Všichni se nadšeně vrhnuli do prozkoumávání tajemného domu. Já s Havranem na rameni tak nějak zůstávám v pozadí. Do kuchyně ahlédnu jen zběžně. Přijde mi to nechutné, avšak o to více alarmující. Posadím si havrana na ruku a dívám se mu do očí.
Leť Kraagu, vyleť ven a kdyby se tam něco dělo, varuj nás. Ať nás tu nic nezaskočí, je tu něco prohnilého a ne jen v kuchyni.
Pak pokračuji do druhé místnosti, kam se odebrali všichni, do místnosti s knihami a lejstry. Všichni postují ještě dále,Thinwë se moří se zámky a pak se všichni věnují truhličkám s nějakým práškem, což mi poskytne trochu více času, abych podrobněji prozkoumal lejstra aknihy na stole. Informace jsou nejmocnější zbraň.
Snad mi něco padne do oka, třeba tu bude nějaká korespondence. Nějakýháček co byl ten člověk zač, jestli měl nějaké styky s někým z městské rady a komu byl určen ten prášek.

Truhly

Vyjmu ze záňadří nebo z jiného atraktivníhjo místa kus plárna a naberu do něj pomocí dýky trochu prášku. Ve tváři nevinnost sama. Když konečně improvizovaný váček zavážu a pečlivě uzavřu, opráším ruce o kalhoty a upevním váček pečlivě někam k opasku. Dál věnuji případným přihlížejícím široký úsměv. Jo, je to svinstvo, navrhuju to co je v truhlách spálit, ideálně na zahradě... Přikývnu, než se obrátím ke Gustavovi. Možná to nebrali dobrovolně...už ne... Pokrčím podmračeně rameny a ohrnu spodní ret. Nevypadám ale, že by mě droga nějak zvlášť trápila. Spíš se mám k odchodu, abych prozkoumala další místnosti nad zemí. Zkusíme i vrchní patro? Pozvednu obočí. Ale spíš než otázku lze má slova zní jako pobídka.
Na druhou stranu, jestli tu nikdo není, proč by si "poklad" nemohli pánové z radnice vyzvednout sami? Rozhodím ledabyle rukama než vyjdu zpět na chodbu.

Zachmuřeně poslouchám Gustava i Delpha.. To, že je to takovávelmi nebezpečná droga, se mi opravdu nelíbí. A je konečně nadmíru jasné, že jsme se nevloupali do domu nevinné oběti zlovůle radních.
Tohle je opravd usvinstvo, měli by jsme to zničit. Nejúčinější způsob bude to spálit.. Ale tuhle prácičku bych přenechal našim alchymistům, ti iž přeci budou vědět, jak s tím naložit..
Ohlédnu se na Murmeu a Kristiána, kteří v této oblasti mají větší znalosti než metalurg a válečník v jedné osobě..
Zachmuřeně si prohlížím truhličky, ruce opřené o "stojící" obouruční sekeru..

"Ano, Delphe je to droga. Vyvolává stavy neovladatelného vzteku, halucinace a nejhorší na tom je, že potlačuje bolest. Takže když už se někdo díky této droze zcvokne tak ho jen tak nezkrotíš. Osobně s tím nemám zkušenosti. Ten chlápek ve městě chtěl abych mu donesl trochu toho prášku. Nevím co s ním zamýšlí, ale nebude to nic pěkného. Teď když skoro vím, že to je TEN prášek tak bychom ho měli zničit v zájmu dobra lidstva a jiných ras samozřejmě také.", promlouvám smutně, jsem zklamán z toho co všechno se v dnešní době nevyrobí. Vyrábět takový prášek šílenství, místo aby přišli s práškem radosti. Pak mi v hlavě dojde spojitost mezi svinčíkem v kuchyni a práškem.


"Tak už mi je jasné co se stalo v kuchyni, ale proč by si ten prášek někdo bral dobrovolně? Je to spíš jed než droga."

