Delph a spol.
Delph se dává do běhu ke strážní věži a minou ho při tom dvě vystřelené šipky . Doběhne ke dveřím , které jsou na pohled zavřené a vší silou do nich vrazí jako beranidlo . Prorazí se jimi a vpadne dovnitř , zároveň však ucítí v rameni palčivou bolest , která nastala po nárazu . Je vevnitř a vidí schody , které se kroutí podél stěn nahoru ...
Delph se však vydal k věži sám . Ostatní nevystihli jeho záměr , navíc Kristián vytáhl pomalu cosi ze svého vaku . Cosi jako kouli . Pak to hodil proti přibíhajícím dvěma mužům . Moc obratný nebyl , neboť koule dopadla daleko před ně a při dopadu vybuchl . Mělo to však na ně účinek , protože se zastavili a skočili za nejbližší domek . Taky to zastavilo Murmeu , kterému se úlomky kamínků od výbuchů zastavily v obličeji , možná mu to zachránilo život. To ale byl poslední hod , který Kristán provedl . V dalším momentu se mu zapíchl šíp do boku a on se rozplácl na zem vedle svého vaku .

Tell a spol .
Chlap stojí nad Gustavem a snad by ho i dorazil , kdyby nedostal přesně mířenou ránu Tasse . Trefil se velmi dobře do krku . chlapík zakvílí bolestí a jeho tvář se zkřiví .Asi by se rozběhl za tassem , ale nemá čas . Musí se bránit útoku Tella , protože ten se najednou u něj zjevil . je dost vyveden z míry , takže pouze stačí nastavit meč první Tellově ráně . Tu se mu podaří pouze ztlumit a tak se mu sekera zaryje do boku jen zlehka .Na druhou ránu už se mu nedaří zareagovat a Tellchar ho zasahuje plnou silou a dvouručka v jeho těle skoro zmizí . Tohle je na kolohnáta hodně , z pusy mu vytryskne krev , oči mu letí v sloup a padá k zemi ...
Mezitím Himringův havran se dostane blízko jeskyně a sešle blesky na tam stojícího muže . Ty mu však viditelně neublížily a v okamžiku , kdy se zjeví Himring , zmizí v jeskyni . Takže Himring se objeví za Lilien a hned ji přetáhne holí . ta však ještě před tím stačí seslat blesk na Tella a trochu ho tím popálí na těle. Následně se však vlivem utrpěné rány sesune k zemi ...

Ve zlomku okamžiku mi proběhne myšlenka.
Musíme se dostat pod tu věž nejlépe pod ní, tak do nás nebude schopen střílet nebo ne pořádně.
Pokusím se o hlas, který nepřipouští námitky a vcelku se mi i podaří, protože jsme vnitřně přesvědčen že mám pravdu.
"ZAMNOU, HNED!"
a nejrychlejším sprintem jaký zvládnu se rozběhnu k věži. Zamířím přímo na dveře a nesnažím se zpomalit, dveře můžou i nekusí být zavřené a já chci dovnitř, takže natočím trup tak ať do těch dveří vlítnu napřed ramenema paží zapřenou o hrudník. Spoléhám, že má rychlost a opět váha toho železa na mě, mi pomůže.
Připravuji se na náraz zavřených dveří, ale modlím se, aby byli otevřené. A taky aby ostatní následovali mě. Rychle pohybující se cíle jsou pro lučištníky špatný cíl a navíc zvyšující úhel náklonu by jim to měl znepříjemnit. Navíc si tak nějak ještě vydedukuji, že ti nahoře nejsou zrovna dobří střelci, protože já s Thinwë jsme byli nehybné cíle a mě netrefili vůbec a Thinvé tak tak do ruky, na kterou určitě neměřili, ale spíš na trup.

Nohou kopnu do svého mrtvého protivníka, až se ozve nechutné mlasknutí jak sekera vyjela z rány plné rychle chladnoucí krve..
Odplivnu si vedle mrtvého protivníka, ale pak se co nejrychleji vydám na pomoc Gustavovi, který má evidentní potíže.. Koutkem oka zahlédnu dění u jeskyně a teleportujícího se čaroděje..
Tohle budeš muset Himringu zvládnout chvíli sám..
Zaútočím na kolohnáta, který se chystá dorazit Gustava dvakrát vší silou z boční strany..

Hod se mi příliš nepodařil, jsem na sebe naštvaný že jsem dlouho váhal a Gustav se teď kvůli tomu ocitl na zemi po ráně do hlavy. bleskově nasazuji další kámen. Lépe se soutředím, roztočím prak a vrhnu projektil dříve, než muž stačí statečného Gustava dorazit.
Padni bídáků, přerostlí dobytku, plantážníku, kolohnáte hrom do palice.

