| |||
Hole nebyla třeba. Při shlédnutí celého konce zeleného obra, kdy Tell zatnutím obouručku posílá jeho tělo s Delphem k zemi, mi dojde i zbytek myšlenek. Vždyť jsme v Hvaru byli s Tellem u theurega oba a v Tellově ostří je pišťouch "jakbysmet". Tady magie nebyla třeba, vaše ostří a síla promluvily za vás. Dořeknu po pádu orka k zemi a hned reaguji na Tella a zakrývám lucernu. Souhlasně se pousměji s Warrenem a vyslechnu Tella, Deplha i Elen a rozumím tomu co říkají. A za jedno dodám k Tellovi. Také se bojím, že tady není naše mise. Měli bychom se vydat na cestu a příjít možná k samotnémé příčině celého problému - proč orci utíkají ze svých hor. Soudím, že vyřešením jedné šamanské skupinky moc nezměníme a pak tu také máme zásilku pro pyrhofa, a může se stát, že když s Elen vyrazíme, tak za prvním rohem nás mohou potkat zelení kamarádi, jak říká Tell. Odmlčím se a chvilku přemýšlím. Ne, přátelé, bojím se, že bychom se neměli rozdělovat, v tomto souhlasím s Tellem. A měli bychom vyrazit. A to hned. Už toho tady máme všichni plný ... nos. |
| |||
Poslechni si Delpha tak i Elenu, ale byť jsou do toho oba hrr, tak mi to nepřipadá jako moc dobrý nápad. No tady v těhle smraldavých kanálech se rozdělit nemůžeme! Mohla to být jejich jediná jednotka, ale taky nemusela. Elen s Murmeou by se s takovou bandou orků učitě nechtěli potkat samotní. Podle mě nejlépe uděláme, když se co nejrychleji vrátíme zpět stejnou cestou a můžeme celou věc ohlásit nejbližší posádce. Určitě tady nejsou na návštěvě a kdo ví co mají za lubem, ale k vůli tomu nebudeme vystavovat nebezpečí zbytek bandy. Bylo by to fakt o hubu. |
| |||
Moje nápady, nikterak situaci nepomohli. Škoda, naštěstí to zvládli i beze mě. Jedinou pomoc, kterou jsem během boje mohla poskytnout je pouze podržet zásilku pro alchymistu. Což buďme upřímní, zas taková pomoc nebyla. Je, pozdě na to změnit povolání? Taková kouzelnice by tomu šamanovi natrhla zadek i takhle z dálky. Kdežto já ani nemám co bych po něm hodila. Chce to splašit nějaké zlatky a koupit si luk, šípy, hvězdice nebo dýky? Jsem vážně ráda, že jsem se přidala k tam zkušeným bojovníkům, možná mi je i trochu líto, že jsem chvíli přemýšlela nad tím, že vezm roha. Ale co kdo by se mi divil, já bych proti takovým obludám neměla nejmenší šanci. Snad jen kdyby nade mnou stála štěstěna, tak by třeba zakopli a rozbili si hlavu o zeď, ale s tím, se nedá příliš počítat, a proto jsem se z ryze praktikých důvodů naučila, rychle běhat a dobře schovávat. Pokud se mi podaří najít svou dýku, tak jí vrátím do pouzdra a raději si příliš neprohlížím mrtvoli orků. Ten smrad tady v kanálech, aspoň přehluší pach smrti, který by mi taky neudělal na žaludek příliš dobře. Ale lepší když jsou mrtví oni než já. Vlastně je to poprvé co jsem se setkala v boji tak blízko s orky. Jasně i jindy byli blízko, jenže v prostoru kde se dalo daleko snáz utíkat a schovávat. Takže na sebe můžu být právem hrdá, že jsem neomdlela, neutekla, necvrkla si do textilu nebo tak. Jsem hold holka šikovná. I tak se mi pohled na mrtvoli nedělá příliš dobře, ale už není co zvracet, takže se plně soustředím na kluky. "To zní jako dobrý plán, já se ráda vyhnu boji. I tak byste měli být opatrní a nepouštět se bezhlavě do boje. Stačí, když zjistíte situaci. Víte, jak hrdinů je plnej hřbitov. Tím, chci říct, aby ste na sebe dali pozor. Já se postarám o doručení balíčku a o předání informace vojákům." |
| |||
Dívám se do černočerné tmy, odkud vychází tellcharův hlas. "Mám horší nápad brachu. Cokoliv, co se děje na povrchu, je něco o čem obyvatelé budou vědět. Armáda orků a goblinů se tam nepřižene nenápadně. Ale tady, tady je to průser a jak to vidím, máme dvě možnosti. Jít nahoru a nahlásit to, co se tu stalo, ale pak to tu bude po tu dobu úplně nechráněné, nehledě na to, že netušíme odkud přišli a kde je díra v obraně. Nebo se rychle vydáme za nimi a tu díru najdeme. Ale pak je šance, že budeme muset stát proti obrovské přesile." cinknu o sebe svýmu krátkými meči. "Čest a Odvaha" víc říct nemusím, Tellchar i ostatní si jistě už dávno všimnuli, že tato slova vyryta do čepelí mých mečů. "Navrhuji, aby Murmeo s Elen šli odevzdat balíček a uvědomit někoho z hlídky, či armády, co se tu stalo. A my se vydáme po stopách. Budu pro Elen značit cestu, kudy jdem, aby věděli, kam jít s posilami." |
| |||
