| |||
Protahuji se a po čase zjistím, že tam je Elen. Dělám, že jsem si jí nevšimnul a cvičím dál. Netrvá to však dlouho a dost hlučně dojde Murmëo a tak toho nechám a začnu se utírat a přijdu blíž. "Ahoj bando, tak pochodili jste nějak?" zjistím, že ne. Taky se skloním k Raukovi a podrbu ho mezi ušima. Když se otevřou dveře od alchymisty, tak se zase nerovnám a poslechnu si co chce. Když uvidím i Tellchara, hned se mi zavlní úsměv na tváři a mám větší jistotu. Tu jsem potřeboval, protože když ten "bumprásk" jak jsem si v duchu pojmenoval alchymisty řekne kam máme jít, nejsem si jist počestností. Snad nám to nepřinese nějaké problémy se zákonem. Ale rozhodně jsme byly na horších místech. Nechám jednat Murmëu, jako alchymistu s alchymistem. Když skončí, tak prohodím: "No tak jdu se nachystat." a s tím se začnu soukat zpět do své zbroje, opásám se meči, vezmu vak na záda a příjdu zpět za družinou. "Já jsem hotov." |
| |||
Když za námi přichází náš hostitel tuším, že čas kdy nám sdělí úkol je tu. My tak budeme budeme moci splatit své ubytování. Zvlášť v tuto dobu, kdy je město plné uprchlíků z hor bychom opravdu těžko sehnali něco klidnějšího. Doufám, že to co budeme pro pyrofa zařizovat bude podobně klidného rázu jako náš nocleh. I když po našem prvním setkání korunované výbuchem nevím. Při našem pozdravu vím, že jsem tušil správně. Chci jej požádat, aby jsme počkali na Tellchara, ale výjde to vše tak, že to ani nestihnu. Pozorně poslouchám co nám sděluje a balíček od něj převezmu s ujištěním, že se mu nic nestane. Když však pokračuje, tím kam jej máme donést, už si tak jistý nejsem. To je mi pane místo k setkání, nebudu vám lhát, čekal různé typy předání zásilky, ale tento je... Zadrhnu se s uvědoměním, že se to co chci říci se dost možná nehodí a rychle větu dokončím. ... velmi nápaditý. Alchymista domluví a ještě řeknu. Dáme na zásilku velmi velký pozor, můžete se spolehnout. Je to netypické místo setkání, je něco co bychom měli ještě vědět či na co si dát pozor nebo se speciálně vybavit? Je potřeba být za tam v určitý čas? Jak domluvím, věnuji ještě pohled trpaslíkovi a zběžně si začnu zásilku prohlížet a potežkám ji, abych si co nejlépe představil co bude znamenat ji na dané místo donést. |
| |||
Na dvoře zapředete hovor s Murmeou a Warenem když vrznou dveře alchymistova stavení a ten podivánský trpaslík se za vámi vydá ven. Tak kókám že už tu jste skoro všeci, enem ten válečník tu chybí. Gdepak jste ho nechali? Je potřeba aby ste už za chvílu valili kam vám povím.. Zrovna když to dopoví, tak vrzne branka a na dvůr vejde Tellachar.. Jako na zavolanou.. Pokračuje alchymista. Tak pojdmě si vysvětlit co po vás dneska potřebuji.. Počká až se kolem něho shluknete a pak pokračuje dál. Potřebuji enem aby jste mi něco někam přinesli a něco donesli zpátky. Tady to je. S těmi slovy vám podá balíček, který je zabalený do lýka a převázaný provázkem. Je potřeba aby vám to nikde nespadlo, to by nebylo dobré pro vás ani pro mě, takže na to dávejte dobrý pozor! A tady je mapka. Z kapsy vytáhne přehnutý kousek pergamenu na kterém je jakýmsi nazelenalým inkoustem načmáraný plánek. Mapka má dvě strany a obě jsou pomalované. Když pergamen pozorně prostudujete, zjistíte že to jsou vlastně mapky dvě. Tak tady se dejte městem na tohle místo. Zabodne prst do pergamenu, který zobrazuje chudinskou část města. Tady vlezete do kanálů. Přitom otočí pergamen na druhou stranu. Tady je plánek kanálů a tady je místo setkání. Dojděte tam a zapískejte na tuhle píšťalku. Alchymista odněkud vytáhne na provázku se houpající obyčejně vypadající píšťálku. Tam se setkáte s jedním kolegou, který si zásilku převezme a jinou vám předá. Je to všechno jasné? |
| |||
Pomalu se s Warrenem a Raukem vracíme k alchymistovu dvorku. Když vidím protahujícího se Delpha a Elen v povzdálí pozvednu pravici na pozdrav. Bohužel jsme po Drengovi nenašli ani stopu, Drengův kůň, sedlo i sedlové brašny jsou tam kde měli být, ale Dreng nikde. A patrně tam ani nebyl. Napadlo mě zkusit jej vystopovat pomocí Rauka, ale na něj bylo město jako nečitelné změti tisíce příběhů. Skloním se a poplácám Rauka po hřbetu a podrbu na náprsence. Viď hochu. To nic, to nic. Promluvím k němu. Jak jste pochodili vy? Ale tím, že tu Dreng není, hádám, že o moc lépe ne. Rozhlédnu se po dvorku a směrem k ulici, zda nezahlédnu někde Tellchara. Nevím zda je to vhodné v této situaci, ale začínám mít celkem hlad a trocha piva by se také šikla. A co hůř, měli bysme se asi brzy vydat na cesty. |
| |||
Moc se mi nedařilo. Asi měli nekteri pravdu, že se svou profesi bych se měla držet města a ne pendlovat sem a tam. Nakonec jsem zamířila k alchymistovi. Když tiše vejdu, uvidím Delpha jak se protahuje. Rty mi zvlní úsměv. Nijak na sebe neupozurňuji. Opřu se o kousek dál o zeď a sledují jeho protahování, dokud si mě nevšimne. |
| |||
Večer na Alchymistově dvoře... Přicházím a rozhlížím se, jestli už tu někdo je, nebo ne. Pokud tu nikdo není, dám se do protahování. Některé svaly si i promnu. Počítám, že zítra ráno se budu cítit jako zbitej pes, po tak náročném výcviku. Ale bez tohoto to bude ještě horší... |
doba vygenerování stránky: 0.30921316146851 sekund