| |||
Nechápavě pokrčím rameny a usměju se na Himringa když mi odpoví na mou otázku. Zřejmě jsem něco nepochopil. Nevadí. Protože se Thinwe úspěšně vydrápala nahoru a mě se nechce čekat na výsledek jejího průzkumu, přejdu k vratům a začnu hledat nějaký vstupní otvor. Párkrát narazím ramenem do vrat abych je zkusil odsunout či vyrazit. Pokud najdu nějakou škvíru vrazím do ní neomaleně svůj meč a lehce s tím zalomcuju a zkusím s mečeme šoupat nahoru a dolů kdybych náhodou narazil na nějakou závlačku či závaru jenž bych mohl pozvednout. "Kůzlátka děťátka, otevřete strýčkoví kozlíkovi vrátka.", pozpěvuji si při své činnosti slova k nimž mi byl inspirací Himring, ale i ve své přirozené podstatě Thinwe, není tedy divu, že se horlivě šklebím když svým taseným mečem pronikám do škvír ve dveřích. |
| |||
Když mi Kraag přistaně na ruce, nakloním hlavu a přimhouřím oči, jako bych se na něco soustředil, něco si snažil vybavit a vštípit do paměti.Hlavou mírně souhlasně pokyvuji.Nakonec jen tiše zašeptám "Hanta, mellon."a pohladím havrana na lesklém jemnék peří na krku. Už chci začít líčit co jsem se dozvěděl, když tu se Thinwë vyškábe na zídku a usadí se na ní jako na bidýlku. Už už chci vyslovit jisté přirovnání k její osbě, když mi do myšlenky vstoupí Gustav. Odměním jej nejdříve nechápavím pohledem a pak smíchem. Bohužel v tom smíchu chybí štěstí a radost: "To by tedy nemohl, člověče? Ty a hraničář? Kozel zahradníkem..." a ještě jednou se zasměji smutným smíchem, jen krátce, snad se ani nezměnil výraz mého obličeje. "Jistěže něco viděl, Delphenae, ale moc zajímavého tam nebylo, nemílím se Thinwë?" obrátím se na elfku, která jistě již také vidí přes zeď. Zřejmě nmá takový přehled, jako měl Kraag, ale to podstatné již musela spatřit: "Venku není ani žádná osoba ani žádné zvíře,od brány se vine zrhuba sto metrů dlážděná cesta, která končí u velké domu.Na ten se připojuje menší stavení, kolem kterého je to taktéž vydlážděno. Na pravo jsou dvě ovocné aleje a mezi nimi lán pole.Někde u brány je ještě políčko s obilím. Souhlasí? otočím se na Thinwë, aby případně poopravila či doplnila popsal můj opeřenec.. |
| |||
Dívám se na to jak Thinwë leze na zeď úplně stejně jako my. Jeden by čekal, že při tom bude elegantnější... A velice se usmívám tomu jak kope nohama a snaží se přitáhnout nahoru. Po Gustavově poznámce dodám. To by musela mít sukni a nejlépe krátkou. pak se otočím na Himringa. "Vidí tam Kraag něco zajímjavého? Byla tam budova, tak možná v ní někdo bude." |
| |||
Zatím co si někteří znás udělají kolečko kolem pozemku, já zůstávám stát před branou. Protože nenajdou nic co bychom už z Delphem neviděli tak jsou brzy zpět a dělají mi opět společnost. Tak k tomu toho Havrana má. Takové zvířátko by se mohlo hodit na průzkum dívčích pokojů. Napadně při skvělém nápadu poslat havrana na průzkum. "Možná by havran mohl odnést trochu třaskaviny sebou a hodit ji na šelmu za zdí.?", spíše se zeptám než navrhnu. Když Thinwe požádá o pomoc jsem tam co by dup. Podržím ji ochotně koně a pak ji pomáhám když se přitahuje nahoru na zeď. Pozvednu její vesele se třepotající nohy aby odhlečil Thinwe námahu. "Taky máte pánové rádi, když jsou ženy nahoře?", zeptám se lišácky ostatních můžu ve skupině. Vzhlédnu vzhuru k Thinwe, která se úspěšně vydrápe nahoru. "Má náruč je ti vždy otevřena, klidně se na mě můžeš vrhnout když budeš v nouzi." |