Tfuj Odplivnu si na toho posledního zeleného poloobra.. Murmeo, zakryj na moment tu lucernu. Počkám až si naše oči přivyknou na změnu podmínek a pak si pořádně prohlédnu blízké okolí. Zatímco ostatní vidí jen černočernou tmu. Já a Murmea máme velice podrobný přehled o svém okolí. Podstatné je že nikde v dohledu nevidíme další orky. Prozatím jsme tu sami, ale to se s ohledem na tuhle zkušenost může kdykoliv velmi rychle změnit. Měli by jsme odtud co nejdříve vypadnout aby jsme zjistili co se děje na povrchu a ideálně i doručili ten kontraband. To že se kolem města potulují zelenáči a najednou jsou tady v kanále společně s jejich šamanem není jen tak. Smrdí mi to velkým průserem. Mluvím k ostatním a zároveň si zkontroluji výzbroj, zda ten průlet krom nějakých zhmožděnin nezpůsobil i nějaké škody na vybavení. |
| |||
Po tom, co jsem viděl krásnou souhru všech členů naší skupiny mohu poklidně sejmout šíp z tětivy a tu pomalu uvolnit. Je dobojováno. Druhá, přerostlá, zelená obluda padla z nesnesitelným řevem k zemi a oba naši bojovníci si toho řádně užili. Ostatní se po tomto našem triumfu uklidili tam, odkud vylezli. "Jóóó´" Vyjeknu, když vidím, že obluda padá. Potom uklidím šíp zpět do toulce a i luk hodím zpět na své místo. "Tohle by jim mělo na chvilku utípnout tipec, ještě že ten shaman neměl další takový kouzlo v záloze." Po té, si obejdu obě mrtvoly a vytahám z nich šípy, které v nich uvízli. "Ty mi nikdo zadara nedá." Pronesu jen u vytahování prvního šípu z mrtvoly ležící na zemi a pokračuji v dolování šípů. Zdejší smrad mi už ani nepřijde tak hrozný, asi jsem si už zvykl. Po tom co vyndám poslední šíp se ještě pořádně rozhlídnu po okolí. "Tak co, budeme je pronásledovat nebo se zpakujeme a mizíme odevzdat ten balíček." " Tellchare a Delphe, jste v pořádku? Žádná zranění, tedy pár ran jste pěkně schytali, to se musí nechat." |
| |||
Boj se vleče a poříd je dost na vážkách jak dopadne, protože zelená potvora Tellchara i Delpha evidentně převyšuje v síle i odolnosti. Její útoky jde jen obtížně blokovat, protože do válečníků prakticky buší svými obrovskými prackami. O síle útoků se tak postupně přesvědčil jak Tellchar tak i Delph. Nicméně přeci jen se nakonec štěstěna přikloní na vaší stranu. Těžko říct zda se tak stalo díky mistrovství obou válečníků, jejich sehranosti nebo jen špatném úsudku zeleného kolohnáta. Warenovi se totiž podaří nikterak kritický zásah, ale nicméně citlivý zásah do obličeje, který potvoru trochu rozhodí z koncentrace. Toho chladnokrevně využije Tellchar, který tne s ohromnou silou do zelenáčova kolena. Sekera projede skrz, což má okamžitý účinek. Potvora se nakloní na stranu a schytá ošklivé bodnutí od Delpha, který své oba meče zaboří do orkova těla až po jílec. Potovra strašilvě zařve přičemž tuhne krev v žilích. Nikoliv však nemilosrdným válečníkům. Tellchar se prosmýkne bokem a zezadu zetne obouručku do netvorových zad. Delph chladnokrevně zamíří a sekne přes krk. Čepel krátkého meče se zařízne do masa a vyvalí se ohromné množství tmavé krve, která začne nezadržitelně klokotat otevřeným hrdlem ven. Murmea to vše sleduje se svou holí napřaženou nad hlavou. Jeho rány již nebude třeba. Temnými a smradlavými chodbami se ozve vzteklý hrdelní jazyk zbylýmch zelenáčů, který nemůže vyjadřovat nic jiného než velké zklamání nad výsledkem střetu. Nicméně se zdá, že pád zmutovaných orků ty ostatní odradil a ti se rozhodli zmizet.. |
| |||
Natáhnu se k Elen s balíčkem pro pyrhofa a předávám jí jej. Pokud uvidím, že jej nemůže vzít, položím jej na zem ke zdi. Natáhnu se pro svou okovanou hůl, kterou mám na zádech, do kterého jsem si při jedné z návštěv ve Hvaru u zkušenějšího alchymisty teurga Tydlidáta nechal zaklít pišťoucha. Magií na magii. Pronesu polohlasně. Pokusím se protáhnout vedle Warrena a využít prostor vedle Tellchara pokud to jen půjde, a vší silou udeřit mezi Tellcharem a zdí do toho zmutovaného zeleného monstra svou dlouhou okovanou holí. |
| |||
Možná pozdě, ale přece jsem zpět a roztáčím své meče do nebezpečného víru a snažím se zasahovat nechráněná místa spíš v úrovni hrudi, ramen a obličeje, abych odvedl pozornost od Tellcharových útoků jdoucích spíš po nohách, či břichu. 1. útok - 18+0 2. útok - 25+0 A následně se pokouším zachytávat protivníkovy útoky a srážet je do stran, abych chtánil sebe i Tellchara. obrana - 23 |
doba vygenerování stránky: 0.53618979454041 sekund