| |||
„No,“ pokračuji, „já jsem se tedy dostal až k té skrýši, ale nadělal jsem při tom docela dost hluku, takže museli spát opravdu tvrdě a nevím, kdyby nás šlo víc, tak by se už asi probudili. Do toho křoví jsem se neopovážil, to už by bylo opravdu riskantní, takže přesně nevím, jak ten vchod vypadá, zda je to jen nějaká díra v zemi nebo je to nějak kryté. Ale musíme jednat rychle, až objeví tu mrtvolu na stráži, zjistí, že po nich opravdu někdo jde.“ |
| |||
Odpovím Tellchrovi: "Kolem skrýše je hodně větviček, které hodně praskají, takže nepozorovaně by jsme se tam asi nedostali, mohli by nás slyšet a probudit se." |
| |||
To se ti Warene docela povedlo.. Pochválím srdečně našeho hraničáře. Ale pověz mi, jak to vypadá u toho vchodu? Můžeme se dostat dovnitř a přitom neztratit moment překvapení? Dá se to tak provést? Pokud by to bylo moc nebezpečné, tak je můžeme vykouřit, ale raději bych tam vtrhnul a vyřešil to pěkně bojem z blízka.. To nám s Delphem vyhovuje, a pokud budeme bojovat v ohraničeném prostoru, tak můžeme nejlépe využít naší ničivou sílu a zároveň je nepustit na zbytek družiny. Tak by to bylo nejlepší |
| |||
kuši odkloním, aby se třeba při neopatrném výstřelu nikomu nic nestalo a poslechnu si warrenovu zprávu. "Dobrá práce Warrene. Lepší než jsme čekaly." poplácám jej volnou rukou po rameni. "Pokud tu kuši nikdo chtít nebude, tak ji můžem prodat. Kuše jsou docela drahé nástroje a přinesou pár ztracených zlatých zpět do našich váčků. Takřka se můžem modlit aby jich tam bylo víc. A významně kouknu na ostatní, aby se vyjádřili k taktice... |
| |||
Přicházím k družině a když už jsem na blízku mávnu na ně, aby věděli, že jsem to já. Když dojdu až k nim, okamžitě se ke mně přiřítí Rauko a šťastně vrtí ocasem. „Neboj, už jsem tady,“ pohladím ho a otočím se k družině, „Takže situace je následovná,“ začnu vysvětlovat tichým hlasem, „objevil jsem jednu hlídku na vrcholu té vyvýšeniny a podařilo se mi ji odstranit, neměl jsem moc času a tak jsem mrtvolu nechal ležet na místě. Odtud jsem se dostal ke vchodu do skrýše, který je kryt křovím, takže ani s neviditelností by jsem se tam moc nenápadně nedostal. Napadlo mě, že bychom mohli to křoví zapálit, i když to by zase hrozilo, že od něj chytí celý les, tak jedině kdyby na to měli kouzelníci nějaké kouzlo, a lapky pak vylákat tímhle,“ ukážu všem píšťalku, „sebral jsem to tomu lapkovi na hlídce, zřejmě to slouží k upozornění na nebezpečí. A to my připomíná, že jsem mu také sebral lehkou kuši se šipkami, takže ji můžu někomu z vás dát, abychom měli více zbraní na dálku.“ |
| |||
Vidíte , že se z místa , kde vám zmizel Warren z očí vynořila postaa . Podle chůze i výšky to vypadá na něj , to znamená , že se vrací k vám . Jde zrychleným krokem a stále se ohlíží jestli ho asi někdo nesleduje . Za ním však nejde nikdo , alespoň tedy vy nikoho z jeho směru přicházet nevidíte ... |
| |||
Při čekání na Warrena si pro jistotu překontroluji jestli mám všechno připravené a nezasekne se mi meč při vytahování z pochvy a podobně. Také si nachystám kuši a nabiji si ji. Jen aby Warren nepřišel tak, že se leknu a vystřelím po něm... prolétne mi hlavou, při čekání s nabytou kuší. |
doba vygenerování stránky: 0.33039617538452 sekund