| |||
Aj kurva.. Stihnu z ust vyplivnout nadavku, ale to je asi tak vsechno.. Ty zelene kuze jsou taky prekvapene, ale evidentne se stihnou vzpamatovat rychleji. V hlave mi jeste stihne proletnout myslenka jak se ty bestie dostaly do mestske kanalizace, ale pak uz se musim zacit venovat svemu remeslu. Nemel by to byt velky problem, protoze sekeru nedavam z ruky.. Proste si jen stoupnu vedle Delpha tak aby jsme vytvorili hraz proti jejich pohybu a pockam si na moznost nechat svuj nastroj zacit pracovat.. |
| |||
Pomalu se vracíme zpátky smradlavou stokou, když v tom zastavujeme. Jsem vzadu a tak toho hned moc nevidím, ale nakloním se na stranu a zjišťuji důvod zastavení, goblini. Já to říkal že máme jít tamtudy. Proletí mi myšlenka hlavou, ale tu hned zahání jiná a to Jak se odtud dostaneme. Jsem mezi posledními a tak nemůžu hned nijak osobně zasáhnout, ale když sáhnu rukou za krk, tak si uvědomím že vlastně můžu zasáhnout a to i jako první. Okamžitě uklízím zbraň a beru do ruky luk. Když včas všechny upozorním, můžu přes ně střílet, čímž ty vobludy asi dost znervózním. Beru tedy do ruky luk a šíp a snažím se co nejvíce naklonit na stranu, abych co nejlépe viděl na skupinku před námi. Bohužel oni si nás všimli o něco dříve a tak už jsou v pohybu směrem k nám. Nemám čas váhat a tak natáhnu, zamířím a zariskuji střelbu podle těch vpředu (Delph, Murm a Tellchar). Ještě pro jistotu zařvu, "všichni ke stěně , střílím" ale to jsem už nakloněn nad stoku a tím pádem tak nějak vidím přes všechny na skupinku mířící k nám a pálím. |
| |||
Co to... Stačím říci udiveným tónem, když zvednu oči od mapy. Před námi vidím řítící se gobliní válečníky, ještě k tomu naším směrem. V tom už jsem za Delphem, který mě obkročí a stojí náhle přede mnou. Chvilku se vzpamatovávám z nenadálé situace a myšlenky se mi míhají jedna za druhou. Rychle stočím mapu a zaklidím ji do torny. Uvědomím si, že balíček musí zůstat v bezpečí. Nezbude mi než na něj dát pozor. Pomyslím si. Zakleju když si uvědomím, že jsem schoval mapu, ale naštěstí si pamatuji co šlo a rychle přemýšlím, zda se dá o kousek vrátit, zda je tam nějaká boční chodba, abychom získali více místa a možností se bránit i útočit. Pokud si vzpomenu, tak ostatní rychle zburcuji. |
| |||
Skoro až hrubě se chytnu Murmeova ramene a využiji jej jako oporu, abych jej obkročil a nespadl do té žumpy vedle a zároveň jej zatlačil za sebe. Vím, že Murmeo, není žádný křehotinka, vždyť je to trpaslík, ale přece jen já mám pevnější zbroj a zbraně v ruce, zatím co on držel mapu... a jsem připraven krýt Tellchara před ránami z vrchu, tím že jsem vyšší, ale krátké meče mi nedovolí se momentálně zapojit. |
| |||
Pokračujete dál smradlavou tmou do které Murmeova lucerna vrhá mihotavé a ne příliš silné světlo.. Čas se trochu vleče, protože by jste samozřejmě byli nejradši někde úplně jinde. Navíc putování podzemím je dosti jednotvárné. Šplouchání splašků, pištění krys, jednotvárné chodby, které přerušují jednotlivé zatáčky, skupinka gobliních válečníků s šamanem v jejich středu.. Na chvíli zůstanete jako opaření. Stejně tak je překvapená druhá skupinka, protože jste na sebe málem doslova narazili. První se z překvapení proberou goblini. Šaman v jejich středu něco zavrčí a v příštím okamžiku se na vás řítí vlna válečníků se zakřivenými tesáky a malými štíty v rukou.. |
| |||
