| |||
Mé oči si tmě již přivykli, takže vidím Kamerina jak jde ven. Zastavím své cvičení, protože zrovna chci cvičit rovnováhu, jak mě naučili kolestýnští mniši a čekám, že mě bude hledat. Nestalo se. Zapálil si oheň a chvíli kouká do něj. Už se mi ve tmě ztrácí, ale podívné chování mě udržuje v pozornosti, tak napínám oči do tmy. Zhoršená pozornost ke cvičením mě donutí stoupnout si opět na obě nohy, když se zjeví modré světlo a rána jako blesk. V dohasínající záři vidím, jak kouzelníček padá na zem jak pytel brambor a já se málem udusím smíchy, jak se nesnažím smát na plno. Je mi jasné, že rovnováhu zrovna teď už cvičit nemůžu, protože bych se smíchy stále neudržel, tak se konečně pustím do cvičení s meči. Přitom po očku sleduju vracejícího se Kamerina a na tváři mi hraje úsměv... Z Himringa šel trochu strach, ale dalo se na něj spolehnout. U Kamerina mám spíš strach, aby neprovedl něco, co by nám mohlo ublížit i kdyby nechtěl. |
| |||
Ťuknu si s velitelem.. Víte mně je tohle všechno jasné.. Pro nás by byl nejlepší plán nechat vás "dělat" vaši práci, říct hostinskému, že si na zloděje počíháme na opačné straně než vy a nakonec si zvolit ještě jinou stranu plus nějakou léčku. Vyrubat je, sebrat co mají, shrábnout odměnu a pokračovat v naší cestě.. Vím jak to chodí.. Vím jak to chodí až moc dobře. V téhle branži se pohybuji už nějakou dobu.. Proto jsem vám řekl, že bych očekával z vaší strany trochu víc.. Nejsem žádná kurva, co pro peníze udělá všecko. Mám sklony k upřímnosti a pravdomluvnosti, rovněž ke konání dobrých skutků, jako je očištění kraje od lupičů.. Nicméně rovněž dokáži ocenit to, že je potřeba při tom nasazovat krk a to co mají lapkové při sobě beru jako přirozenou odměnu, nepotřebuji to nikomu vracet. Nejsem hňup či spasitel.. I vám rád pomůžu, když to dokážete adekvátně ocenit.. Za to dostanete kvalitní práci a slovo trpaslíka profesionála, které má stejnou váhu jako já ve své plátovce se sekerů k tomu.. Přihnu si z kalíšku a počkám na velitele, co mi řekne.. Mezitím vytáhnu svoji dlouhou dýmku a lehce nezaujatě si ji zapálím.. |
| |||
Vidím modré svetlo a výbuch. Spadnem na zem. Všetko sa točí. Sakra, nejak som toho veľa vypil. Idem pomaly späť do hostinca. |
| |||
Poručík se trochu podmračeně usměje. Já potřebuju nějaké peníze , abych těm svým chlapům zavřel hubu , kdyby se někdo ptal , jak to vlastně bylo . A ze svého to platit nebudu ... znovu doleje z karafy a ťukne si s Tellem . Víme , kde by ti banditi mohli být . Takže bych vám to řekl, ale co vám mám povídat . jistě váíte , jak to v kraji chodí . Z tlupy mají místní strach , takže oni ví o každém našem kroku . Buď se donáší ze strach nebo pro peníze a tady to bude obojí . Jistě z toho místní taky něco mají . Z čeho by taky žili , vždyť tady nic pořádně není , kromě ryb ... i ten hostinský , kývne hlavou velitel dozadu , na nás určitě donáší . Mám plán , že bychom vyhlásili , že budeme na tom a tom místě , někde daleko a oni zcela určitě zaútočí na opačné straně , než budeme ... |
| |||
Natiahnem uši a vypočujem si to čo vraví Tellchar. Pekné, ale čo na to kapitán??? Postavím sa. Ospravedlňujem sa, ale musím na chvíľu odbehnúť. Vídem von a poobzerám sa. Všade tma, len niekoľko rybárov sa vracia uložiť svoj lov do skladov. Som si istý, že som videl Delpha odchádzať von. Hmm Odídem kúsok za dedinu, nájdem si nejaké súché lístie a konáriky. Pokúšam sa ho kresadlom zapáliť. Keď sa to konečne chytí, sadnem sa na zem a pozerám na nebo. Hviezdy, niečo prekrásne. Usmejem sa. Mal by som si niečo vyskúšať. Postavím sa a poobzerám sa. Nájdem si nejaký pekný strom čo najďalej od dediny. Postavím sa tak 5 sáhov predeň a sústredím sa. Takto skončia všetci, ktorí sa mi psotavia do cesty. Ako OPEKAČKA Zasmejem sa. Dlho som si už lent ak nezastrieľal. Artak Bárak Pravdepodobnosť na zoslanie: 95%, hod 86% Z mojich rúk vyletí modrý blesk, ktorý napáli do stromu a riadne ho poškodí. |
| |||
Poslechnu si návrh a chvíli o něm přemýšlím.. Pak se po vzoru velitele trochu předkloním, aby jsme si to mohli říct jen mezi námi a nemusel to slyšet celý stůl.. Líbí se mi vaše upřímnost veliteli.. I já k vám budu upřímný.. Mohli by jsme to udělat sami a mít nejen půlku, ale odměnu celou. Proč vám potom dávat půlku. Musí se to něčím vyvážit z vaší strany. Protože takhle je to výhodné pro vás, ale ne pro nás.. Počkám si na velitelovu odpověď, protože už mi v hlavě raší plán. V podstatě vojáky vůbec nepotřebujeme.. V tom je ta pointa.. |
| |||
Warren Jo chlapče , to není tak jednoduchý . Oni jsou asi dobře informovaný . Tady lítáš z jednoho koce tohoto kraje a druhý a nic . Navíc je tady ta poušť , kde když víš , kde jsou stezky a voda , tak je to v pohodě . Jinak jsi kelu a chcípneš tam při přechou ... |
| |||
Aha, tak je to tedy. Poručík je líný a čekal povýšení a místo toho tohle, no to dokáže zkazit náladu, takže to raději zapíjí v hospodě, než aby se hnal za lapky. „Když je to tu tak hrozné, o čemž samozřejmě nepochybuji, proč ty lapky prostě nechytíte, vždyť kolik jich může být? Stačí je na sebe nalákat jakožto obchodníky a snadnou kořist a pak byste je vy, jakožto pořádní silní chlapi, už zneškodnili. Potom byste se mohli opět vrátit do Dusaru, vy byste dostali odměnu a poručík už by byl třeba povýšen, nebo se nedají tak snadno nalákat?“ pokračuji v rozhovoru s vojáky. |
doba vygenerování stránky: 0.35562682151794 sekund