Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Království Dusar II

Příspěvků: 5283
Hraje se Denně Pište , pište ...  Vypravěč Tellchar je offlineTellchar
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Delphenae dea Sinuan - 29. listopadu 2007 10:19
halfelven3852.jpg
vidím přijíždět jezdce a za patami mu peláší vlci. Vezmu si do rukou dva větší kameny tak aby byli akorát do pěsti a dobře se s nimi házelo. Připravím se na okamžik kdy ten pocestný přijede blíž a já mohl lépe zacílit na ty vlky, kdyby se dotáhli ještě víc, nebo dokonce nezůstali stát. Nervy mi trošku povolili a já jeden kámen hodil. Minul jsme přímím zásahem ale jak se kámen odrazil ještě neškodně uhodil do jednoho vlka. Naštěstí zastavili a druhý kámen jsem nemusel použít. Pustil jsem jej na zem a napřáhnul ruku k pozdravu válečníků, směrem k nově příchozímu člověku. Vypadá jako válečník či snad hraničář. Ten by se nám asi hodil, prý dokáží ochránit před nepřízni počasí.
"Těší mě. Delphenae dea Sinuan, ale říkej mi Delphe. Celým jménem mě nikdy nikdo neoslovil.
poté dál ostražitě hlídám vlky, teď už jen připraven tasit své meče.
 
Tellchar - 29. listopadu 2007 09:57
ikonka482.jpg
Sesednu z ponyho, protože jsem nestihl vyrazit vpřed.. Ten Gustav tu byl dřív než bych řekl švec..
Sleduji ho, jak všechny obchází a podává jim ruku. Když ji nabídne mně, pevně ji stisknu, jak se na pořádného trpa svědčí..
Těší mňa, ale toho váženýho pána si možeš strčit tam, kam nechceš, aby sme ťa poslali.. Jasné? Sem Tellchar a pokud vidíš, tak žádné pán, ale trpaslík. Říkej mi tedy buď vážený trpaslíku nebo radši enem Tellchare. My si na formality moc nepotrpíme..
Rač nám prozraď, kam tak pádíš. Třeba máme stejnů cestu. Znáš to, bude nás víc, nebudem se bát vlka, nic..
Při své poslední větě se podívám na čekající vlky..
Huš vy bando zablešená! Už žádnů mršinu nemáme..
 
Gustav Laxník - 29. listopadu 2007 08:58
garrick7414.png
Seskočím s koně a ohlédnu se za svými pronásledovateli jenž nelibě vrčí kousek od oázy. Dneska se vám červené karkulky nedostane.

Lehce si opráším oblečení od prachu a do rukávu si otřu obličej.

Pohlédnu na tábořiště jenž se rozkládá uvnitř oázy, kolem nejž se v různých polohách nachází skupinky mě neznámých osob. Přistoupím k nim blíže i s koněm, jehož opratě svírám v levé ruce. Když už jsem dostatečně blízko, provedu menší úklonu a zatřepotám pravou rukou po vzoru panstva, které jsem jednou měl možnost zahlédnout při svém putování.

"Přijemný večer vám všem přeji. Gustav Laxník jméno mé je, tak doufám, že mě s ním nepošlete do ...", uctivě pronáším svá slova, ale nakonec se zarazím když mi rým nabídne jen neslušné slova. Do prdele.

"Nepošlete do toho nuzného kraje jenž je plný divé zvěře.", narychlo dodám zbytek verše.

Začnu obcházet všechny členy osazenstva táboru a nabízím jim svou ruku a pevný stisk abych se s nimi všemi seznámil.

"Je mi ctí vážený pane...vážená paní.", dodávám při třesení rukou.
 
Pán Jeskyně - 28. listopadu 2007 22:07
tn_mm24l7469.jpg
Muz vpadl s konem do oazy mezi vas , vlci zabrzdi a zastavi asi dvacet sahu od vas . Vrci a stekaji avsak neodvazuji si prijit blize . nakonec se posadi na zadeka s vyplazenymi jazyky cekaji , co udelate vy . Snad si mysli , ze jim muze vydate ...
Muz je cely uriceny . Sestoupi z kone a vy si ho muzete poradne prohlednout .
 