Po krátké výměně názorů se vydáte na cestu. Ještě před tím se ale seřadíte do klasické formace, pro případ že by mělo dojít k boji. S Tellcharem v čele se tak docela snadno a rychle dostanete k zamřížované brance. Tak nějak tušíte že ta část podzemí oddělená brankou bude mnohem větší než jen to co jste viděli. Teď je řada na Elen, která nyní zámek otevře již bez sebemenších zádrhelů. Zřejmě už má tento zámek v docela "v malíku".. |
| |||
Přijdu k Warrenovi a dám mu ruku na rameno a povím: "Možná si to tu moc romantizuješ. Tohle je pořád živoucí město a vzhledem k situaci, v jakém je, ideální pro prosperitu černého trhu. A to zase znamená, že tyhle stoky jsou ideálním místem, kde přijít k úhoně od nějakého zločineckého gangu, který se tu skrývá, má tu skladny, nebo tu něco pašuje. Vážně to tu nechceš prozkoumat bez opravdu dobrého důvodu. Věř mi. Já v takovém prostředí nějakou dobu žil." |
| |||
Když Murmeo vyřkne svůj verdikt, jsem malinko zklamaný, protože by proběhl alespoň nějaký průzkum. Ale pokud s tím mají nějaké zlé zkušenosti, nedivím se jim. Dobrá tedy, vyrazíme vstříc smrádku, ať jsme už odtud pryč. Škoda že není více času, docela bych měl mapu, kde jsou , pokud možno všechny cesty, i kdyby jen naznačené, aby se v nich dalo časem hledat konce. Neodpustím si malinko rýpnout do neúplnosti mapy, ale to je asi vše. Ostatní chtěj rychle pryč a tak to už nechávám být. Překontroluji si věci a v duchu se připravím na onen smrad, co vhání slzy do očí. Doufám, že ten alchymista ocení tuto službu, ne kvůli riziku, ale nasazení v těchto podmínkách, i když i riziko tu vlastně je, zadušení. Dodám ještě a u poslední zmíňky se začnu smát. -------------- Jen nevím, jestli mám v ruce louč, když tak bych dopsal. |
| |||
Hloubavě se dívám v mapě na spleť chodeb, sem tam prstem přejíždím po jedné z nich. Se zahloubání odpovím Warrenovi, aniž bych přestal "pracovat" v pergamenu. Hmm. Nic moc nevidím. Tedy nic co bych neviděl dřív. Odpovím neurčitě. Po chvilce si uvědomím, že se mě Warren ptá dál a tak s tázavým výrazem vzhlédnu od mapy a jak kdybych se najednou rozpomenul odpovím. Asi za tím není nic konkrétního, možná už mám namysli jen špatné zkušenosti z dřívějška. Rozhodně tě nechci strašit. Bylo to jen takové povzdechnutí. Nad zmínkou o zpáteční cestě se vrátím zpět k mapě s mírným úsměvem. Několikrát se zadívám do mapy a na chodbu kam odešel neznámý host. Podívám se po ostatních když mluví a nakonec odpovím Tellcharovi. Jdeme na jistotu zpět kudy jsme přišli. Nic naplat, pokud je tu rychlejší cesta ven, není tu zaznamenaná. S těmi slovy sbalím mapu a zvednu zásilku. Tady jsme hotovy. Pojďme se vrátit. Navrhuji jít v takovém pořadí, jako jsme šli sem. Domluvím k ostatním a začnu se chystat k odchodu na své místo mezi ostatní. |
| |||
Když vše proběhne tak jak má, tak se trochu uvolním. Enem ten týpek byl hodně divnej. Předávat si nějaké kontrabandy v podzemí je taky divné. Co je v balíčku snad ani nechci vědět. Koneckonců ten alchymista je taky dost "svůj".. Ale je to hokna a místo platby máme střechu nad hlavou, byť jen v dřevěné kůlně.. No asi nad tím nemá cenu moc dumat, bude fajn když odtud vypadneme. Murmeo bylo by možné jít jinou cestou nebo raději půjdeme na jistotu nazpátek?! Postavím se vedle Murmea, který vejrá do mapy a taky tam tak po očku nahlídnu abych byl víc v obraze, byť v tomhle ohledu Murmeovi naprosto důvěřuji. |
doba vygenerování stránky: 0.29398512840271 sekund