili dlouho v bídě, na hranici přežití. Jedli kořínky. Loupali březovou kůru a vařili z ní kaši pro hladové děti, které umíraly na mor." Zhořkl jeho hlas.
"Oni tady budou žít další generace, ale ty mládenče potáhneš svou cestou dál, nikdo nestojí o změnu." Ta slova byla sobecká a hrozná. Muž si to patrně uvědomoval.
"Jednu dívku možná odčaruješ, ale ostatní tím odsoudíš k utrpení. Je to zlá doba, co vyžaduje oběť v zájmu přežití nás všech. Proto nikdo z vesnice nedopustí, aby jsi Bublu zabil nebo odčaroval. Podle mého to není ani možné." Možná ta slova muži přišla normální, ale ty jsi cítil, jak se kroutí ve vzduchu jako jedovatý had.
"Bubla skutečně žije po svém, ačkoli to tak nevypadá, není nebezpečná svému okolí." Při těchto slovech cítíš něco nevyřčeného. Temné tajemství.
"Krmíme ji žížalama. Nosíme pochoutky. nemá se zle." Zamlouval předmět otázky, ale při tvém neústupném pohledu ztichl.
"Občas prostě lidé umřou, dítě narodí mrtvé, nebo těžce onemocní, jen malá oběť za blahobyt nás všech." Dolil pití.

"Nějaké peníze dáme dohromady, neodejdeš s prázdnou mládenče." Dodal.
"Řehoř nemusí nic vědět." Vypadal, že téma uzavřel.
 
Callador - 20. června 2023 21:04
callriz6215.png

Řehořova Vodnice



Přikývnu když Marek navrhne, abychom vyrazili k němu.

Domeček je malý, ale nezdá se neůtulný. "Lepší než ulice, obzvlášť v zimě.. Nemusíš se tu ani strachovat že na tebe někdo z okna chrstne nočník..." ušklíbnu se sám pro sebe, když se rozhlížím okolo.

S děkovným kývnutím přijmu pohoštění, když si sednu na roh lavice ke stolu. Bylo by skoro nemožné to postřehnout ale celou dobu si dávám pozor. Na okno. Na hluk venku. Na vúni chleba i škvarků. Na chuť piva. Jestli shledám že je všechno v pořádku, napiju se.

"Stále si mi neřekl kdo vlastně jsi, starče.. Respektive kým si býval.. " připomenu jelikož ho to nenechám zamluvit, avšak povídám si příjemným, konverzačním tónem.

"Bubla..." ušklíbnu se když začne vyprávět ale nepřerušuji ho. "Takže moje prvotní myšlenka s prokletím byla správná.. Zajímavé.. Do hluboké jámy si spadl, pane správče..." pomyslím si, a i když Marek přestal mluvit, nechávám si pár vteřin na to dožvýkat a polknout, než mu odpovím.
"Prokletí se někdy dá zrušit.." začnu jen tak mimochodem. "Ale z toho co slyším tak se vám takhle hodí víc... " ušklíbnu se. "O co myslíš že jim šlo víc? O to abych nezabil jednu z nich, nebo o to aby měli stále své pole? Co myslíš, starče?" pokračuju o pozníní jedovatějším tónem, nicméně vzezřením jsem stále naprosto klidný. "Nicméně to stále nevysvětluje ty kosti... Chápu že většina zde má uvažování pařezu, ale nechce se mi věřit že by jim přišlo normální obětovat své vlastní děti něčemu, co vědí přesně co je.. Tahle holka si někdy něco nárokovala? Jestli ne, tak proč by to někdo dělal?" zabodnu se do starce pohledem. Dvě jasné žluté oči se zůženou zorničkou. Čekám na odpověď.
 
Vypravěč - 13. června 2023 18:47
marigoldfoto5036.jpg

Obrázek

Mokrá kočka.



"Je to trochu složitější, než se zdá." Začal pomalu mluvit Marek.
"Zavedu tě do mé chajdy, nebudeme stát přeci tady?" Nadhodil, ale jednal bez odpovědi.