Gustav Laxník - 28. listopadu 2007 21:59
garrick7414.png

Projíždím už pár dní touhle podivně smutnou krajinou kolem solného jezera. Kousek za Majorem jsem si pořídil koně abych si tak zkrátil cestu stepí a byl to dobré rozhodnutí. Tahle krajina se mi příliš nepozdává. Žádné pořádné stromy. Jen ševel větru ve vysoké trávě a občas nějaké to křoví. Kdybych nezaslechl občasné zavytí tak bych snad uvěřil, že je tu mrtvo. Vytí bylo vždy vzdálené, ale dnes večer jako by v tom bylo víc nenávisti jako by je někdo naštval.

Už jsem se chystal zastavit a konečně po celodenním putování v sedle si chtěl odpočinout, když jsem blízko za sebou zaslechl nepříjemné zavrčení. Popohnal jsem koně do klusu s nadějí, že prach od kopit koně dá vlkovi jasně na srozumněnou. Vrčení se změnilo ve štěkot a vytí k němuž se přidávají další a další hlasy. Snad není kůň ještě příliš unavený. Peláším v sedle koně dál a dál prašivou stepí.

V dálce zahlédnu, že jinak rovinatou krajinu narušeje menší seskupení stromů a kamenů. To vypadá nadějně. Příždím k tomu místu a zjišťuji, že se v něm nacházejí nějací lidé. Přikčím se víc ke koni a uvolním si levou ruku. Uchopím svůj roh a prudce na něj zaduji. Snad si mě všimnou.

Vlci to stále nevzdali, jak zjistím po rychlém ohlédnutí se za sebe. Rychle na neznámé osoby zamávám na pozdrav a snad i o pomoc. Pokusím se s koněm zajet do té vysněné oázy bezpečí.

 
Tellchar - 28. listopadu 2007 21:49
ikonka482.jpg
Kouřím a kývnu na Kristiána, ať si jde klidně sbírat bylinky..
Pozoruji obroz. Prach se zvedá..
To bude větrem.. Ne! Počkat! Někdo jede..
Hej hola, něco se děje..
Při tech slovech odhodím dýmku na zem a naskočím na ponyho..
Vyrazím max. rychlostí jezdci naproti. Je evidentně v nebezpečí. Nevím, kdo to je, ani co je zač, přesto chci zcela automaticky pomoct..
Jestli budou v dostřelu, zasypte je šípy..
 
Pán Jeskyně - 28. listopadu 2007 21:13
tn_mm24l7469.jpg
Zacina se zvedat vitr a z dalky slysite vyti a stekot . Asi se nekde perou vlci o nejakou korist . Nebe se zatahuje cim dal vice a slunce uz neni videt .
Vitr se stale zveda a od zapadu muzete videt zvedani prachu ve stepi . Po chvilce vsak zjistite , ze prach nezveda pouze vitr , ale taky jakysi jezdec , ktery ocividne miri k vam . Tedy spise k oaze kamenu a stromu , vas asi nevidi . A po chvilce taky muzete zpozorovat ctyrnohe potvory , ktere ho pronasleduji . Je jich asi deset a co nevidet ho dostihnou . Jezdec se blizi k vam a uz vas asi taky zahlednul . Ohlidnul se za sebe a pak na vas zamaval ... Je odvas tak padesat sahu ...
 
