Konečně ten nekronmanřel, nebo jak mu říkají padne k zemi a já radostně zavískám. Vyskočím do výšky, kde srazím paty dohromady, zatleskám rukama a zatančím dokolečka.
Bohužel mě Himring předběhne v prozkoumání mrtvoly. Tak se k němu přidám a pokud najdu nějaké zajímavosti dřív než on, rychle je schovám do kapsiček. Třeba ten elf, něco přehlídne.

Navíc je tu toho ještě hodně na prohlížení, skříně a nějaká truhlice. Proto hned jak rychleje zkončím s mrtvolou, přejdu k truhlici. Prohlédnu, zda tam není nějaká past nebo nástražný mechanismus a pak ji otevřu a důkladně prohlédnu. Také zkusím, jestli nemá dvojité dno. Přesně to samé zkusím i u skříně, pozor na pasti, prozkoumat a zkusít dvojidou podlahu a zadní stěnu. Nakonec tu asi ještě bude pracovní stůl. V zásuvkách také můžou být dvojtá dna a třeba i nohy mužou být duté.

Tellechare? Ty jsi válečník nebo čaroděj? Teď mě mateš jsi snad nejaký druh bojového kouzelníka? Specialita trpaslíků?. Otočím se a hledím na Tellchara. Málem bych čekal s otevřenými ústy, naštěstí jsem měl dost duchaplnosti, že jsem tak neudělal. Jestli umí takhle bojovat i kouzlit tak u nich musím zůstat stůj co stůj. Tohle se musím naučit!

"Ta rychlost byla moje práce" odpovím půelfovi, "ale ta teleportace bylo Tellcharovo vlastní překvapení."
dodám jen tak přes rameno, ani se neohlédnu. skloním se nad nekromantem který leží na zemi. Já jsem však stále na pochybách. proto zkouším jeho puls. Možná to byl jenom nějaký prášek, který ho měl uvést do stavu smrtelného života, předstírá smrt a zatím spí, možná to byl vážně jed. Ale kdyby ne, tap by mu zeslábl na tolik, že by ani nebyl cítit, ale dýchad by musel. Po tom co zkusím jeho puls na zápěstí i na krku, vytáhnu ještě zrcátku a zkusím, jestli dýchám.

Pak sám začnu prohlédávat jeho kapsy, také plᡚt a další možnosti, jak obvyklé tak neobvyklé. Nejde mi ani tak moc o peníze, spíše o dokomuenty, svitky, také možné flakonky nebo náhrdelníky, amulety či prsteny.

Otočím se k Himringovi:
Počítám, že za Tellcharovu rychlost i to přenesení nekromantovy do zad je tvoje práce. Velmi šikovné.... emm.. i ten kotoul.
Kouknu zpět k mrtvole, kde už zajisté bude Tass a bude prohledat kapsy mrtvému čaroději. Určitě prohledá co všechno v nich měl a zajisté na ně už zapomněl. Porozhlédnu se po místnosti.

Murmëo a Kristiáne, mé oči tu vidí spoustu věcí, jsou ale některé zajimavé pro vás? Nebo pro vás Himringu a Lilien? Ať vím čeho se raději nedotýkat.
Pokud se o něčem dovím nechám to být a začnu prohledávat místnost. Hlavně hledaje poklady co by se daly dobře zpeněžit.
Ještě nevím jestli mě přijmou nebo ne. Takžep okud ne bylo by dobré se obohaťit co nejvíc. A když zůstanu pořád si zasloužím slušnou odměnu. Přeci jen jsem si tu vytrpěl a oddedřel svoje.

