| |||
Dostanete se všichni až k Delphovi. Teprve u ústí do prostoru jakési jeskyně si můžete všimnout , že ten provázek byl jakési nástražné zařízení , které mělo spustit klády uložené nad vstupem . Ty byse vyvalily do chodby a mohli by způsobit mezi příchozími paseku. Jste tedy skoro až u vstupu , chybí vám k tomu několik málo sáhů , aby jste nahlédli , co se tam děje . Samozřejmně s tím se můžete prozradit nebo vás může někdo zahlédnout . Ale asi budete muset vstoupit nebo se podívat dovnitř. |
| |||
Vydám se opatrně za Delphem a maximálně se soustředím na místě, kde očekávám nataženou strunu nebo podobné zařízení.. Nerad, opravdu nerad bych těm loupežníkům poskytl podobnou výhodu jako v předešlé místnosti.. Žádné pasti už spouštět nebudeme.. Tellchar snažící se pohybovat jako kočka na špičkách.. Přitom zakutý do plátovky.. Velmi vtipné, nicméně se o to opravdu snažím.. Rovněž bych rád minimalizoval případný hluk.. Až past překonám, zastavím se u Delpha.. |
| |||
Delph se vydá na výzvědy a já pozoruji jeho počínání. Pak se k nám otočí a něco nám vysvětluje. První gesto příliš nepoberu. Zřejmě si máme dávat pozor, aby nás neslyšeli. Další gesta jsou však o poznání jasnější. Zase je tam past a spouští se lankem připevněným těsně nad zemí, budeme ho tedy muset přeskočit. Snad to naši trpaslíci zvládnou a Rauka případně přenesu. Na jeho povel se vydám tiše za Delphem a mými ostatními spolubojovníky a bedlivě sleduji, kde je to lanko. |
| |||
Potichu zareaguji na Kamerinovo prohlášení. Kolega Kamerin má bohužel pravdu, já už toho dnes moc nezmůžu, utřu si orosené čelo, způsobené velkým mentálním vypětím. Možná bych ještě našel nějaké zbytky síly na seslání jedné rychlosti, takže až ji bude někdo potřebovat, tak mi to nějak naznačte. |
| |||
Otočím se k ostatním a ukážu na ucho a zvednu jeden prst. Poté ukážu na místo kde jste mě viděli se zastavit a gestem, kdy sevřu ukazováčky a palce, jako bych uchopoval něco tenkého a roztáhnu ruce do šířky, ve výšce jen lehce nad zemí. Nakonec ukážu znamení tiše a pojďte za mnou. |
| |||
Delph se pomalu postupuje kupředu, pak se pojednou zastaví , ale po chvilce přikrčený postupuje dále až se dostane skoro k ústí chodby do místnosti . |
| |||
Morlon, použil si už veľa magickej energie. Mali by sme si vymeniť miesta. Pusťte ma niekam predšie, kde na tých hnusných zlodejov budem môcť zoslať nejaké blesky. Som si istý, že čoskoro ich uvidíme znovu. Zašepkám a pomaly následujem ostatných. Teraz si to konečne užijem....teraz príde čas na krv. Moje oči zažiaria, a opäť sa vo mne prebúdza moja krv. Krv temných elfov. |
| |||
Kývnu na tellchara a vyrazím po špičkách vpřed. držím se co nejvíc při zemi a čím víc se blížím ke vchodu, tím víc se krčím k zemi. Přibližuju se u levé strany chodby a detailně zkoumám chodbu, jestli na ni neuvidím nějakou další past. Zem vidím docela dobře, tak doufám, že něco nevisí z vrchu. Když už se začnu blížit takřka ke kritické vzdálenosti, zastavím se a poslouchám, jestli rozeznám, kolik je tam hlasů a jiných zvuků, který by mi prozradili počet a pozici nepřátel. hod na přiblížení 30% hod na naslouchání 38% |
| |||
Když se dostaneme až k ústí do nějaké další místnosti, tak jakmile se na mě Delph otočí, tak mu gestem naznačím, ať tam napřed nenápadně nakoukne.. Byla by škoda, kdyby nás zas něco překvapilo.. A tady nejsou dveře, tak by to nějak jít mělo.. Pak tam vlítnem a tentokrát do mě snad nebací žádná ostnatá koule a budu z těch lapků moct nadělat regulérně žrádlo pro kočky bez nějakého zbytečného rozčilování jak minule.. |
doba vygenerování stránky: 0.36721396446228 sekund