| |||
Chtěl jsem dokončit průzkum výdutě, ale Tellchar zase pospíchá dál a nechtěl jsem tu zůstávat sám a tak jsem šel za nima. Nikoho ani nenapadlo, že by se zeptal starýho Tasse, jestli by tam nedokázal vylést a pak mě k tomu lano ještě přivázali. Kopal jsem nožičkama a nadával. "Co si o sobě myslíte, vy drzouni. já jsem u nás závodil ve šplhání s veverkama, nechtě mě, puste mě!!" ale veškerý odpor byl proti dvěma váválečníkům zbytečný a tak jsem byl nahoru vytažen jako nějaká pytel. To se mě však zřejmě dotklo a já se poprvé tvářím jinak než usměvavě. Na Krtistiana jsem vyplázl jazyk a otočil se uraženě zády. |
| |||
Díky Tellcharovi jsem neměl opět čas rpozkoumat prsten a díky Kritianovi navrhnout další možné řešení. A tak nechávám všechno dění na nich. Dobrá, nepotřebují mága, oni to zvládnou, oni jsou tu ti chytří, ti co všechno vymýšlí a plánují. Přesto se nenechám tahat nahoru jako nějaké vědro ze studny. Zvlášť když slyším, že už tam někdo je. Tiše zašeptám: "Ufi" a vyletím otvorem nahoru. |
| |||
Při čupnu a vyskočím. Mé pružné nohy mě vynesou vysoko. Tam se teprve chytím lana a vyšplhám co nejrychleji nahoru. V životě bych nevěřil, že mi zkušenosti na šikmé ploše zákona pomůžou na té nejrovnější co si umím představit. pro mé svaly lehké tělo se vynese nahoru velice rychle. Spěšně se rozhlédnu jestli ještě není pozdě. Pokud není houknu dolu na Tellchara ať leze. Společnými silami se jej pokusíme vytáhnout aby to bylo ještě rychleji. |
| |||
Rozhlédnu se po místnosti a snažím se přijít na to, co tak poplašilo Kristiána.. ssst.. Kristiáne, jak si přišel na to, že o nás ví? Odkaď nám hrozí nebezpečí?! Nekromant by měl být nahoře, ale nechci aby se nám někdo těmi dveřmi dostal do zad.. |
| |||
Kristián vás pomalu všechny , pak i svaší pomocí vytáhne do místnosti nahoře . Teď můžete vidět i vy to , co on prve . Místnost je asi desetisáhová , kulatá a naproti vám vedou schody kdesi nahoru . Jsou točité a kamenné a dosti sešlapané . Nalevo od vás jsou bytelné dřevěné dveře , zavřené zevnitř na petlici . |
| |||
Kývnu na Delpha.. Teď musíš jít ty.. Je to třeba, abych mohl lézt já.. Až se dostanu nahoru, už vás nějak ubráním a vy budete moct vytáhnout všechny ostatní.. Tak honem.. V momentě, kdy Lilien zmizí nahoře v místnosti, popostrčím Delpha k lanu.. Honem lez! |
| |||
Kývnu na nového spolucestovníka a pokusíms e uchytit pevně lana. Hůl nechám elhce upevněnou na svých zádech, abych ji mohla kdykoliv strhnout a bránit se. Pevně se uchytím rukama lana a odrazím. Své nohy omotám a začnu pomalu šplhat. |
doba vygenerování stránky: 0.31981801986694 sekund