Delphenae dea Sinuan - 28. listopadu 2007 12:05
halfelven3852.jpg
Hlídka proběhla celkem v klidu. Sice moje smysli jsou vycvičené na zvuky města a v přírodě si opět zvykám. Přeci jen patnáct let u elfů se nedá jen tak smazat.
Pořád nedokážu pochopit, jak se stalo že pouhé dva roky života mezi splodinou města a přesto jsem se na to tak navykl, jako by to byl celý život.
Během své hlídky jsem se take rozvičil a protáhnul. Pokud pojedem celý den opět v sedle budu to potřebovat. Navíc si určitě zase zaběhám.
Snídani si dám až se probudí všichni a malý oheň se opět změní ve větší pro účeli ohřívání jídla. Vytáhnu něco ze zásob co jsem si koupil v hostinci a posnídám lehce. Vše probíhá víceméně v tichosti a tak se ani já příliš neozívám. Trpaslík si dává nějaký čaj, kteý po vůni nedokáži poznat. Jestli je to vůbec čaj. Jsem zvyklí na čaje bilinné. Šlvěj, heřmánek, řebříček či jitrocel občas nějaké to ovoce. Prostě co se dá nasbírat na louce za městem či vesnicí.
Ticho naruší až Kristián otázkou na mě.
"Zažil jsme už lepší i horši a horší o dost. Lepší byla jen ta která byla pěkná s východem slunce a ne ta kdy kape rosa a schyluje se k dešti. Je to takové víc ponuré."
Pak si začnu balit věci a natáhnu na sebe opět kroužkovou zbroj a připnu opasek s pochvali na meče. Pak vytáhnu ještě z brašny olej.
Sice je to olej na svícení, ale pořád je to olej.
Odzátku jej a opatrně naliju po troškách do pochev, tka aby olej stíkal hlavně po švu kde je ostří. Pak ty pochvy ruzně otáčím a protřepu, aby se olej dostal co nejvíc po celé ploše a pak tam střčím meče a několikrát je opět vytáhnu a vrátím a přito mse dívám, jestli se alespoň trochu lesknou od oleje. Nechci přeci aby mě zrezli i když vypadají, že jsou vyrobeny z kvalitní oceli.
 
Kristián Marvoj - 28. listopadu 2007 10:49
kristian3947153.jpg
Večer už nějak nebylo o čem moc mluvit. Minulý den byl výřečný až až. Na mě rčitě i když cítím že mi mluvení značně pomáhá. Při rozdě lování hlídek jsem se taky aktivně přihlásil. Chci být družině užitečný a podle toho se také snažím. Zažitky minulých dní mi stále nechávají stín na duši, ale přesto se snažím ten stín zahnat co nejvíce do pozadí. Tím že mě Delph vyslechl mi pomohl hrozně moc a když se se mnou pak začal bavit tak taky. I himringov a dobrá nálada a ztráta obvyklého chladu mě překvapili a byli mou motivací pro větší úsilí. Hlavně mi dodali radost, kteoru jsem předtím dlouho nepoznal.
Ráno trpaslík prohlásí že zase bude pršet i když jsem musel nad jeho větou chvíli přemýšlet. Když vstanu posadím se k dohořívajícímu ohni a vesele se usměju na Delpha.
"Tak zase jedno dobré ráno. Jaká byla hlídka." říkám a ptám se ho. Je už opravdu jako můj starší bratr. Beru ho tak a mám ho rád. Jeho válečnické názory mi sice ne vždy říkají to co by řeklil jinému válečníkovi a občas mi přijde jeho horlivost až přehnaná ale pak si vzpomenu že u mě to vlastně bylo dost podobné a ještě stále je.
Trpaslík dopije čaj a začne se balit. To už jsem také po snídani a tak vstanu a také začnu balit své věci.
"Ještě bych se dze rád poohlédl po nějakých bylinách, nevadí? Bude to jen chvilka." jako vždy když skupinu o něco žádám zrudnu v obličeji ale tentokrát již mé=ně. Jsem daleko sebejistější v tomhle než dřív.

Jakmile to řeknu čekám na rteakci ostatních, ale nečekám jí negativní. Mylsím že chvíle iobcházení po okolí mě nezabije a ostatním neublíží.
Vydám se proto do blízkého okolí hledat bylinky.
 
 
529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.39893484115601 sekund

na začátek stránky