Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Království Dusar II

Příspěvků: 5283
Hraje se Denně Pište , pište ...  Vypravěč Tellchar je offlineTellchar
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Kristián Marvoj - 03. prosince 2007 09:38
kristian3947153.jpg
Delph ukáže zdvyžený palec. Nehledal jsem ani tak pochvalu jako spíš oporu a tu jsem u něj našel. Usměju se a pak se věnuji tomu jak Murmeä vstává a dívám se jak vážná asi mohou být jeho zranění, případně jak a jestli se vůbec léčí. To už Delph přvede koně a já přejdu k tomu svému. Uvědomím si že jsem své vybavení nechal rozložené tam, kde jsem míchal a tak se tam vrátím a sbalím truhličku, suroviny, kotlík a všechno potřebné náčiní, které jsem potřeboval. Když mám sbaleno dám to na své místo do batohu. Sedlové brašny mám obtěžkány jinými věcmi a že jich není zrovna málo. Zůstanu stát u svého koně a čekat co bude dál. Ostatně toho zas tak moc dělat nemohu. Je opojný pocit, že jsem někomu pomohl a že ten někdo byl můj přítel. Vím že tímhle se mé postavení tady trochu upevnilo což po příhodě ve věži bylo docela dost potřebné... AlespoŇ pro mou duševní pohodu, které sice asi nikdy nedospěji, ale přesto je mi lépe. Můj vnitřní spor se teď chvíli neobjevil v plné síle za což jsem vděčný...
 
Delphenae dea Sinuan - 03. prosince 2007 09:29
halfelven3852.jpg
Vidím, že Murmeö vstal. Kristián opravdu odvedl dobrou práci. I S těmi bobulemi. Hned mám lepší pocit jak v popáleninách, tak i to rameno je jaksi hybnější.
Když vidím stydlivý pohled Kristiána jak hledá ještě někde pochvalu nejen od Tasse tak nic neřeknu jen na něj mrknu a ukážu vztyčený palec. Péči o Murmeu nechám na ostatních. Znají jej déle, navíc trpaslík alchymysta by měl mít slušnou odolnost a zachvilku se jistě zbráborá. Jdu tedy zpět ke koňím a odvážu je a dovedu ke skupince. Pokud se Murmeö neporanil více než na co vypadá na koni by měl zvládnout jet. Aspoň po částech ať se dostanem z tohoto bohem prokletého místa.
 
Kristián Marvoj - 03. prosince 2007 09:05
kristian3947153.jpg
Po chvilce se Murmea začne probírat. Tassovi jsem dal tak jednu bobuly na ochutnání. To pro upřímný zájem, který projevil a přeci jen se trochu pochroumal ale to tady asi každý. Himringův postoj mě zklamal, ale doufám že až ho bobule uzdraví tak už pochybovat nebude.
Když trpaslík přichází k sobě zkřivý se mu tvář bolestí a já mu pomohu vstát. Z mého dryáku nic nezbyo, ale nelituji toho jak jsem ho použil.
"Tys nám ale dal..." řeknu Murmeovi. Jsem upřímě rád že se probudil a zdá se že Tass taky protože mě začne plácat po zádech a říkat že jsem nejlepší až se zastydím a červeň se mi vkrade do tváří až jsem z toho celý nervózní.
"To nic nebylo Tassi, to nic nebylo, jen takový malý... Pokus..." dodám. Usmívám se ale je to křečovitý úsměv. Nidky jsem ještě nečelil takovému zájmu. Těší mě to ale přeci jen si připadám hloupě. I když šťastně hloupě. Zabloudím pohledm k Tellcharovi, Himringovi a Delphovi. Tak nějak mi záleží na tom jak se oni tbváříé a co si asi myslí. Pak se opět podívám na Murmeu. Nemusím se o něj bát. Zdá se že se může hýbat a i když je zdá se zraněn určitě má něco jak se uzdravit. Je také alchymista a já vím že si vzal minimálně jeden léčivý lektvar z věže, takže i kdyby nenasbíral bobule, když jsme byli na bylinách, tak určitě má způsob jak se vyléčit.
 
Tass Bosonožka - 03. prosince 2007 00:01
tas2a759.jpg
Vidím, že Kristian nabízí všem co potřebují něco na léčení. Přběhnu k němu, natahuju se na špičkách, abych viděl co to má na ruce:
" A tohle to jako fakt zabírá? Zlatoluna to vždycky dělala takovou holý. Normálně se tě tou hůlkou dotkla, udělalo se modý světlo a všecko se vyléčilo. Neznáš taky náhodou Zlatolunu?"
zabloudím ve svém skoumání léčivých bobulý úplně někam jinam, zase do těch neznámých míst a k neznámým lidem o kterých vždycky vyprávím.
Pak však zase navážu tam, kde jsem původně začal, jako bych o ničem jiném nemluvil:
"A to jako vážně funguje? Jenom si to vezmeš, rozžvýkáš, polkneš a uzdraví tě to? To musím taky zkusit, taky jsem si trochu natloukl."
A natahuju ručku, abych si taky vzal pár bobulí a ulevil si tak od boláků, které sem utrpěl během krátké ale bouřlivé vichřice.

