| |||
Tellchar vysvětlí Delphovi kde sehnali ubytování pro družinu a ten se po posilnění vydá ještě na noční toulky.. Zbytek družiny zůstane v hostinci a při rozjímání nad současností a boudoucností pokračuje v konzumaci potravin a především alkoholu. Po nějaké době se odpojí Dreng, který zamumlá něco o čerstvém vzduchu a noční procházce. Tell tedy ještě jednou vysvětlí kde máte nocleh a přidá pár slov o tom, že by na sebe měl dávat pozor, víc mu do toho ale nekecá a pokračuje v pití piva a hraní kostkovýho pokra s Murmeou u čehož se náramně baví. Tak uplyne večer v hostinci na jehož konci se Tell, Murmea, Elen a Waren s Raukem vydají k pyroforovi do kůlny. Je tma, tak to tam nikdo moc neprohlíží, polehají po zemi a za chvíli se z kůlny už ozývá nezaměnitelný trpasličí duet, který pomůže později Delphovi najít ten správný dvorek. Ráno se probudíte a krom zajímavého haraburdí v kůlně vidíte i to, že Dreng s vámi není.. |
| |||
Poslouchám všechny a přemýšlím co o tom řekli. "To vypadá, že sice nám jde o čas, ale zároveň se nemůžem hrnout nikam po hlavě. Já bych začal s tím výcvikem a zkusíme zjistit co chce ten pyrofor. Jak znám pověsti o pyroforech, tak nás bude chtít stejně někam poslat. Možná to půjde spojit s naším cílem. A když stihnu dokončit výcvik, než se bude třeba hnout z místa, tak jen dobře. Myslím, že by nám to hodně pomohlo. Telle, řekni mi jméno toho Pyrofora, ať Vás potom najdu a jdu sehnat někoho, kdo by mě učil, ať neztrácím čas a třeba mě vezme hned od zítřejšího rána." počkám na odpověď, dopiji a řeknu si o 2 krajíce chleba se sádlem a na stůl položím peníze za pivo i chleba, rozloučím se a vyrazím znova do města hledat nějakého slovutného šermíře, jenž by mě naučil něco víc. |
| |||
Se zájmem poslouchám Warenovo vyprávění.. To skoro vypadá že dokud se to nějak vevyřeší s těma hnusnýma zelenýma potovrama, tak se do těch hor pořádně nedostaneme. Ale jestli z toho má být válka, tak to může být docela na dlouho. Chtělo by si to promluvit s někým, kdo v těch horách byl než se orci dali na pochod. Možná by se našel někdo mezi těmi lidmi co hledali ochranu ve městě. Ne že by jich tu nebylo fakt málo, že? Ale za pokus by to stálo. Upiju z korbela a pak pokračuji.. No každopádně my jsme s Mermeou a Elen sehnali nocleh u jednoho pyrofora v řemeslnický čtvrti. Asi to nebude nic moc, pač se to tváří jakou kůlna na jeho dvorku kde mimochodem dělá nejrůznější experimenty, ale asi lepší než nic. Má to teda ještě jeden háček, musíme si to odpracovat. Pořádně nám neřekl o co půjde, ale má pro nás nějakou fušku.. |
| |||
Máme štěstí a zasedne k právě uvolněnému stolu v na můj poměr celkem plného hostince. Tolik lidí mi nikdy nebylo příjemné. Potom už se dáme do projednávání toho, co kdo zjistil. „Souhlasím s Tellcharem, myslel jsem, že se tu nechystáme zůstat, ale je pravda, že okolnosti jsou proti nám. Já jsem chvíli hovořil s tím kovářem, u kterého máme koně. Říkal, že skřeti a orkové tu byli odjakživa, ale tak před pěti lety jejich nájezdy začali být častější, jsou lépe vybavení a organizovaní, jako by měli nějakého vůdce. V posledních měsících už se situace zhoršila natolik, že to vypadá na otevřenou válku. Chodit do hor je podle něj bláznovství, kdokoliv se tam vydá, tak se prý už nevrátí“ |
| |||
Poslouchám vyprávění svých druhů ve zbrani a pomalu ale jsitě nabývám dojmu že se nám to naše docela jednoduché poslání zase jako obvykle protáhne. No na to že jsme se tu jen původně chtěli zastavit na doplnění zásob jsme se tu možná docela zasekli. Nezapomínejme proč jsme sem přijeli. Potřebujeme se dostat do hor a získat to po čem jdeme už hodně dlouho. Záměrně v hospodě nezacházím do detailů.. Jenže s ohledem na to že je tu válka na spadnutí, tak to může být sakra velký oříšek ba zhola nemožná věc. Upiju z korbelu piva a pokračuji dál.. Nejpodstatnější bude zjistit informace o tom jak to teď opravdu v horách vypadá. To že se to tam teď hemží orky je jasné, ale nevíme kde a jak moc. To kde přesně je ta bývalá penost taky nemáme Ahnung. Tohle všechno budeme muset zjistit. No a než se nám to podaří, tak tu asi chvíli zůstaneme.. |
