Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Království Dusar II

Příspěvků: 5283
Hraje se Denně Pište , pište ...  Vypravěč Tellchar je offlineTellchar
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Delphenae dea Sinuan - 31. května 2009 10:30
halfelven3852.jpg
Ráno se probudím ještě před svítáním. Vezmu si kuši i šipky do ní a oba meče. Oblknu se do zbroje a pak dojdu dolů do šenku, kde posbírám věci, které jsem ráno žádal od hostinského. Rychle začnu kousat první věc, abych se co nejdřív doplnil elergií. Ale sotva polknu druhé sousto už slyším kroky na schodech. Za chvíli se objeví Gustav. Ještě s plnými ústy třetím soustem se zeptám:
"Připraven vyrazit?"
Posbírám věci do vaku a počkám na Gustava. Budu ho následovat, protože v přírodě se vyná líp než já poslední dobou. Napiji se zhluboka čaje a pak ho přeliji do vaku na vodu.
 
Kristián Marvoj - 30. května 2009 19:28
kristian3947153.jpg
V obchodě

Nechám Tellchara jednat. Neumím moc jednat s lidmi a po tom jak jsme mluvil s oním alchymistou v tom druhém městě, mylsím že bych další obchodování sám nezvládl obzvlášTˇco se zbraní týče, protože to je pro mě téměř cizí. V podstatě ho nechám ať si se mnou dělá co chce. Když chce prodat můj prak, trochu se ošiji, ale nic mu neřeknu. On se v tom přeci vyzná lépe a já mu řekl že se podřídím. Jen mám na ten kus dřeva a gumy dost vzpomínek a teď bude pryč...

Když mi podají šupinovou zbroj nejdříve se zarazím nad její vahou, ale pak mi do ní Tellchar pomůže a já se tam sice soukám nemotorně, ale trpaslík ví přesně co a jak a tak se tam nakonec nasoukám. Je to nepohodlné a těžké, ale přeci si nebudu ztěžovat, od toho tu nejsem... Pak mi pomůže s popruhem od toulce, který je v tu ránu na mých zádech, dá mi luk a já sám si vezmuz zpátky batoh, bez kterého neudělám ani ránu.

Když si mě pak trpasslík prohlíží cítím se nějak jinak. dokonce se pokusím i o rozpačitý úsměv. Dokonce i tellchar vypadá spokojeněji. Najednou všechno vypadá úplně jinak, jakoby se svět kolem změnil z černé na pouhou šedivou. Jen uvnitř cítím stále stejný strach a ještě větší z toho, že jsem vlastně rád a jsem trpaslíkovi vděčný, že je teď se mnou a snaží se mi pomáhat.

Když mi ale položí ruku na rameno tak znovu polknu. Neuhnu pohledem, to ne, ale strach cítím. Nejsem moc zvyklý na takové jednání. Obzvlášť když pak začne mluvit. Vem si z otce i matky to nejlepší a buď hrdý na to, kým jsi. Svůj osud máš pevně ve vlastních rukou. Nepochybuj o sobě! sklopím hlavu v jakési beznaději. Nechám provést Tellchara proceduru s placením. Mám plnou hlavu svých myšlenek.

Měl bych mu to říct?
A udělat ze sebe hlupáka?!
To ještě jde?“
, povzdechnu si.

To už Tell odchází a pobízí mě a takl vyjdu za ním. Chvíli jen mlčím, ale pak už to nevydržím a promluvím: “Víš já… Nechápeš to… Nemůžeš… Nikdo nemůže… Delph to taky nechápe a to jsem mu to vysvětloval…“ Tak a teď se zase chováš jako pako. To je to nejhorší co můžeš říct! A vůbec neřikej mu nic!
Ale já… Má právo to vědět… Ohrožuji je…
A oni tebe, jakej je rozdíl?
potřesu hlavou a začnu na novo.