Potom Kristian míchá nějakej blivajz. Koukám mu přes rameno, ale tak, abych mu nezavazel. Pak mu cupitám po boku, a koukám se, jak to podává Murmeovi.
"Tys to dokázal, on se probral. Jsi nejlepší, vážně skvělej Kristiáne, tys ho zachránil."
vyskakuju do vzduchu a plácám mladého alchimistu po ramenou. Nu, spíše po zádech, protože na ramena mu nedosáhnu, přeto mám radost, že se Murmeo probral.
 
Himring - 02. prosince 2007 23:35
p_raistlin3upra5872.jpg
Pokrčím rameny, když mi Gustav vysvětlí, že léčit dotykem neumí. Aspoň že je umpřímný, jenom kdyby nemluvil tak strojeně.Hraničář, přece jenom, máme štěstí. Zřejmě začínající, na tom nezáleží, lepší než žádný.
Pak přijde Kristian, s nějakými bobulemi. Moc mu nevěřím a povytáhnu obočí, když mi je nabízí. Přesto ho nechci zklamat a bobule si od něj vezmu.

Pak natáhnu ruku, aby si na ni Kraag mohl pohodlně přeskočit. začnu ho hladit no lesklém černomodrém peří na krku pod hlavou.
Tak povídej, příteli, kde ses toulal? Hlavně že jsi v pořádku. Nevypadalo to jako normální vychřice, že, dalo nám to zabrat. Ale mi na to přijdeme, na všechno přijdeme.
 
Pán Jeskyně - 02. prosince 2007 20:46
tn_mm24l7469.jpg
Murmeu se Kristiánovi opravdu podaří po určité době přivést k vědomí a ten otevře oči a nahodí velmi nechápavý výraz . Ten však brzy přejde do zkřiveného , to jak ho bolestí bolí za krkem a v kříži . Zaskučí pouze , ale už umí hýbat končetinama a začne pomalu vstávat a kostrbatě se pohybovat .
Po chvilce se i Delphovi zdá , že je mu lépe .
Všichni koně jsou vpořádku a zdrávi a přežili tu vichřici asi lépe nežli vy .
 
Delphenae dea Sinuan - 02. prosince 2007 16:45
halfelven3852.jpg
Kývnu na odpověď Gustava. Pak ke mě přijde Kristián s nějakýma červenýma bobulkama. Co to je? To mě mají vyléčit jako tři bobulky? No ublížit by to nemělo. Kristián si je dost nejistý ve spoustě věcí a tak neděla něco čím by si nebyl jist, že se povede.
"Díky. Snad to pomůže i s těmi popáleninami pořád se moc nehojí."
Rozžvýkám ty bobulky a polknu. Rád bych pomohl Kristiánovi s tím přípravkem aspoň tak, že bych rozvinul přikrývku a dolní rohy přišlápl a horní držel rukama abych zabránil větru mu to tam nějak pocuchat. Jenže moje bolavé rameno by to asi nezvládlo a než se rozhoupu tak už mladý půlelf čile pracuje a evidentně mu to jde dobře a žádnou pomoc nepotřebuje.
jen tak nějak všeobecně pronesu: To je normální takový psí počasý? V Dusaru jsme nikdy nic tak strašnýho neměli. Jo lijáky že byl člověk za pár kol promočenej jak krysa to jo, ale takovej fučák, to teda ne."
 
Gustav Laxník - 02. prosince 2007 16:11
garrick7414.png

Otočím směrem k Himringovi jenž mi odpověděl na mou otázku,svým dotazem. Lehce se ukloním hlavou na znamení toho, že jsem ho vyslechl a pak mu klidným a vyrovnaným hlasem odpovím.

"Bohužel vás musím zklamat vážený Himringu, ale nejsem nadán léčitelskými schopnostmi. Snad mohu alespoň vyhovět starostlivosti o vašeho přítele jenž je na tom, jestli mohou hodnotit, z nás nejhůř."

Opět lehce skloním hlavu a vykročím s měrem k raněnýmu trpaslíkovi s nimž jsem ještě neměl možnost prohodit ani slovo. Zajímaví lidé ... trpaslíci ... taková okouzlující skupina.

Zaslechnu šelest křídel a tak se otočím směrem k Himringovi jemuž v tu chvíli přistává na rameni havran.

