| |||
K sakru, kam se ten zmetek zašil, no nic, budeme se tam probít a prohlídnout to tady. Nemá cenu dále hledat šamana a tak se opět začnu zajímat o přerostlou obludu před Tellcharem. Zaměřím se tedy na něj, mířím opět na hlavu a krk, níže raději nemířím, abych náhodou nějakým nedopatřením netrefil ty dva přede mnou. Sahám po šípu a nasazuji do tětivy, opět mhouřím levé oko a po nádechu na chvilku zadržím dech, s výdechem šíp pouštím a hned sahám po dalším, abych zase nabyl. |
| |||
Tellchar se rozhodl spoléhat na svoji plátovou zbroj a využije své podsaditosti i tíhy svého brnění a do zeleného kolohnáta narazí jako dělová koule. I jeho sekera přitom nezahálí, ale hlavní efekt je ten, že se zelenáč zapotácí a málem tak skončí ve smradlavé stoce. Škoda jen že Delph díky své chvilkové indispozici nemohl Tellchara podpořit v ten správný okamžik, kdy byl obřímí ork rozhozený po nárazu. Nezahálí však hned se vratí do prozatím dost nerozhodného souboje. Waren se snaží zamířit na šamana, ale vidí jen dna normální nezmutované orky. Není jasné zda se šaman vzdálil nebo na vás chystá ještě něco hošího. Murmea to jistí vzadu a Elen zaujímá to nejvíce "velitelské" ještě kousek za ním. |
| |||
Vstávat semínka holala, ať z vás není sekaná. |
| |||
To snad ne. Já jsem úplně dřevěnej. Uvědomím si, když se podívám doleva na vřavu Tella a Delpha a doprava na střílícího Warrena a Ellen. Pak můj pohled skončí v prostřed. Ve stoce. To snad ne. Strach o zásilku pro pyrhova úplně vyřadil. Nechci aby to, kvůli čemu tady vše riskujeme, skončilo ve stoce. Hůř v cizích rukou nějakého šamana. Začne ve mě čím dál tím více hlodat moje bezvýchodná situace. Cítím se úplně bezradně. Delph s Tellem se za nás bijí a jsou tady jak hradby oddělující nás od přiboje, který by nás smetl jak loďky z papíru. To snad ne. Pak jak když do mě vejde nová energie. Na magii se musí magií. Třeba to něco zmůže, vzpomenu si náhle na zakletého pišťoucha ve své okované holi. Elen, mohu tě požádat. Postarala by jsi se o zásilku pro Pyrhofa? Telle, Deplhe, kdyby bylo potřeba stáhněte se, mám tu několik lektvarů, které vás dostatečně uzdraví. |
| |||
No nic, střela se mi moc nepovedla, ale nemá cenu čekat dále. Sahám po dalším šípu. Ještě aby mi došli, to bych si musel pro nějaký skočit k mrtvole. Tentokrát mě napadne se podívat za obludu, jestli se už neudělala skulinka pro shamana. jestli tam na něj dozadu uvidím, rovnou mu tam pošlu jeden šíp,mířím při tom na střed hrudníku a víš, jak mi situace dovolí. Pokud ne, střílím opět na zelenáče, který se potýká s Tellcharem. Jelikož je Tellchar menšího vzrůstu, dovolím si vystřelit nad něj do oblastí hlavy potvory. |
| |||
Nemám nač čekat a okamžitě vyrážím za Tellcharem. A spíš symbolicky zaútočím přes jeho hlavu "Jak hluboká ta stoka může být? útok 13+0 OČ 11 |
| |||
Jedna potovra je asi ze hry, ale druhá je o to víc natěšená se s námi střetnout.. Pořád to nevypadá tak úplně dobře a kdo ví co má šaman ještě v rukávu. Nejlepší by bylo to všechno co nejrychleji ukončit.. Když vidím jak se Delph proletí, tak se vrnu rychle do akce abych nemohla potvora využít jeho indispozice nebo se obecně dostat k ostatním.. Rychle se rozběhnu a prvotní impuls využiji pro to abych protívníka rozhodil nárazem a pak hned zaútočil. |
| |||
Střela se povedla a s kombinací s Delphenaem sedá si zelená stvůra do vlastní kaluže krve a vypadá to, že by jí stačila už jen rána z milosti. Jenže i tak se ještě Delph seznámil se silou stvůry a už leží na zemi jako sraženej brouk. Bohužel jemu tentokrát na pomoc neběžím, jelikož druhá stvůra se už žene na Tellchara a tak se jí snaží , ku prospěchu Tellchara, malinko vyvést z míry a rovnováhy. Natahuji tětivu k prasknutí a mířím při tom na pravou stranu hrudníku, abych ji vyvedl z rovnováhy na stranu kanálu. Tak nějak doufám, že by se třeba Tellcharovi povedlo ji srazit do kanálu s hnusem, kdybych se dobře trefil a rozhodil tak její rovnováhu. Naposledy se pořádně nadechnu, zatajím dech, přimhouřím levé oko a pouštím tětivu s nasazeným šípem. |
doba vygenerování stránky: 0.31155180931091 sekund