Skoro vyplašeně, ale pořád s údivem se podívám na Kristiána
"No nepoužívám jeden, ale kombinaci dvou krátkých mečů. Má to sice nevýhodu pro první útok, kdy na mě dosáhne kdekdo dřív než já na něj. Pak už mám spíše výhodu já protože mohu jedním mečem krýt a druhým útočit. Ale zatím si na to zvykám. Do teď jsem používal kombinaci krátký meč a dýka. Ta, ale není tak účinná, protože když bráním dýkou můžou mou obranu snadno překonat a když zase mečem, tak s dýkou nemusím zaútočit, protože protivník pořád bude z dosahu. Chceš se o tom vědět ještě víc? Protože to další už je pro alchymisty spíše nudné..., pokrčím rameny a podívám se na Kristiána. Poté se ale rozjedu a přidám se ke zbytku, který už taky pomale vyrazil.
Pak opět promluvím na Kristiána:
Nebyl by pro tebe lepší dlouhý luk? sice je krapet nepraktičtější při přepravě, než krátký, zato mnohem účinější.

Himringovo jednání s těmi lidmi mě překvapí. Jako by na chvíli přestal mít svůj obvyklý chlad a celkově když se proberu dnešním dnem mám pocit že se Himnring začíná otevírat skupině. Kdykoliv promluví Delph mám chuť se začít smát. Někdy mi jeho poznámky přijdou zcela praštěné. Když pronese to o ploskohlavcích usměju se na něj. Je pravda že jsem o nich nic nevěděl ale asi bych se nezeptal. Na to bych neměl dost odvahy.
Ve výsledku to vypadá že pojedeme dál a já se protentokrát zařadím vedle Delpha.
"Já o nich taky nikdy neslyšel, to je v pořádku. Taky jsem rád že nejsem za hlupáka." usměju se vícwe než obvykle. Dnešem i přinesl klid a nečekanou vyrovnanost. Fakt že se Hísimë uzdraví i dkyž o hodně déle a že se himring tď k nám nechová tak chladně jako vždy mi hodně pomohl a když si vezmu že jsem sice utratil všechny své peníze, ale že mám alespoň z čeho vyrábět své alchymistické předměty mi také o dost přidal na sebevědomí.
"Co vlastně používáš za meč?" ptám se trochu přihlouple. Prostě si chci s někým povídat a u Delpha mám ten dojem, že mé snažení opětuje. Obzvlášť narazím-li na téma, které nmu bude blízké což by téma zbraň být mohlo.

"Tož díky přátelé. My můžem říct že cesta do Majoru aspoň pro nás byla bezpečná a nikdo nás neobtěžoval. Ale nikdy neříkej nikdy. Protože někoho může nechat chladná skupinka cestovatelů bez zjevně většího pokladu, zato se mu může zamlouvat karavana, byť chráněná. Mnoho štěstí."
Popřeju vojákům a vyhoupnu se zpět na koně. Nemá cenu být pěšky, když pojedeme ještě kus dál.
"Jsem rád, že nejsem sám, kdo ještě neslyšel o ploskohlavci."
Větu jsem pronesl tak pro všechny. Ale jediný další kdo tu řekl že o nich nic neví byl Himring. Je stejně chladný jako každý jiný elf co znám, krom mé matky a asi i matky Kristiána. A vypadá to, že nejen ke mě, ale i k ostatním, jež musí znát o něco déle a snad jsou i přátelé.

Jezdec se otočí i s koněm a odpoví :
Jsou to zvířata , mají placatou hlavu a měří i přes čtyři sáhy . Jejich kůže je tvrdá , ale po stáhnutí a správném vylouhování se stane jemnou , ale pevnou .Proto je velmi žádána . Jsou to však nebezpečná zvířata . Mají silný stisk zubů a když vás trefí ocasem , tak to nemusíte přežít.
Pobídne koně blíže k vám a ukáže na zem , kde jsou vidět rýhy v zemi .
Vidíte , tady nějaký šel . A tady je stopa jeho ocasu ... Vylézají hlavně v noci a jdou za pachem masa . Nejsou nijak rychlí , ale houževnatí. Oni se vyskytují pouze na tomto místě Solného jezera a máte štěstí , že jste ve své neznalosti na žádného nenarazili . Přinejmenším byste měli po koních . Poradil bych vám jet o pár mil dále k Měděným horám . Je tam takový shluk kamenů a stromů , říká se tomu Babí hlava . tam je bezpečněji ... i když , kde je vlastně pořádně bezpečno . je to tak ještě hodinku jízdy ....