“Promiň… chovám se jak… No prostě jako malej, já vím… Jen. Nemůžu si vzít z otce a matky to nejlepší, protože otce neznám a asi… No už ho asi nenajdu takže… to nech být, jen jsem myslel… Měl bys vědět, že vás ohrožuji. Já si moc vážím toho co pro mě děláš a víš…. Mám pocit, že si to nezasloužím, ale jsem pro vás nebezpečný…“ úplně cítím ten kámen na srdci a úzkost mi svírá hruď jako žhavé okovy. “Občas… Občas mám výpadky paměti a taky někdy vůbec nevím co dělám a…“ povzdechnu si už rudý jako rak. “Moc nechybělo abych vás zradil…“
 
Tellchar - 30. května 2009 12:36
ikonka482.jpg
Ve kšeftě pozdravím a je evidentní, že jsem tam jak ryba ve vodě.. poznávám všechny zbraně, znám veškerou terminologii, umím posoudit, zda je výrobek kvalitní, dobře vyvážený..
Válečník s určitou praxí se rozhodně nezapře..

Prodáme zbrojíři koženou zbroj, krátkej luk, šípy a prak.
Místo toho nakoupíme šupinovou zbroj, kovanou hůl, dlouhej luk a šípy na jeho nátah.

Pomůžu Kristiánovi do zbroje, připnu mu toulec na záda a do ruky strčím luk, jehož jméno je poprávu dlouhý..

Vypadá úplně jinak než před tím.. Mladý muž plný síly s elfí obratností a krásou, to vše skloubené s lidskou statností a odolností..

Přistoupím k němu a svoji silnou ruku zakutou v železe mu polžím na rameno. Zadívám se hluboce do jeho očí.

Kristiáne po světě chodí spousta půlelfů, mnozí jsou významní vládci, udatní rekové, vědci, čarodějové.. Vem si z otce i matky to nejlepší a buď hrdý na to, kým jsi. Svůj osud máš pevně ve vlastních rukou. Nepochybuj o sobě!

Otočím se k pultu a se zbrojířem vyřeším placení.. Od celkové ceny odečteme hodnotu prodaných věcí a zbytek doplatím ze svojí kapsy..

Obrátím se k odchodu.. Na Krisitána houknu, ať si dá luk na záda a nezapomene hůl..

Jdeme! Dneska máme ještě spoustu práce..
 
Kristián Marvoj - 30. května 2009 10:55
kristian3947153.jpg
Na cestě

Poslouchám Tellchara. Trochu se mi uleví že se věnuje jen zbraním a zbroji, jen vlastně nevím co bych na to řekl. Cítím se podivně otupělý a zjišťuji že je mi to vlastně jedno, jen když se zmíní o mém lidu tak mi přes tvář přelétne další tichý stín. Nejsem plně elf a nejsem plně člověk. Nemám žádný lid a momentálě ani žádný domov...

"Dobře... Prodám zbroj, ty se v tom vyznáš lépe..." začnu stále tím svým smutným hlasem. "S lukem... Vlastně je to jedno, klidmě i dlouhý, pokdu na něj budu mít. Hůl bych nosil špatně, obzvlášť pokud bych měl střílet. Mám ještě dýku, hvězdice a prak..." mluvím monotóně jako v hlubokém zamyšlení ale to jen pro to že se snažím přijít na to co se se mnou eď poslední čas děje. "Ale pokud myslíš, že hůl, tak já to s ní nějak skloubím." říkám už v obchodu, protože Tellchar mluvil dlouz. Rozhlédnu se po všem tom vystaveném zboží. Už jen když vidím vešchny ty meče a kolik mrtvých by mohli mít na svědomí, začnu zrychleně dýchat, protože pomyšlení že bych měl zabít se i pořád ještě příčí. Musím i sám uznat že v tomhle směru bude hůl asi to nejlepší řešení, tou alesponˇnikoho nezabiju... klidním svůj dech a abych zahnal tyto své myšlenky pozdravím posmutněle a váhavě mistra zbrojíře:"Dobrý den..."
 
Tellchar - 30. května 2009 10:42
ikonka482.jpg
Při společné cestě k nejbližšímu obchodu se zbraněmi jsem neobvykle hovorný..
Respektive neobvykle ke Krisitánovi, nějak jsme nikdy spolu moc nemluvili..