"Úchvatné.", pronesu bezhlasně a pokračuji lehkou chuzí k raněnému. Přikleknu k němu a začnu jej zkoumat pohledem. Přitom zaslechnu dotaz od Delpha.

"Ano Delphe, udělejte mi tu radost a nazývejte mne mým jménem. Válečníkem rozhodně nejsem, pokud bych si mohl vybrat tak bych se označil za poutníka či jak jste říkal hraničáře.", pohlédnu na Delpha a s přátelským úsměvem na rtrech mu lehce pokynu hlavou. Následně pronesu i k ostatním trochu hlasitě.
"I vás ostatní bych s úctou požádal aby jste mne volali Gustavem. Bude mi ctí."

Načež se vrátím pohledem k zraněnému trpaslíkovi. Mé pomoci však není třeba a sám bych s tím stejně nic neudělal a tak nechám raněného v rukou mladého muže jenž je zřejmě nadán umění alchymie. Vstanu a vyslyším jeho prosbu o chvíli bez rušení.

Odejdu ke své koni a zjistím zda není zraněn.

 
Kristián Marvoj - 02. prosince 2007 14:56
kristian3947153.jpg
Moje snažení je překvapivě účinné. Jsem rád že jsem měl vše potřebné pro zrovna tento lektvar, protože jsem si myslel že tohle asi nikdy míchat nebudu. Je zvláštní že se to zrovna nyní může hodit.
Jindy jsem vyklepaný a vyděšený. Nervozita by mohla být mé druhé jméno, ale všichni si nyní mohou všimnout že v okamžiku kdy jsem si vyndal pergamen s popisem lektvaru, který jsem si zvolil že nyní budu vyrábět, a rozložil si suroviny okolo malého kltíku pod kterým jsem rozdělal oheň mé ruce se přestaly třást. Mé oči pečlivě sledovali dění a já jako bych si byl jistý každým svým krokem. Naprosté soustředění. Kdyby mě nekdo v tu chvíli vyrušil asi bych něco pokazil, ale měl jsme štěstí. Všichni ze skupiny pochopili moji potřebu klidu a já se tak mohl plně věnovat své práci. Bylo to poměrně obtížné. Obsach se směj vystavit teplu ohně jen na krátko a pak se musel nechat vychladnout, a měl jsem jen velmi málo času těkavou kapalinu ryychle přili do jednoho ze svých flakónků a uzavřel ji.
Tekutina uvnitř je čirá a má slabě žlutý nádech. Zadívám se nyní na obsah flakónku a usměji se. Jsem velmi s pokojen s úspěchem. Je to můj první lektvar a povedl se mi.
Vstanu od svých věcí. Teprve teď se začíná proejvovat napětí, které jsem cítil a adrenalin z toho, kdybch snad udělal nějakou chybu. Nohy se mi roztřásl téměř nekontrolovatelně a já se div také nepropadl do mldob, ale radost z úspěchu byla silnější a já se konečně mohu každému ze skupiny podívat do očí.
Tak nakonec jsem skutečně alchymista.
Vykročím k Murmeovi, který leží na zemi.
"Tohle by ho mělo probrat," řeknu ostatním a usměju se. Je to nervózní úsměv.
Okamžik pravdy, pomyslím si a přikleknu k trpaslíkovi na zemi.
Vezmu flakónek, který jsem před chvílí pečlivě uzavřel a přidržím jej u Murmeova nosu přičemž jej znovu otevřu. Obsah se začne okamžitě odpařovat a zapáchá velmi silně po octu. Mělo by to trpaslíka probudit. Zatím to vždycky fungovalo, i když já o tom doposud jen četl a viděl to použítav jiné...
 
Kristián Marvoj - 02. prosince 2007 14:05
kristian3947153.jpg
Když se Murmea stále ne a ne vzbudit pododejdu kousek stranou.
"Ten se jen tak nevzbudí, ale... Když chvíli počkáte umíchám něco co ho probere... Snad..." řeknu ještě a jdu ke svým věcem.
Co když se mi to nepovede? Co když to nezvládnu?
Äle no tak. To zvládnu. Vždycky jsem to zvládnul ne?
rozlédnu se po ostatních. Je vidět že mám velké pochybnosti. Ač bych to stěží komukoliv přiznával mám Murmeä rád. Nechci aby se se mu něco stalo a stav bezvědomí je velmi nebezpečný pro celý organismus.
Přijdu ke svým sbaleným věcem, vyndám kotlík a všechny potřebné suroviny a začnu míhat svůj první letvar...
¨"Teď mě prosím, směnu nerušte, ano?" řeknu ještě ostatním a dám se do práce.
 
 
529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.32304811477661 sekund

na začátek stránky