| |||
Množství předmětů, které ty bezkřídlé straky tady v podzemí nashromáždili mě dost ohromí. Teda, ti museli tady v okolí řádit hodně dlouho. Je s podivem, že proti nim nikdo dříve nezakročil. Spravedlnost si je sice našla pozdě, ale lepší pozdě něž nikdy. Škoda jen, že se nedostane na jejich informátory, pomyslím si, když si vzpomenu na Delphova slova, že je někdo z okolních vesnic pravidelně varoval před strážemi. Na Kamerinovu poznámku odpovím: Já bych si velmi rád meditací doplnil magickou energii, ale jsem příliš unavený, na to abych se o to mohl jen pokusit. Bohužel se budu muset nejprve alespoň osm hodin vyspat a nejsem si jistý, jestli je dobrý nápad pokoušet se o to tady. Je možné, že se zbylí bandité, pokud tedy ještě nějací přežili, vrátí dříve. Možná by bylo lepší prozkoumat celé zdejší podzemí a najít si třeba nějaké lépe bránitelné místo? Ještě bych se rád obrátil na Delpha s Tellcharem. Předem se omlouvám, pokud se vměšuji do věcí, do kterých mi nic není, ale z Vašeho rozhovoru jsem pochopil, že zničení tohoto lupičského doupěte je pro Vás jen drobnou epizodou v mnohem důležitějším poslání. Vím, že teď pro to není vhodná příležitost, ale pokud byste byli ochotní mi o něm někdy v budoucnu říci něco blíže, tak bych Vám snad byl schopen při jeho plnění pomoci. Do zdejších končin mě přivedla pouze náhoda a abych tak pravdu řekl, nemám zde nic dalšího na práci. A pokud bych si mohl vybrat mezi bezcílným putováním a příležitostí pomoci starému příteli a jeho přátelům, tak druhá možnost zní mnohem lákavěji. |
| |||
Potom ako nájdeme skrýš lapkov, nestačím sa vynadívať, koľko vecí v nej je. Delph nám povie aby sme tu zostali s Murmeou a odpočinuli si. Preto si sadnem na zem a zaostrím vôľu. K ostatným poviem. Na ďaľšie tri smeny ma prosím vás nevyrušujte, a nič sa ma nepýtajte, aj tak vás nebudem vnímať. Musím si dobyť magickú silu. Morlon, mal by si to spraviť aj ty. Potom sa už len sústredím a nakoniec nič nevnímam, len silu, ktorú sa snažím nazhromaždiť. |
| |||
Otevřeme dveře, a když zjistím, že tudy vede chodba, rychle se vrátím pro Rauka a vezmu ho do náručí: „Samotného tě tu nenechám kdoví, co by se stalo.“ Pokračujeme dolů a pomocí klíčů, které našel Delph, se dostaneme až do pokladnice, kde otevřeme ještě dvě truhly. Naskytne se nám pohled na bohatství shromážděné těmi bandity. Je vidět, že každý z toho má radost. Tak odměna se přeci jen dostavila, tohle je spousta peněz, která nám bude určitě na sehnání vybavení stačit. Napadne mě stejná nevýhoda tohohle pokladu jako Murmëu. „Jo, jo vozejk to potřebovat bude,“ konstatuji, „ale i tak to bude docela těžké dostat se s tím vším odsud až do Hvaru. A co ta třetí truhla, možná je zamčená nějakým kouzlem, ale třeba by šla normálně rozbít. A ještě nesmíme zapomenout na odměnu za jejich dopadení. Myslím, že těch, co jeli do vesnice zase nebylo tolik, takže to klidně mohli být oni a ještě nevíme, jestli nějaké z nich nevyřadila Morlonova hruška. Rauko tu bude muset asi zůstat, tak dobře na tom zatím není. A my pojďme prohledat zbytek podzemí a všechny použitelné věci nějak shromáždit.“ |
| |||
Tak zatím sem dotáhneme i tu Legiovu zbroj a vše co zůstalo tam, ne? Navíc máme čas do doby, než se vrátí, ti jenž odsud jeli. To určitě nebyli tady ti tři. Bylo jich kolem desíti. Do té doby snad najdem kouzelníka. Murmeo, mohl by ses pokusit objevit magii? ale začni raději na truhlicích a zdech, zdali tu není magická past, či tajné dveře. Když mají kouzelníka už je možné vše. Nechci přijít k úhoně neopatrností při prohledávání pokladu. Kamerie, Morlone zustaňte tu s Murmeou. Nemáte možnost kouzlit pokud jsem vás pochopil, můžete si zkusit odpočnout, nebo co potřebujete, abyste ji opět nabily. Warrene, co Rauko, může jít s námi, nebo jej tu necháš? Ale hodil by se. Pokud se umí kouzelník zneviditelnit, mohli by se jeho bystré smysli hodit. |
| |||