Všechno vpořádku Kristiáne.. Špatně jsi nic neudělal.. Jen potřebuješ trochu poradit a popostrčit.. Ohledně zbroje, tu tvoji šupinovou prodáme a koupíme lepší, nějakou kvalitní šupinovou, ta zvládne zadržet více útoků, než pouhá kůže.. No a jaký máš ten luk? Krátký? Jsi po svém lidu velmi obratný Kristiáne a pokud se nepletu, vaší rodovou zbraní je dlouhý luk, budeš s ním umět zacházet mnohem líp, než kdokoliv jiný.. Výšku na něj máš, bylo by škoda, ho nepoužívat.. A na boj na blízko.. Myslím, že by byla vhodná okovaná hůl.. Dobře se s ní brání, ty pořádný meč neuneseš, takže myslím, že by to pro tebe byla nejlepší volba.. co ty na to?

Při svých posledních slovech již vstupujeme do obchodu zbrojířova..
 
Kristián Marvoj - 30. května 2009 10:21
kristian3947153.jpg
Hostinec - ráno

Tellcharova reakce mě zarazí. Překvapeně vzhlédnu když řekne Murmeovi, že může jít s himringem on a že já mám jít s Tellcharem. trochu se bojím, ale jsem zvědavý. Vůbec to nechápu. trpaslík mi nikdy nepřišel příliš mluvný, pokud nemusel tak nemluvil, od toho tu byli většinou jiní. Teda nemyslím chvíle, kdy jsme se museli na něčem dohodnout, ale tohle je jiné.

Opět sebou trhnu, když otočí mou židly i se mnou a snad bych se i pousmál, kdybych v jeho hlase necítil náznak vážnosti. Vstanu abych jej následoval a ještě jednou se smutně otočím po Murmeovi. Pokusím se pousmát, ale není to upřímný úsměv. Ostatně mě upřímě se usmát viděli doposud jen dvakrát. Když jsem přeběhl řekl po kmeni v té bouři a když jsem umýchal svůj první rudý kříž, který právě Murmeovi pomohl.

Otočím se za Tellcharem a spolu s ním vyjdu do ulic města. Stále mám sklopenou hlavu, ale chůze mi pomáhá. cítím úzkost na prsou. bojím se co mi asi chce říct...

Určitě mě pošle pryč!
To nemůže! Řeklo se že kdo se k nim přidá už je může opustit jen mrtvý, ne?
Zabije mě?
skoro se zhrozím.
To asi zase ne. Jen tě prostě nenechá jen tak odejít! Beztak si za všechno můžeš sám! Kdybys byl zodpovědnější a víc přemejšlel, mohlo to bejt v pohodě!

"Udělal... Udělal jsem něco špatně, Than?" přistihnu se při nejisté otázce a doplněné o elfí frázi vyjadřující úctu.
 
Tellchar - 30. května 2009 10:13
ikonka482.jpg
Vyslechnu si Kristiánovu odpověd.. Kouknu na na něj, pak na stůl, uchopím korbel, jedním douškem ho dopiju a buchnu s ním o stůl..
Murmeo, kdyby se po nás ostatní ptali, tak jsem si šli něco zařídit.. Himring, ať na Kristiána nečeká.. jestli bude někoho potřebovat, tak ať si jako doprovod vezme třeba tebe.. alchymista jako alchymista..
Usměji se a pak se otočím na Kristiána, který se na mě jistě kouká trochu rozpoluplně, měl asi trochu jiné plány..

Uchopím za horní opěrátko masivní dubovou židli, na které sedí, otočím ji i s Kristiánem opačně od stolu, aby mohl bez problémů ihned vstát..
Znovu je na mém kníru patrný lehký, upřímný úsměv..
Deme Kristiáne. Uděláme si malou procházku po městě.. Trochu si promluvíme a navštívíme pár obchodů...
Řeknu to mírně, ale s akcentem, který dává jasně najevo, že protesty jsou zbytečné..

 
Kristián Marvoj - 29. května 2009 12:36
kristian3947153.jpg
Hostinec - ráno

Murmeova reakce mne překvapí, že téměř okamžitě opět vzhlédnu. Připadá mi to jako sen. Copak je možné aby to myslel vážně...? A i kdyby jak bych se teď měl zachovat? Když si jen představím jak málo scházelo, abych sje zradil úplně se mi udělá nevolno z toho polácání a trpaslíkových slov. Vykulím na něj oči překvapením, jakobych nemohl uvěřit že je skutečný, ale to už se slova chopí Tellchar, který si mě přisune blíž až musím žasnout nad jeho silou. Věděl jsme že válečníci jsou silní, ale trpaslíkova síla mne přecijen překvapí. a nebo už jsme jen prostě tak hubený že skoro nic nevážím, těžko říct....

