| |||
halfelven3852.jpg S trhnutím, ale tiše se proberu. Na ústech mám slova: Safra, nejradši bych ještě spal, cítím se se jako bych spal sotva pár hodin, ale nakonec zůstanou jen v mé mysli, když vidím, že mě budí Warren který nemá hlídku předemnou a tak zaostřím i na oblohu a vidím, že svítání je daleko tedy nejedná se o buzení na hlídku. Hned na to uslyším i hraničářovo varování. V měsíčním světle mžourám tím směrem, jestli něco uvidím,či ne. Rozhodně respektuju varování a nachystám kuši a šipku a kývnu na Warrena a pak tiše zašeptám: Warrene, prosím, tě natáhneš mi tu kuši? Bojím se, že bych to jednou rukou tiše nedokázal. Pokud to pro mě Warren udělá, tak jen uvolním meče pro snadné vytažení. Sice tuším, že budu moci použít jen jeden meč, ale uvolním si raději oba. |
| |||
Je noc hluboká noc, moje třetí hlídka. Potichu vás jednoho po druhém budím se slovy: Někdo za námi přeci jen jede. Má koně a díval se naším směrem támhle z cesty, a ukážu při tom na horizont odkud jsme přijeli (to místo je poměrně dobře osvětlené měsícem). Tellchar už je vzhůru a vyhlíží na tu stranu. Když prpbouzím šotka, hlídám si měšec. Jakmile jsou všichni vzhůru, seberu luk a nasadím toulec, přivolám si psa a postavím se vedle Tellchara, dívaje se na západ na cestu a její okolí. |
doba vygenerování stránky: 0.37533283233643 sekund