Je to... Je to.... někde jsem se s tím už asi setkal, nebo o tom slyšel, ale i kdyby jste mě zapíchli tak si nevzpomenu. Myslím, že to je něco s drogama. Gustave co ti řekli o tom prášku v té hospodě? A kristiáne, Murmëo nevíte něco? Přeci jen k tomuhle máte o něco blíž a mohli jste taky něco zaslechnout.

Prohrabování mečem nechám, vypadá to, že se jedná opravdu jen o truhly plné toho prachu.

Vezmu si prášek na na špičku prstu a lehce přičichnu, tedy ne tak abych to do sebe vtáhnul. (jestli mám šanci něco poznat, dle mého životopisu je na PJ)
"No mouka, ani cukr to rozhodně není. Co s tím? Radní mluvili jen o penězích, ne o drogách. Teď záleží na tom, jestli mluvili pravdu a jim šlo jen o peníze, nebo opravdu věděli o tomhle a chtěli se s ním vypořádat, ať už, aby z toho zbohatli samy, nebo to zničili.

Dám jeden meč do pochvy a druhý vezmu obouruč a zapíchnu ho do truhlice a zkouším, jestli pod tím práškem něco není a zkouším to u všech truhlic. Nechci ty truhlice převracet, přeci jen by se mohl ten prášek hodit.

Na vrcholu schodiště nanejdu nic a nikoho zajímavého. Chvíli tam jen tak postávám a okouním. Když zjistím, že se ostatní začínají trousit do místnosti jenž jsem otevřel Delphovi v ohrožení svého života pastmi tak se ohnu a podívám se jestli nespatřím ze schodu co tam mají. Navíc mě osloví Tellchar, který po mě chce abych šmejdil okolo domu.

Vrchnu na Tellchara zmatený výraz a projdu kolem něj do kuchyně.

"Přeci tam nepůjdu sám.", vysvětlím Tellcharovi proč jdu do kuchyně a prohlížím si svinčík, který tam je.

"Aha, aha.", konstatuji když vydím kusy lidského těla. Vůně rozkladu už začína sílit a tak v kuchyni nedýchám příliš nosem. "Na sebevraždu to nevypadá, ale je to stále možnost. Spíš to vypadá, že někdo zapoměl na to, že by němel jíst se zvířaty u jednoho stolu."

Šťouchnu špičkou boty do nějakého kousku těla a pak to nechám být. Zatím co si prohlížím kuchyni tak ostatní v čele s delphem začli rabovat ve vedlejších místnostech. Následuji je a když postřehnu Thinwe jak se prohrabuje garderbou pronesu. "Tak tyhle šaty by ti určitě sedly i když by měli být trochu vyzívavější."

Thinwe se však nedá do zkoušení šatů a místo toho otevře jednu z truhliček a v ní je prášek.

"To je, ale poklad.", podivím se. "No vlastně to je poklad!", zaraduju se při vzpomínce na chlápka z města.
"Tak toto bude zřejmě ten prášek, který po mě chtěl doručit ten chlápek ze včera jak se s ním mám sejít. Určitě to bude ono a něčím to bude zvláštní.", přiskočím s těmi slovy k truhlici a dloubnu do obsahu svým dřevěným prstem v rukavici. Částečky jenž mi ulpí na rukavici si pak zblízka prohlížím, raději k tomu nečuchám a nenapadně mě to ani ochutnat a tak prášek raději otřu o kalhoty.

Thinwë se chvilku štrachá v zámcích a zlomí při tom dva paklíče. Dělá jí to pravda trocha problém. Až třetí povolí a tluhlička se otevře . Po otevření můžete vidět , že je vrch truhličky přikryt jakousi látkou na které leží kousek jakési rostlinky. Po odhrnutí kousku látky vidíte , že pod ní je jakýsi bílý prášek . Je ho plná truhlička . Stejně tak další truhličky , které jsou v místnosti , jsou plné bílého prášku . Thinwë se podařilo odhalit mechanismus otvírání,takže jí to teď už jde ...