Úplně mi zatrnulo pod přísností jeho hlasu. Co? Co jsem provedl? Udělal jsem něco špatně? Příval paniky, mi naokamžik brání jakkoliv přemýšlet a jsem celý bledý pomalu v očekávání rozsudku smrti, protože trpaslík působí dost děsivě.

Mluví a já jen naprázdno otevírám ústa což velmi brzy vzdám, protože stejně nejsem schopen slova a tak vyčkám až domluví. Dokonce jsme v jednu chvíli bázlivě zavřel oči...

Když mě vyzve abych mluvil znovu je otevřu a z pod víček se mi vykutálí dvě malé slzy, ale další pláč zaženu mrknutí. Teprve teď mi začíná docházet, že mě tak přímo nekáral a dokonce mi nabízí rady a pomoc a já nevím jak bych mu vyjádřil vděčnost, protože cítím že si to nezasloužím. Vůbec nic...

"A-ale j-já... T-totiž o-ono... Chtěl jsem jen pomoct..." vyhknu. "J-já mám luk a p-pár š-šípů, k-kdyžtak j-já nějaké dokoupím a... No... Z-zbroj mám k-k-koženou a-a n-nevím jestli bych unesl těžší... P-peníze m-mám a-ale... " zavřu na chvli pusu a jen dýchám.

Co to tu zase melu? Uklidni se! uklidni se! říkám si.
Vidíš?! Zase panikaříš a úplně zbytečně! Koukej se přestat chovat jako totální idiot a využij toho že ti nabízí pomoc, protože pokud to povedeš dál takhle tak se nikdy k otevření portálu ani nedostaneš! Natož aby ti to k něčemu bylo...

Zardím se a sklopím hlavu. "Promiň já... Lekl jsem se, nic víc... Pokud myslíš, že to pomůže pořídím si co mi poradíš. Ve zbrojích a zbraních se nevyznám a krom střelby vlastně bojovat neumím." vzhlédnu zpět na Tellchara se stínem ve tváři. "Vezmu si k srdci všechny tvé rady a budu už si dávat pozor, ano?" hlesnu ještě stydlivě.
 
Tellchar - 29. května 2009 10:36
ikonka482.jpg
Sedím v šenku s Murmeou, když přijde Kristián a nezřetelně pozdraví..
Odpovím mu svým klidným, hlubokým hlasem a v duchu si říkám, co tenhle klouček s námi vůbec dělá..
Při poslední akci málem vypustil duši, v boji platný není, pořád si jen posmrkává.. A především, je to asi nejvážnější adept tetky zubaté..
Nic proti němu nemám, snažím se ho podporovat, ale doufal jsem, že se otrká a zapadne bez potíži.. Bohužel mám pocit, že o nějaké otrkání vůbec nestojí.. je to ubrečený mladý človíček... S tímhle jeho přístupem mu brzo budu házet hlínu na hlavu, což mi nikdy radost nedělá..

Zřetelně se zasmuším ve vlastních myšlenkách a Kristián mezitím mluví s Murmeou..

Hej Kristiáne. Poď sem!
Na nic se neptám a přitáhnu ho na židli vedle mě, protože sám si sedl trochu bokem..
Nic ve zlým ohledně toho kláštera, ale takhle to dál nejde.. Musím ti dát pár dobrých rad chlapče, jinak už nemusí být žádné příště. Tak za prvé, když je nějaký boj, tak se nejn ty, ale i tady Murmea držte co nejdál od nějaká přímé mely, neříkám, aby ste se někde krčily jak slípky v kurníku, ale Delphovi a mě se pod železo nepleťte.. Měli by jste si každej pořídit nějakou střelnou zbraň, obratní jste na to dost.. Nejlépe lehkou kuši, za něčím se kryjte a pěkně posílejte šipku a šipkou.. pokud se přeci jen dostanete do úzkých, pořidtě si nějakou vhodnou zbrań, se kterou se především dobře brání.. jo a především to chce nějaké pořádné brnění.. myslím, že šupinové by jste oba zvládli.. Kristiáne jak si na tom s brněním? Jestli na něj nemáš peníze, tak já ti ho klidně koupím! Co chlapče? povídej..
 
 
529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.39001297950745 sekund

na začátek stránky