Vlastně i já jsem zralý na odpočinek a když narazíme na příhodné, nijak neprotestuji, když zastavíme. Chystám se odstrojit koně a připravit si místo ke spaní, než si vezmu něco k snědku, když tu k nám zamíří cozi karavana se silným doprovodem jezdců.
" I my Vás zdravíme!"
oslovím muže dříve než stačí odklusat, aby se zařadil zpět mezi své.
" Vlastně lovci nejsme. I když už jsme lovili kde co. Ale dnešní noc bychom raději ztrávili v klidu. Cp nám můžeš povědět o těch ploskohlavích? Dají se nějak odstrašit aby neútočili, nebo bys nám raději doporučil popojet ještě o pár mil dál? Možná bys nám mohl doporučit nějaké vhodnější místo na nocleh.
Ptám se muže a z hlasu se vytratila obvyklá chlatnost a sarkasmus. Zřejmě dokážu tohle vše ovládat, pokud mám jistý záměr, který je teď zřejmý. Ti co mě však znají dýl, musí na mě poznat známky dobře trénovaného sebeovládání.

Povozy se blizi . Ted uz je rozeznavate celkem dobre . Jsou tri , tahnou je kazdy dva silni kone a maji plateny kryt . Na kazdem sedi dva muzi, jeden ridi kone , druhy ma kusi . Za povozy jeste kluse sest jezdcu .
Prijedou k vam a zastavi asi deset sahu od vas. Jeden jezdec prikluse odzadu pred vas a promluvi :
Zdravim pratele , vidim , ze jste poutnici , kteri se asi chystaji vyuzit k prenocovani toto misto . Proto bych vam chtel rict , pokud teda tady nejste zamerne a nejste lovci , ze se tady vyskytuji ploskohlavci a v noci tady muze byt nebezpecno . Pokud jste vsak lovci, tak vam preju dobry lov a pevne nervy ... a usmeje se na vas a chce odklusat zpet ke svym.

Delph sesedl a pronesl svůj návrh ohledně přenocování. I já bych rád už nějkde spočinul, ale nemohu nějak ovlivňovat rozhodnutí naši vůdců, Tellchara a Himringa.
Stejně jsem se asi zbláznil, když jsem se k nim přidal... říkám si ale vlastně jsem rád. Za tu dobu co jdu s nimi i když je to jen krátce jsem se mnohému naučil a hodně nového pozbnal. Delpha beru jako svého staršího bratra a tak obdivně sleduji jeho počínání, když vidí povozy. Jsem rád že nakonec se od nás příliš nevzdaluje, já však nevidím důvod se těmi povozy zneklidňovat.
Přece nemohou být pořád jen problémy, ne? Jen je škoda žej sem se už nestačil podívat na toho zraněného starého muže v té vesnici... Býval bych rád ošetřil více jeho zranění. Teď už bych mohl... Budu muset taky něco pořádnýho umíchat. hlavně že jsem měl ve městě čas. říkám si ale nejsem na sebe tak naštvaný jako obvykle bývám. Cítím se tak nějak uvolněně. slyšet Himringa vyprávět byl naprosto úchvatný zážitek.
Toho bych vydržel poslouchat věky... vzpomenu si jak mi Delph říkal že se nemám snažit Himringa zaujmout, ale nakonec to potlačím.
"Neměli bychom uhnout z cesty? Budou chtít projet..." řeknu poměrně tiše, ale pevně. hlas se mi netřese jak u mě bývá zvykem. Konečně se cítím jako alchymista a že bych mohl být této zkupině něco platný...

Uvolním přezky držící zbraně v pochvě, pro možnost rychlého vytažení. Vezmu koně za uzdu a lehce jej prevedu tak abych jej měl před sebou a koukám zpoza hřbetu směrem k povozům. Stojím takhle asi tři metry od družinky, Nebylo by lepší stát u nich? Kdyby se dostaly mezi nás a byli nebezpeční a my začaly prchat byli bychom rozděleni a to by nebylo příliš bezpečné.
Odvedu koně stále ke skupince a natočím jej opět tak aby byl mezi mnou a povozy. Hlavu míříc stejným směrem jako zbytek skupinky. Připraven vyhoupnout se do sedla a jet úprkem pryč, nebo bojovat. Řeč nechám na Tellcharovi, či Himringovi. Po zbytek čekání za koněm si protahuju svalstvo, ztuhlé celodení monotoní jízdou.

Delph sesedne z kone , ostatni zustavaji v sedlech .
Slunce je uz skoro za obzorem a vy uvidite od zapadu se blizit jakysi povoz . Pak rozpoznate , ze jsou to tri vozy , kazdy tazene dvema silnymi konmi . Blizi se v prachu k vam . Snad to budou kupci nebo nejaci poutnici ...