Nakonec nebylo zápalné lahvě třeba. Tak jak ji mám připravenou i s kusem látky uvnitř ji zase zašpuntuji. Jsem zvyklý dělat věci do konce protože mě k tomu učil i můj otčím a je to ostatně také jedno z prvních pravidel alchymie, které je třeba znát.
Znovu se to na mě začíná valit.
Je mrtvý... Možná mážná znal řešení m,ého problému možná...
Málem jsi je zradil!
Ne...
Ne?!
Ne, to bych... to bych neudělal jen jsem chtěl...
Potřesu hlavou. Nejsem schopen mluvit. Všechno se mi vrátí... Loredenwie, Hísimë, mág...
Zavřu oči. Vidím jeho tělo mrtvé na zemi ve dveřích, které vedli na venkovní schodiště, nejsem ale sto se jít podívat blíže.
Má tvář je bledá. Stejně bledá jak když jsem hleděl naa mrtvou Hísimë. Lahvičku s olejem si připnu k opasku za který zastrčím svůj prak. Nemotorně zvednu ze země svůj luk a hodím si ho přes záda.
Nedokážu se vyrovnat s tím co se právě odehrálo. Kdesi ve mě se ozývá slabý hlásek rozumu, který se zabívá myšlenkoujedu, který mág požil a přemýšlí proč tak kouzelník učinil, vždyť měl-li zemřít naší rukou nebo svou už na věci nic nemění. Napadá mi tedy jediný závěr.
Něco věděl a nechtěl abychom ho případně vyslíchali...
ale ta myšlenka je v nastalém chaosu sotva znatelná... Ustoupím ke zdi a opřu se o ní. Stále se dívám vytřeštěně. Mé velké zelé oči hledí jakoby do prázdně, přesto že se dívám přímo na ostatní členy družiny...

Mág otevíral dveře a zezadu to koupil jak od Delpha tak od Tella . Oba ho trefili ranou do zad a kouzelník se skácí k zemi s ryčivým zvukem , deroucím se z jeho úst .
Leží s obličejem na stranu , ale stačí ještě spolknout cosi , co měl na prstenu . Pak jeho hlava klesne a oči se mu zavřou ...
Můžete vidět , že se chystal vyběhnout ven a po schodech chtěl seběhnout dolů z věže a zmizet v lese . To se mu však už nepodařilo . Jeho tělo leží mezi dveřmi ...

Předpokládám, že dvířka ve druhém patře věže povedou buď nahoru na ochoz nebo do nějakého teleportu..
Rychle se hrnu za mágem a stíhám ještě jednou zaútočit.. Je ke mně zády, tak doufám že to pořádně koupí..

Jsem příliš zabraný do své činnosti. Věděl jsem že je to na dlouho i dkyž jsem si to popravdě až tak dobře neuvědomil. Každopádně mág utíká a Delph a nejspíš i ostatní se vrhají za ním, já však chci dokončit činnost, kterou jsem započal, alespoň si tedy připravit tu zápalnou láhev...
Jakmile bude hotová znovu zhodnotím situaci, zda je jí ještě třeba...

Když vidím, jak se Nekromant otáčí a odhrnuje závěs a káče za něj, k nějakým dveřím nečekám a skočím za ním. Doufám že při této činosti, bude snadněji zranitelný. Navíc se snažím využít sílu svého pohybu k co nejsilnějšímu bodnuti, ať už je otočený jakkoliv (zády, bokem i zepředu). Doufám, že utíkáš protože tvoje kouzlo slábne a já z tebe teď udělám špíz ty hade nechutná.

Kristián cosi kutí s flaškou oleje , ale ostatní to nemají šanci postřehnout , jsou příliš zaneprázdněni bojem .
Tassův kámen narazí opět na neproniknutelnou hradbu před mágem , stejně tak Himringův pokus o podražení nohou vyšel naprázdno . Nepodařilo se mu proniknout magickým štítem .
To Delph byl úspěšnější a zranil protivníka dýkou na pravém boku .
Tellchar se třikrát rozmáchl svojí dvouručkou a dvakrát byl úspěšný a ťal kouzelníka do oblasti slabin.
Ten je již dosti zraněný a krvácí z mnoha míst . nebrání se však , ale v mžiku odhrne závěs , který je za ním , a skočí za něj.
Vy kteří tam vidíte , postřehnete , že jsou za ním , asi jeden sáh daleko , menší dveře , které kouzelník otevírá ...