Najednou se stane hodně věcí . Souboj Tellchara a muže je rozhodnut . Trpova sekyra se zanoří do chlapíkova těla a ten se poroučí bez hlesu k zemi .
Na druhé straně se vrhne Gustav na kolohnáta , ale asi přecenil své síly .Chlap je o hlavu větší , ale protože je gustav moc blízko , nepoužije meč pouze ho udeří jílcem do hlavy a Gustav se poroučí v mdlobách k jeho nohám .
Kouzelníkovi se vznese havran z ramene a letí k jeskyni . Himring se najednou ztratí a objeví se u ústí jeskyně . V tu dobu dovnitř vstoupí muž a on se octne za Lilien ...

Využiji chvilkového zaváhání mého soupeře, který byl zasažen nějakým letícím předmětem. Čekal jsem trochu víc ...

Vyrazím proti němu a pokusím se ho srazit k zemi svým tělem. Když jsme tělo na tělo začnu do něj bušit pěstmi. Zuřivě a šíleně. Jako správný hospodský rváč.
"Tyhle ... pěsti ... ví ... jak se ... cesta ... klestí..", vykřikuji zadýchaně když rozdávám své rány. Mou pravou ruku pak již zcela pokryje teplá krev z rány a zanechává krvavé otisky na nepřítelově těle.

Nečekal jsem, ž budeme muset bojovat tak brzo, ale potom, co nám šotek donesl tyto informace, o tom jak pevnost vypadá a jak je střežena, bylo mi jasné, že se boji nevyhnem a plán tichosti a nenápadnosti přijde vniveč. Pozorně sleduji bojiště. Situace nevypadá moc moc růžově, boj je tuhý, i Tellchar, který je zakalený už mnoha boji má nesnáze, Gustav dokonce žádá nahlas moji pomoc, když je sražen do kolen. Mě spíše zaujme Lilien u vchodu jeskyně a postava, která k Lilien živě promlouvá a gestikuluje.
Vyšší postava, plášť nebo tunika. Mág nebo kněz. Možná samotný Cera. Ale Gustav potřebuje pomoct...ne musí to zvládnout sám, Má tu Tella a šotka.
Přes mou ledově chladnout tvář se ve mě odehrává dilema, ale ne delší než jeden úder srdce. Vím co chci udělat, přesně, do detailu. V duchu dám instrukce Kraagovi. Vyletíš, a až budeš mít toho v tunice na dosah,zakouzlíš blesky. Jak vyletíš, já se přesunu za ně a zaútočím. Vydám havranovi tyto instrukce. Když havran zvlétne, zašeptám tiše "Mágomágen" a vykouzlím si magický štít. Zkontroluju jak je na tom havran, počkám až bude do deseti sáhů od dvojce co kuje pikle, vyzvu všechny bohy, aby stály při mě a s předepsanými pohyby zakouzlím "Hye archom" a hyperprostorem se přesunu za Lilien a jejího kumpána, možná Ceru. Teď už má vše v rukou štěstěna. Pokud vše vyjde, měl by v tuto chvíli havran sesílat blesky na muže v tunice a já stát těm dvěma v zádech. Chci využít momentu překvapení, hůl si uchopím pevně někde ve středu tak abych mohl útočit oběma konci a pak prudce a rychle zaútočím nejdříve na jednu a pak na druhou postavu. Okovanými konci holí praštím d spánku nejdříve Muže v tunice a potom Lilien. Do úderů dám rychlost a razanci. Snad to vše vyjde.

Vytrhnu sekeru z protivníkova ramene abych se napřáhl k další ráně. Soupeřův řev beru jao malou satisfakci za své vlastní rány..
Všimu si Lilien a toho druhého muže, který by čistě teoreticky mohl být ten, kterého hledáme..
Napůl očekávám, kdy mě zasáhne nějaký blesk od Lilien, ale protože vím, že kouzelnice je mladá a nezkušená, neočekávám že by na mě seslala nějakou smrtící salvu..
Věnuji se chlápkovi s jasným úmyslem ukončit jeho existenci.. Znovu útočím..

Tellchar se vyhne ráně chlapíka , který se znovu přidal do souboje . Sám pak zaútočí dvěma útoky . První mu moc nevyjde a dvouručkou promáchne . je slyšit jen ostrý svist vzduchu . Druhý zásah je lepší , ale netrefí hlavu , jak si přál , pouze se zaryje ostřím hluboko do masité tkáně ramene a slyší řev soka .
Gustav leží na zemi , meč daleko od něj , protivník zavrávoral po promáchnuté ráně , ale hned se vyrovnává a chce se na něj vrhnout . V tom však dostane kamenem ,vrženým Tassem , do ruky a uvědomí si , že tam jsou ještě další . Chivlkově zaváhá ...
U ústí jeskyně mezitím divoce gestikuluje muž s Lilien . Ta neříká nic pouze se nehybně dívá směrem k vám ...