Markovo stavení byla jednoduchá roubenka, kterých tady bylo po skrovnu. Při vcházení se musel člověk hodně sehnout, aby nedostal ránu od zárubní. Tenhle na první pohled nepraktický styl, byl spíše velice efektivní záležitostí s vynucenou nutností.
Domky na venkově byly úsporně malé, zima drsná a vše tak mělo udržet co nejvíce tepla uvnitř stavby. V letních měsících pak nízká střecha stínila oknům a tak udržovala příjemný chlad od drsných teplot venku. Celé to navíc mělo ještě obraný důvod. Pokud někdo chtěl napadnout obyvatele domu, musel se při vstupu sehnout a to byla příležitost lapku potrestat. I taková maličkost byla vítanou nadějí na delší dožití.
Vnitřní prostor byl útulně zabydlený a pestře zdobený paletou barevných vzorů znázorňujících luční kvítí a jednotlivá roční období. Nechyběl malý oltář věnovaný církvi Věčného ohně. Jednoduchá lavice v rohu, stůl, pec a stará truhla a spousta pro vesnického člověka běžných věcí, které by jsi snad ani neuměl použít.
Marek ti podal pecen chleba se solí, trochu ječného piva a malou hrst domácích škvarků.
Přihodil polínko do pece a zapálil si dýmku, sedaje si vedle tebe.

"Bubla. Tak jí říkáme." Začal a natáhl voňavý tabák.
"Tenhle kraj byl jaktěživ suchá a nemilosrdná země. Já a ostatní jsme tuhle půdu dostali od velmože. Výměnou za to, že se zde usadíme, zbavil nás roboty a nechal svobodné." Mluvil velice klidně a tiše přitom trochu mumlal, jak mluvil skrz fajfku v puse.
"Byl to danajský dar." Vzdychl.
"Široko daleko jen čůrek vody, pole stále suchá. Polednice a všelijaké potvorstvo." Protřel si obličej.
"V tom čase se tu objevila maličká Ulma. Její matka k nám přišla již téměř polomrtvá. Bůh jí buď milostiv." Zněl čím dál více smutně.
"Ujali jsme se té nebohé dívky a vychovávali ji jako vlastní. Tak rostla do krásy. Tehdy tudy projížděl správce s paličatým a nabubřelým synem, kterého jsi měl možnost poznat. Řehoř." To jméno vyslovil s bolestí v hlase.
"Toho pitomce zaujala a usmyslel si, že si holku vezme. Jenže ona měla ráda jiného, jak to tak bývá. Když si pro ni později o poznání starší došel, napadl ji i jejího milého. Došlo k nehodě, při které mladíka zabil a děvče zranil. Tehdy se za ni vesnice postavila a on odtáhl s nepořízenou." Vydechl obláčky kouře.
"Jenže než se spakoval, dívku v nenávisti proklel. Nikdo netušíme co přesně řekl, ale když večer ulehla do lože, zazněl děsivý křik. Vyběhla z domu rvouc si vlasy z hlavy. Co se z ní stalo jsi asi zahlédl, předpokládám?" Znova potáhl a jeho tvář potemněla.

"Zželelo se nám jí, tak když potřebovala vodu, vykopali jme malý rybníček, hodící se spíš pro prase na bahnění. Jaké bylo naše překvapení, když vody přibývalo více a více. Zavlažila naše pole a dala nám šanci na lepší život. Pomstila se naší hojností." Přiložil.
"Ty kosti patřily obětinám, které někteří Buble předkládali." Vysvětlil.
 
Callador - 13. června 2023 01:12
callriz6215.png
Ne že bych měl v plánu je pozabíjet všechny. Samozřejmě kdyby se to obešlo bez zabíjení, bylo by to lepší. Není nic horšího pro zaklínače než ukázat lidem že se jich bojí. Kdyby ovšem na boj došlo, měl jsem vyhlídnuté tři největší, které bych odstranil ze vřavy vrhácí dýkou, ještě než by se ke mě dostal zbytek. Pak možná posekat pár dalších, a oni by si to už rozmysleli.

Jak to ale vypadá, tak se nakonec bojovat nebude. Stařec, který se představí jako Marek, vesničany uklidnil. "Vesnický stařešina?" prohlédnu si ho.
"Callador. " řeknu jenom a kývnu hlavou, když pustím meč. "Zajímavé.. Připadáš si starý, ale ne prostý, i když si ze stejné vesnice... Jsi ze stejné vesnice? Nebo si rovnou ten, kdo uzavřel tu dohodu s tou bytostí v jezeře?" optám se ho a kouknu se směrem k jezeru stejně jako on.

Ušklíbnu se, když řekne, že mých služeb tady není potřeba. "Zajímavé.. To už říkali ti lidé, a dokonce i samotná potvora... jenže Řehoř si, zdá se, myslí něco jiného... "
"A můj měšec taky.. " dodám si v duchu, když poslouchám Markovo pokračování.
"Mám své odhady... Ale rád bych konečně slyšel něco narovinu... Nicméně ano, přístřešek jsem našel. A taky kosti. To je věc co mě skutečně zajímá... " povím mu a blýsknu po něm svýma žlutýma očima.
"Řekni mi popravdě co se tu děje, a možná se nějak budeme moct dohodnout... " ozmámím už trochu unaveně, jelikož to je nabídka kteoru opakuju už potřetí.
 
