| |||
Myslím , že rozluštění vašeho svitku bude trvat delší dobu . Takže i když se do toho dáme hned, máte čas se vykurýrovat , prospat , tak nabrat nových sil a ještě stihnete sledovat práci našich alchymistů na vašem svitku. momentálně vás opustím a odnesu knihu příslušným bratřím . Vy se najezte a potom přijdou na řadu naši lékaři , kteří vám pomůžou se dostat z vašich zranění . Prozatím vám přeju dobrou chuť ... načež se převor zvedne a odkráčí ke dveřím. U dveří ještě pronese : Laboratoř je v patře , jsou to ty větší dveře vo uprostřed chodby. Pak zmizí ve dveřích. Vy máte čas se dosytosti se najíst a napít . Poté přidou niši , kteří vás uvedou do vašich kójí . Jsou to skromné pokojíky vybavené polstrovanou palandou, stolem s jednou židlí a skříní . I když tam nejsou kamna , je tam teplo , jakoby se tam topilo. S každým z vás jde jeden mnich, který podle vašeho zranění přinese různé masti, tinktury a obvazy . Ošetří vás a následně se můžetet uložit ke spánku. Pokud máte zájm , můžete se jít podívat do laboratoře. Kdo to využije , uvidí deset mnichů , kteří "pracují" na vašem svitku. Je to úchvatná podívaná , alespoň pro toho , kdo neví nic o alchymii. Místnost je prošpikovaná různými destilačními přístroi , pod kterými hoří hořáky , na stolech je plno lahviček s různobarevným obsahem , které mniši přidávají do ampulí , které následně zahřívají nad khany , nebo zchlazují ve vodě. Je tady taky plno ampulek, skleněných nádob, hmoždířů, keramických hrnců a dalších věcí , které jsou třeba pro jejich bádání . Mniši mají svitek vedle Knihy Zrození a chvílemi na něj sypou nějaký prášek , pak ukápnou slzu z nějaké ampulky nebo fouknou z jakési trubičky kouř. Při bedlivém pozorování můžete vidět , že se někdy nd svitkem cosi zjeví . Je to nějaký obrazec, nebo číslice nebo něco vámi neidentifikovatelnho. Mniši ined po vyjevení obrazce něco píšou na pergamen . Tenhle mumraj můžete pozorovat v labratoři celou noc , ale asi nikdo z vás to to nevydrží. Jste dost unavení po celodenním putování a boji , takže si asi půjdete zdřímnout. Jan , ten spí celou noc . Ráno je však , díky péči ranhojičů, schopen dojít do jídelny se nasnídat a tam se můžete všichni zase setkat ... |
| |||
Trochu se zarazím, když mi převor nabídne, že to udělá bez mé přítomnosti.. Zarazím se proto, že ve svém zápalu a dychtivosti se dobrat k výsledku, jsem jaksi pozapomněl, že nemám ošetřené rány, ze kterých mi prakticky i nyní prosakuje krev.. Dokonce se rozhlédnu, jestli jsem někde nenakapal nebo něco neznečistil.. Dojde mi, že nejmoudřejší bude využít možnosti si opravdu v klidu a bez obam odpočinou, najíst se a nechat se ošetřit.. Máte pravdu převore.. Ve své touze po rozluštění tajemství svitku jsem jaksi pozapomněl na momentální pozemské obtíže, jakými jsou zranění, hlad a únava.. Bude nejlepší, když se luštění provede i bez mé přitomnosti.. My se jako celá družina prozatím dáme do pořádku a budeme tak lépe připraveni na to, co nám obsah svitku může přinést.. s těmi slovy se začnu věnovat čistě světským záležitostem.. V tomto konkrétním případě je to především jídlo a pití.. |
| |||
Převor si přisune knihu k sobě a začne v ní dychtivě listovat . Přey rameno se mu dívají další dva mniši. Vypadá to , že je neporušená . Je ve výborném stavu , Cera s ní asi jednal tak , jak se patří , to je výborné . Tohle je to co nám chybělo . Konečně je zpátky tam , kde má být, na svém místě. Pak knihu zavře a pohladí ji po vazbě. Samozřejmně , že můžete být přitom , když budeme pracvat s knihou a vaším svitkem. Otázka je ,jak dlouho to bude trvat a jestli nejste pro tuto chvíli příliš unaveni . Proto si stanovte , jestli máme začít hned , nebo až po vašem vyléčení a nabraní nových sil ... |
| |||
