Jestli šaman nebo i kdokoliv z útočících rozumí obecnou řečí, nedá to nijak najevo..
Elenina snaha tak vychází do prázdna..

O poznání lépe si ale vede Delph s Warenem.
Delph svým prvním útokem zelenáče pěkně polechtá na jedné straně když v tom přiletí krásně namířená střela od Warena. Ta se nemilosrdně zapíchne potvoře do krku a vyvalí se krev.
Tohoto citelného zásahu využije Delph a zarazí tomu mutantovi svůj krátký meč do břicha až po jílec.

Potvora ho stihne ještě pěkně praštit, takže si Delph tak trochu vyzkouší to co před chvílí předvedl Tellchar. Pak si zelený obřím víceméně sedne nazem do vlastní kaluže krve, která se každým okamžikem zvětšuje.

Toho využije druhá potvora. Okamžitě hrne na Tellchara, který se s ní s pokřikem na rtech srazí.

U všech kol Ódinova vozu! Vyhrknu když Tellchar "schrastí" na zem vedle mě. To už se ale otáčí a rozbíhá se proti těm nafouknutým obludám.
Nemám odvahu položit balíček pro alchymistu a vytáhnout kuši a nebo se snažit nějak zasáhnout do boje. Co když je v balíčku něco, co by nám teď nesmírně pomohlo. Probleskne mě myšlenkami. Ale hned to zavrhnu. To tam spíše budou krysí tlapky nebo jiná všeliká ingredience. Uzavřu si to pro sebe.

Sleduji situaci. A přemýšlím. A nic z toho co mě napadá mě nepřipadá jako dobrý nápad. Začínám si připadat, že se tlačím ke stěně abych co nejmíň překážel.

Nápad Elen mě velmi zaujme.

Warrena povzbudím. Výborně Warrene, miř na oči, to je naše šance!

No to že to asi nebude žádná srana bylo nadmíru jasné hned jak se ty potvory "nafoukly", ale že se budu věnovat větroplavbě jsem tedy neočekával..

Brnění při dopadu zachrastí, ale naštěstí v kombinaci s podzbrojovým prošívaným oděním náraz elasticky s větší části neškodně pohltí. Pozitivem je zvýšené odhodlání se rychle postavit na nohy a zapojit se zpět do souboje.

Delph by tam neměl stát dlouho sám..
Překulím se a rychle se zvednu. Využiju možnosti se rozběhnout a "vlítnout" na zelenáče..

Není to žádný miláček a těžko si můžu vzpomenout, proti čemu horšímu jsme kdy stáli, ale nebojím se pokračovat. Okamžitě to tomu zelenáči vrátím, abych dal Tellcharovi čas se postavit na nohy. Seknu jedním směrem, abych i částečně odvedl jeho zbraň a pozornost a hned druhým mečem seknu, tak aby jej šíp v rameni aspoň trochu omezoval.

1. útok - 14+0
2. útok - 24+0
obrana - 14

Sleduji letící šíp a sahám po novém. Střela vypadá dobře a o to více se soustředím na další střelu.
Pohyby jsou automatické a tak je během chvíle šíp opět v tětivě a už natahuji co to jen jde.
Oko, šíp, cíl to je přímka kterou máš vždy mít před sebou.
Vzpomínám na slova jednoho svého přítele, který mě učil střílet z luku.
Pouštím šíp a tentokrát ho sleduji až k cíli. Poté jen sleduji dění před sebou a přemítám co by se dalo dělat dál a jak to provést.

Pocit radosti z toho, že alespoň jedna dýka zasáhla svůj cíl, by zhatí ork, tím, že jí hodí do kanálu. Smutně se dívám na hladinu čehosi co se nad ní zavřelo a se slzou v oku se s ní loučím. Ach, jo, jediná dýka, kterou jsem si koupila. Už nekupuju, žádný zbraně, od teď je jen kradu. 

Ani se mi nepodařilo, nějak vyvést z koncentrace šamana a chvíli na to se z těch už tak velkých orků, stanou ještě větší tlustokožci. Sice by se do nich dalo teď pohodlně střílet, ale já jaksi nemám čím. Takže nejistě vytáhnu svůj meč a přemítám nad tím, co s ním. Vážně doufám, že to kluci zvládnou, aniž bych se já musela nějak zapojovat. Vzhledem k tomu, že nemám jak se zapojit, napadne mě malá lest. 

"Teď si mě vážně naštval šamane. Už jsi slyšel o čarodějnici Uršule udatné!!" Třeba to výjde a vezmou nohy na ramena. Začnu čmárat nějaké kruhy na zeď kanálu tím vápnem a něco u toho mumlat, aby to vypadalo, že se snažím o nějaké kouzlo. "Být vámi vezmu nohy na ramena. Nemám náladu se brodit na druhou stranu vašimi vnitřnostmi." řeknu na nejvíš sebevědomě. No, co zkusit se má všechno a kdyby náhodou mě chtěli pronásledovat, tak přeci já umím běhat rychle a jistě jsem obratnější než ty hovádka. Pokud si to pamatuju dobře, stačilo by, vydržet tři odbočky a pak je tam taková pěkna ostrá do prava, to bych zvládla, když o ní vím, ale oni by mohli padnout do těch sraček a já bych pak utekla zpátky. Ale né, určitě se zaleknou a utečou.

Houževnatost příšer je víc než zarážející, to kouzlo jim opravdu hodně zvedlo bojeschopnost. Sice jsem se trefil, ale jako by to ani nepocítil, zato naše obrana to pocítila. Tellchar po úderu odletěl až skoro k nám. Rychle k němu přiběhnu, položím luk s šípem na zem a pomůžu mu vstát, aby se ork nedostal k nám.
Hned po tom co je Tellchar na nohách, opět beru luk se šípem, natahuji tětivu a střílím po orkovy. Mířím při tom na hlavu a ramena orka. Natáhnu tětivu s šípem co jen mi luk dovolí nadechnu se, zamířím a pouštím tětivu s šípem. Jen malinkou chvilinku sleduji šíp, hned po tom opět sahám po dalším šípu.

Zmutované stvoření se dostane k útoku a ukáže všem svoji sílu.
Dlaně má jak pecny chleba, a tak prostě jen máchne pravačkou a praští pěstí to do Tellchara. Ten se to snaží ustát, ale tohle je prostě trochu jiná "pecka". Trpaslík proto pozpátku poodletí a přístane na zádech až jeho plátová zbroj kovově zachrastí.

Hned se ale hrabe na nohy, takže to asi nebylo tak devastující jak to vypadalo.

To ale ještě není všechno, protože rovnou máchne i levačkou a praští do Delpha. Ten se tomu ale částečně vyhne, takže efekt není tak velký jako u Tellchara.

Waren palí co se do zelenáče vleze a ono to vypadá, že to bude asi hodně. Trefí se, šíp čouhá potvoře z ramene, ale opět to nevypadá že by si z toho moc dělala.

Nepříjemným důsledkem je také to že Delph a Tellchar jsou zatlačení o kus zpátky.
Navíc druhé stvoření se řevem domáhá toho aby se mohlo zapojit do boje a začíná být velmi netrpelivé. Naštěstí pro vás se ale jen tak na vás nemůže dostat.