Vypravěč - 08. června 2023 16:21
marigoldfoto5036.jpg

Obrázek

Mokrá kočka.

Obrázek


V jejich pohledech se dalo číst, bez otáčení stránek.
Dav byl obvykle hodně ošemetná záležitost a pro tento případ to platilo také. Mezi hordou asi dvou tuctů vesničanů vyčnívalo několik mohutných postav, včetně holohlavce. Ti by jistě jen tak neutíkali. Né tedy hned. Obvyklá hloupost končila po třetí mrtvole.
Situace začínala eskalovat, stačilo nepatrné pošťouchnutí a byl by to masakr.

"Ustupte. Ustupte." Razil si cestu stařík, opírající se o berličku z nějakého samorostu.
Tvář měl skřivenou, jedno oko slepé a budil dojem člověka trpícího neustálou bolestí.
"Klid, dejte už konečně pokoj horkokrevným hlavám a jděte spát!" Zvedl hlas skřípějící stářím a zkušeností.
Evidentně zapůsobil a dav s remcáním ztrácel odvahu i chuť do šarvátky.
"Diť vás hlupáci vědmák porube, jak kosa trávu!" Strkal a pobízel je k návratu.
"Ferte! Palice dubová! Běž za rodinou a nehraj si na hrdinu." Pokáral holohlavce, který jen nevrle zabručel.

"Jsou to dobří lidé. Jen jejich rozum otupil těžký život na poli." Začal stařec s omluvou.
"Říkají mi Marek." Představil se, ale ruku ti nepodal.
Muž byl sice o hlavu menší, starý dobrých osmdesát zim, ale v jeho postoji bylo cosi vzdorného a odbojného. Nebál se tě.
"Meč nech odpočívat a sílu si šetři. Na starce je jí škoda a na ty prosťáčky... ." Dodal klidně.

"Najal tě Řehoř, holomku." Nebyla to otázka a spíš si sám odpověděl.
"Tady není tvých služeb třeba." Obešel tě a pohlédl k rybníkům.
"Došlo ti, co tady žije? Že mám pravdu?" Vydechl a zapřel váhu o berlu.
"Našel jsi přístřešek?" Tázal se.
 
Callador - 05. června 2023 21:29
callriz6215.png

Řehořův "topivec"



Sleduju ten dav předemnou a s uznalým pokývnutím hlavou hvízdnu.
"Téda.. Kdyby takhle rychle dokázala reagovat i městská stráž, neexistoval by zločin.. "
"A my bychom jako děti chcíply hlady..." domyslím si v hlavě.

Nakloním hlavu na stranu když se blíží, a na jejich výhružky reaguji naprostým klidem. Avšak už je mám přesně spočítáné, a mám jasně rozhodnuto, kým začít, kdyby došlo na konflikt.

Jejich touha dostat mě odsud značí, že skutečně s tou věcí ve vodě nějak spolupracují. Otázkou je jak.
Zdá se že Řehoře nemají zrovna dvakrát v oblibě. To ani já. "Kdyby si jenom jednal na rovinu.. To by za těhle okolností byla jiná... Moralita by skutečně v tuhle chvíli šla do kopru, jelikož nějaký peníze fakt potřebuju. Řehoř je sice zkušený hráč, ale stále více to vypadá že tuhle partičku Gwintu se svojí nalízanou rukou nevyhraje... " po krátké úvaze mlasknu.

"No... Odejít nemůžu.. Ale ještě jsem se úplně nerozhod co udělám..." povím a s krátkou pauzou si je prohlédnu, než se pohledem zaměřím na jejich mluvčího. "Víte.. Zabil jsem už dost lidí.. Je to takový zlozvyk.. Zlozvyk, kterého bych se rád zbavil... Jenže někdy se okolnosti prostě podělaj, a já nemám na výběr... " pokrčím rameny, než pokračuju.
"Řehoř evidentně nejedná úplně narovinu, a je tu nějakej spor, o kterým nic nevim.. Ale rád bych se dozvěděl, o co tady sakra jde.. Protože bychom se pak mohli třeba nějak dohodnout... Když mi řeknete pravdu.. A celou... " povím nakonec a sám na svoje slova zakývám souhlasně hlavou.

"Ovšem jestli místo slov chcete radši boj, tak taková menší rozcvička před samotným monstrem mi jenom přijde vhod..." dokončím s velice nehezkým úsměvem, a pohledem dravé šelmy kouknu po tom holohlavci, když se natáhnu k jílci mého meče, aniž bych však zatím tasil, připraven slyšet jejich odpověd.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.063616991043091 sekund

na začátek stránky