Svitek? Ano o nějakém svitku mluvili na začátku, když mě uváděli do toho co vlastně žene tuto družinku vpřed. Ale honitba za knihou a pak zpět s ní mě vytěsnilo svitek z hlavy a donutilo myslet jen na knihu Zamyslím se, když vyslechnu Tellchara. Nemíním se do této věci angažovat a věnuji se jídlu. Patří k nejlepšímu co jsem jedl a tak si dopřávám i když někde v pozadí tuším, že se mi pak s plným žaludkem nebudu dobře spát. Alkohol nepiju a podívám se na Kerstin: Tak co říkáš na dobrodružný život, Kerstin? |
| |||
Počkám, až převor usedne a pak si sednu zřejmě vedle něj, podle situace. Ještě, než jsem opustil svého poníka a tím pádem i část svých zavazadel, tak jsem ale nezapomněl vyndat menší vak, který obsahuje knihu.. Jakmile se usadíme, tak vak rozbalím a knihu strčím převorovi více méně pod nos.. Bedlivě ho pozoruji, jak zareaguje a napjatě očekávám další rozhovor, který by se měl týkat luštění onoho našeho svitku. Je s tím spjata tak dlouhá historie, že bych se vcelku vsadil, že po odchodu Himringa už ani nikdo netuší, že nějaký svitek existuje, a že to vše děláme proto, aby jsme jej vyluštili.. Ta myšlenka mi přijde až vtipná. Pro ostatní to byly jen epizody v životě dobrodruha.. Pro mě je to celá dalekosáhlá kampaň.. Jenže ne první.. Pousměji se pod vousy a pak spustím na převora.. Určitě vám je jasné, že napjatě očekávám, jak to bude se svitkem. Jak jste řekl, teď by již nemělo bránit nic jeho přeložení a tím pádem i splnění naší oboustranné dohody.. Byl bych rád při tom, když budete svitek překládat. Jsem opravdu velmi zaintteresovaný ohledně jeho obsahu.. |
| |||
Převor při příchodu pouze řekne : Zdravím vás přátelé , netrpělivě jsme vás očekávali ..., a následně vyslechne Tella , který ho dovede k nosítkám s Janem. Představený řádu Kolestýnu se na raněného podívá a kývne na jednoho z mnichů , kteří přišli s ním a stojí kousek od něj. Tady bratři se o něj potarají , ostatně o vás taky . Jestli jste pro nás získali zpět Knihu Zrození není mnoho přání , které bychom vám nesplnili . Pokud to tedy bude v našich silách. Mezitím pískne jeden z mnichů do jakési pišťalky a po chvilce přibhnou další čtyři členové řádu. Ten , co zapískal pouze ukáže na improvizované nosítka . Dva z mnichů zmizí v nejbližší budově a po chvilce přiběhnou s bytelnými, vypolstrovanými nosítky. Mezitím , když slezete všichni z koní, je zbylí mniši odvádějí do stájí . Jana naloží na nosítka a pomalu odnášejí k velké hlavní budově kláštera , která je od brány asi sto sáhů. Teď si můžete prohlédnut zázemí kláštera. Je celý obehnám čtři stopy vysokými hradbami. Za branou po levé straně jsou jakési dva domky, z jedněch vynesli nosítka. Napravo od brány jsou asi stáje , protože tam odvádějí vaše koně a je odtud slyšet ržání koní. Od brány vede kamenná cesta až k hlavní budově láštera , která má tři schody po kterých se stoupá k velkým dvoukřídlým dveřím . Celé prostranství kláštera odhadujete tak na padesát sáhů na šíři a sto k budově . Co je za budovou nevidíte , protože ta se táhne skoro od hradeb k hradbám na šíři ... Převor stiskne ruku Tellovi a praví : Pojďte všichni přátelé dovnitř . Ubytujeme vás , najíte se a je třeba vás ošetřit . Následně mi povyprávíte , čím vším jste prošli . A taky vidím , že někteří , kteří tady byli posledně, chybí. Doufám , že se jim nic vážného nestalo . A taky je třeba , aby se naši bratři podívali do Knihy Zrození , jestli je v pořádku a vyluštit pomocí ní váš svitek ... Při tomto proslovu pomalu dojdete ke klášteru, vyjde po schodech , vejdete do budovy. Před vámi je dlouhá chodba se spousty deří po levé i pravé straně a na konci schodiště . Vás uvedou do druhých pravých dveří . Octnete se ve větším sále s vícero stoly. Už tam pobíhají mniši a chytají pro vás jídlo . Na stole jsou džbány vína , piva i pramenité vody . Taky tam snášejí různé placky, masa a ostatní pochutiny ... |
| |||
