Samozřejmě, spolehněte se. Odpovím už do zavřených dveří. Chvilku stojím a vstřebávám celou situaci, ale po pár vteřinách se otočím a k ostatním řeknu.
No, myslím si, že jsme tu opravdu v bezpečí a že tady nás nikdo hledat nebude, protože pyrofor má určitě dobrou pověst.
Dodám mírně ironicky s myšlenkou na to, že asi nebude moc jiný i k ostatním obyvatelům města, když si příjdou stěžovat třeba na přílišný hluk. Nebo rozehnání slepic na dvorku. Zasměju se při té představě. Potom přejdu do vážnější nálady a pokračuji.

Myslím si, že to podstatné pro teď víme. Za soumraku se tu sejdeme. A uvidíme, co nás pobyt bude vlastně stát.

Po chvilce se ještě jednou ujmu slova a zkusím se ostatních pozvolna zeptat.
Nyní bychom se měli jít podívat po Drengovi. Já nic jiného ve městě nepotřebuji a tak kdyby se ke mě mohl někdo přidat, třeba ty Telle, mohli bychom se tomu věnovat na plný úvazek. Zkusil bych se poptat v krámcích, po řemeslnicích a knajpách po cestě k naší včerejší hospůdce. A od ní, pokud nic nezjistíme, bychom se zase vydali dál.

Co myslíte Vy? Myslím si, že všichni potřeba k cílenému hledání nejsme. Jak jsi vlastně včera dopadl s hledáním učitele Delphe? Vy s Warrenem byste mohli klidně jít pokračovat s učením či jeho hledáním a pozeptat se vždy po cestě mezi řečí.

Vzpomenu si, jak Elen při ranním balení věcí mluvila o Drengovi a naváži na to.
Snad to nebude příliš vážné a naopak to bude v duchu jak jsi říkala ty Elen. Tak nějak cítím, že se umíš po městě a jeho ruchu mezi lidmi pohybovat z nás přece jen nejlépe. Myslíš, že bys šla projít město sama, jak jsi navrhovala?
Odmlčím se a zadumaně čekám na to, co si myslí o naší situaci ostatní.

Mo Murmeově rozpačitém projevu taky trochu zmírní svůj postoj, ale pořád vypadá jak podivínský trpasličí pyrofor, kterého jste v nočním úboru vytáhli z postele..

No do vašich trablů mi nic není, ale budu rád když mi jak říkáš nezůstanete nic dlužni. Potřebuji enem aby jste mi dnes večer někde neco vyzvedli. Včil si klidně běžte vyřídit co potřebujete, ale přiďte před soumrakem a řeknu vám co a jak. No a zatím mě omluvte..

Jak se dveře otevřely, tak se i zabouchnou a vy zůstanete na dvorku s novými informacemi o vaší službě tomuhle podivínovi..

S mírným uleknutím nad trpaslíkovou vervou ustoupím krok zpět, ale pak se hned pustím do toho proč jsem přišel.
To snad ještě ne pane pyrofore, ale přes noc se nám nevrátil člen družiny. Nechtěli bychom způsobit nedorozumění a tak se s vámi chci domluvit. Proto tento můj naléhavý spěch.

Rádi bychom se od vás dozvěděli více o způsobu, kterým bychom vám mohli splatit nocleh. Musíme se však také vydat do města hledat našeho přítele. Je pak také možné, že zjistíme, že budeme muset urychleně opustit město a nebo hledat úkryt a neradi bychom vám zůstali dlužni.

Pokrčím rameny a u toho říkám:
Nemáme ponětí co náš přítel podnikl.

Murmeo se evidentně docela těší na setkání s vaším současným hostitelem takže převezme Warenův úkol a jde zabouchat na pyroforovy dvěře...

Chvíli se nic neděje, ale když Murmea svoji žádost o rozhovor urguje opakovaným boucháním na festovní dubové dveře, přeci jen se ozve nějaké to klení a volání šak kurva nehoří, ne?
V příštím okamžiku se otevřou dveře a v nich se objeví trpasličí pyrofor v rozhalené haleně po kolena ze které čouhají silná a silně chlupatá lýtka.
Tož čo je?!

Mezitím co se řeší, co budeme dál dělat. Si sbalím svoji deku a porovnám věci ve vaku. 

