| |||
"To jsem rád, že vás vidím. Mám pro vás spoustu důležitých informací.", začnu rozjařile a pohlédnu na skupinu svých společníků a koutkem oka zajedu k výčepu zda tam náhodou není hospodská. Na to teď není čas. "No kde bych tak začal. ... Možná jste si všimli, že jsem se na chvíli vytratil a pokud jste si toho nevšimli tak vám to teď říkám. Vyrazil jsem do té Tvrzi. Na vlastní pěst jsem se vydal skrz nebezpečnou pustinu až jsem nakonec dorazil k pevnosti jenž je skutečně tvrzovitě pevná. Můj komplexní plán na vniknutí dovnitř ztroskotal na prosté skutečnosti, že měli zavřenou bránu." Vyprávím svůj velkolepý příběh a vůbec nešetřím obšírnou gestikulací rukama abych zdůraznil co vše jsem prováděl. "Strážného za vraty jsem se pak pokusil lstivě doběhnou, avšak můj důvtip nestačil na strážného nevrlost. Nakonec jsem tedy od vrat odešel s nepořízenou avšak ne s prázdnýma rukama." Vytáhnu z pod pláště šíp jenž byl po mě vystřelen u brány do tvrzi. Nechám ho kolovat a dál pokračuji ve vyprávění. "Jak vidíte zda na tomto šípu je zřejmé, že jsou ozbrojeni, ale teď mají o jeden šíp méně a my o jeden navíc. Což by mohla být později strategická výhoda." To bude ale až hodně pozdě až budeme muset použít i jejich šíp. Krátce se zamyslím a pak se podrbu ve vlasech. Kdeže jsem to skončil? "Ach ano, takže jsem se takhle vracel zpět ... Když v tom spatřím kus látky jenž se třepotá osaměle na křoví. HA, napadne mě a hned jsem se vydal trnitou stezkou , která vedla mezi křovím. Cesta byla strmá a obtížná, leč mé odhodlání bylo neskonalé ... Na konci cesty jsem pak spatřil zajímavý pohled. To jsem nečekal, pomyslel jsem si. ... Dostal jsem se totiž nad tu Tvrz. Kdybych měl pořádné lano tak bych se snad hned i začal slaňovat dolů. Ale, že jsem ho neměl tak jsem se vrátil zpět a všechno vám pověděl. Stejně nevím co bych tam sám dělal. Tečka. Dovyprávím svůj příběh a hluboci si oddechnu, že jsem ho ze sebe dostal. |
| |||
Usadite se nakonec skoro v sichni dole v senku . Chybi pouze Gustav a Lilien . Vite , ze Gustav nekde odejel na koni . O Lilien nevite zhola nic . Od vcerejska , co se do vas pustila a hrozila nejakymi neurcitymi recmi , jste ji nevideli . Popijite a Tell pokuruje z dymky . Nemuzete se dohodnout jak dale . Popoledni vpadne do kvelbu Gustav . Je cely od prachu , na ramene ma roztrzeny kus latky kabatu a jde rychle k vam . Urcite vam chce neco rici ... |
| |||
Zatroubím sotva na půl dechu. V troubení se zarazím když kolem mě zasviští šíp a zapíchne se kousek vedle koňských kopyt. Taková nevychovanost. Šíří se to krajem jako mor. Zvednu hlavu směrem k muži ve věži. "Dobrá dobrá, poznám když nejsem někde vítán. Snad se ve městě najde nějaká práce. Přeji příjemný zbytek dne." Co nejnápadněji to jde tak se sehnu k šípu jenž je zapíchnut v zemi. Opatrně ho přikryju svým pláštěm a vytáhnu ze země. Pak už jen vyskočím do sedla a klusem mířím zpět do města. Naposledy se otočím a pohlédnu na tvrz. Brzy se uvídíme. Teď máte o šíp míň. Práce tak bude lehčí. |
| |||
Sotva otevřu ústa abych muži za bránou mohl oponovat, okénko se zavře. Zdá se, že je trošku nerudný. Zaklepu tedy na okýnko a v očekávání jeho znovu otevření už radši začnu mluvit jeho směrem. "Ale jakýpak já jsem cizinec. Vyrostl jsem kousek tady za kopcem. Můj strýc tady u vás sloužíval. Sice to už má dávno za sebou, ale vždycky si službu v tvrzi velice pochvaloval. Tak jsem si říkal, že někdo jako já by přece mohl najít službu u tak důležitých lidí." Čekám co se stane a pokud se okénko neodsune, tak zatroubím na svůj roh. |
| |||
Jedes dale cestou jak ti ji lovci popsali .Na krizovatce tri cest se das doprava a pak chvili stoupas po strme ceste . Tehdy musis z kone sesednout a jit po svych a kone drzet za uzdu . Takto vyjdes az na mensi planinu . Tam nasednes a dale jedes . cestu lemuji pasy keru , ktere rostou na kameni , je jich tu pomerne dost . Po jedne mili se dostanes na dohled ke tvrzi . Vidis mohutne palisadove vrata a na kazde strane po jedne vezi , ktera se nad nimi vypina . Ty jsou z boku uz kryty skalou , takze dovnitr to tady asi jde pouze vraty . Na kazde vezi ,kdyz prijedes blize , vidis jednu hlidku , ktera te bedlive pozoruje , alenic nerika . Dojedes tedy k vratum a zabouchas klepadlem ... Otevre se mensi okynko v jednom z kridku vrat a objevi se muzsky oblicej . Na otazku ceho zadas uslysi tvoji prosbu o praci a pak se zamraci ... Nepotrebujeme tady zadne cizince ... nikdo cizi neni tady zvany ... uslasis pouze a okynko se skripenim zavre . |
doba vygenerování stránky: 0.29785084724426 sekund