Seskočím je příliš uhlazené slovo.. Dalo by se říct, že spíš slezu.. Mám toho už taky plné kecky, ale ještě než tomu bude dnes konec, musím se postarat o všechny ty neodkladné záležitosti.. Jan, ostatní ranění a především "Kniha Zrození".. Ta bude přicházejícího převora zajímat nejvíce, ale pěkně popořadě.. Počkám, až delegace přijde blíž a pak se přivítám s převorem.. Nevěnuji se příliš formalitám, předstoupím před něj a lehce mu kývnu, pak se hned dám do řeči.. Otče převore přicházíme s tím, že naše poslání je splněno, získali jsme pro vás Knihu Života, ale nejprve potřebujeme pomoc s jedním raněným.. V horách nepříliš daleko odtud jsme se dostali do potyčky se skupinou ozbrojenců vybírajících výpalné za průjezd po stezce. Tento muž byl zřejmě jejich zajatec. V boji se k nám připojil, ale byl ošklivě raněn a potřebuje být co nejdříve ošetřen. Další členové družiny jsou rovněž raněni, ale nikdo na tom není tak špatně, že by to ještě chvíli nevydržel.. Přitom, jak mluvím, ho vedu k provizorním nosítkám, na kterých leží Jan.. |
| |||
Vyšvihnu se do sedla a sleduji počínání ostatních , když se konečně vydáme na cestu tak se zařadím na konec aby si nemusel s nikým povídat.Občas se otočím aby zkontroloval svého nového koně.Jen co dorazíme tak si musím koupit pořádné sedlo a nějaké brašny.A tudle starou herku vyměním za nového a mladého vraníka.Kde jenom tokoví pobudové přišli k takovému koní no vlastně ke všem těm koním. Sáhnu do kapsy a vytáhnu hrst upražených slunečnicových zrnek.Natáhnu ruku k havranovi. Vem si lenochu dneska si to zasloužíš. ........................................... No já vím takového pohybu co jsi udělal za poslední dva dny jsi neudělal za poslední rok co?..............................................Jen ti to prospěje aspoň nabereš trochu síly....................................O tom se vůbec nebudu bavit.Mě to zatím baví je to zajímaví spolek zoufalců hihihihi ...................... Jasně ta šipka to byl zásah ani kdyby chtěla tak by se tak netrefila hihihihi.........................................Ale dost nebudem je pomlouvat to se nesluší.hihihi Pohladím havrana po hlavičce a kopnu koně do slabin abych dojel družin a toho co je přivázaný ke koni. Pozorně si jej prohlídnu a rozhlídnu se po ostatních a nesouhlasně zakroutím hlavou. Jen nás zdržuje. A dál pokračuji mlčky nedbaje připomínek ostatních. Když konečně dojedeme do kláštera seskočím z koně a začnu si masírovat pozadí. Hale luja to byla zase cesta to sedlo je na prt musím si sehnat jiné.Postará se nám někdo o koně nebo kdo jsou stáje? |
| |||
Ošetříte , co se ošetřit dá , přivážete Jana ke koni a připravíte se a cestu ke Kolestýnům na horu Kách. Posbíráte zbraně , které jsou ještě co k čemu a mohly by se dát prodat a přivážete koně banditů k sobě , aby se lépe vedli. Jedete teď pomaleji , než byste asi chtěli protože vás zranění a Jan zdržují. Přesto se vám podaří před setměním vystoupit na horu Kách ke klášteru . Brána se vám sama otevře , takže vás asi čekají. Nemusíte tedy přenocovat před bránou jako minule. Vjedete na nádvoří a seskočíte z koně. Vidíte , že k vám míří převor se třemi mnichy ... |
| |||
Vyslechnu Tellcharovu poznámku o možnosti použít onen lektvar na Jana. "To je teď myslím zbytečný. Na to abysme ho postavili na nohy dost na to, aby jsme se o něj nemuseli starat, bychom spotřebovali asi vše co máme, nebo dost. Musím doufat, že ty léčivé obvazy zaberou dost na to aby vydržel cestu a nezabilo ho to. Když tak budeme kontrolovat jak na tom je a pokud se bude zhoršovat, tak to použijem. Navíc je v bezvědomí a zkusit do něj nalít jen tak tolik tekutiny mi nepřijde jako dobrý nápad. Raději mu uděláme nosítka, nebo ho na koně prostě přivážem v ležící poloze a pojedem o něco pomaleji. Stejně s tím už máme zkušenosti." |
doba vygenerování stránky: 0.31638693809509 sekund