"Skvěle Murme, to se právě hodí."
Vezmu si od něj lahev, opatrně poliji s ní své dva šípy. Vyndám z batohu křesadlo a zbytek okamžitě házím směrem k orkům, abych jich co nejvíce bylo v jejím okruhu a nebo je to alespoň polilo. Hned na to, zapálím křesadlem oba šípy najednou a jeden po druhém mám v plánu střelit na lahev oleje, ležící na zemi v zadní části chumlu orků.
"Teď se kryjte, nejspíš to krapek zapálí, ale sme dost daleko, orkové by to měli všechno pobrat."
"Doufám, že máme dost hadrů na uhašení oleje, kterej by moh proletět až k nám. Všichni svatí stůjte při nás."
Zamířím na lahev jeden z šípů a s křikem "bacha střílím, kryjte se." vypouštím první šíp, nasadím druhý a jen čekám kratičký okamžik na výsledek a pokud se to hned nepovede, pošlu tam ten druhý.

Díky Elen se věřím vojáci a domobrana stočili se zpět k nám. Zazvonila na strážní zvon. Na hradbách všichni mrtví. Byla to zrada.
Odpovím rychle Delphovi, rozhlížím se a snažím se zhodnotit situaci. Tak rád vás vidím.
Falešný útok byl vedený na přední část města, aby ten pravý mohl jít tudy. Snažím se dostat k Warrenovi a podat mu láhev zápalného oleje.
Dál se snažím vysvětlit Delphovi, Tellcharovi a Warrenovi co jsme zjstili.
Vyslal jsem zprávu po domobranci, že ten pravý útok je veden tudy. Měli by tady každou chvílí být. Já jsem doběhl pro našeho hostitele, trpasličího alchymistu, Borsila. Podívám se po alchymistovi.
Borsile, kam s tvojí kuší, máš do ní další náboje? Zvedám v rukou těžkou kuši se samospuštěcím samostřílným zásobníkem s otázkou směrem k Borsilovi.

"Jestli se brzy něco nestane, budeme tu jako rohožky těch zelenáčů, protože nás zadupou do země."
Zaměřím se na dalšího orka a do davu pouštím další šíp.
"Jestli je nezastavíme, musíme je aspoň pořádně oslabit, aby to tu neměli tak jednoduchý."
Hned po tom se zase, pro kontrolu stavu ostatních, rozhlédnu.
"Sakra jak je pozastavit, co oheň, máme oheň, stačil by olej, lahev oleje."
"Máte někdo u sebe lahev oleje? Honem s ní sem. Tedy krom těch co byli v kanálech. vás sem se už určitě ptal."

Adrenalín ve mě pumpuje tak, že se málem oženu po spolubojovnících, než mi dojde, že ty zbraně mířící naším směrem, sekají do orků a ne do nás.
Skončil boj o život v tunelech, jen proto aby začal boj o život v ulicích. U šermíře jsem měl lekce krátké, ale pomohli mi udržet pozornos teď na těch detailech, že se neoháním zbytečně energicky, ale šetřím síly.
"Jak to vypadá s mobilizací vojska a domobrany?"
prohodím na ty tři, které jsme vyslali do města.

"Sakra, sakra, sakra tohle musíme prorazit.!!!"
V duchu si promítám, když vletíme do chumlu zelenáčů a tlačím, co to jde. Jakmile se nějakou záhadou prosmíknem skrze chumel, stojí před námi naši společníci. Není však moc času na vysvětlování a tak zase jen rychle seskupit a hurá do boje.
"Sakra co se to tu děje."
Jen stihnu prohodit a už se šteluji kousek stranou, abych mohl hned začít střílet na dotěrné orky.
"Tedy tak tohle se povedlo, jen ještě aby sme to ustáli, ták kde tě mám ty zelenáči."
Beru do ruky luk, zakládám šíp a hned jak najdu cíl, pošlu mu tam jednu špičatou návštěvu.
"Nažer se ty krasavče."
Pousměji se a hned po střele zakládám druhý šíp.

Tellchar se rozletí zboku do masy nepřátel. Delph jej tlačí zezadu a stejně tak se zařadí vojáci a nakonec Waren.
Díky rozběhu s své hmotnosti nabere velmi značnou kinetickou energii, která se v kombinaci s nízkým těžištěm projeví v momentě kdy vletí do zelené masy. Orkové tento útok zmerčí, ale ti nejblíže k Tellcharovi se stihnou jen otočit čelem a trochu udělat řadu.
Ta se ale nárazem okamžitě rozletí. Tellchar spoléhá plně no svoji zbroj a místo útočení či obrany prostě jen vší silou hrne vpřed.
Vyplatí se to.
Podaří se vám prorazit až k Borsilovi, Murmeovi a Eleně, kteří na vás hodí poněkud překvapené pohledy, ale na vysvětlování není čas.
Zelenáči začnou ihned zle dotírat. Tellchar a Delph se postaví proti nim, vojáci je doplňují. Jste v ústí uličky, takže máte alespoň krytí z boků..

Zařadím se za Tellchara a mlčky jej následuju. V hlavě akorát přemýšlým nad tím, že teď by se vážně hodilo kopí pro první střet a otevření průlomu pro nás. Teď nám nezbývá než spoléhat na moment překvapení a chaosu, který panuje. A taky naopak doufat, že nám to nepřinese další ohnivou kouli...