Postupuji opatrně.. Snad poprvé cítím opravdový strach.. Co když se tu někde schovává a udělá to zákeřně, že nestihnu zareagovat.. Sketa jedna.. Ne ne ne, to se nesmí stát.. Oči mám jako jestřáb a uši jako liška.. Nakonec si oddechnu, když se dostaneme do zbrojnice a zároveň i pokladnice.. Uf, tak ten kózelník nikde, co?! No aspoň nejsem nahatej a mám pořád svoji obouručku. Ostentativně si ji ještě potěžkám a zálibně se na ni koukám.. Na všechny ty její skrábance a rýhy, ale dokonalé ostří bez jediného zoubku.. Je celá zacákaná od krve, ale je jako moje prodloužené pracky.. Ty jsou mimochodem taky od krve.. Při příštím pohledu je v mojich očích vidět všechny ty odlesky zlaťáků a zbraní.. Na zarostlé tváři se mi vyloudí spokojený úsměv.. Jó brašule, tak tohle bude chtít vozejk! Ale říkám mu to nadšeně.. Jakože to je přeci jasné a komplikace vzhledem k vynaloženému úsilí je minimální.. Pak se o točím na Delpha.. Musíme to tu dorazit! Zamknem to, prohledáme zbytek podzemí.. Pak někoho vyšleme do dědiny koupit povoz a vypaříme se odtud.. |
| |||
To se nám odtud nikdy nepodaří dostat. Vypadne ze mě jenom, a vím, ze naše snaha byla odměněna, a že nikdo kdo kvůli tomuto pokladu musel být zabitý. Pohledem směřuji k Tellcharovi s tázavou otázkou. |
| |||
Jen dokončím své zlomyslné počínání proti lapkům přijde jejich odplata. Nejenom, že mi zničí kuši, ale ještě dostanu do ramene řádnou ránu až se mi zatmí před očima. Na čas jsem ochromen a nerozumím ničemu co se okolo děje. Všimnu si však jak jde Kamerin k zemi a vypadá to velmii zle. Jsem rád, když se podaří Delphovi nalít do něj lektvar a hned začne vše vypadat lépe. Stejně tak s Raukem. Dá mi hodně práce, abych se dal sám dohromady, a tak se po čas, kdy druzí prohledávájí věnuji dezinfekci, obvazování a stahování. Stejně tak alespoň část nabídnu brašulemu Tellcharovi. Jakmile se vydáme dal dvířky, jsem sám překvapen jak velké je toto hloubenné ležení. To co přijde potom je pro moji malou kariéru doslova šok. Stojím tam a nerozumím, jak se těm kteří leží tam kde je naši bojovnici nechali ulehnout, podařilo shromáždit to co shromáždili. |
| |||
Třetí truhlice stojí kousek bokem . Není na ni ani petlice ani zámek , je však pevně zavřená . |
| |||
Necháte tedy většinu věcí ( zbroje a zbraní ) v místnosti a vydáte se k zadním dvěřím . Nenajdete tam žádnou past a ani ohledání celé místnosti nepřinese nějaký výsledek ve formě nějaké tajné místnosti . Postupujete tedy do chodby a ta se trochu svažuje . Je asi dva sáhy široká a dosti vysoká . Osvětlená je jako v předchozích případech loučemi.Choba se svažuje a po dvaceti sázích narazíte na pravé straně na bytelné mřížoví se zámkem, se kterým by si měl problém asi poradit i Tellchar se svojí dvouručkou.Chodba vede dále dolů . Delph ale vlastní dva klíče a po zkoušce je jedním z nich otevře . Za zamřížovanýma dveřma je ještě kousek chodby , ale chybí tady světlo , takže jste nuceni vzít někdo louč a posvítit dovnitř. Je vidět kousek chodby a následuje místnost, ve které jsou pohozeny různé druhy zbroje od vycpávaných až po kroužkové ( 15 ks), dále jsou tu meče - široké ( 5 ), dva dlouhé , dva těžké kyje , krátké meče (10), čtyči sekery a dvě lehké kuše. Dále vidíte šestero postrojů na koně i se sedly , stoh štůčků látek a příze , zlaté reliéfy , které se používají na různých bednách či tornách . U zdi stojí tři truhlice . Jedna je pootevřená a vylézá z ní kousek tkaničky . Po otevření můžete uvnitř najít patnáct váčků se zlatými i stříbrnými mincemi a tři váčky se zlatými a stříbrnými valounky. Druhá truhlička je zavřena na zámek a ten se podaří Delphovi otevřít druhým klíčem . Uvnitř najdete dýku s perleťovou rukojetí , pozlacené rukavice z rytířké zbroje , váček s velkými valouny zlata , dva prsteny s drahokamy a a náhrdelník ze zlata s jakousi zavěšenou plackou , která má vytepané slunce . |
doba vygenerování stránky: 0.31964612007141 sekund