"Dobrá. Nemyslím, že někdo jako on by se tady nějak nenápadně ztratil, tím jako myslím, že je dost zapamatovatelnej. Navíc čarodějové vzbuzují respekt i u lapků, takže ti je radši rychle oberou a zdrhnou, než aby je nějak odkráglovali. Určitě bude v pořádku, třeba se zdržel u nějaké ženské. Určitě je tady dost roztoužených paniček. Jestli chcete, tak se po něm můžu jít pozeptat." 

Přes noční hluboký trpasličí duet, který byl značně umocněný dobrým pivem, se probouzím pln sil a se zdravím očekáváním - a mírným nadšením - co na nás kolega pyrofor chystá. Jeho výzkum mě značně zaujal. Ranní náladu naruší až zjištění, že se Dreng nevrátil z nočního výletu na čerství vzduch.
Byl bych vážně nerad, kdyby se tomu klučinovi něco zlého stalo. Skoro bych si vyčítal, že jsme ho nechal jít samotného. Ale je dospělej, že jo.
Marně pokrčím rameny a proběhne mi myšlenkami: Ať se Dreng zdržel ve městě přes noc z jakéhokoli důvodu, nemáme nad tím pražádnou moc.

Určitě se se po něm půjdeme podívat. O tom žádná. Ale bez alespoň nějaké domluvy s pyroforem bych se zatím do města nepouštěl, to s tebou souhlasím Telle. Warrene, klidně se ještě dochystej a já se po našem hostiteli skočím mrknout. Pokud by ti to nevadilo.

Lišácky se pousměji. A je ze mě cítit mírné nadšení pramenící se zaujetí alchymistickou atmosférou našeho příbytku. Zkrátka se cítím jako doma.

To že Dreng večer nedorazil mně vyvolá obavy..
No právě že Dreng se nikdy nějak "neztrácel", jestli víš co tím myslím Elen. Je to divné, měl by tu být, snad se mu nic zlého nestalo. Jestli se brzy neobjeví, měli by jsme se po něm podívat. Přeci jen město je město. Tady se vždycky najde dost chátry co pro pár zlatek neváhá někomu podříznout krk.
S pyroforem by jsme si měli promluvit, ale nemám představu kdy ten chodí na kutě a v kolik vstává.
Zkus na něj Warene zabouchat. Možná to rychle vybavíme a pak by jsme se mohli po Drengovi jít podívat.

„To zní jako dobrý nápad, pokusit se najít někoho, kdo už tam někdy byl. V tom množství lidí, co tu teď ve městě je, by se to mohlo i povést. Možná by to mohl být nějaký lovec nebo hraničář, takže si to klidně vezmu na starost. Když už se po takových lidech budu ptát, mohl bych také najít někoho, kdo by mě mohl něco naučit, jestli Delph také půjde do učení a nějakou dobu tu možná zůstaneme,“ odpovím Tellcharovi a dál zůstanu s trpaslíky a hlavně Elen v hospodě.

Jelikož nejsem náročný, tak s ubytováním jsem naprosto spokojený a po dlouhém únavném dni celou noc prospím. Ráno po probuzení nás je však o jednoho méně, Delph se ze své noční pochůzky nevrátil, Dreng však ne. „Tak to je opravdu zvláštní. Poslední dobou byl takový zamlklý, možná si spolupráci s námi rozmyslel. Snad se mu ale nic nestalo. Vydáme se ho hledat, nebo kdy si máme promluvit s tím pyroforem?“

"Vy se rozhodněte. Jak já říkám, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Takže rozhodnutí je na vás." Nechám chlapy ať se domluví, na dalším postupu. 

Pozorně sleduji trpaslíky při jejich hře. Snažím se pochopit pravidla.

Večer se uložíme ke spánku, nespím příliš tvrdě, takže mi neunikne, když se k nám přidá Delph. Tak nějak si říkám, že k téhle kůlně se moc zlodějů přibližovat nebude, vzhledem k tomu co tady ten trpajzlík předtím předváděl.

Ráno se vyspaná do růžova protáhnu. "Dobré ráno." řeknu tak nějak povšechně, ale pohled směřuji na Delpha. "Zdá se, že někdo chybí, ztrácí se často?"