| |||
Tak konečně jsme tady, tak teď ještě zapískat, předat zásilku a můžeme vypadnout.. Všichni se připraví, každý čeká na ten moment a na to co se stane potom jenže když Delph foukne do píšťalky nic se nestane. Místo hvizdu se se zpožděním ozve jen moje hmmm. Chce se mi říct aby to zkusil znova, třeba je jen píšťalka ucpaná nebo tak něco, ale Delph to už zkouší sám.. |
| |||
Kouknu se na píšťalku, jestli neuvidím, že bychom ji polámali. Nezdá se mi to a zkusím zahvízdat znova. "Myslím, že nejsem tak hloupej, abych neuměl zapískat na píšťalku." kouknu na Murmeu a Tellchara. |
| |||
Tak podle mapy jste tam kde máte být, zbývá ještě předat zásilku a vyzvednout novou. Zatím šlo všechno jako po másle, tak v duchu doufáte že teď se už nic neposere.. V každém případě se připravíte na všechny možnosti. Elen se ukryje do stínu chodby kterou jste přišli. Zbytek má oči na šťopkách a ruce blízko zbraní. Nejjednodušší to má v tomhle smyslu Tellchar, který má svoji sekeru stejně vždycky v ruce a teď ji má jako obvykle opřenou toporem o zem a ruce má založené na ní. Delph převezme píšťalku, ještě všechny překontroluje pohledem a pak se nadechne a foukne do ní. Vzduch projde, ale nic se neozve.. |
| |||
Zámek se mi podaří odemknout, spokojeně se pousměji. Na otázku jestli zvládnu i zámek zamknout kývnu. I když si nejsem jistá, jeslti je to dobrá volby, kdybychom se museli narychlo vracet stejnou cestou, tak by nás to zdrželo. Ale na druhou stranu, to udrží různé potvůrky v kanálech a nepůjdou nám do zad. A větší strach mám z toho, co by mohlo vylézt ze stoky. Takže mi netrvá dlouho a zamknu. Docela se mi tím i uleví, navíc jako bonus je tady lepší vzduch. Konečně se mi při každém nádechu nezvedá žaludek. Navíc mě potěšilo, že jsem konečně mohla být alespoň trochu užitečná. Dostaneme se na místo střetnutí. Vytáhnu píšťalku a naslouchám, rozhovoru, který vedou muži. "Delph má pravdu, bude dobré mít eso v rukávu. Chvilku počkej najdu si vhodné místo." Předám mu tedy píšťalku a pozorně se rozhlédnu, kam bych se mohla nejlépe schovat. V rukou mám nacyhstané dýky. |
| |||
Cesta jde lepe, nez jsem cekal. Ale mozna to byla jen urcita paranoia z minula. Kdyz dojdeme na misto urceni, Murmeo nam to oznami. Pak mu skocim do reci. Na pistalku zapiskam ja. Elen at se radeji skryje ve stinech chodby, kterou jsme prisli. Kdyby neco, bude pro nas lepsi mit nejake prekvapko. Pokud nas uz nesleduji. Pokud vsichni souhlasi,pockam jeste aby se pripravili a pak muzu zapiskat. |
| |||
Cesta na místo určení probíhá víc než snadně. Kromě toho smradu jde vše jak má. I zámky se nám poddávají jako milenky v hostincích. Když dojdeme, už jen v suchých chodbách, k cíli Murmëa huo nám oznámí, že jsme v cíli. Je ale vidět, že je víc než opatrný co se týče cesty zpět. "Murmëa huo, kdyby se snad nějakým nedopatřením mapa někam zatoulala, myslím si, že bych cestu zpět našel podle stop. Přeci jen je to moje povolání, stopovat a hledat. A kdyby se snad něco semlelo, tak asi moc času na hledání cesty zpět nebude, i tak by nás zasekli u zamčené branky." Snažím se uklidnit trpaslíka. Pro jistotu ale vezmu zbran pevně do ruky. "Raději se připrav na boj, než na útěk." |
| |||
Mám trochu špatný pocit, když odcházíme od jediného doposud známého východu, který za sebou necháváme zamknutý. Ale důležitější je, že nám nemůže vpadnout někdo, či něco, lehce do zad. Pomyslím si. Postupně naši družinu vedu k cíli naší cesty. Křížku na mapě. Když procházíme značně čistějšími a méně smrdutými místy, přemítám v myšlenkách nad tím, že by nebylo vůbec dobré mapu ztratit. Tady už to není jen tak, jak voda teče, ale už se tu rozkládá něco většího. Snažím se celou cestu orientovat a proměřovat velikosti chodeb s mapou. Dojdeme na místo, kde mapa říká "zde". Křížek to neomylně značí. Promluvím k ostatním. Tak jsme tady přátelé. Teď už zbývá jen zapískat na píšťalku. Podívám se na Elen. Můžeš Elen? A pak doufat, že to dobře dopadne. Zamyslím se. Snad bychom si měli dobře zapamatovat odkud jsme přišli, kdyby se to pak semlelo nějak moc rychle. Mohla bys to prosím Elen nějak poznačit a pak zapískat? Začnu chystat balíček ke předání. |
| |||
Branka je mřížová, takže jí krysy mohou prolézt, což je ostatně vidět i na druhé straně. Nicméně to co dělá ty větší exkrementy evidentně mřížemi neproleze.. Elena na Murmeovu žádost branku zase zamče, což i Tellchar okomentuje souhlasným zabručením a krátkou průpovádkou že zloděj, který za sebou i zamče musí být opravdový profesionál. Murmeo vás dál vede spletí chodeb, které nyní nabyly úplně jiných tvarů a proporcí. Ke zřejmé že jste se dostali do části podzemí kudy neprotéká stoka, což je jasně rozeznatelné při každém nadechnutí. Tím pádem i stavitel chodeb nebyl omezen vedením kanálu a tunely vedl pdole potřeby. Postup tím pádem není tolik přímočarý, nicméně za nějaký čas se dostanete na místo, které je ve vaší mapě označeno jako bod kde máte předat váš balíček. Jedná se o místnost do které ústí na různých místech čtyři chodby. Jednou z nich do prostoru vstoupíte. |
| |||
Tož hezky jsi na to koukla, to musím pochválit. Polohlasně poznamenám. Prohlédnu si ještě jednou zámek. Zvládla bys to potom i zpět? Mírně se zazubím, ale jak oči nechávám na Elen, jak kdybych svou otázku myslel vážně. Myslím si, že tady bude již cesta příjemnější, pokračujme tak, jak jsme šli doposud, pokud souhlasíte. Branku bychom za sebou měli alespoň trochu zajistit. Domluvím a podívám se po ostatních. Potom se pomalu chystám projít s Tellcharem včele dál vstříc tmavé, ale o poznání čistější chodbě. |
| |||
Elena chvíli hledá ten správný paklíč a pak zkusí zámek otevřít. Chvíli se v tom rýpe, ale požadovaného výsledku se jí nedaří dosáhnout. Zkusí to ale ještě jednou s jiným paklíčem a po chvilce zámek udělá krásné "cvak". Elen se výtežeslavně zazubí a zatlačí do branky, ta se s trochou skřípotu otevře.. |
doba vygenerování stránky: 0.30117082595825 sekund