Přijedete k večeru k městské bráně , kde vás prolustrují stážní Podívají se vám do vozu , co vezete a ptají se na účel vaší cesty. Poptají se původ vaší veškeré ukořistěné výzbroje , ale nějak je nenapadne ptát se úplně dopodrobna. Stačí jim , co jim řeknete a doporučí vám hospodu U jižní brány , která je nedaleko hradeb a vjezdu do města.
Hospodu najdete hned a hospodský vám umožní vůz schovat ve dvoře . Koně necháte ve stájích a sednete si v šenku , kde si poručíte po celodením trmácení večeři , která je po dlouhých dnech to lepší , než sušené nebo naložené maso , které jste museli jíst po dobu cesty.

Noc i den proběhnou v poklidu a jsem tomu rád. Troška klidu se hodí na zregenerování nás všech. Kousek před branami Hvaru padne trošku ožehavá otázka.
Jak říká Tell, pravdu a nic neskrývat. Pokud otevřeně ukážem že máme zboží, je jasné že jej chceme prodat a nic neskrýváme a nejsme podezřelí. Pokud budem něco tajit, nebo se snažit skrýt budou řešit proč a nebudou nám to muset věřit.
Myslím, že když dojedem ke strážím a rovnou řeknem, že jsme přijeli prodat nějaké zboží. Když jim zaměstnáme hlavu ještě rovnou otázkou, na místo kde se můžem bezpečně ubytovat, aby nás tam neokradli. Možná taky, kde najdem druidova bratra.

Ráno po probuzení se věnuji léčení vlastních zranění a konečně můžu říct, že jsem už všechny rány zcela vyléčil.. Ne že by to mělo vydržet nějak dlouho.. Nikdy to nevydrží moc dlouho..
Pak se přichystám na cestu, která ubíhá celkem rychle a po oblasti s močálem se konečně objeví to vytoužené město.. Teď jsem jen zvědavý, jak se nám tu vše podaří střelit a jestli najdeme nějakého slušného theurga na výrobu magických předmětů..

No myslím, že by jsme neměli říkat, že stěhujeme obchodníka. Tohle byl dobrý manévr na cestu, ale lhát strážím by nebyl úplně nejlepší nápad.. O nic tu nejde, máme pár krámů, praví obchodníci vozí trošku jiné objemy. Prostě řekneme, že chceme ve městě prodat nějaké zboží. Když se budou vyptávat, tak klidně řekněme, že je to kořist, kterou jsme získali pobitím lupičů na zakázku vojáků nedaleko hlavního města.. Je to pravda a není to nic, co by jsme nemohli říct..

Noc proběhne v pořádku, a tak když se ráno probudím, dojdu k Raukovi a vyléčím jeho rány. Už snad zas budeš moct běhat. Potom se ihned dám do své meditace. Dopoledne jedeme kolem velké bažiny. No nevypadá to, že bychom přijížděli do civilizace. Odpoledne však už přijíždíme k přístavnímu městu.

„Je to možné, že budou dělat problémy, ale jinak se asi do města nedostaneme, takže to musíme risknout. Jinak držíme se toho, že stěhujeme nějakého toho obchodníka, nebo že sami jsme obchodníci?“ zeptám se ještě, abychom si všechno ujasnili.

Hod: 6 (Rauko + 7 životů)

Ráno se vzdálím od ostatních, abych mohl provést skoro už pravidelnou meditaci. Osvěžen se pak vracím k ostatním, kteří se už pomalu chystají na cestu.
Rozsáhlý močál, kolem kterého projíždíme, ve mně vzbuzuje značný respekt, stejně jako hluboká voda, vír a další přírodní úkazy, z nichž některé jsou i krásné, ale všechny dovedou být smrtící.
Jsem velmi rád, že ho můžeme objet. Nechci si ani představit jaké by to bylo tam zapadnout. Brr.
Když už se blížíme k branám města, tak popoženu koně k ostatním.
Myslíte, že by nám městské stráže mohly dělat potíže při vstupu do města? Přeci jen vezeme dost zboží, aniž bychom měli nějaký doklad o koupi. Navíc je mezi ním hodně zbraní a zbrojí.

Noc proběhne dobře a tak jste všichni ráno odpočatí . Morlon může načerpat magickou energii a tak zvýšit svoji sílu v případném boji . Dopoledne se tedy dáte dále na cestu do Hvaru .
Po cestě míjíte po své pravé ruce močálisko , které se táhne dosti daleko a stejně tak pokračuje kolem cesty do města . Minete tuto přírodní bažinu ,která vydává silný zápach hnoje až popoledni a uvidíte v dálce hradby města . Po dalším času se vám podaří přikodrcat se svozem k bráně města ...

„Budu opravdu rád, když se budu moct vyspat, abych mohl ráno meditovat,“ řeknu ostatním. Jsem rád, že Delph souhlasí s tím, abych nejprve vyléčil Rauka. Alespoň někdo mě tu chápe. Večer pomohu s rozložením tábora, obvzláště se sehnáním dřeva na oheň.

„Promiň Delphe nechci působit vybíravě, ale koňské maso si opravdu nedám, když si mohu vzít i něco jiného,“ sáhnu do vozu a vezmu si něco ze zásob banditů, „sice to nebyl můj kůň, ale i tak se mi to příčí.“ Když je vše připraveno, natáhnu se na zem a přikryji se dekou. „Dobrou noc,“ popřeji ostatním a pomalu usínám.

Ako som povedal, beriem si hliadku ako prvý...... potom sa už len znudene usadím a čakám kým príde úplna noc, a kým ma niekto na hliadke nevystrieda....

Jasně Morlone, je nás tu dost.
pak se otočím i k ostatním:
Tak ke snídani se vám moc maso nechtělo, ale k večeři si čerstvé maso dáte ne? Ještě ho nechám dopéct. Byla by škoda jím tak plýtvat, protože není upravený tak aby vydrželo extra dlouho, bez soly a udírny, či sušení.
Pak začnu připravovat množství masa pro všechny kdo si řeknou, že si dají. Po večeři, se podívám na Kamerina
Kame, vezmeš si hlídku, aby Warren a Morlon mohli spát a ráno získat svou magenergii? Warren ji potřebuje na doléčení Rauka. A když si vezmu hlídku já, Tell Murmëa a ty, tak budem moct ráno vyrazit brzo.

Když mi Warren odpoví na otázku tak pokývu hlavou a odpovím: Díky za odpověď, uvažoval jsem nad tím, jestli se zdejší vlci nějak neliší od těch ostatních a jestli nehrozí, že by se včerejší noc opět brzy opakovala.

Když už se stmívá a okolo není nic jiného než step tak zastavíme na příhodně vypadajícím místě. Uvážu koně po způsobu ostatních a začnu se připravovat k přenocování.

Jestli by možné, tak já bych si dnes hlídku nebral, abych si mohl ráno doplnit magenergii. Trocha mi ještě zbyla, ale není to dost, kdyby se objevily nějaké potíže, řeknu ostatním.