| |||
"Týjo, to byla síla. Doufám že to nedojde až k nám.", začnu vstávat. Pročistím si hlavu tím že sní trochu zatřepu a začnu zhluboka dýchat ústy. Vyděli jste tam něco? Mě se jaksi chtělo krapet prospat a možná jsem něco zaspal.", usmívám se, ale myslím to vážně. Takhle to nesmrdí ani v docích, nebo u koželuhů. Ale myslel jsme že vydržím víc teda. Asi sem si odvyk příliš rychle. |
| |||
Vidite , ze se Delph svalil na zem . Trpaslik se k nemu vratil a cosi dela , sami ale pres sero nevite co . Pak chytne Delpha jako prirucni zavazadlo a miri zrychlene k vam . Za nim specha Kristian. Dojdou zrychlene az k vam , kde Tell polozi Delpha na zem k ohni . Vidite , ze Tellchar ma plenu pres oblicej , stejne tak Kristian . U vas si to sundaji . Delph je v bezvedomi , ale dycha pravidelne . Posleze zacne hybat prstama ruky a pmalu otevira oci . |
| |||
Když se Delph složí, že nemůže dýchat je mi jasné, že takhle ho tu nechat nemohu. Podívám se na trpaslíka. Zápach je skutečně veliký a sami jen tak dále pokračovat by nebylo moudré. Tedy to stejně budeme muset, ale nechce se mi tu Delpha jen tak nechat. Podívám se tázavě na trpaslíka: "Co teď?" ptám se ho. Musím mluvitr se zadrženým dechem. Ten pach by mi v ústech vadil a nemusel bych podruhé mdloby potlačit. Jsem rád že se mi to zatím podařilo, ale nejsem si jist jak dlouho to ještě vydržím. |
| |||
Delphovi , Kristianovi a Tellovi se dela spatne a je na omdleni. Zapach je prilis silny a vryva se vam do hlavy . Tell a Kristian potlaci mdloby , ale Delph se slozi v bezvedomi k jejich noham . Mdloby byly silnejsi nez cekal a ted tam lezi u vasich nohou a tezce dycha ... |
| |||
Postávám u ohně a v ruce držím meč. Rozhlížím se chvíli po okolí a čekám co zjistí ti jenž se vydali smradlavému bublání vstříc. Pokud ten bublající zápach nebo jeho nositel bude cítit potřebu se s námi seznámit tak určitě příjde k nám a nemusíme se mu vydávat naproti. Přemýšlím si při postávání. Ale je pravda, že nejlepší obrana je útok. |
doba vygenerování stránky: 0.39071893692017 sekund