Když opatrně, ale ochotně pomohu Murmeovi s Kristiánovým batohem a jeho obsahem, tedy alespoň jeho částí, přikrčím se i já instinktivně ke stěně, než dozní výbuch a šelestivě dopadne sprška prachu a třísek, jako důsledek Murmeova obratného vrhu. Gustava, který se jen chvíli před výbuchem zjevil vedle nás, pozdravím krátkým kývnutím hlavy. Jakmile Murmeo dokončí co započal, obrátím se znovu ke Gustavovi. Neviděšls Tasse? Máme práci. Měli bychom sice odpálit i druhou věž, ať máme jistotu, že shora už nic nepřiletí...ale přiznám se, že tyhle věci mi nejsou tak milé. Co takhle prozkoumat zbylé domky a zjistit, jestli tam nelelkuje někdo, kdo by měl raději nehybně ležet? Pozvednu jedno obočí a zazubím se.

Položím Kristiána na zem ve věžičce, jejiž vrcholek kontroluje Delph. Podložím mu hlavu jeho tornou a z opasku si uvolním čutoru s směsí léčivých bylin. Otevřu mu ústa a zajistím, aby polkl. Vrátím se zpět k místu, kde jsem sprvu nechtělně ležel. Při odchodu z věže se zastavím, podívám se vzhůru a promluvím k Delphovi. "Kristián nic dvakrát aň třikrát moc. Zatím však ještě drží, má tuhý kořínek. Thinwe je na okolnoti celkem v pořádku. Trhavin by mělo být dost. Vyzvednu je. Drž toho střelce dále v šachu.. Mám v merku se naň kóknót."

Dojdu k nádobě s trhavinou, opatrně ji vezmu a pozdravím volnou rukou Tellchara, dodám "Myslím, že bychom se měli jít podívat na toho, kterého drží v šachu Delph..". Čekám, že půjdou i ostatní a vydám se k západní věži. Jakmile dojdem k ní zahramotím hlasem "Hej, holobrádku, mám pro tebe špatnou zprávu. Myslím, že jsi jeden z posledních.." na chvíli se odmlčím a porozhlédnu se po mrtvolách "... živých, který zde zůstal. Nemuselo by to s tebou skočit špatně, ale vše záleží spíše na tobě než na nás.."

Zamávám Tellcharovi, když ho spatřím jak míří k nám. Zase se pěkně dáváme do kupy.
Opatrně nakouknu do okna protože k mému sluchu dorazí dozvuky Murmeova úspěšného bombardování.

"Přináším bolest a smrt. Kdo si chce přidat?" , zeptám se velice škodolibě a vyčaruji na tváří zlomyslný škleb když koukám do okna s nadějí, že zahlédnu zdroj zvuků.

Uslyším známý Tellův hlas, nevidím jej, ale jeho hutný hlas, jako by při tom žvýkal kameny nezaměním. Sice z Murmëova způsobu mluvy poznám ,že tak podobně mají posazený hlas všichni trpaslíci, Tellchara už poznám za tu dobu co ho znám.
"Já jsem tady na západní věži Telle, ale na východní je pořád jeden týpek s kuší. Držím se v šachu. On je schovanej tak že já na něj nemůžu, ale zase on nemůže střílet po vás, protože to už bych na něj mohl."
pak zavolám ještě dolů.
"Murmëo, jsem rád žes to přežil, ale jak jsou na tom Thinwë a Kristián? A taky máte ještě nějakou tu třaskavinu? Nenapadá mě pořádně jak od tam dostat toho posledního. Přiznám se že můj trik, díky kterému jsem tady, vyšel taky díky štěstí a to už tam nemusí platit."
Sice volám na své spolubojovníky a kamarády neuhnu pohledem od nepřítelovi pozice, ani s mířením kuše nepolevím. Postřehnu tak pohyb. Možná se mi to zdálo ale vystřelím po něm znova.

Když uvidím ostatní, srdce mi pookřeje, ale vzápětí se zamračím ,když uvidím bezvládné tělo Kristiána.. Houknu na Murmea a ostatní, aby o mně věděli a neposlali proti mně snad šíp..
Pak se opatrně přikradu k nim, vědom si lučištníka na hradbách..
Co se to tu děje? Jak ste na tom? Delph je na hradbách?!
Ptám se abych získal potřebný přehled o situaci.. LEcos mi bohužel napoví to, že jsou všichni zkrvavení.. bohužel evidentně od své krve.. Ikdyž já si v tomhle s nimi asi moc nezadám.. z pod brnění mi z četných ran taktéž prosakuje krev..

Přitisknu se ke zdi domku abych se kryl před výbuchem. Když prach dovíří a hluk ustane, vyrazím za Murmeo, Kristiánem a Thinwe.

Cestou narazím na tělo chlapíka, kterého zružně ukamenoval Tass. Ostřím svého meče se ujistím, že tělo zůstane ležet tam kde doposud. Pokud nebude tělo klást odpor budu dále pokračovat směrem k ostatním. Vychytrale oběhnu domek tak abych nebyl na ráně střelci z druhé věže.

"Jak se vede?", zvolám když proběhnu kolem Murmea, Thinwe a Kristiána a mírným poklusem zamířím k domku kam Murmae hodil výbušninu. Radši se kouknu jestli uvnitř nezbylo něco co by se mělo ještě rozbít.

Přitisknu se ke stěně domku poblíž okna a začnu naslouchat jestli zevnitř nezaslechnu nějaký pohyb či bolestivý sten osoby, která utrpěla mnohočetná poranění a jejíž údy a vnitřní orgány získali nový způsob využití jako pokojové dekorace.

Využiji nepřehledné situace, zvednu Kristiána na ramena a promluvím k Thinwe. Odnesu Kristiána do bezpečí, zabezpeč společně s Tassem a Gustavem zbyté domky kde můžou být poslední z vzdorujících. Nebo by možná bylo důležitější zajistit ve zmatku druhou z věžiček. Zvaž sama.
Dopovím a rozeběhnu se k věži na které je Delph.