| |||
Napiju se trochu piva, abych nezačínal tak na sucho a povím, co vím já. "No já se byl poptat, jak je to tady s vojenskou službou a možností si přitom polepšit ve výcviku. Bohužel jsem nepochodil moc dobře. Buď bych mohl k řádovému vojsku, ale to znamená služby, tréning a zůstal bych zamčen v kasárna. Nebo k domobraně, kde bych měl asi víc času, ale tam by mě tréning nikam neposunul, protože je určen pro nováčky a nakonec žoldáci. Tam stačí být vždy někde poblíž, když příjde rozkaz, jinak is můžem dělat co chcem, ale výcvik? Taky nula, takže jedině nějaký mistr. Takže máme možnost se zapsat k žoldákům a já bych v čase, kdy nebudem mít práci podstoupil výcvik a jak bude hotovo, můžem pokračovat obohaceni o nějaký ten žold i znalosti místních poměrů a snad i nějakými kontakty." Pak se znova napiju a dávám tím prostor pro diskuzi, co dál. |
| |||
Dojdu v doprovodu svých společníků do hospody. V hospodě si sednu vedle Delpha. "Tak povídejte, jak se vám zadařilo.Je tady poněkud napjatá atmosféra, což se dalo čekat." Objednám si pivo. Jedno mě snad nezabije. Musím přece zapít, že se mi nakonec ten nocleh podařil sehnat i když teda nevím cenu, což se mi moc nezamlouvá. Kdoví jakou bude chtít službu, ale tak vždycky můžeme odejít bez zaplacení, že. Rozhlídnu se zda nás někdo neposlouchá nebo nešpízuje. Jakmile mi donese děvečka pití, zeptám se jí jestli zde náhodou nezahlédla naše povedené "kamarády". No co jeden nikdy neví, třeba bysme si mohli ukořistit zpátky to co nám ukradli, nebo je alespoň vytrastat. |
| |||
Shodnete se na hospodě a na základě Delphova doporučení se vydáte do Řemeslné čtvrti, kde zakrátko ve změti nejrůznějších vývěsných štítů upozorňujícíh kolemjdoucí na provozovatele nejrůznějších živností najdete ten pravý. Hospoda svému názvu nezůstává nic dlužna, protože nade vchodem skutečně visí na zeleno nabarvená grotesktní orčí hlava. Umělec ji zřejmě vyřezal ze dřeva a opatřil polychromií, která se již na některých místech trochu loupe. Vyobrazení je to docela zdařilé byť s nádechem komičnosti. Tellchar při zběžné prohlídce zabrblá něco o tom, že čekal skutečnou palici, ale nakonec i jeho očekávání jsou naplněna. Když vejdete dovnitř, překvapí vás rušný lokál s velkou směsicí nejrůznějšího osazenstva. Od kdejakých žoldáků, přes řemeslníky až po snad i několik měšťanů. Velké centrální místnosti dominuje rozložitý výčep, kde šéfuje neméně rozložitý hostinský. A tu vskutku nad výčepem se vyjímá vysušená a vycpaná orčí hlava, která musela patřit opravdu velkému orkovi. Máte velmi velké štěstí, protože se právě uvolnil jeden větší stůl, který Dreng hbitě a zkušeně obsadí. Na nic nečekáte a následujete ho ke stolu, kde se pohodlně usadíte. |
| |||
Postupně se všichni sejdeme na domluveném místě. Elen nám hned s úsměvem oznamuje, že nám sehnala nocleh a potom se mě a Drenga chytne za rámě. Začervenám se a odpovím: „Ustájil jsem koně u kováře a celkem dobře jsem si s ním i popovídal a zjistil pár informací. Můžeme zajít do té hospody a dát dohromady, co jsme se dozvěděli a domluvit, co dál,“ přitakám a následuji ostatní. |
| |||
Jsem rád, že vidím zase celou partu po hromadě. Vypadá to tu docela napjatě a je snadné aby se něco semlelo. "Dostal jsem zrovna typ na hospodu U orčí palice. Sice nevím, jak se hospoda takového jména dostala do řemeslné čtvrti, ale prý se tam dobře, pije, ceny nejsou hrozné a je tam i zábava." Přitom pozoruji Elen, jak se zavěsila mezi Warrena a Drenga, což mě trošku překvapilo a její úsměv od ucha k uchu vypovídá, že se jí něco moc povedlo, nebo že začala s pitím o trošku dřív. Tak jsem zvědav, co se dovím. |
doba vygenerování stránky: 0.34117698669434 sekund