| |||
Thninwë se z obtížemi podaří dostat na zeď . Je to však o "fous". Zapře se prsatma o vrcholek zdi a snaží ze sedla dostat nahoru . Je to dost vysoko a proto sebou chvíli mrská a a přitahuje se prsty, které po vršku kloužou .Nohy se jí kmitají po zdi, jak se znaží zapřít a odrazit . Ze spodu to vypadá dost komicky a mnohým vám to na tváři vykouzlí usměv . Po obtížích se ale vyškrábe s funěním na zeď a posadí se na ní. Mezitím vypustí Himring svého havrana , který se vznese do výšky a začne kroužit nad farmou ... |
| |||
Nic neodpovím, jen vypustím Kraaga, jenž mi sedl na ruce, do vzduch. Leť , leť, přáteli. Slyšel si, pořádně se dívej a pak mi povíš, jak to tam vypadá. Co tam je za zvířata, zda je tam nějaká živá osoba, jaká jsou tam stavení. S potěchou sleduji, jak se můj havraní přítel vznese, jeho perutě se modročerně zablesknou v povětří. Nabere výškou a zakrouží nad celým pozemkem. Tahle farma má opravdu velký výměr. Jestli se tu platí daň z půdy, jistě musel být majitelem někdo zámožý, když si mohl dovolit takový kus země a pokud přestal platit, je to jistě značná částka, která chybí v městské pokladně. Hledím do zduchu, pozorujíce Kraagův let, po chvíli opět upažím ruku, aby měl můj černý, opeřený přítel kde přistát a mohl mi vše vykrákat. Tak co jsi viděl, příteli, co nás čeká za tou zdí? |
| |||
Také mě překvapilo, že zeď, táhnoucí se kolem celého pozemku, nemá jedinnou branku či jinou slabinu, kterou by bylo možné proniknout na pozemek. Vlastně mě to dost zklame. Ale když Tellchar navrhne, aby Himring vyslal havrana a mě vybídne k vyšplhání na zeď, jen s pobaveným úsměvem pozvednu jedno obočí. Tellchare, že tys někde odkoukal čtení myšlenek, obdařím trpaslíka rošťáckým úšklebkem. Pak už se začnu činit. Přejedu blíž ke zdi, tak, abych byla schopná se na ní chytit. Někdo mi podržte dobře koně, vezmu to ze sedla... požádám své druhy, zatímco zkoumám zdivo a odhaduji výšku a množství námahy, které budu muset vynaložit, aniž bych přepadla na jednu či druhou stranu jako přezrálá višeň. Jakmile se někdo uvolí k vyplnění mého požadavku, opatrně vyvléknu nohy ze třmenů a obratně přejdu postupně do kleku a pak, se zdí jako oporou do stoje. Nakonec se pokusím vyhoupnout na vršek zdi...pokud ze stoje na hřbetě koně dosáhnu alespoň prsty nahoru. |
| |||
Celkem mě to překvapí, když neuvidím nic jiného, než jednotvárně kamennou zeď o stejné výšce.. Trochu se zakaboním, z čehož můžete usoudit, že přemýšlím a pak se obrátím na Himringa, který jede po mém boku.. Himringu, starý přiteli.. Myslím, že se tady naskýtá chvíle pro tvého havrana.. Vyšli jej prosím, aby obhlédl situaci za zdí.. ať víme, co tam je.. Trochu se odmlčím a pak pokračuji.. Asi neuvidí, co je uvnitř objektů, nicméně aspoň získáme představu o budouvách, vchodech a podobně.. Thinwë s tvojí štíhlou postavou nebude problém se dostat nahoru na zeď, viď? Mrknu lišácky na elfku.. |
doba vygenerování stránky: 0.35199999809265 sekund