| |||
Na cestě s Tellcharem Vyslechnu Tellchara, ale vlastně mi jen připomene to co už jsem věděl, jen tomu dá přesný tvar a rozměr, který se v mých vlastních myšlenkách krapítko vytrácel. "Takže," snažím se zachytit každičké vlákno těch slovabych z pusy vevypustil nějaký nesmysl. Teď mi trpaslík řekl že mi věří přesto že jsem je málem zradil tak bych se měl asi hodně snažit, abych jeho důvěru nezklamal a abych taky nevypadal jako úplný hlupák. Polknu. "My teď půjdeme shánět informace, nebo čekat na ostatní? Celé to s tím zvěřincem je nějaké... Nějaké divné..." vypravím ze sebe svá podezření a jen zalituji že ještě neumím zjišťovat informace jimýni způsoby. Když si jen vezmu jak by se toteď hodilo, kolik starostí by nám to ušetřilo... "Proč když bylo celá léta všechno v pořádku se najednou stalo tohle? Ve výsledku asi budeme rádi, pokud ho jen spořádala ta jeho zvířata... Totiž..." prohrábnu si nervózně vlasy, když si uvědomím co že jsem to právě řekl. "Chci... Chci jen říct, že si neumím představit co by se tam mohlo stát mám z toho takový divný pocit..." řeknu raději nakonec a už to dál nerozvádím, abych zase neřekl nějakou hloupost. Bojím se tohoto úkolu. Po tom všem co se stalo od chvíle kdy jdu s nimi se ani nemohou divit... I když se teď cítím mnohem lépe než když jsem ráno sešel do hostince tak vyhlídka na něco, kde zase někdo z nás může velmi snadno přijít k úrazu mě nijak netěší... |
doba vygenerování stránky: 0.37366104125977 sekund